Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HISTORIE: Finské zapomínání
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
B. Rybák 27.5.2013 11:39Re: Křečkovo zapomínání Je celkem pravděpodobné, že i prezident Beneš sdílel s celou západní (demokratickou) levicí velkou část iluzí o SSSR. Na našem rozhodování po našem obsazení "nácky" ale nelze pochopit téměř nic, bez pochopení devastujícího vlivu "mnichovské zrady". Ona i ta porážka Churchila v prvních poválečných volbách ukazovala, že evropská demokratická pravice je téměř zničena. Jednání E. Beneše proto nepřesahuje hranice vysvětlitelné tehdy vcelku pochopitelnou snahou nepostavit naši bezpečnost pouze na těch, kteří ji zradili a na pochopení nepřehlédnutelné role, kterou bude díky evropské slabosti a levicovosti SSSR hrát v poválečném uspořádání východní Evropy. Gottwald tehdy sliboval československou cestu k socialismu (podporu živnostníkům, žádné kolchozy) a i takový gigant politického myšlení jakým byl F. Peroutka tehdy národ varoval před "antikomunismem" (nevím, do jaké míry byl komunisty oklamán a do jaké míry se děsil beznadějné občanské války, do níž by zasahoval pouze SSSR). Představa, že by ve východoevropské části socialismu moskevského mohla zůstat strategicky významná československá "díra" byla stejně nereálná tehdy jako dnes, ve vztahu k socializmu "bruselskému" (berlínskému). Myslím, že vůči gigantickým silám, které byly strašlivými omyly "západu" (počínaje Versailleskou smlouvou) uvolněny neměl E. Beneš žádnou šanci a jeho eventuální omyly byly prakticky bezvýznamné. |
|
|
J. Jurax 26.5.2013 20:00Re: Americká armáda v jižní Koreji, ve Francii a v zemích Nechci a taky to nikde neříkám. Přečtěte si prosím vlákno - možná reagujete na jiný příspěvek. |
|
|
P. Papež 26.5.2013 19:20Křeček Křečku, Křečku, zás(tupče) ombudsmana, držte se svého kopyta a nesnažte se dělat chytřejším, než ve skutečnosti jste. |
|
|
P. Vaňura 26.5.2013 17:57Americká armáda v jižní Koreji, ve Francii a v zemích Beneluxu. Chcete říci, že tyto země byly koloniemi ???? I když existuje třeba tento názor "ve východní Evropě byli pány Rusové, v západní Evropě Američané. Bylo jedině věcí dobré vůle Američanů a zlé vůle Rusů, jak se ve "svých" zónách k tamním národům chovali."
|
|
|
J. Jurax 26.5.2013 14:18Re: Křečkovo zapomínání Který stát obsazený Německem nebyl po válce obnoven? No, našel by se - napadají mne Estonsko, Lotyšsko a Litva - byť ty byly před okupací německou okupovány sověty, arciť po dohodě s Německem, a pak částečně Československo, jemuž byla ukousnuta Podkarpatská Rus. A Polsko bylo obnoveno jaksi celé pošoupnuté směrem západním ... |
|
|
J. Jurax 26.5.2013 14:09Re: Nesouhlas S Vaším zde prezentovaným názorem na osvobození a cizí armády stěží lze rozumně polemizovat ... najděte si pro své tvrzení podpůrné argumenty a patřičná fakta sám :-) |
|
|
R. Szewczyk 26.5.2013 13:11Re: Nesouhlas nšjaká fakta či argumenty by nebyly? |
|
|
