Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: Zkurvené Slušovice
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
K. Kužel 10.11.2013 7:02Fenomen přidružené výroby Za "totáče" bylo hospodářství řízené tak, že o výrobě i malých podniků rozhodovali centrální plánovači. Určitá výjimka existovala pro JZD, která směla v rámci tzv. přidružené výroby víceméně podnikat na vlastní pěst. Tento socialismu naprosto cizí prvek byl ovšem tvrdě omezen kvantitativně: na poměr přidružené výroby k zemědělské existoval přísný strop. V jeho rámci by například JZD Slušovice mohlo tak nejvýše péci valašské frgály nebo plést vlněné ponožky. Panu Čubovi se podařilo tento limit naprosto nevídaným způsobem překročit, a to díky známostem s vybranými komunistickými špičkami. Jenom s některými, ovšem. Ostatní ho měly tvrdě na mušce a Čuba byl stále jednou nohou v kriminále. Došlo ke komické situaci, když sovětská delegace prohlásila, že továrišč Čuba je moloděc: dokázal, že JZD horského typu může úspěšně fungovat i za podmínek pro zemědělství nepříznivých. Samozřejmě za cenu toho, čemu bychom nyní řekli korupce. To mu samozřejmě ještě rozšířilo mantinely. |
|
M. Varadinková 10.11.2013 10:46Re: Fenomen přidružené výroby Ovšem ty "vybrané komunistické špičky" byly původně nanejvýš někde na úrovni okresu. A nebyla to korupce (pokud tedy za korupci nepovažujete i pohoštění). Prostě se některým příčilo likvidovat něco, co viděli, že funguje, a tak se to snažili chránit před těmi, co to zlikvidovat chtěli (protože takový slušovický kapitalismus, soudruzi, je přece fuj a to tady trpět nebudeme). Až někdy v 80. letech, v dobách perestrojky, se příznivcům Čuby podařilo vyšplhat se ve stranické hierarchii výše a až tehdy byly Slušovice vzaty na milost.. To už ale bylo JZD dávno rozjetým kolosem, na jehož vytvoření neměli komouši pražádnou zásluhu. Jen někteří osvícenější měli tu zásluhu, že byli ochotni ten vývoj tolerovat, což ale stačilo leda tak na eliminaci působení těch, co se naopak snažili to všemožně potlačit a zakázat, na Čubu něco najít a zavřít ho, co tam posílali jednu kontrolu za druhou, nasazovali práskače, zakazovali nabírat lidi z okresu Zlín atd. atd. To vše se dělo ještě v první polovině 80. let. Například prosadit výrobu počítačů TNS proti komunistickým zákazům stálo tehdy (někdy v roce 1984) nezměrné úsilí a podařilo se to jen díky podpoře lidí z okresní zemědělské správy Břeclav. Oni totiž chtěli ty počítače odebírat a pomohli ukecat papaláše, kteří tam jezdívali chlastat do vinných sklípků, že ty počítače jsou pro tamní družstva nezbytné a že se nikde jinde koupit nedají. Což byla v té době (1984) pravda. |
|
|
K. Kužel 10.11.2013 11:29Re: Fenomen přidružené výroby Nejsem si jist, jestli se se mnou chcete hádat nebo mi přitakáte. Korupce: Napsal jsem DNES bychom řekli... Dnes se totiž říká korupce kdejaké ptákovině, korupce je strašák a ve skutečnosti nastrčený pseudoproblém, mající zakrýt skutečné příčiny. Že byly Slušovice komunistům trnem v oku, je mi známo. Proto vysoce oceňuji Čubovo umění vytvořit prosperující podnik v podmínkách tvrdé regulace. Ve svých dřívějších komentářích jsem vyslovil přesvědčení, že kdyby se jeho taktika vbyužila v rámci republiky, mohli bychom prosperovat i v podmínkách stále tvrdších regulací ze strany Unie. |
|
|
M. Varadinková 10.11.2013 11:53Re: Fenomen přidružené výroby Nechci se hádat, v podstatě s Vámi souhlasím, jen jsem doplnila a upřesnila. Všichni, co dnes tvrdí: "Čuba mohl, my jsme nemohli" to ve skutečnosti v té době ani nezkusili, nebo se nechali odradit první překážkou. Zatímco Čuba vždy hledal všechny skuliny, jak ty umělé byrokratické či ideové překážky překonat nebo obejít. To, a nikoliv protekce, je ten základní rozdíl mezi ním a ostatními. Nelze dovážet atraktivní zboží, protože devizy jsou jen na příděl? Většina podniků to řešila tak, že si podala žádost o devizy a pak skuhrala, že se na ně nedostalo, a záviděla těm, na které se (obvykle protekčně) dostalo. Čuba to ale řešil tak, že nežádal o devizy, ale o povolení k barterovým obchodům. To byla už jen byrokratická překážka, která se dala překonat. Takové povolení komunisty totiž nic nestálo, nepotřebovali k němu žádné zdroje, a ještě jim doplnění žádoucího sortimentu na trhu vytrhlo trn z paty. Takže nakonec to povolení dali. A určitě by ho dali i dalším. Zkusili to vůbec ale někteří další? |
