L. Kuča 4.3.2023 20:20

Bohužel Pobaltí ta samostatnost extra dlouho nevydržela. A Finsko a Polsko si taky užili své. A původcem všeho byl ten stejný potížista .... teda v případě Polska rovnou potížisté dva. Ale možná máte fakt pravdu v tom, že tím, že byly tyto státy definovány, pro budoucnost zachránilo jejich identitu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Černý 4.3.2023 18:26

Proč by ho měl popravovat ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Černý 4.3.2023 18:26

Zde to nebylo neštěstí. Obnovilo se Polsko,vzniklo samostatné Finsko a Pobaltí. Ty země by měly slavit Brest- litevský mír.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Černý 4.3.2023 18:17

Legionáři z Vladivostoku pluli často okolo světa Panamským průplavem atd. Ten významný průmysl bych tedy chtěl vidět

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Černý 4.3.2023 18:15

Historik Ziegler zase jede Co asi měli Rusové dělal, když ten mamlas Mikuláš ho úplně zničil a rozložil ? A skočíme v čase ?Co předcházelo paktu Molotov- Ribbentrop? Jen třeba připomenu, že Polsko uzavřelo pakt s Hitlerem už v roce 1934. V tvé 1938 odmítla Británie společný postup s Ruskem proti Hitlerovi. Prostě Ziegler.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wichterle 4.3.2023 15:33

Ještě bych připomněl jednu chybu ve faktech, která komunisté skrývali a která zůstávají dosud poněkud zatemněná. Občas se to interpretuje tak, že čs legionáři měli jediný cíl probít se do Vladivostoku a dostat se odtud domů. Nejasné proto je, proč jim to trvalo až do ledna 1920 a proč při tom měli významné ztráty. Ve skutečnosti se na jaře 1918 stáhli z Kyjeva na východ a více než rok drželi vojensky kromě celé magistrály ještě na jižním a východním Urale (jistou dobu od Kazaně po Jekatěrinburg) rozsáhlou kolonii, a tam budovali nejen demokratické struktury, ale i významný průmysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 4.3.2023 15:04

Mocný stát - souhlas, všichni se po II.světové báli i jeho konvenční armády, natož jaderné výzbroje, vesnice tedy zrovna nevzkvétaly, ale vnesl alespoň malou míru řádu do klasického ruského bordelu. (Vedlejší účinky 'přípravku Stalin' ponechme bez komentáře.)

Ale ten druhý bod - on někdy snad Stalin čelil celému západu? Dokonce i když čelil jen samotnému Německu, tak americké a britské zásobovací lodní konvoje se snažily zabránit logistické katastrofě, jak se dalo. Plno jejich námořníků při německých útocích zařvalo, a dodnes nestojí v Rusku pomníky, které by jejich památku připomněly. Zarytě se o nich mlčí, jakoby nikdy neexistovali a pěstuje se mýtus o tom, jak to všechno zvládli sami a v jejich pojetí 2.WW trvala vlastně jen tři roky. Ta drobná epizoda, kdy Německo zabralo několik evropských států a snažilo se je učinit židuprázdnými a zcela prostými jakýchkoliv odpůrců, se nepočítá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 4.3.2023 14:23

Spíš bych řekl, že na to nezapomněla ona (bohužel) vítězná strana občanské války. Nechci říct, že si ony mocnosti vsadily na špatnou kartu. Spíše naopak. Oni si jen nevsadili na onu vítěznou. Bylo asi naivní předpokládat, že na ruské závazky dejme tomu z roku 1914 bude po roce 1917 vůbec realistické spoléhat.

Jinak obecně výstupy z těchto "mírů" a "poválečných konferencí" byly vesměs jedno velké neštěstí, ať byl účasten kdokoliv.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kočvar 4.3.2023 14:20

Za cara za první světové války byla vojska nepřítele zastavena na linii Riga - ústí Dunaje. Za Stalina za druhé světové války byla vojska nepřítele zastavena na linii Leningrad - Moskva - Stalingrad.

Stalin nikdy ve válce nečelil celému Západu. Připravoval SSSR za cenu nesmyslných obětí na intervenci všech západních mocností - a potom ho málem zničil útok jedné opravdové mocnosti, Německa, které tou dobou navíc bojovalo proti dalším západním národům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 4.3.2023 13:49

Celkem svérázný výklad dějin v podání pana Zieglera. Tentokrát ale bez historických lží, takže zůstal jen ten svérázný výklad s vynecháním některyýh událostí

Pan Ziegler zapomněl zmínit občanskou válku v Rusku v letech 1918 až 1920, do které vstoupila hromada intervenčních vojsk cizích mocností (GB, USA, Japonsko, Francie, Polsko, Austrálie atd... ). Na to zas nezapomněli Rusové, kdo je tehdy napadl.

