Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
FEJETON: V Terezíně
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Vojta 13.9.2021 15:15Zábava chudých, jak se říká- mutat alfkarai. |
|
|
M. Vojta 13.9.2021 15:19nebo spíše obecně alfukarao. |
|
L. Beneš 13.9.2021 13:10Konzumací Heidelbeeren (borůvky) lze léčit řídkou stolici. Ještě, že člověk umí pár slov německy a někdy se hodí i ta ruština. |
|
H. Lukešová 13.9.2021 13:48Tak znalost každého jazyka se hodí. |
|
|
M. Vojta 13.9.2021 13:30Deník zbytečného člověka, někdy překládáno i jako Zápisky zbytečného člověka, I.S.Turgeněv(1818-1883, nemusíte se bát, nejde o sovětského komunistu) |
|
|
H. Lukešová 13.9.2021 13:47Ale já Turgeněva z myšlenek sovětského komunismu nepodezírám, konec konců bolševická revoluce propukla až v říjnu/listopadu (podle našeho kalendáře) 1917, v listopadu, ten samý den minulý rok se dostali komunisté v USA (Bidenovci/demokraté) k moci. Smutné. Turgeněv již dávno nežil. |
|
|
V. Klepetko 13.9.2021 13:27Turgeněva, toho tu nikdo moc nezná... Ale je to zajímavá myšlenka - osmašedesátnící jako "lidé navíc, o které nikdo nestojí". Nejen ruská literatura je plná podobných smutných postav - pro našeho čtenáře bude možná bližší fantaskní román od Honoré de Balzac Šagrénová kůže (Le Peau de chagrin, 1831) a v něm Petruška Šustrová v podobě Raphaële de Valentin |
|
|
M. Vojta 13.9.2021 13:35Z francouzské knihovny bych zabrousil do Chevalliera a přidělil jí postavu Eulálie Čubíkové. (Ale de Valentin- výborné!) Pravda, znát ale budou spíše Balzaca. |
|
|
J. Rejzek 13.9.2021 16:31Trefa gratuluji a tleskám. |
|
|
V. Klepetko 13.9.2021 19:09
Buďme rádi, že to není Lady Macbeth Mcenského újezdu od Leskova, takhle jsou ty kolatrální škody ještě relativně malé |
|
|
V. Klepetko 13.9.2021 19:11"kolaterální" |
|
|
M. Vojta 13.9.2021 10:52Čas od času dám šanci některým autorům, jejichž příspěvky jsem kvůli bezduchosti či hlouposti nebo zaslepenosti přestal číst. Dokonce si i tak jednou za rok přečtu něco od Astona. Dnes jsem dal šanci Petrušce. A- je to stále ta stejná Petržel, jako dřív. Lidi se nemění. Tak, Petruško, možná zase za rok. |
|
|
Š. Hašek 13.9.2021 22:01
|
|
|
M. Pivoda 13.9.2021 10:52Příští pozvání pro pisatelku Šustrovou: Pozvánka na Tryznu Sametové revoluce 1989! |
|
|
M. Vojta 13.9.2021 14:13Říkejme tomu Sametová změna v politbiru, revoluce je přeci jenom něco jiného. |
|
|
J. Černý 13.9.2021 14:50....politbyru... |
|
|
M. Vojta 13.9.2021 15:10Ano, děkuji, samozřejmě. Stydím se. Už mi ten český tvar politbjura vypadl z hlavy. |
|
|
M. Pivoda 13.9.2021 15:24Revoluce? Nejlepší kreslený humor někdejšího karikaturisty Vladimíra Renčína ukazoval muže sestupujícího po schodech do vinného sklepa. A tento sestupující muž místním opilcům (opírajícím se o obrovský sud vína) sděluje: "Buďte rádi, že jste tady. Venku zuří vědeckotechnická revoluce." |
|
|
R. Polášek 13.9.2021 10:49No, já vidím mezi židy a dnešními imigranty výrazné rozdíly. Židé byli bezesporu lidi ochotní pracovat, byi ochotni na novém místě vzít jakoukoliv práci, sice asi si chtěli mezi sebou udržovat svou židovskou víru a kulturu, ale byli připraveni uznávat víru a kulturu státu, který by je přijal stejně jako byli připravení třeba uzavírat smíšená manželství atd. Afgánští imigranti z velké části jdou do Evropy kvůli sociálním dávkám, pracovat "na nevěřící" se jim moc nechce, vzdát se svého zákonodárství a přijmout zákony hostitelské země taky nechtějí. Každý afgánec je v první řadě příslušník svého kmene a dobyvatel a pokud se mu podaří v Evropě se nějak uchytit, chápe to tak, že pro svůj afgánský kmen získal další území v Evrpopě a snaží se do toho území dostat z Afgánistánu co nejvíc příslušníků svého kmene a to území postupně zvětšovat a ovládat. Až nakonec na tom území místo zákonů hostitelské země nastolik své vlastní zákony toho afgábnského kmene, nějaký způsob šaríji. Toto znamená, že afgánské a podobné uprchlíky přijímat nesmíme, protože to jsou ze své podstaty dobyvatelé. |
