16.5.2024 | Svátek má Přemysl


Diskuse k článku

FEJETON: Na ptáky jsme krátký

Tak to zpívá Janek Ledecký, jenže se zdá, že zas tak krátký páky na ptáky nejsme. Zdá se, že se nám docela slušně daří ptáky hubit. Ukazuje to sčítací akce pořádaná Ornitologickou společností už potřetí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Dvořák 14.1.2021 16:03

Lepší vrabec na parapetu než sekačka pod oknem :-)

P. Moravčík 14.1.2021 16:24

Tie až po šiestej:-)

M. Miky 14.1.2021 9:52

Prijde mi, ze mnozstvi jednotlivych druhu kolisa v takovych vlnach, minimalne ve meste, a pricinyach jsou vzdy jen dohady. Co se tyka poli, tam bylo takove oziveni po 89, asi mene chemie a intenzity? Ted mi prijde, ze to zas kleslo, tezka a hlavne efektivni mechanizace, do toho repka, kukurice?

P. Rada 14.1.2021 10:40

Množství druhů vždy výrazně "kolísá" v období přelomu geologických epoch. Dnes se prosazuje "Antropocén" a s ním nadchází "ŠESTÉ VYMÍRÁNÍ".

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hromadn%C3%A1_vym%C3%ADr%C3%A1n%C3%AD

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2806889-planeta-je-na-prahu-sesteho-hromadneho-vymirani-ohrozen-je-milion-druhu-zvirat-a

https://blisty.cz/art/102442-planeta-zeme-celi-desive-budoucnosti-masoveho-vyhlazovani-a-rozkladu-klimatu.html?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

J. Urban 14.1.2021 8:11

S temi ptaky na krmitku mam vlastne shodnou zkusenost. Prikladal jsem to poslednim mirnym zimam...:-(

I. Pávek 14.1.2021 8:10

K vrabcům. Vrabec nežije v lese nebo na poli. Jeho doménou lidská sídliště všeho druhu, kde od nepaměti parazituje. Zvláště zemědělské usedlosti a milují nepořádek. Vzpomínám si na moje dětství, kdy se pšenice ve žních sklízela ručně a ve stodole v zimě mlátilo cepem. Pak přišly samovazy a mlátičky pro více sedláků. Každé zrníčko bylo tehdy potřísněno kapkou potu, puchýři na rukou a osinami za košili. Po žních jsme ještě dosbíravali klásky. Zrní pro slepice se téměř počítalo a babka řvala když jen vrabec přeletěl nad stavením natoš aby byť jen jediné zrníčko slepicím ukradl a pérovala za to dědu. A ten měl vzduchovku stále při ruce a síto podepřené klacíkem na provázku bylo na dvoře stále. A tak to bylo na všech statcích v okolí a na vrabce se chodilo po mši v kostele. Dnes je vše, co se týká půdy a prací na ní odosobněno a skryto technikou všeho druhu a pohled na vrabce jako plevelného ptáka se změnil na chudáka. Co na tom, že hejna nalétavají na pšeničné lány. Přidá se to ke ztrátám kombajnů. Asi tak pane intelektuále Neffe.

P. Rada 14.1.2021 8:26

Hejna dospělců nalétávat mohou pokud jsou. Musejí ale vyrůst s mládat a ta k rozvoji potřebují hmyz. Hmyz jsme ale velkoplošně chemicky zdecimovali.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/ubytek-hmyzu.spatne-zdokumentovana-katastrofa

Ś. Svobodová 14.1.2021 9:44

Chovám králíky a slepice a vrabců mám dost:-)

L. Písařík 14.1.2021 11:25

Před 50ti lety: Vrabec domácí - žil v blízkosti lidí a roznášel nemoci pro kura domácího. Vrabec polní - žil v polích a živil se tím, co našel. Právě těch polních podstatně ubylo. Potože ubylo plevelů, jeho hlavního potravního zdroje.

P. Rada 14.1.2021 7:26

Konkrétně pokud jde o ty vrabce kteří bývali v Praze hojní a na případu zdecimování jejich populace se ukázalo obecně podstatné. S rozvojem agrochemie totiž lidé mimo jiné vekoplošně odhmyzili krajinu. Stala se tak opticky nenápadnou ale fakticky zelenou pouští pro jiné druhy.

Mládata vrabců a podobně dalších druhů totiž musí být krmena hmyzem. Pokud ten ptačí rodiče neseženou, tak i když jsou sami už vydatně krmeni na krmítkách, semínkách polí či lidských odpadcích.... - další generaci nevychovají a průběžně nutně vymírají.

Na mimořádně inteligentního ale zahleděností do svých momentálních postojů jak sobecky bohatnout... jen úzce zaměřeného hominida rádoby sapiens... - jsou nejen ptáci krátcí.