Nic nebylo nikdy černobílé, i kdyby byl pan Ziegler barvoslepý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Samson 4.3.2023 11:28

K historikovi R. POLÁŠKOVI:

Myslím, že bude lepší nečítať len články o histórii, ale aspoň si prelistovať, ak nie preštudovať , nejaké práce historikov (len prosím nie znormalizovaných!), zopár sa ich dá nájsť.

Po rumburkskej vzbure, ktorá neznamenala len zajatie a pridanie sa na stranu nepriateľa v Rusku, ale priame odmietnutie vojenskej poslušnosti vnútri R-U a hroziaci rozvrat armády, z cca 700 účastníkov desať popravili. Okolo stovky (114?) poslali na ruský front, väčšinu uväznili v terezínskej pevnosti (niektorí neprežili).

Rakúsko-Uhorsko tak trochu nebolo Nemecko, tam by taký prístup k "zradcom" bol nepredstaviteľný.

Zaujímavý je osud tiež jedného "legionára", istého Jaroslava Haška, ktorý sa pridal na stranu boľševikov a zradil hneď dvakrát - R-U armádu a ešte neexistujúce Československo.

Existujú tri verzie jeho smrti. Vyberte si:

a) zastrelili ho agenti Čeky, pretože predtým zlyhal ako politický činiteľ Červenej armády

b) v r. 1923 ho prišiel osobne do jeho obľúbenej krčmy zastreliť TGM napriek tomu, že vyjadril sebakritiku za svoju trockistickú a leninskú minulosť.

c) Po návrate do Prahy ho nechali kľudne ďalej písať obľúbené hlúposti a zákerne ho nechali upiť sa k smrti jedom dodávaným z bývalých rakúsko-uhorských liehovarov.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 4.3.2023 11:13

Když car poslal Lenina do fešáckýho vyhnanství, místo aby ho nechal popravit, tak se nedivte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 4.3.2023 10:33

No v těch pár bojích našich legionářů na straně Ruska proti rakouskouherské armádě byli zajatí legionáři automaticky ihned na frontě stříleni.

A pokud by RakouskoUhersko fungovalo a bolševici by jim legionáře vydali, dozajista by byli všichni legionáři plošně obviněni ze zběhnutí a vlastizrady. A za to tehdy za války byl v podstatě automaticky provaz.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 4.3.2023 10:22

Kerenskij byl asi typický petrohradský Rus, který neměl ponětí, jak byla situace v ruském zázemí a na frontě zoufalá. Nějak 2/3 jednotek na frontě byly rozložené levicovou protiválečnou propagandou, vedle velitelů tam rozhodovaly revoluční rady vojáků a příkazy velitelů, aby se začaly plnit, musely být vojáky souhlasně prohlasovány. Nebo byli velitelé rovnou vzbouřenými vojáky stříleni. Kerenskij coby předseda ruské vlády přikázal ofenzívu, takzvanou Brusilovovu ofenzívu. Tu realizovala nerozložená část ruské armády a byla zpočátku úspěšná. Ruské jednotky se ale brzo vyčerpaly a byly vybity a ty rozložené jednotky nebojovaly. V době, kdy Kerenskij Říjnovou revolucí padl a moci se chopili bolševici, už ty rozložené jednotky na frontě si masově odhlasovávaly mír a své rozpuštění a jednotliví vojáci se svými osobními zbraněmi dezertovali, sedali na vlaky a snažili se dostat domů. Z nich potom v jejich rodištích vznikaly první partyzánské oddíly rudých i bílých coby začátek ruské občanské války.

Proto musel Lenin mírovou smlouvu uzavřít co nejrychleji. Ruská armáda totiž kolabovala a fronta téměř nebyla bráněna. Německé a Rakouskouherské armády mohly prostě začít postupovat a jenom s minimálním odporem ruská území zabírat pořád dál.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kmoníček 4.3.2023 10:20

Pane Ptáčku, dokonce se mu to začalo dařit i v zemi civilizované s daleko většími ambicemi. Máme s tím práci dodnes a ještě budeme dlouho mít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 4.3.2023 10:20

J.V.Stalin.

/vybudoval mocný stát, průmyslově zemědělský. ubránil se celému Západu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 4.3.2023 10:17

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ptáček 4.3.2023 9:59

Marxistický teoretik David Rjazanov, Stalinem popravený v roce 1938 to shrnul:

Lev. N. Tolstoj chtěl Rusko změnit v rolnickou zemi idiotů, zatímco Lenin chce změnit Rusko v rolnickou zemi vojáků.