J. Jurax 26.5.2013 13:06Re: Nesouhlas Pronikavost Vašeho úsudku zde i jinde, jakož i vytříbená forma, jíž své názory prezentujete, svědčí nesporně o tom, že Vy rozhodně nebudete zatemnělý plebs, jemuž by kdo byl ochoten dát čokoládu či kuřivo :-) |
|
|
R. Szewczyk 26.5.2013 11:32Re: Nesouhlas cizí armáda na cizím uzemí nikdy nic neosvobodila,takový případ v historii neexistuje,ty kecy okolo jsou jen pro zatemnělý plebs,kterému rozdáte cigarety a čokoládu a tím se bude považovat za osvobozený,asiatické hordy se nesraly ani s tím, |
|
|
R. Szewczyk 26.5.2013 11:24odpověd p.Brousková zeptejte se kteréhokoliv Poláka,jestli byli nebo nebyli kolonii bolševického ruska,já říkám že ano,Francie:tam po vojně zvítězili komančové spolu ze socialisty,mimo jiné chtěli francii dekolonizovat,a znárodnili kdeco,později nějakej Manet se upsal USA půjčkou a přijetím maršalova plánum,tím se frantíci stali kolonii USA,což vlastně bylo cílem učasti USA v WW,takže ano,situace byla rozdílná,,,,,to jak šíleně Francouzi nenáviděli Němce,se projevilo tím,že zpunktovali společněto EU,de fakto proti USA |
|
|
M. Koutný 26.5.2013 10:20Re: Nesouhlas Finsko se obrátilo proti Německu ryze pragmaticky a pod bezprostřední hrozbou vzniku Finské SSR. A naši politici možná měli malý manévrovací prostor, ale nevyužili ani ten. |
|
|
M. Zdobinský 26.5.2013 9:38Historie nebo budoucnost ? Článek pane Křečka není nic jiného, než další z mnoha, kterými si ČSSD připravuje půdu a alibi pro budoucí spojení a vládnutí s bolševiky. Koneckonců v krajích to už mají a kromě toho,že neprošli 1-2 nejkřiklavější kreatury z řad KSČ, tak zbytek jim prošel. Nejde o žádné Finsko. Je to jen kouřová clona. Zeman na hradě, KSČSSD ve vládě, senát rudo-oranžový, ústavní soud totéž. Už jen založit lidové milice a pak nám zkuste kecat do toho,kdo bude profesorem ... |
|
|
J. Jurax 26.5.2013 1:43Nesouhlas Tvrdit, že prezident Beneš viděl v roce 1938 i v roce 1945 dále je nepřípadné. V obou případech byla jeho rozhodnutí diplomaticky řečeno diskutabilní, po mém osobním soudu (a myslím, že nejsem sám) chybná. A v letech 1945 až 1948 nekomunističtí politici nedokázali najít odpověď na komunistický tlak - načež to Beneš v únoru 1948 dovršil. A tohle - požádal Finsko o postoupení části jeho území, Karelie, neboť hranice Finska byly na dohled od Leningradu a bylo jasné, že v případě války Finsko umožní německé armádě z této strany přístup - je pozoruhodné; Finové neměli bez Zimní války nejmenší důvod přidat se na stranu Německa. Celkem pochybuju, že by bylo Německem napadeno - hraničilo s okupovaným Norskem jen vysoko na severu a na výsadkovou operaci přes Balt, resp. Finský záliv neměli Němci prostředky nazbyt; Finové by se přímé agresi nejspíš bránili. Navíc Němcům šlo hlavně o švédskou železnou rudu a neklid v oblasti nemohli potřebovat. Nátlak - diplomatický - Německa byl samozřejmě možný, ale výsledek je dnes v oblasti dohadů. Ten požadavek SSSR byl stejné kategorie jako požadavek nacistického Německa na obsazení Sudet; Finové se ovšem bránili, neboť Mannerheim nebyl Beneš. A ubránili se. Druhá válka v letech 1941 - 