Tak s těmi dráhami v Británii mám své zkušenosti. Zkuste vystoupi v Readingu a najít svůj vlak, nepochodíte ani na informacích, naštěstí tam jsou ochotní železniční zřízenci, kteří vám vysvětlí, že je váš vlak zrušen a že tady ten (který má destinaci jinde) s půlhodinovým zpožděním (jak je daleko Londýn od Readingu?) vás do cíle doveze. Absence jakékoli mapy, jenom rozpis, který vlak jede kam - a ještě blbě - ten zpožděný tam nebyl. Jinak špína, pach, všechno jako v Česku a navíc nějaký nesmyslný systém zabraňující východu z nádraží.

Po cestě zpátky mě zaujal Southampton. Zpoždění očekávaného vlaku se zvyšovalo každých pět minut. Asi po dvaceti minutách milý vlak ze světelné tabule na perónu zmizel, aby se pak bez jakéhokoli hlášení objevil u perónu jiného, samozřejmě se třičtvrtěhodinovým zpožděním.

 

Prostě, ať žije privatizace a zpětná etatizace drah, poté, co je milí privatizátoři využijí na ultimo a jaksi zapomenou investovat.

 

PS: Cesta mezi Readingem a Stroudem probíhala v pohodě, vlak byl jenom trošičku narvaný, ale sedačka s číslem 13 byla volná.

Zažila jsem obě výše popsané situace.  Se soukromými vlakovými linkami to byl otřes. Když jsem se podivila nad 3-hodinovým zpožděním cestou z Chaltemhamu do Londýna, domorodci mě ubezpečili, že to je běžné, spíše že mohu být ráda, že jsem dojela.

Funkční mě připadaly "příměstské" vlaky, které jezdí do vzdálenosti 100 i více km od Londýna v četnosti, která je téměř srovnatelná s MHD (často i častěji jak po půl hodině). Tyto vlaky provozuje město Londýn (nějak tak).

    

znárodnit je darebáky (soukromníky), pozavírat, až zčernaj! ...

a je po problému, neboť nebude co porovnávat...

 

sociální cesta, se tomu říká...

Asi je o hodně JEDNODUŠŠÍ podnikat s jedním a více autobusem, než si koupit vlakovou soupravu s nádražím. 

Jednoduché systémy se snadno privatizují.