Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: Šumava a nevinné obvinění
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Š. Hašek 15.5.2011 18:46Konečně!!!! Tak jsem si konečně přečetl jasný, stručný názor jako východisko pro řešení "problému Šumava". Smíšený, přirozený les, dokonce (řekl bych) neprostupný smíšený les aspoň v centru Šumavy! Kéž by! Smíšený les je nejsilnělnější rostlinnou formací v Evropě. A vznikne sám od sebe. bez dotací z Brusele, jen to chce čas. Proč si nedokážeme vážit toho, že nám zůstala ve střední Evropě unikátní obrovská plocha bez osídlení, průmyslu (vč hotelového), dálnic, železnic, dřeva je jinde dost, bez nutnosti tam budovat aquaparky??????? Nad tím zůstáva rozum stát. |
|
P. Rada 15.5.2011 19:13Re: Konečně!!!! Velmi obtížně se dnes smiřujeme s tím, že nějaké teritorium... nenese někomu konkrétnímu zisk - to naopak rozum asi dá - nebo né pane Hašek? |
|
|
B. Rybák 16.5.2011 11:06Re: Konečně!!!! Nevím kolik času máte vy, ale většina lidí ho má sotva sto let. To ale ke vzniku (člověku neužitečné a nepřátelské pseudodivočiny zdaleka nestačí). Proč bych si měl proboha vážit toho, že ke škodě člověka i přírody (neagresivních druhů) chce fanatická sekta ekologistů zničit to, na co jsme byli právem hrdí (ukázkový soulad člověka a přírody). Nad tím skutečně zůstává rozum stát. |
|
|
P. Gabriel st. 15.5.2011 17:06Názor vpodstatě správný, ale Teplomilný Habr tam nemá co dělat. Ten patří na Bílé Karpary, ne na Šumavu. Podobně i dub. Původní druhová skladba je Buk + jedle + javor klen, minoritně tis, ve vysokých studených partiích horský šumavský smrk. Ke změně skladby došlo za posledních velkých kalamit o kterých píše Klostermann. Schwarzenbergové pak přitáhli na Šumavu cizí alpský smrk. V chladných dobách konce malé doby ledové to šlo a z pohledu rychlosti obnovy lesa to bylo správné řešení. Bohužel, přesto, že od doby dosázení smrkové mnonokultury prošla 2 - 3 obmýtí, nikdo se nestaral o revitalizaci druhové skladby. Je to vina a hloupost lesních správců. Druhou stejně fatální chybou bylo ochranářské nadšení pro rigidní "ochranu" monokultur v době, kdy na Bavorské straně probíhala naplno kůrovcová kalamita. Sinergie hlouposti je vždy s tragickými důsledky. Dnes je jediná cesta sázet a vysévat z letadel to, co nemůže vzniknout z ničeho, ač to sopudruzi ekologisti očekávají. |
|
|
P. Rada 15.5.2011 19:08Re: Názor vpodstatě správný, ale Vcelku souhlas - jen ten závěr je s velkým háčkem a jeden háček bych sám závěrem přidal. Má pan Gabriel na mysli chráněné území kterého je ani né pětina Šumavy - nebo všehny lesy oblasti které jsou kůrovcem potenciálně ohrožené? Pokud celek - pak je ten dovětek s ekologisty mimo mísu - tam jsou navíc i možnosti výsadby jiné jak jen s letadel... Problém tam bude pak spíše v tom, kdo ze smíšeného lesa bude mít takový prospěch jako dosud - aby investici do takovéto lesní kultury vůbec učinil. V té první zoně zas o věci rozhodují vesměs nezainteresovaní odborníci v čele s konkrétním náčelníkem - pak je ale ten dovětek mimo také, nebo by bylo dobré specifikovat onoho ekologistu. Je ale s podivem, že by ve funkci jakýkoli akologista setrval už právě od doby hromadného monokulturního zalesnování od těch Schwarz... Dalo by se to vysvětlit nějakým dvě století tradovaným, např. hmotným zájmem ekologistů? V jednom mám ale k nezasahování v první zoně vážnou výhradu - mělo by se to týkat i zákazu vlivu imisí, klimatu.... a pokud nikoli - a na obojím měl, má a bude mít podíl i člověk - pak by se měla úměrně tomu stanovit míra "bezzásahovosti". |
|
|