1944 byla jen pokusem získat zpět uloupenou zemi; Finové dobyli pouze to, co jim sověti předtím sebrali, a striktně odmítali německé požadavky na další postup - jejich další aktivity byly čistě obranné. Co se týče Leningradu - lze vyslovit i hypotézu, že sověti mohli naopak mít poblíž Leningradu neutrální stát, odkud by nehrozilo nebezpečí. Kdyby Finsko nenapadli. Je fakt, že ve Finsku nebyly sympatie ke komunistům ani k SSSR na výši - i obrat Finska proti Němcům byl diktován především zájmem Finska, jež bylo vystaveno hrozbě dobytí a okupace. Sověti ovšem přistoupili na dohodu, jež jim ušetřila námahu, za což slíbíli respektovat finskou svrchovanost. Že to dodrželi, je celkem zvláštní - vysvětlení tohoto faktu by bylo na dlouhé povídání. |
|
|
J. Urban 25.5.2013 21:09Re: Čo sme mohli? Tak! |
|
|
J. Urban 25.5.2013 21:08Ono to s těmi finskými válkami nebylo zas až tak jednoznačné, autore, spojenectví Finska s Německem bylo právě důsledkem agrese SSSR proti Finsku - jiného spojence proti Rusům totiž tehdy Finové v Evropě najít nemohli. A že to u nás politici - v první řadě Beneš - nezvrtali? Ale zvrtali pane Křečku, zvrtali, jenže to bylo dáno hlavně tím, že jim k tomu takoví jako vy tleskali, případně pochodovali ulicemi v uniformách LM s kvéry. Možná by se jako lepší příklad dalo použít Rakousko, tam to jejich politici a OBČANÉ jinak vylavírovali (určitě z víc jak třetiny totiž nevolili komunisty). Chtěl bych vidět, jak to byste "vyargumentoval"! |
|
|
P. Vaňura 25.5.2013 18:40Pane Křeček, když tak dobře znáte komunistický dějepis, mohl byste vědět i to, co říkala soudružka učitelka v 50 letech nám: "co osvobodil SSSR, tam zřídil komunismus, co osvobily USA, tam je kapitalismus (o GB se už jako o velmoci nemluvilo, o Francii také ne). Jak se toto stalo je nedůležité." Sodruh Brežněv to skoro stejně opakoval Dubčekovi v srpnu 1968. |
|
J. Štrobl 25.5.2013 16:05Re: Křečkovo zapomínání Ano, tohle je v komunistickém dějepise. Nicméně Atlantická charta mluví o něčem jiném. Šlo o prohlášení prezidenta USA F. D. Roosevelta a britského ministerského předsedy W. Churchilla o společném postupu v probíhající válce. Dokument byl především výrazem snahy neuznat jakékoliv válečné územní zisky, uvolnit obchodní omezení a podpořit politické svobody národů. |
|
|
F. Navrátil 25.5.2013 15:22Re: hihihi Pane Szewczyk vás je škoda na to abyste vysvětloval historiké události. Vy by jste mohl být výborný léčitel. Pro začátek to zkuste s rakovinou, to je podobná nemoc jako kominismus, takže pro vás nic nového.. |
|
M. Prokš 25.5.2013 14:11Nejpodstatnější část článku Ty historické reálie a jejich dezinformace v podání p. Křečka jsou jen balastem stojícím kolem ústřední myšlenky: ** cituji *** Možná že se z některých událostí po osvobození v r. 1945 dalo ledacos předvídat. Ale že by se dalo něčemu z toho, co nás pak potkalo, také zabránit? Myslím, že ne. A je-li i výročí těchto událostí využito k módnímu "otíráni se" o politiky, vůbec se mi to nelíbí. A již vůbec se mi nelíbí, když tato krátkodechá