Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
FEJETON: Žijeme v bublině na prasknutí
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Rada 20.5.2017 20:38Re: Různé vize růstu Vy si zřejmě představujete, že lépe se budete mít když budete mít víc peněz. Já si představuji, že lépe na tom budu až lépe vyjdu s méně penězi a za obecně největší škodu na lidství považuji vyhybání se intenzivnímu osobnostnímu růstu a jeho extenzivní náhražkování penězi. |
|
M. Prokop 20.5.2017 21:29Re: Různé vize růstu Představujte si co chcete, jen do toho nenuťte ostatní, jak je u zelenáčů zvykem. |
|
|
P. Rada 21.5.2017 8:38Re: Různé vize růstu Vaším zvykem je pane Prokope jak vidno škatulkovat a předpokládat, že někoho k něčemu nutím. V tom "nucení" máte ale kousek pravdy. Rád bych Vás jako příklad za všechny "ropáky" totiž nějak přiměl - a jeli to nutné i "přinutil" - a by jste respektoval svobodu ostatních která začíná tam kde končí ta Vaše. Příklad: Ekonomiku, která je i zdrojem Vašich peněz které si ceníte nade vše, ženou dnes převážně fosilní/neobnovitelné zdroje. Děje se to přitom pravidelně na úkor budoucích i na úkor znečištění prostředí celé společnosti a celého přírodního prostředí. Nejen tedy těžařů a těch co jsou na vše napojeni přes penězovody vedoucí až k Vaší prněžence kterou už považujete nehledě na zdroj obsahu za jaksi posvátnou. Zkuste proto více respektovat práva okolí dýchat čistý vzduch, pít čistou vodu... a tedy chceteli mermo-mocí škatulkovat - žít "zeleně" - tj co možná svébytně a odpovědně bez parazitování na širokém okolí. |
|
P. Vaňura 21.5.2017 10:16Co to je "intenzivní osobnostní růst???" Za to lze dosadit skoro COKOLIV! |
|
|
M. Prokop 20.5.2017 16:43Re: pitomý fejeton Je dluh investiční, je dluh prožírací. Investiční (podaří-li se) je správně. Prožírací špatně. Jděte se vzdělávat. |
|
|
Z. Koutecký 20.5.2017 17:44Re: pitomý fejeton Nevím, pane Šejno, odkud své údaje čerpáte, ale podle údajů ČNB na konci roku 2016 stav zahraničního dluhu České republiky činil 3528,1 mld. Kč (tj. 74,8 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku se zahraniční dluh zvýšil o 332,3 mld. Kč. A to jsme na tom ještě docela dobře, ostatní státy EU, zejména členové eurozóny jsou na tom vesměs ještě hůře. |
|
|
K. Novák 20.5.2017 18:10Re: pitomý fejeton Pokud vím, třeba irská a španělská vláda se nezadlužila proto, že chtěla budovat infrastrukturu, ale proto, že poskytla záruky za insolvenci bank a ty záruky pak musela splácet (půjčit si na to). A ty banky nekrachovaly proto, že půjčily někomu kdo to pak nesplatil, ale proto, že nakoupily jakési (americké) deriváty, u kterých se posléze ukázalo, že nemají žádnou cenu. |
|
|
M. Prokop 20.5.2017 21:32Re: pitomý fejeton Blbost. Banky se zadlužily, protože peníze, €, byly příliš levné, úroky byly nastaveny na potřeby Německa a Francie. Přijetím € mizí možnost to včas ovlivňovat. Pak vznikne bublina, staví se i nepotřebné a je průser. A americkými deriváty to nemělo nic společného. |
|
|
P. Vaňura 20.5.2017 19:55Pane Šejna, úvěr na nákup nemovitostí je to jediné, co má opravdu smysl. Úvěr na podnikání bych si vzal jako s.r.o., nikdy ne jako fyzická osoba! Pokud si ale někdo půjčí na 7% úrok na dovolenou, je to idiot. |
|
|
Z. Koutecký 21.5.2017 1:20Re: Pane Šejna, úvěr na nákup nemovitostí je to jediné, co Víte, pane Vaňuro, nějakou půjčku u nás dneska splácí cca 2,6 milionu domácností (59%). Celkem si vypůjčily cca 1,4 bilionu Kč. Problémy se splácením má cca 300 tis. domácností. Ti, kteří si půjčili pár tisíc na dovolenou a dostali se do problémů se splácením asi netvoří podstatnou část dlužníků, jejichž počet stále roste. Prostě současný blahobyt státu i občanů je založen na dluhu, který stát nikdy nesplatí, zatímco občany k tomu nutí cca 700 tisíc exekucí ročně. |