|
|
J. Pavelka 13.9.2021 14:37Problém je, že o nich mnoho nevíme, to se domýšlíme, i na základě vlastní předpojatosti...osobně si myslím, že většinou nechtí být celý život na sociálních dávkách se "válet"...ale ono to tak vzhledem ke kulturním rozhdílům apod. tak příliš často nakonec opravdu dopadne... |
|
|
V. Kuhaj 13.9.2021 10:42Že ne všichni Němci byli nacisté a ne všichni nacisté byli Němci, v tom s vámi souhlasím. Ale že jste z té tryzny vyždímala i předvolební protiokamurovskou agitku, to je trochu ubohost. Okamuru nevolím, ale že zrovna bývalá disidentka bude sdílet filozofii nepohodlných politiků, kterým je potřeba okopávat kotníky, to mě docela překvapuje. To už si nepamatujete, jak vaše kolegy (o vás si to pro změnu nepamatuju já) všemi možnými způsoby špinil Kojzar jen proto, že měl jednu jedinou správnou vizi světa? |
|
|
H. Lukešová 13.9.2021 8:25Židé svou vlast, Stát Izrael, statečně bránili a dodnes brání, zatímco ti afghánští migranti zbaběle uprchli, nebojovali a nechali svou zem Talibanu. A to roku 1948, kdy se znovuzrodil Izrael, měl jen jeden Žid ze čtyř jednu pušku, zatímco Arabové byli ozbrojeni a vedeni britskými důstojníky a německými esesáckými dezertéry, než přišly životně důležité dodávky zraní z Československa. Židé v kibucu o 50 litech ho ubránili s minimem zbraní proti tisícovce Arabů, kteří tak statečný odpor nečekali, tak kibuc minuli a šli dál a dál. Strašná byla blokáda Jeruzaléma (1947), jeho židovské části, kde byli jeho obyvatelé, byli odříznutí od dodávek jídla, pro představu něco jako německá blokáda Leningradu 1941-1944, akorát v Jeruzalémě se naštěstí podařilo prorazit arabskou blokádu mnohem dříve. Ovšem OSN tehdy nezasáhla, aby prosadila své rozhodnutí, uvést v život platnost rezoluce o rozdělení Palestiny na židovský a arabský stát, zasáhla až když se válka za nezávislost obrátila a Židé se ubránili a zasadila se o smlouvy o příměří mezi Izraelem a okolními arabskými státy. Situace za Židů za WW2 se nedá srovnávat s dnešními dobře vypadajícími migranty, jdoucími za lepším do Evropy a Afghánci měli možnost bojovat, jak píše níže pan Klepetko, Židé neměli možnost bojovat, tam, kde měli, bojovali, Židé bojovali ve spojeneckých armádách, britské, americké i v Rudé armádě bojovalo tisíce Židů, dokonce naše Svobodova armáda byla také tvořena kolem z poloviny Židy. |
|
|
J. Hrdlička 13.9.2021 8:42Ad konec, z poloviny??????? Čechoslováků židovské národnosti bylo v naší (východní i západní) armádě dost, ale nepřehánějme. |
|
|
H. Lukešová 13.9.2021 8:58V jednom z praporu Svobodovy armády, jistěže ne z celé československé armády. Tolik Židů ani v Československu nežilo. |
|
|
J. Hrdlička 13.9.2021 10:45Takže ne v celé Svobodově armádě. OK. Na začátku byl podíl významný, i když nevím, jestli to třeba u Sokolova byla až jedna polovina, ale poté, s nástupem bývalých vojáků slovenské armády a volyňských Čechů logicky prudce poklesl. |
|
|
H. Lukešová 13.9.2021 10:58Tak to je jednoznačně pravda. Vždyť kolem 80 000 českých Židů bylo vyvražděno nacisty a ne každý Žid, který unikl německým nacistickým pařátům, mohl a vůbec uměl bojovat v armádě. I tak tvořili Židé výraznou část bojových armád, tak samozřejmě že ne poloviční, nebo tak velkou, to by ani matematicky nebylo možné. |
|
|
M. Vojta 13.9.2021 14:17Skvěle o účasti Židů v ČS armádě pojednává Erich Kulka v knize o Svobodově armádě. |
|
|
H. Lukešová 13.9.2021 14:39Ano a později tito Židé bojovali za Izrael ve válce za nezávislost a bojové zkušenosti se jim jednoznačně hodily. |
|
|
M. Vojta 13.9.2021 15:07A ještě bych si dovolil poznamenat, že ve Svobodově armádě sloužil i děd Jakube Železného, který se tak nedůstojně otřel o gen. Svobodu ve "svém" pořadu. Otci Vladimíra Železného udělil Ludvík Svoboda milost, po té co byl odsouzen k trestu smrti za deserci. |
|
|
H. Lukešová 13.9.2021 15:43Tak to jsem nevěděla, tak to by měl Jakub Železný Ludvíku Svobodovi děkovat, ne plivat po něm a po vojácích, kteří bojovali za naši svobodu. |