P. Rada 15.5.2011 14:11Kůrovci miláčci evoluce. http://www.vesmir.cz/clanek/kurovci-milacci-evoluce V tomto textu stojí za povšimnutí, že aby kůrovec uspěl, napadá stromy oslabené a i na to má evolučně osvědčené komunikační metody jimiž právě na oslabené stromy navíc svolává další útočníky... viz text. Právě proto tvrdím, že primární chyba je v imisemi i klimatem oslabeném a umělou výsadbou monokulturním lese. Politické pozadí problému odvisí od třenic skupin preferujících míru vytěženého dřeva či přání mít zdravý les....Najít rozumný dlouhodobě fungující kompromis je obtížné tím spíš čím je z hlediska ekologického problém dlouhodobě zanedbaný, podloží lesů překyselené, depozice NOx ii trend klimatu pro smrk velmi nevhodný ... a k tomu ekonomické tlaky emotivně vypjaté - jako by společnost právě nyní na tom nebyla nejlépe za celá tisíciletí a byla proto na těžbě fatálně závislá. Opak, že těžbou se les až fatálně oslabuje je spíše pravdou která platí zejména na mělkém podloží hor. |
|
|
B. Rybák 15.5.2011 10:44Zásadní omyl spočívá v tom, že problém, který je především problémem politickým je vydáván za problém jedině ekologický, o němž tedy mohou rozhodovat jedině ekologové (ve skutečnosti ekologisté). Pokud je u nás demokracie, pak povinností expertů je zajistit, aby Šumava vypadala a byla využívána tak, jak si přeje většina voličů (kteří v drtivé většině dali své mínění najevo i tím, že nevolí "zelené" strany) a obzvláště jak si přejí lidé, kteří tam žijí (jejich mínění jasně vyjádřili jejich starostové). Expert může mít jiný názor. Odpovědnost má ale politik a má ji vůči voličům. |
|
|
P. Rada 15.5.2011 14:22Re: Zásadní omyl spočívá v tom, Pane Rybák problém je už v tom, že Vy sám si situaci politizujete. Demokracie u nás sice je - to víme - ale všichni také víme jak zkorumpovaná! Viz jiné články na NP. Tvrzení : ..."Expert může mít jiný názor. Odpovědnost má ale politik a má ji vůči voličům."... le příkladem lživého zavádění politizace do problému. Lesní porost nemá praktiky žádné zastoupení v politických stranách jež jsou u moci a i tytyto strany nejsou odpovědné ani tak voličům jako tomu kdo je sponzoruje. Odstrante proto nejprve alespon neprůhlednost financování politických stran a přizvěte nezávislého ombucmana za přírodu... do našeho parlamentního demokratického systému - až pak bude demokracie adekvátnějším arbitrem i v otázkách vstahu naší kultury k přírodě. Do té doby je to spíše zástěrka pro tunelování. |
|
|
B. Rybák 15.5.2011 20:02Re: Zásadní omyl spočívá v tom, Marně zamlžujete problém. Podstata demokracie spočívá v tom, že se provádí to, s čím lidé souhlasí (co je ve volebních programech). Vaše "známkování demokracie je poněkud trapné, ale není překvapivé. Nenávist ekologistů k demokracii je všeobecně známá. Proto se jim také říká "ekofašisté". |
|
|
J. Schwarz 14.5.2011 15:40Jaký je z "ekologického" hlediska rozdíl mezi tím, že necháme šumavské smrkové lesy sežrat kůrovcem a na jejich místě vyrůst les smíšený z náletu různých semen a tím, že smrky vykácíme a na vzniklé holině vyroste les smíšený z náletu... |
|
|
M. Andreas 14.5.2011 17:59Re: Jaký je z "ekologického" Ten rozdíl je velký. Tam kde se to nechá chípnout nejdřív je to stojící chcíplý les, kde kmeny docela dlouho stíní, postupně to padá. Podél padlých kmenů, ve vývratech, pod kůrou padlých stromů, v hustém podrostu náletu apod. jest dostatek vlhkých či jinak vhodných mikrobiotopů, kde dále fungují v podstatě všichni brouci, kytky, chvostoskoci, mycelia hub atd. atp. Poté, co les znovu naroste v něm žije v podstatě veškerá původní biota. Když se to místo toho vytěží, tak ta původní biota nemá kde přežít. Lidem, kteří si pod lesem představují jen stromy (a sem tam ještě houbu) se však takováto věc obtížně vysvětluje (zvláště, když pěstování dřeva několik let studovali a mají na to papír s písmenky ing.). |
|
|
B. Rybák 14.5.2011 19:11Re: Jaký je z "ekologického" Suchý les, že uchová vlhkost? Zabrání také půdní erozi? Na odumírajících stromech přemnožený kůrovec se nevrhne na mladé a zdravé semenáčky? Agresivní druhy v sukcesi nepřeválcují (bez péče člověka) ty ostatní? Lepší pohádky neznáte? Co dnes roste tam, kde kdysi rostly biblické cedry libánské. Víte, kam by Vás nakopali američtí přátelé přírody, kdyby jste jim chtěl takhle pečovat (pomocí žravého hmyzu) o jejich sekvoje a sekvojovce? Na zkoumání přiměřeně zdravého lesa nikdo žádný granty nedostane, takže Vám to asi nikdo nevysvětlí. |