|
|
P. Vaňura 21.5.2017 10:14Opravdu by to chtělo zakročit proti lichvě. Ministr Pelikán navrhuje osobní bankrot, kde by dlužní nakonec nezaplatil "skoro nic." Pokazuje na něco, co bych já řešil ÚPLNĚ JINAK, totiž na to, že původní dluh může v důsledku pokut a exekucí narůst na mnohonásobek původní částky. Já bych možnost osobního bankrotu vázal na JISTINU, totiž peníze, které dlužník SKUTEČNĚ DOSTAL NA RUKU. A každý, kdo by zaplatil dvojnásobek této jistiny by mohl bez sankcí vyhlásit osobní bankrot! Něco takového ovšem může udělat jen Vůdce, vyvolený Prozřetelností, naši zkorumpovaní politici to neudělají. Demokracii proto ohrožuje ZKORUMPOVANÝ ESTABLISHMENT, nikoliv "extremisté." |
|
|
P. Vaňura 21.5.2017 10:24Záporný úrok pro jednotlivce spolehlivě zlikviduje celý bankovní sektor, protože lidé si své peníze budou chtít okamžitě vybrat. A ani jinak naprosto zdravá banka neobstojí, pokud si všichni vkladatelé budou ctít své peníze okamžitě vybrat. V USA během krize 30 let zkrachovalo 2000 úplně zdravých bank, protože klienti ztratili důvěru v bankovní sektor a tak vznikl run na banky. Záporné úroky ovšem vytváří reálně STÁT svou inflací! |
|
|
K. Novák 20.5.2017 9:14Můj selský rozum to nebere. Když někdo nemá peníze, může si půjčit. Půjčí si od toho, kdo je má. Množství peněz v ekonomice se tím nezmění, jen se přesunou od jedněch k druhým. Půjčit si lze pouze tehdy, když někdo peníze má, čili půjčit může. Jakmile je rozpůjčuje, tak je nemá a nemůže už dále půjčovat. Zdá se ale, že existuje někdo, kdo má peníze pořád a může půjčovat donekonečna. Kdo to je? Kdyby to byly centrální banky, které by peníze jednoduše natiskly, měly by tím vyvolat pád hodnoty peněz, obrovskou inflaci. To se ale neděje, obavy jsou spíš z deflace. Placení kartičkou v tom nemůže hrát žádnou roli, na účtu peníze být musí a pokud se něco vyrobí nebo postaví, peníze na to musí být, jinak by se ekonomika zhroutila. Tak v čem jsou ty dluhy? Neumím si to vysvětlit jinak, než že ty dluhy jsou jenom jako, že někdo (stát) je označen jako dlužník, ten dluh jako uzná a splácí ho, když může, a věřitel je "trpělivý" a nenaléhá. Vypadá to jen jako mechanismus přesunu peněz ze státních kas do soukromých kapes. Čili jen mechanismus podobný třeba "církevním restitucím", kdy stát uznal nárok, který ve skutečnosti neexistoval, a nyní v tichosti platí něco, co vůbec nemusel. |
|
|
R. Langer 20.5.2017 10:31Re: Můj selský rozum to nebere. Vysvětlení je jednoduché, to je socialismus v praxi. Pro upřesnění - i v těch USA. |
|
M. Šejna 20.5.2017 11:45no jistě já provozuji doma socialismus, protože mám hypotéku na dům. Vlastním tedy nemovitost a splácím ji, takže jsem socialista. Správný kapitalista si žádný dům na hypotéku nekoupí. Správný kapitalista celý život šetři na nový dům, aby si ho mohlna stará kolena v důchodu konečně koupit. Do té doby tak nějak po kapitalisticku bydlí v nájmu u nějakého socialisty, který si na nemovitost, kterou kapitalistovi pronajímá, půjčil. :-D |
|
|
