J. Mareš 16.11.2020 22:30

A zase znovu apriorní tvrzení v rozporu s realitou - 1921 6,6 mil. čeština, 3,3 mil. němčina, počešťování - víte, kdo to byl Badeni a proč padla jeho vláda? Že se nestydíte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Heincl 16.11.2020 20:09

Tak Němci byli po válce odsunuti (vyhnáni) i ze západní Evropy, zejména z Francie, Belgie a Holandska, a to v počtu asi 274 000 osob. Rozhodnutí o poválečném odsunutí (vyhnání) Němců bylo přijato na jaltské konferenci představiteli SSSR, USA a Velké Británie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 16.11.2020 19:41

kdyz se presentovali jako Němci, není divu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 16.11.2020 19:38

a vy jste Němka, nebo Češka?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 16.11.2020 19:36

blábol ounly. Tugendhat, stejně jako ostatní židovští továrníci v moravském Manchesteru, si vily stavěli jako majetek svých firem. z daňových důvodů. proto nebyly restituční nároky jejich potomků po roce 1990 úspěšné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Salajka 16.11.2020 19:29

Českou kancelář zrušila Marie Terezie a přesunula veškeré skutečné rozhodování do Vídně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 16.11.2020 19:28

vy jste to se soudruhem Stalinem probírala?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 16.11.2020 19:25

zhruba 250 tisíc Němců zde po WWII zůstalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 16.11.2020 19:24

České království nikdy nezaniklo a bylo vždy samosprávnou částí Mocnářství. s povinností cisaře nechat se korunovat za krále českého.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 16.11.2020 19:18

neproveditelné ZATÍM.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 16.11.2020 19:16

A kdepak ty dokumentace o čechofilovi Hitlerovi existují? V něčí fantazii?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 16.11.2020 19:11

Pohraničí bylo po staletí součástí českého státu. Ale máte zajímavá kritéria, najednou nevadí, když má většina navrch, pokud jde o Němce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 16.11.2020 19:10

Švýcarskou němčinou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 16.11.2020 19:09

Zažádala si po válce rodina vůbec o vilu zpět? Do roku 1950 pobývali ve Venezuele.

A aspoň jeden příklad, kdy přeživši koncentráku musel hned do odsunu, by nebyl?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Toman 16.11.2020 19:06

Je to jednoduché, Němci si to pojistili, takže vila byla v katastru zapsána jako majetek Velkoněmecké říše. Z tohoto úhlu pohledu máte pravdu, spadala pod reparace, byl to německý majetek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.11.2020 19:01

Jak se dorozumí ve Švýcarsku?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.11.2020 19:00

Zjišťujeme-li takové případy, musíte nám přiznati, že nejsme při tom vedeni momenty národnostními. Je však prostě nesnesitelné, aby vedle toho v Horšovském Týně existovala obecná dívčí škola se 60 dětmi, kde nemůže býti dosaženo paralelky. Je to výchova k bezcharakternosti, když se prostě licituje: Půjdeš-li do této školy, dostaneš oblek a o pár bot více, když se využívá nerozumu rodičů; ti měli spor s německým učitelem, poněvadž dal špatné vysvědčení, poněvadž trvá na tom, aby dítě bez omluvy nevynechávalo vyučování, a z pomsty dají rodiče dítě do školy druhé. Co nás při tom nejvíce bolí, je to, že tu jde o děti nejchudších, o děti vesnického proletariátu, ty přijdou do světa a budou musiti prožíti život jako nádeníci.

Nelze zodpověděti před sociálním a pedagogickým svědomím, aby byli do existenčního boje posíláni lidé tak nedostatečně vyzbrojení. Mohl bych ještě uvésti případ z okolí Plzně, pochopitelně nebudu uváděti jména. Hoch méně nadaný byl převeden z jedné školy do druhé pomocí takového licitačního řízení; dnes slouží u vojska a nedovede napsati svým rodičům domů ani dopisu. Při takovém systému musí méně nadané dítě utrpěti škodu. Proto myslíme, že tu musí nastati obrat, že nutno se vrátiti k nutnosti, která jest dána potřebami tamních rodičů a dětí.