|
|
P. Rada 14.5.2011 22:39Re: Jaký je z "ekologického" Vlhkosti je víc všude ve stínu právě těch suchých stromů, prvotní eroe vzniká už těžhou a taky tím, že se s odtěženým materiálem nevratně odvezou minerální látky... a viděl pan Rybák někdy od kůrovce sežraný semenáček? Sotva! Kůrovec malé smrčky zásadně nenapadá.... A tenhle člověk se posmívá jiným pohádkama - příznačné. |
|
|
B. Rybák 15.5.2011 10:54Re: Jaký je z "ekologického" Semenáčky sežrané od přemnoženého kůrovce viděl např. vynikající botanik pan V. Větvička (sledujte postoje skutečných odborníků). Až budete hledat stín pod uschlými, většinu větví nemajícími stromy, tak nezapomeňte použít krém se silným filtrem a hlavně si sebou vezměte dost pití. Ty studánky už tam většinou nebudou. |
|
|
P. Rada 15.5.2011 13:48Re: Jaký je z "ekologického" Pane Rybák můžete sem dát odkaz na to co viděl pan Větvička - rád bych to sledoval. A pokud máte za to, že holina kde fičí vítr bez zábran se chuvá jako uschlý les - dejte mi vědět kde tomu tak je? Já měl za to, že mikroklima právě i toto ovlivnuje - tí netvrdím že je stejné jak ve zdravém vzrostlém lese a že Vy tam pití potřebovat nebudete. |
|
|
B. Rybák 16.5.2011 11:23Re: Jaký je z "ekologického" Jedná se např. o pořad rádia Leonardo "Václav Větvička, Les aneb také o Šumavě. http://www.rozhlas.cz/iradio/leonardo/?p_gt=1&p_pattern=les+aneb+tak%C3%A9+o+%C5%A1umav%C4%9B&p_po=2628 |
|
|
P. Gabriel st. 15.5.2011 17:10Re: Jaký je z "ekologického" A z čeho se tam ty nálety vezmou, když je tam kolometry a kolometry jenom ontrodukovaný alpský smrk? |
|
|
P. Gabriel st. 15.5.2011 17:13Re: Jaký je z "ekologického" A kde se tam ty nálety buku, jedle a javoru vezmou, když kilometry a kilometry daleko ja tam jenom introdukovaný alpský smrk? |
|
|
J. Kanioková 14.5.2011 12:59Naprosto s článkem souhlasím a ten neskutečný souboj o Šumavu je pokrytecký, zkušení lesáci předcházejících generací musí rotovat v hrobě.. |
|
|
P. Urban 14.5.2011 10:13Frapantní selhání teorie ? Pokud vím, nikdo nikdy netvrdil, že výsledkem sežrání smrkových monokultur nebude holina. Na druhou stranu holina vznikne i kácením. Což ovšem nikdo za "frapantní selhání teorie" nepokládá. Otázka je, jak rychle a v jaké kvalitě se les obnoví. A, samozřejmě, jak chránit před kůrovcem tu část zelených plic této země, která má i nadále zůstat smrkovou plantáží. |
|
|
P. Urban 14.5.2011 10:14To má být reakce na J.Krásenského, ne na vlastní článek |
|
J. Krásenský 14.5.2011 20:35Re: To má být reakce na J.Krásenského, ne na vlastní článek Milý pane Urbane, máte ve své reakci tolik negací, že se v tom opravdu neorientuji. Frapantní selhání teorie a predikce to v lepším případě bylo a je. V horším se jedná o miliardový podvod se dřevem, což je hodnota, která bývalému vedení parku chybí v účetnictví za kácení. |
|
|
J. Krásenský 14.5.2011 8:00Prostě neprosto nevinní geniové "Diskuse o tom, co s Šumavou, se točí v bludném kruhu vinou falešné diagnosy. Je totiž obviňován nesprávný původce problémů. To není onen malý brouček kůrovec, ale ti, kdo vysázeli smrkovou monokulturu." Připomínají mi počínání přírodních léčitelů, kteří znají spoustu alternativních naprosto přirozených způsobů léčby nemocí, které alopativní medicína považuje za vážné, ale včasným řešením lze pacienta zachránit. Třeba urinoterapie, léčba rakoviny hladovkou atak dále a tak podobně. Naši ekologové zvolili alternativní léčbu biotopu a on jim skonal dříve, než krušnohorské lesy na kyselý déšť. Ovšem vinna je nemoc sama a špatná životospráva pacienta, nikoli zvolená metoda lékaře. Jasným důkazem nevědeckosti ekologie je toto frapantní selhání jejich teorie, predikce výsledku a následné výmluvy. Cílem zřízení NPŠ byla záchrana "Zelených plic" Evropy, nikoli holiny. |