P. Rada 20.5.2017 12:40Re: Můj selský rozum to nebere. Příznačně jste v úvaze pozapoměl reflektovat, že ke každé půjčce je přižazen úrok. Obvykle jde o kladné úrokování které pokud se dostatečně často opakuje vyprodukuje v systému sumu která je tvořena s podstatné části právě jen naúrokovanými penězi. Takto vzniká "bublina" o níž většina občanů ale téměř neví do doby dokud za své peníze může opakovaně směnit za relativně podobné hodnoty zboží či služeb. Každodenní platbou za cokoliv se takto společnost utvrzuje v doměnce, že peníze kterými disponuje jsou kryté jinými celospolečenskými ativy. Taková relace ale vůbec nemusí být blízká pravě a jeli rozdíl vůči příliš vypjatý - bublina praskne, splaskne... a peníze se najednou začnou jevit nepoživatelné a pod. |
|
|
K. Pavlik 20.5.2017 14:19Re: Můj selský rozum to nebere. On je asi dost podstatny rozdil mezi pujckou kterou ma stat a ostatnimi pujckami. Pro statni dluhy selsky rozum neplati nebot stat muze menit pravidla hry. |
|
|
M. Prokop 20.5.2017 16:47Re: Můj selský rozum to nebere. To je omyl. Kdyby si ten, kdo nemá, půjčoval od těch, kdo mají, bylo by vše OK. Jenže oni si půjčují ryze virtuální peníze, vytvořené centrální bankou. Systém frakčního bankovnictví. |
|
|
P. Vaňura 20.5.2017 8:51Není pravda, že se dluhy nedají řešit, je to ale drahé a ty dluhy nesmí být velké. Velká Británie obnovila po napoleonských válkách směnitelnost libry za zlato a tak provedla její revalvaci. |
|
|
P. Rada 20.5.2017 8:28Dluhový systém. Až mě trochu zaráží, že si tohotodluhovéhofenoménu dnes běžného málo kdo všímá. Podstata tlví ve společenském faktu, že jsme si navykli jen růst a tento růst řídit bankovním systémem který zná jen kladný úrok. Nebýt kladného úroku banky by neměli s čeho žít a systém by se zhroutil. Přírodní systémy jsou založeny na směnách energií a surovin - kdežto dnešní finanční systémy jsou už dlouho odtržené od základního krytí jinými pozitivy (zlato...) a tak hnány jen kladnou úrokovou sazbou vykazují chování bubliny. Systém fungující jen s kladným úrokem může působit oproti přírodním systémům přímé směny hodnot neobyčejně motivačně a zejména pokud koreluje s růstovou fází může ji enormě urychlit. Problén nastává v období poklesu růstu a až výbušně graduje v situaci recese. Prkaticky všechny peníze které jsou dnes v oběhu vznikly jako opakované kladné úrokování které se ale časem pro přílišnou snahu posilovat ekonomický růst svou měrou už enormě odtrhlo od faktických hodnot. Naše peníze tak postupně dál a dál ztrácejí své původní krytí a odtrhávají se od jeho hladiny jak "bublina". |
|
|
P. Vaňura 20.5.2017 8:47Pane Rada, je to daleko JEDNODUŠŠÍ Ty peníze vznikly tak, jako biliony bilionů v Německu r. 1923, prostě byly "natištěny." Dokonce se už ani nemusely tisknout na rotačkách, jako v tom Německu, teď už je to řada virtuálních jedniček a nul! |
|
|
P. Rada 20.5.2017 9:34Re: Pane Rada, je to daleko JEDNODUŠŠÍ Omyl - finanční dluh daný kladným úrokem nutně vzniká ve všech světových měnách nevyjímaje Číny... - nikoliv jen v Německu. Vzniká všude kde zkončila směna zboží za zboží či energii za energii a kde jednostranně převládla kladná úroková sazba navíc často nekorektně předbíhající faktický ekonomický efekt. Kladnou úrokovou sazbu udržují přitom banky už jen proto aby sami mohly fungovat. Dnešní finanční svět totiž oproti tomu reálnému nezná dlouhodobě fungující systém se záporným úrokem. Excesivním řešením principiálního nesouladu tak bývají krize až války. |
|
|