Je vlastně anachronismus, že se Němci a Češi v této zemi musí k vůli zakládání škol navzájem svářiti. Naopak, měli bychom závoditi při zakládání nutných škol, tu by měly býti mezi námi ušlechtilé závody. (Tak jest!) Ale takovým postupem, jak jsem vylíčil, se ovšem poměry otravují. Je ještě jedno východisko, poskytnutí školské autonomie. Ať každý národ vybuduje své vlastní školství podle nejlepších svých sil. Zavedení školské autonomie nemůže v této

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.11.2020 18:58

22. února 1930 Parlament CSR hovoří poslanec Jaksch"". Musím ještě mluviti o kapitole, která je bohužel velkou překážkou dohody národů tohoto státu v oboru školství, to jest o školství menšinovém. Je vlastně zbytečno konstatovati, že my jako mezinárodní sociální demokrati nestavíme se zásadně proti zřizování menšinových škol, naopak my přejeme každému českému dítěti, aby bylo vyučováno ve své řeči mateřské. Avšak samozřejmě požadujeme i pro své děti v menšinovém území menšinové školy. Proti čemu se však bráníme a musíme brániti s veškerou silou, to jest zřizování škol vysloveně odnárodňovacích. Jsme přesvědčeni, že v tomto směru je již překročena přípustná míra. Mluví-li se o kapitole menšinového školství, bojuje se při tom s momenty národnostními. Líčí se to tak, jako by zde byly oprávněné národnostní požadavky na jedné straně a národnostní šovinismus na straně druhé. Chci uvésti několik fakt, jak se z menšinového školství nedělá otázka národnostní, nýbrž spíše obyčejný obchod

Ve Starém Hamru založena česká škola menšinová, ač tam nejsou české děti. Ale založení bylo umožněno tím, že byla za tamní místnosti nabídnuta činže mimořádně vysoká pro tamní poměry. Za obyčejnou světnici bylo placeno ročně 5.000 Kč nájemného, za posluhu 2.000 Kč, přitom bylo nájemné zaplaceno na tři roky předem. Tutéž místnost měla německá škola, když byla přestavována, i s posluhou za 700 Kč ročně. Vidíme tedy, že náklad byl zdesateronásobněn. V Dolní Huti je jedno české dítě; pro tuto menšinovou školu byla najata světnice za roční nájemné 6.000 Kč, německý učitel platí za tutéž světnici ročně 600 Kč. V Pleši není žádné české dítě. Tam se koupí dřevěná chata za 30.000 Kč, která má podle tamějších poměrů ceny snad 15.000 Kč, je adaptována týmže nákladem, a to jenom proto, aby tam příslušný propagátor menšinové školy mohl postoupiti na místo školníka. ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 16.11.2020 18:49

A jak se ve vícejazyčném státě bude státní správa dorozumívat, když bude mluvit odlišnými jazyky?

Krom toho, obecní volby snad neexistovaly, sam ospráva obcí byla v Sudetech česká?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.11.2020 18:42

Pane Navrátile, existují dokumentace o tom jakým způsobem Hitler na tyto "koncepce" reagoval. Prohlásil je za "neproveditelné" a (následující nedoloženo) papír snad někam zahodil. Hitler byl zločinec ale nějak bychom měli zůstat u faktů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Salajka 16.11.2020 18:42

Škoda, že se málo píše o vyhnání Čechů z pohraničí v době hlubokého míru na podzim 1938 pod taktovkou wehrmachtu za rabování a násilností ze strany Henleinovců. Málo se píše tom, že 5 let Němci z Čech a kolonizátoři soustavně vykrádali bohatství Českých zemí pro účely válek za velkoněmecké ambice. V tom navázali na Habsburky. Předpokládám, že dotace na činnost kanceláře ve Sněmovní ulici se počítají jako dotace Bruselu do rozpočtu české neziskovky. Termín Sudety je naprostý nesmysl - všechny oblasti byly součástí Českých zemí a takto byly vlastnictvím Rakouské koruny do vzniku ČSR, takže připojení pohraničí k Německé říši umožnilo nezákonné obsazení Rakouska anšlusem a pak přímá okupace v r. 1938.

