Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
FEJETON: Táto, povídej
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Hoblík 21.1.2015 11:55Hvížďalo, nevymýšlíte si malinko? Když byl Váš syn malý, nebyl asi ten jeho tatínek takový neohrožený Mikeš, jako je dnes. Podobných hrdinů se v současnosti najde nějak moc; je to jako s partizány. Dva dosvědčili tomu třetímu, že byl partizán a už to beželo, zakrátko bylo partizánů víc, než občanů. A Hvížďalů přibývá... |
|
|
A. Hrbek 21.1.2015 9:39Pane Hvížďalo neblábolte! Ve škole se zcela běžně učilo, že Československá republika vznikla 28. října 1918 díky Velké říjnové socialistické revoluci.Podívejte se na učebnici, pokud ji ještě máte! Nevím co Vám vadí na tom, že se ve škola rozdávalo žervé. Rozhodně to bylo lepší, než když některé děti nemají na školní oběd. Píšete "nutili mě každý večer pojídat jablko a rybí tuk". Kdo Vás večer nutil - komunistický režim nebo Vaši rodiče? |
|
J. Lepka 21.1.2015 11:13Re: Pane Hvížďalo Co kdybyste si ten fejeton přečetl ještě jednou a pořádně! |
|
|
I. Procházková 21.1.2015 22:05Re: Pane Hvížďalo Nám byl vznik ČSR v roce 1918 zatajen, měli jsme v učebnici Den znárodnění (50. léta). Žervé jsme ve škole nedostávali, ale rybí tuk ano. Nosili jsme v tašce do školy lžíci a učitelka nám ráno před vyučováním každému nalila z velké láhve; stáli jsme na to frontu v řadě u tabule. Bylo to hnusné, ledničky neexistovaly, láhev byla v pokojové teplotě. Taky jsme každé ráno na zahájení vyučování zpívali budovatelské písně, nejznámější byla "Rudé šátky". Doma jsme byli nabádáni, abychom drželi hubu, jinak bychom mohli dopadnout jako Milada Horáková nebo Heliodor Píka. Nevím, jak jinde v Praze, ale v Břevnově vzpomínám na zásahy esenbáků v případech, kdy děti na kolech nedodržovaly dopravní předpisy. To pak musely chodit do "nedělní" školy, což znamenalo několik nedělí od 8-12 hodin chodit na služebnu SNB a učit se tam dopravní předpisy. Což byla otrava, protože neděle byla tehdy jediný den, kdy si člověk mohl přispat. Jo, bejvávalo... |
|
J. Skála 21.1.2015 9:17Já jsem ten zmatek neměl. Asi proto, že jsem nebyl vysoký a uhrovitý ale malý a brejlatý, věděl jsem vždy přesně, co říkat ve škole a co doma. Když v rádiu hlasatel hrobovým hlasem oznamoval, že zemřel náš milovaný president Gottwald, běžel jsem to našim z kychyně do pokoje oznámit hlasitým voláním "Už je po něéééém ...". Dostal jsem pár facek, že nemám tolik křičet. |
|
|
K. Pazdera 21.1.2015 7:31Co takhle pohádku o privatizaci MFD Pan Hvížďala by mohl vyprávět synovi příběh o privatizaci MFD...závěr by byl jak redaktor ke jmění přišel. Jsem také ročník 1941...vím jak to vypadalo...vím jak pan řídící dělal průzkum (5.třída rok 1951)...kdo chce jít do Pionýra, tím to však skončilo...nikdo nechtěl...vím, že v mé rodné obci byl pomník TGM po celou dobu od jeho obnovení v r.1947...přes léta padesátá...i přes normalizaci...a to se v obci jezdil motokros na národní úrovni...nevím, zda p.Hvížďala v r. 1967 studoval politické vědy...tedy otázka...byl p.Hvížďala pragmatik již v r. 1967...či se jím stal až po r. 1989...to si musí zodpovědět sám.. |
|
|
S. Rehulka 21.1.2015 3:08Myslím, že mnohé...... .....zážitky z dětství máme totožné ! Snad jsem měl v životě víc štěstí, protože přestože jsem zažil ten rybí tuk, pšouknutí DDT i dobrý gervais v dřevěné krabičce, naše paní učitelka netrvala na oslovení "soudružko učitelko", pokud u toho nebyly jiné, dospělé osoby. A kupodivu, leccos nám potvrdila, co jsem doma slýchal od mámy a o čem jsem věděl, že o tom nesmím mluvit. Ba dokonce mě nikdo nenutil stát se Pionýrem, snad proto, že věděli, že vídám tátu na návštěvě tak jednou za půl roku za mřížemi. Ano, jsem ročník 1941 a leccos máme z dětství společného, ale leccos ne..... |
|
|
P. Kmoníček 21.1.2015 16:40Re: Myslím, že mnohé...... Jsem ročník jako Vy a zážitky mám podobné.Od přejmenovávání ulic,náměstí a st.svátků po oslavování lidí ,o kterých půl národa vědělo,že to jsou lotři.Kdo tu dobu osobně nezažil,neuvěří. |
|
|
P. Dvořák 21.1.2015 2:41Táto povídej, jak jsi v letech 1967 a 1968 studoval politické vědy v Moskvě. A táta spustil: I když se doma o světě mluvilo jinak než ve škole, tam jsem vždy přesně věděl, co je třeba říct a co ne . . . |
|
|
P. Sulc 21.1.2015 1:44Nebojte, pane Hvizdalo, to prijde, zcela jiste prijde Budou se bourat kostely, jako drive, farari ale nepujdou do dolu, budou ukamenovani ci jim bude ufikana hlava.Vas pan syn, misto skotske ci rumu bude kupovat modlici koberecky a tak podobne. A stejne jaky kdysi vy, bude se bat otevrit hubu.To je diky te mlcici vetsine, vite? |