P. Vaňura 20.5.2017 17:40"Kvantitativní uvolňování" je TOTÉŽ jako tištění peněz na rotačce v Německu r. 1923. S úrokem to nemá co dělat. Ty natištěné peníze se sice mohou půjčovat na úrok, to ale není jejich podstata. Pokud zavedete pro lidi záporný úrok, dostaví se KRACH. Všichni si totiž začnou své peníze vybírat a to zruinuje všechny postižené banky. Během Velké krize počátku 30 let zkrachovalo v USA cca 2000 úplně zdravých bank jen proto, že vkladatelé jim přestali věřit a chtěli si masově vybrat hotovost. Pak už dokonce chtěli místo papírků zlato a tak Roosevelt rozhodl, že vlastnění zlata bude trestné (a pomocí tohoto zákona okradl následně vkladatele o polovinu jejich peněz!). |
|
|
P. Rada 20.5.2017 20:47Re: "Kvantitativní uvolňování" je TOTÉŽ jako tištění peněz Celospolečensky by mohlo být prospěšné zavést pro některé lidi (např těch co už si příliš masivně na úkor společnosti nakradli) zápornou úrokovou sazbu/dan. Mám za to, že by to celospolečensky mohlo vyjít levněji a efektvněji než vedení válek. |
|
|
L. Novák 21.5.2017 12:50Re: "Kvantitativní uvolňování" je TOTÉŽ jako tištění peněz Ale jděte, vy zelený komunisto! |
|
|
J. Schwarz 20.5.2017 9:08Re: Dluhový systém. Dluh vznikde vždycky, kdy jste s případnou platbou v prodlení. Ten, kdo počká se stává vaším věřitelem a vy jeho dlužníkem. Může nastat situace, kdy každý dluží každému, celkový dluh je vysoký i když vlastně skoro žádný není. Můžu mít v bance 10 milionů a přitom si dalších pět půjčit, banka mi v tomto případě půjčí velmi ráda. A co se týče emise peněz, tak ta, pokud by byla garantována zodpovědnými státy by mohla fungoval líp než zlato, protože zlata může být moc nebo málo, ale to pro danou ekonomiku pravé množství jen čirou náhodou. |
|
|
K. Pazdera 20.5.2017 9:22Re: Dluhový systém. V průběhu času se vždy objeví nějaký renomovaný ekonom, či ekonomka, kteří tvrdí, že honba za růstem je vlastně zbytečná a pro ekonomiku nepotřebná. Není to jen "tlačení" centrálních bank na "kladný úrok". V době uplynulých tří a půl roku ČNB vytiskla 1,5 bilionu Kč, bylo to protideflační opatření. Vlastně "zachránila" kladný úrok za cenu dalšího zadlužení. Tyto virtuální peníze využijí spekulanti až přijde jejich čas, na dalším, ještě větším získání nadvlády nad naším hospodářství...či se snad jen mýlím? |
|
|
P. Rada 20.5.2017 9:43Re: Dluhový systém. Ano v bankovnictví jde pravidelně o spekulativní pojetí principu trvalého růstu. Jen čistě teoretcky by banka mohla i peníze zkartovat. Konkurenční mezibankovní vztahy tomu ale zásadně brání. Banky daleko raději peníze emitují a čím více to přeženou oproti faktickému stavu ekonomiky - tím snadněji bublina nějakou formou praskne. Problém je i v tom, že bez bankovního systému by ekonomika ztratila pružný a potenciálně mimořádně motivační prvek svého metabolismu. Nebýt za tím vším lidská chtivost - nemuselo by v celém systému docházet k tak obludným disproporcím. |
|
|
M. Šejna 20.5.2017 11:41pane Pazdero jak můžete intervence ČNB označit za zadlužování? ČNB si žádné peníze nepůjčila, pouze nakoupila cizi měny a cizí cenné papíry za nově vytištěné koruny. Tyto cizí měny a cenné papíry ale ČNB neutratila a nemusí je splácet, protože je má na "svých účtech". Pokud to bude nutné, tak ČNB ta svá aktiva v cizích měnách prodá. Takže kde Vy vidíte ten dluh? |
|
|
M. Těhanová 20.5.2017 15:25Re: pane Pazdero Takže je to vlastně strašně jednoduché.Když si ČNB mohla vytisknout peníze a za tyto peníze nakoupit Eura, takže by tím vlastně mohla smáznout státní dluh. Nebo ČNB nemá nic společného s českým státem? Peníze by neměly vznikat z ničeho, nemají pak žádnou cenu. Vy v tom nikdo nevidíte jaká je to všechno obludná pitomost? Zchudneme tím my všichni, jenom ČNB se to nijak nedotkne. Na skutečnou ekonomiky, kde se vytvářejí nějaké hodnoty, tyto jejich finanční ekvalibristiky nemají žádný vliv... |