Sudety je geologické označení pro severní oblasti našich zemí, které s uvedenou výjimkou vždy patřily k Českým zemím. Iredenta, opírající se o mocného souseda, je nebezpečím pro samostatnost každého státu, proto bylo vysídlení nezbytné s přihlédnutím k dosavadní zkušenosti. Podívejte se jak se Němci -velcí multi kulti chovají k Lužickým Srbům dnes.

Nejspíš při vzpomínce na vlastní výboje Němci řízený Europarlament odmítá připustit debatu o nezákonných výbojích Erdogana.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 16.11.2020 18:41

Vaše oblíbená legrace o parlamentních záznamech jakožto zdroji čiré pravdy mi už docela chyběla, děkuji za ni.

Že by před rokem 1918 převažovali v českýcgh zemích Němci, mi sice není nic známo, ale gró je, že PO roce 1918 už v žádném případě němčina nejrozšířenějším jazykem nebyla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.11.2020 18:37

Pane Hrdličko "nejrozšířenějším" jazykem na území Čech a Moravy byla do roku 1918 zajisté němčina. To jen tak na okraj. A o tom počešťování si můžete zajistit informace pokud se začtete do záznamů parlamentních diskuzí po roce 1918. To úplně stačí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 16.11.2020 18:29

Vyprávění o minulé Evropě.

Minulost už definitivně proběhla. I když se dnes nesjednotíme na výkladu toho, co se už stalo.

Postrádám zde ale vyprávění o budoucí Evropě. O alternativní evropské budoucnosti po roce 2020.

Budoucnost lze totiž ovlivnit tak, že občanům předem vysvětlíte možné budoucí alternativy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.11.2020 18:27

Aha.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.11.2020 18:25

Tugendhatovým vila nebyla vrácena dle ̈Benešových dekretů". Snažili se o to po léta. Ostatně jen poblíž žila kdysi židovská rodina, přátelé mých rodičů ve svém vlastním domku. Dva příslušníci této rodiny přežili Osvětim . Po návratu do Brna jim bylo sděleno že jsou Němci a nemají nárok na svůj vlastní domek. Nebyl to jediný případ, dokonce existují případy kdy židovští občané sotva se vrátili z koncentráku museli do odsunu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.11.2020 18:17

Pane Tomane, právě že ne. Pokud chci "národní stát" nemohu jej stavět na milionech národnostně odlišných občanech a prosadit si svoje na úkor jiných. A když už, tak musím - jako ve Švýcarsku - zachovat samosprávu. Zavést "státní jazyk" v zemi kde je třetina obyvatelstva cizojazyčná je prostě násilí, koukejte na to jak myslíte. Jak správně říkáte, fakta jsou známa, jen jsou nepříjemná a proto je nebereme na vědomí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.11.2020 18:10

Pane Pavelko, z oblasti Východního Pruska nebyli Němci "odsunuti" nýbrž brutálně vyhnáni pokud sami neuprchli před hrůzami Rudé Armády. Stalin byl totiž názoru, že vyhnáním Němců z východní Evropy co nejdéle na Západ, především na území zničeného Německa dojde k silným sociálním nepokojům, tak že bude muset zase zasáhnout t.zn posunout Rudou Armádu až po Atlantik. To jsou dnes všeobecné známá fakta. Nikdo si tehdy nedovedl představit něco jako Marshallův plán a hospodářský vzkvět Německa. A co se týče pohraničí, bylo po staletí německé, tak jak to že místní neměli mít "navrch"? Jen skutečnost tehdejší pozemkové reformy stačí k polarizaci obyvatelstva.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 16.11.2020 18:04

Patrně netušíte, že ČSR podala po válce tisíce žalob na válečné zločince, vrahy a vlastizrádce. Stovky z nich stihl zasloužilý osud jako K.H. Franka. Pokud byl někdo z Němců v protihitlerovském odboji či zahraniční čs. armádě, pokud byl pronásledovaný nacismem nebo jinak pomáhal Československu, dostal zpět občanství. Pokud ho nedostal, musel odejít do Německa, státu, kterého byl občanem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Spálený 16.11.2020 18:00

V Polsku si část Němců nechali a ti po revoluci z velké části utekli do Německa. Tak by to bylo bezcílné trápení pro obě strany, nechat Němce v Sudetech. Jen by nám nadávali o to jadrněji, když by skončili v Německu o 40 let později.

• reagovat
• nahlásit příspěvek