Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HISTORIE: Finské zapomínání
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Jurax 26.5.2013 1:43Nesouhlas Tvrdit, že prezident Beneš viděl v roce 1938 i v roce 1945 dále je nepřípadné. V obou případech byla jeho rozhodnutí diplomaticky řečeno diskutabilní, po mém osobním soudu (a myslím, že nejsem sám) chybná. A v letech 1945 až 1948 nekomunističtí politici nedokázali najít odpověď na komunistický tlak - načež to Beneš v únoru 1948 dovršil. A tohle - požádal Finsko o postoupení části jeho území, Karelie, neboť hranice Finska byly na dohled od Leningradu a bylo jasné, že v případě války Finsko umožní německé armádě z této strany přístup - je pozoruhodné; Finové neměli bez Zimní války nejmenší důvod přidat se na stranu Německa. Celkem pochybuju, že by bylo Německem napadeno - hraničilo s okupovaným Norskem jen vysoko na severu a na výsadkovou operaci přes Balt, resp. Finský záliv neměli Němci prostředky nazbyt; Finové by se přímé agresi nejspíš bránili. Navíc Němcům šlo hlavně o švédskou železnou rudu a neklid v oblasti nemohli potřebovat. Nátlak - diplomatický - Německa byl samozřejmě možný, ale výsledek je dnes v oblasti dohadů. Ten požadavek SSSR byl stejné kategorie jako požadavek nacistického Německa na obsazení Sudet; Finové se ovšem bránili, neboť Mannerheim nebyl Beneš. A ubránili se. Druhá válka v letech 1941 - 1944 byla jen pokusem získat zpět uloupenou zemi; Finové dobyli pouze to, co jim sověti předtím sebrali, a striktně odmítali německé požadavky na další postup - jejich další aktivity byly čistě obranné. Co se týče Leningradu - lze vyslovit i hypotézu, že sověti mohli naopak mít poblíž Leningradu neutrální stát, odkud by nehrozilo nebezpečí. Kdyby Finsko nenapadli. Je fakt, že ve Finsku nebyly sympatie ke komunistům ani k SSSR na výši - i obrat Finska proti Němcům byl diktován především zájmem Finska, jež bylo vystaveno hrozbě dobytí a okupace. Sověti ovšem přistoupili na dohodu, jež jim ušetřila námahu, za což slíbíli respektovat finskou svrchovanost. Že to dodrželi, je celkem zvláštní - vysvětlení tohoto faktu by bylo na dlouhé povídání. |
|
|
M. Koutný 26.5.2013 10:20Re: Nesouhlas Finsko se obrátilo proti Německu ryze pragmaticky a pod bezprostřední hrozbou vzniku Finské SSR. A naši politici možná měli malý manévrovací prostor, ale nevyužili ani ten. |
|
|
R. Szewczyk 26.5.2013 11:32Re: Nesouhlas cizí armáda na cizím uzemí nikdy nic neosvobodila,takový případ v historii neexistuje,ty kecy okolo jsou jen pro zatemnělý plebs,kterému rozdáte cigarety a čokoládu a tím se bude považovat za osvobozený,asiatické hordy se nesraly ani s tím, |
|
|
J. Jurax 26.5.2013 13:06Re: Nesouhlas Pronikavost Vašeho úsudku zde i jinde, jakož i vytříbená forma, jíž své názory prezentujete, svědčí nesporně o tom, že Vy rozhodně nebudete zatemnělý plebs, jemuž by kdo byl ochoten dát čokoládu či kuřivo :-) |
|
|
R. Szewczyk 26.5.2013 13:11Re: Nesouhlas nšjaká fakta či argumenty by nebyly? |
|
|
J. Jurax 26.5.2013 14:09Re: Nesouhlas S Vaším zde prezentovaným názorem na osvobození a cizí armády stěží lze rozumně polemizovat ... najděte si pro své tvrzení podpůrné argumenty a patřičná fakta sám :-) |
|
|
P. Vaňura 26.5.2013 17:57Americká armáda v jižní Koreji, ve Francii a v zemích Beneluxu. Chcete říci, že tyto země byly koloniemi ???? I když existuje třeba tento názor "ve východní Evropě byli pány Rusové, v západní Evropě Američané. Bylo jedině věcí dobré vůle Američanů a zlé vůle Rusů, jak se ve "svých" zónách k tamním národům chovali."
|
|
|
J. Jurax 26.5.2013 20:00Re: Americká armáda v jižní Koreji, ve Francii a v zemích Nechci a taky to nikde neříkám. Přečtěte si prosím vlákno - možná reagujete na jiný příspěvek. |