snaha zastře vidění i jinak jasnozřivým komentátorům. ** konec citace ** Takže p. Křečkovi se prostě nelíbí, když někdo kriticky a vlastním rozumem hodnotí práci politiků a důsledky jejich činů. P. Křečkovi se nelíbí, když lidé hodnotí historii. To smí asi jen p. Křeček nebo jiní socialisté. A hlavně se kriticky nezamýšlet nad E. Benešem a T.G.Masarykem. A raději ani nad tím J. Masarykem. Tohle je přeci jádro článku obalené spoustou balastu v podání p. Křečka o Finsku a Praze... |
|
|
B. Brousková 25.5.2013 13:40Re: Křečkovo zapomínání To co vyprávíte vy , je zase pro změnu bolševická lidová tvořivost. Který stát obsazený Německem nebyl po válce obnoven? Vyprávějte a přehánějte! Německu nezůstal ani čtvereční centimetr obsazeného území, naopak o rozsáhlá území přišlo. V roce 1941 to znamená dva roky před Benešovým paktováním s Gottwaldem a Stalinem v Moskvě ,už bylo Československo dávno uznáno všemi spojeneckými mocnostmi .Cituji z Benešových Pamětí.: " Mezinárodněprávně bylo Československo UZNÁNO !!!! Velkou Británií a většinou jejích dominií v červenci 1941, SSSR taktéž v červenci 1941, USA červenec 1941, Čína srpen 1941". Na vypsání všech států , které té době uznávaly jeho legitimitu, by nestačil povolený rozsah znaků této rubriky. Takže jen pro zajímavost. Norsko , Irsko, Egypt, Nizozemsko Mexiko, Uruguai, Bolívie, Kuba, Equador, Venezuela, Brazílie atd. atd. atd. Není problém si to vyhledat. Proč by měl Německu zůstat právě jen ten protektorát je tedy záhada určitě větší než nějaké banální UFO. |
|
|
A. Mikita 25.5.2013 12:12Čo sme mohli? Pýta sa autor článku v závere. Nuž mohli sme. Stačilo v roku 1946 nevoliť komunistov. Teda v zemiach českých a moravských. Na Slovensku komanči totálne prepadli. :-) |
|
|
J. Štrobl 25.5.2013 11:59Beneš se přiznal k velezradě v dopise Karlu Čapkovi: „…….Nemyslete si, že se vzdávám. Nikdy. Do posledního dne a dechu, ať jsem kde jsem, pracuji jako politik a vůdce určité části československého národa, která mně dala svůj akreditiv. Přijdou doby velmi zlé, kde všechno bude v sázce, ale já jsem přesvědčen, že proces, který uvedl v život roku 1917 Sovětský svaz a který jsme konec konců i my podporovali, se neskončí v marasmu, nýbrž ve vítězství té světové třídy, která, majíc nejvíce povinností, tak jako tak pro sebe získá nejvíce práv……..“ |
|
V. Vlk 25.5.2013 11:47Re: Křečkovo zapomínání Milá paní Brousková, to co píšete je taková všeobecně rozšířená politická lidová tvořivost vyrobená částečně z projevů Emanuela Moravce a pak Rudého práva po válce. Doporučuji nastudovat a pak diskutovat. Kdyby Beneš nedokázal přesvědčit Stalina o uzavření čs.-sovětské smlouvy, nikdy by nebyla obnovena ČSR , protože Anglie a Francie neměly zájem na obnovení ČSR a dnes bychom žili, pravděpodobně v hranicích Protektorátu ...nejprve 40 let pod Rusy jako českomoravská socialistická republika a dnes po pádu SSSR zase připojeni k Německu ,jako se to stalo NDR. No,zase byste uměla dobře německy, to je pravda. Pokud byste to přežila. Což už tak jisté není.