|
|
J. Šimek 14.5.2011 9:48Re: Prostě neprosto nevinní geniové A ty zelené plíce musejí být nutně monokulturní ??? |
|
|
J. Krásenský 14.5.2011 20:22Re: Prostě neprosto nevinní geniové O tom nebyla řeč, ale když už jste to zmínil, tak jistě víte, že v oblasti Šumava je smrk v polohách nad devítisty metry nad mořem převažující a nad jedenáctisty metry (nad mořem) jedinou dřevinou. Naprosto přírodně, přirozeně. |
|
|
J. Dlouhy 14.5.2011 1:35Presne tak! Jedine ekologicky a biologicky vyvazeny a samoregulujici system s velkou diversitou druhu je odolny vuci negativnim vlivum. Opakem je monokultura. V reservaci by mel byt les, ktery vznikl prirozenou ekologickou sukcesi. Diskutovat o necem jinem svedci bud o pokrytectvi nebo neznalosti. |
|
|
V. Hájek 14.5.2011 14:01Re: Presne tak! Šumava, jak na české tak na německé straně, je hospodářsky využívána několik století a do nedávné doby to na ní nenechalo výrazně špatné následky, a to přesto, že v důsledku této činnosti byly vysazovány i nyní tak zatracované smrkové monokultury. Ovšem právě pro možnost dalšího hospodářského využití se o lesy jejich majitelé také starali. Vznikl-li polom, co nejrychleji se zlikvidoval. Objevil-li se ve větším množství kůrovec, rovněž tak a Šumava mohla být, i přes hospodářskou činnost, stále mohutným a krásným lesním masivem. Jak se zdá, problémy nastaly jejím vyhlášením za národní park. A co se týče kůrovce - člověk mu uměle, výsadbou monokultury, připravil vhodné podmínky, měl by tedy také při jeho přemnožení účinně zasáhnout. A co se týče přeměny lesa na původní, mnoha druhovou skladbu: současná podoba vznikala několik staletí, proč jí chceme uskutečnit během desítek let? A půjde to bez pomoci člověka? Kde se ty četné nové druhy vezmou když je tam někdo nevysadí? Obnova by ovšem, když už ten národní park máme, měla probíhat zalesňováním ploch vzniklých přírodními vlivy, nyní bohužel i činností kůrovce, nikoliv hospodářskou těžbou. Pokud se týká turistického ruchu v národním parku, ochranáři mu vytýkají nešetrnost k životnímu prostředí řady chráněných i nechráněných druhů rostlin a živočichů. Ale neohrozí je rozsáhlé holiny kůrovcového žíru stejně nebo více? |
|
|
M. Andreas 14.5.2011 17:47Re: Presne tak! Odpověď na některé dotazy: Není mi známo, že by někdo, kdo věci rozumí chtěl přeměnu za několik desítek let. Měly by tam prostě běžet přírodní procesy. Taková neverending story cyklu lesa, jehož typ jest dán klimatem místa. Uskutečnit "přeměnu lesa" rychle umí dřevorubci. Bez pomoci člověka to jde. Hádejte, co budete mít na 90% území státu, když tam ustane lidská činnost. Les.... Četné nové druhy se nikde nemusí brát, žijí stále na místech kam noha dřevorubcova dosud nevkročila nebo tam, kde dřevorubec dlouho dlouho nebyl a nedaleko byla plocha (kam noha dřevorubcova dosud nevkročila nebo tam dřevorubec dlouho dlouho nebyl) z níž se mohli přirozeně rozšířit. Rozsáhlé kůrovcové holiny biotu moc neohrožují. Pro naše lesní inženýry a jiné dřevorubce (stejně jako pro průměrné turisty a houbaře) je to sice obtížně vstřebatelná informace, ale je to tak. Ony to v podstatě moc nejsou holiny. Nejdřív je to stojící chcíplý les, kde kmeny docela dlouho stíní, postupně to padá. Podél padlých kmenů, ve vývratech, pod kůrou padlých stromů, v hustém podrostu náletu apod. jest dostatek vlhkých či jinak vhodných mikrobiotopů, kde dále fungují v podstatě všichni brouci, kytky, chvostoskoci, mycelia hub atd. atp. Na ploše lesními inženýry a harvestory " zachráněné " to vypadá jinak. Tam ta původní biota vychcípe. Fadních smrčáků pěstěných našimi lesními "odborníky" je u nás hafo. Tak ať alespoň v NP to ti "machři" nechají být. Nebo ať alespoň netvrdí, že jim jde o ochranu přírody a NP. |