Jak se zdá, podařilo se obojí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 4.3.2023 9:54

Hm, bolševici nedostali od vilémovského Německa několik miliónů marek ve zlatě " za ten kousek". Ty milióny dostali předem a proto, protože bez peněz by mohli v Petrohradě jen vystoupit z vlaku a přihlásit se rovnou carským úřadům a nechat se uvěznit. Protože by bez peněz nedokázali nic a stejně by nakonec skončili ve vězení nebo na popravišti. Bolševici navzdory svému jménu byli tehdy v Petrohradě jen máločlennou radikální sektou levicového hnutí, hlavní proud byli tuším menševici a eseři.

Lenin peníze v Petrohradu potřeboval, aby bolševici mohli tu revoluci vůbec udělat. Aby rodiny bolševiků netrpěly hladem a zimou, aby mohli nakoupit postory a služby pro oficiální existenci bolševiků a aby mohly být kryty finanční náklady na život v ilegalitě hledaných bolševiků. A aby měli vůbec peníze na všelijaké volební kampaně a na bolševickou propagandu. Která musela být silnější a lepší než kampaně jeho politických protivníků.

Ty peníze přirozeně dostal Lenin předem, asi by jim je tehdy Němci těžko posílali do Petrohradu dodatečně a nejspíš si je vymínil jako podmínku, aby vůbec opustil poměrně pohodlný švýcarský exil a nastoupil do toho tranzitního přes Německo zaplombovaného vlaku, ale byly to peníze určené pro budoucí rozvracení Ruska.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kmoníček 4.3.2023 9:41

Chybí tady vyjádření Šejny a Drobného, aby Vám to vysvětlili, pane Zieglere. Správně, ona tady chybí vyjádření více prosovětských kolaborantů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 4.3.2023 9:27

Ale moje učebnice dějepisu pravila, že Lenin vydal Dekret o míru, pak o půdě a o elektřině a tím prvním dekretem ukončil první světovou. Tehdá jsem zíral, jaký to byl mocný muž, když ho všichni poslechli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 4.3.2023 9:09

Je to de facto považován historiky za největší diplomatický majstrštyk Lenina. Čeho se vzdal, získal zakrátko zpět. Ovšem pokud jde o Kerenského ten nevyslyšel hlas hladového a umírajícího lidu a pokračoval v 1917 ve válce. Zákonitě tím přivolal novou revoluci. Pro změnu je to považováno historiky za nejhorší Kerenského rozhodnutí. Asi tak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Adámek 4.3.2023 8:54

Za minulého režimu jsme se učili, že podle Lenina byl mír za jakýchkoliv podmínek zapotřebí, aby se země vzpamatovala z chudoby a zmatků, které jí válka způsobila. Mně to nepřijde tak hrozné, separátní míry se uzavírají, země se vzájemně zrazují (Itálie za WW1), každá země jedná ke svému prospěchu a ne kvůli ideálu. Článek mě nepřesvědčil, že jsme se to učili špatně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 4.3.2023 2:15

Morálka je asi to poslední, co má v mezinárodní politice nějaký význam. Podrazy jsou mezi státy něčím naprosto běžným a pouze naivní člověk si myslí, že se státy řídí nějakou morálkou. Na podrazy se v mezinárodní politice nejen zapomíná, ale dokonce se s nimi dopředu i počítá.

Ke spolupráci západních zemí se Sovětským Svazem před druhou světovou válkou nedošlo z jednoho prostého důvodu : obě strany na ní neměly objektivní společný zájem. Západ považoval Sovětský Svaz oprávněně za hrozbu a podobně viděl situaci realisticky i Sovětský Svaz. Stalin věděl, že je pro Sovětský Svaz nejlepší, když Německo a západní státy budou bojovat proti sobě a vzájemně se oslabí. Dohoda s Německem byla pro Sovětský Svaz tím nejlepším řešením, avšak Stalin nemohl tušit, že Německo Francii porazí během několika týdnů. V tomto okamžiku se situace pro Sovětský Svaz výrazně změnila.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Samson 4.3.2023 2:08

Dobré zhrnutie a užitočné pre osvieženie historickej pamäti. Dá sa k tomu dodať priehrštie detailov, ale dôveryhodných kníh o tom vyučení historici napísali a ešte napíšu dosť.

A keďže žiadna "recenzia" by nemala byť bez kritiky, tak len drobná úprava: československých legionárov, ktorých by boľševici vydali do R-U nečakala poprava, "len" im hrozila.

• reagovat
• nahlásit příspěvek