|
|
|
J. Štrobl 25.5.2013 11:25Re: Křečkovo zapomínání Ano, to je druhá tvář onoho problému. |
|
|
B. Brousková 25.5.2013 11:13Re: Křečkovo zapomínání Panu Křečkovi nějak vypadla z paměti cesta E.Beneše v prosinci 1943 za Stalinem a Gottwaldem do Moskvy .Nikdo ho k ní nenutil , nikdo mu určitě nenařizoval vypracovat a posílat před tim Stalinovi nějaký návrh "smlouvy o poválečné spolupráci atd..." Gottwaldovi komunisti dostali v posledních předválečných parlamentních volbách 10,2 % hlasů. Čím si tedy zasloužili, že jednal právě jen s nimi? Kdo mu nařizoval, aby jako ministra vnitra v první poválečné vládě jmenoval KOMUNISTU Noska? Právě Noskovy čistky mezi policejními důstojníky, při kterých byli vyhazováni z funkcí nekomunisti, byl důvodem podání demise "zrádných ministrů" v únoru 1948. Jako ministra obrany kryptokomunistu Svobodu? Jako předsedu vlády Fierlingera, který stravíl celou válku s Gottwaldem v Moskvě? Když se ho po ,jeho návratu do Londýna ptali Britové, jestli se náhodou nepomátl, když "vložil osud státu do Stalinových rukou" odpověděl jim, že v "Sovětský svaz vždy věřil a věřit bude" .Alespoń tak to tvrdí ve svých Pamětech. |
|
|
B. Brousková 25.5.2013 10:40Re: hihihi Jestli "nevidíte rozdíl" mezi politickou situací například v poválečné Francii a třeba v Polsku nebo u nás, tak vám asi opravdu není pomoci.Jen tak dál soudruhu , strana vás jistě ocení! |
|
|
J. Štrobl 25.5.2013 10:07Křečkovo zapomínání Hmm, zástupce ombudsmana a lže. Vcelku nevkusná páně Křečkova bolševická agitka ukazuje, že socialisté nic nepochopili a nic se nenaučili. Slova o vině západních demokracií jsou pustou lží. Tragické poválečné uspořádání mají jednoznačně na svědomí Američané v čele s Rooseveltem. Churchill si ruské nebezpečí uvědomoval, ale bez Rooseveltovy pomoci se nemohl prosadit. Už v Teheránu prohlásil vedoucí britských šéfů štábů Alan Brooke: "Stalin má presidenta otočeného kolem malíčku." A tak to také bylo. Churchill tehdy řekl Haroldu Macmillanovi: "Německo je vyřízeno, i když nějakou chvíli ještě potrvá, než se ta spoušť uklidí. Skutečný problém je teď Rusko. Ale nemohu přimět Američany, aby to pochopili." Eisenhower odmítl uznat, že rozhodující pro uspořádání poválečné Evropy bude to, kam až jeho jednotky proniknou. Pro Roosevelta byla tehdy vyšší prioritou spolupráce s Rusy a Tichomoří. A vy se pane Křečku naučte dějepis. |
|
|
R. Szewczyk 25.5.2013 10:00Re: hihihi pokud nechápete význam neokolonialismu,tak se neztrapnujte,,,,,v dnešní době je koloniální mocnost např. Evropská unie,ačkolivěk si jistě myslíte ,že ne,formy kolonialismu mohou být různé,jistě znáte privátní Východoindickou společnost ,např: Britskou,ale Švédskou,někdy ze 17stol,co jiného je třebas wolksvagen ale i ČEZ,osobně extra rozdíl nevidím,princip je stejný,forma ovšem moderní,ale pozor,netvrdím že je to špatně, |
|
|
B. Brousková 25.5.2013 9:42Re: hihihi Svatá pravda! Taková Itálie, Francie, Belgie, Nizozemsko a další. Ze všech jejich občanů se po válce stali otroci USA a úpěli pod koloniálním jhem a okupační armádou. Svatá prostoto! |
|
|
R. Szewczyk 25.5.2013 9:20hihihi pane poslanče,čoveče,kor Vy byste měl pochopit,že spojenci nikdy nikde nikoho neosvobodili,dobývali a bránili své kolonie,je pravdou,že na západě to zakryli řečma o demokracii a na východě komunizmem,nástroji nového kolonialismu byla mimo jiné brettonwoodská dohoda,můžeme říci standard ekvivalence dolaru a zlata,pro západ,no východ se tím moc nepáral a použil tanky,ale taky směnitelý rubl a RVHP,,,,zavedení petrodolaru bylo jen pokračování pro arabské a islámské země,po roce 89 nastala malá změna ,není předmětem článku |