Celosvětová biodiverzita v prostředí ovládaném moci-chtivými, úzce na konkurenci zaměřenými lidmi - nutně kolabuje. Toto ale nakonec hrozí i lidem - jen s oddáleně systémovou setrvačností - ale podobně nevyhnutelně jak u těch vrabců ale s ještě hlubším propadem. O zbytky potravy se totiž pravděpodobně navíc začnou rvát.

https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fcosc.2020.615419/full

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/za-30-let-v-cesku-nevypestujeme-ani-brambory-rika-expert-136759#dop_ab_variant=0&dop_req_id=bvUh4cO4Jic-202101101258&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

R. Langer 14.1.2021 10:41

Nepiš zase nesmysly, prolhanče, vrabce nikdo nezdecimoval, je jich pořád až až...:-P

J. Cimbálník 14.1.2021 6:13

Podobně při dlouhých zimních procházkách v polích jsem nenatrefil ani na jediného (!) zajíce... Neřkuli koroptev či bažanta. Smutné.

R. Langer 14.1.2021 10:43

Cože? Nám to tady běhá i po sídlištích, natož tak v polích. Kde že to bydlíte?

P. Moravčík 14.1.2021 14:28

V Lounech som obdivoval drzosť ušiaka, ktorý si urobil ležovisko priamo v záhrade medzi kapustou (zelí), aby to nemal ďaleko. Venoval sa síce skôr mrkvovej vňati, ale bol si taký istý bezpečím, že sme ho odhalili až pri tesnom priblížení, keď bolo treba polievať. Asi by tam inak sedel až do zberu, ak by ešte bolo čo zbierať. Záhrada v tesnom susedstve detského ihriska a parku s množstvom ľudí... Začínajú byť drzí ako genderové aktivistky.

V. Kolman 14.1.2021 5:18

Oproti vrabčákům je "člověk moudrý" silně přemnožený - i bez koblih.:-(:-(:-(

P. Rada 14.1.2021 8:31

"Přemnožený" je rádoby moudrý člověk oproti předindustriální době jen asi desetkrát. Problém je spíše v růstu měrné spotřeby která vzrostla až 100x! V kombinaci je to už i přes technologický pokrok o dlouhodobé neudržitelnosti.

J. Nevrkla 14.1.2021 9:01

Doufám, že jdete příkladem. Nemnozite se a žijete mimořádně skromně, že zanechate minimální uhlikovku stopu. Protože třeba v Africe se zvyšuje počet lidí o ca 10 tisíc denně, 30 milionů ročně.

P. Rada 14.1.2021 9:41

Ano pane Nevrklo mám co říci i předvést k míře osobní spotřeby. Naučil jsem se totiž s řádově menší uhlíkovou stopou jak před půlstoletím žít. Fosilní paliva na otop už např. 20let nevyužívám.

Pokud jde o tu Afriku jako příměr - porovnejte přitom i míru měrné spotřeby, jak jsem to psal výše a považte tak vliv ekostopy tam i onde.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologick%C3%A1_stopa

J. Nevrkla 14.1.2021 9:52

Víte, já ten boj proti fosilnim palivum považuji za úplnou blbost nemajici na klima vliv.

P. Rada 14.1.2021 11:14

Lidé mají dostatečně rozvinutou fantazijní schopnost na to "uvěřit čemukoli". Např, že Země je placatá, člověk na Měsíci nikdy nepřistál... a tak se nedivím ani Vašemu výroku.

Při převaze rozumu nad vírou, by jste ale měl umět vysvětlit minulost a hlavně věrohodně předpovědět budoucnost.

J. Nevrkla 14.1.2021 13:19

Klima se měnilo vždy, střídaly se doby ledové s dobami meziledovymi, které byly nazývány dobami klimatickeho optika. Teploty bývaly taky podstatně vyšší než dnes, stejně jako koncentrace oxidu uhličitého. Ani lidé popelnicových polí na to neměli žádný vliv, nemáme ho ani my. Jako prostředek zbohatnuti některých a zchudnuti zbytku to funguje.

Teď se můžete dočítat, jak se rekordne mění ozonove díry, jak je to možné, když freony už nemáme? Tolik práce a přitom taková blbost.

Budoucnost rozhodně nevestim, to je v rukou přírody, hlavně Slunce.

P. Moravčík 14.1.2021 14:30

Pán Rada, Vy naozaj uveríte všetkému. A čo šmejdi, ešte si na Vás nezgustli?:-)

Predpovedať budúcnosť zatiaľ dokážu len klimaaktivisti. Zrejme u nich prevláda viera nad rozumom. Tak nejako ste to myslel?

V. Kolman 14.1.2021 10:25

Myslím pane Rado, že jste v odhadu počtu lidí kdysi a dnes přílišný optimista.

Dočetl jsem se, že za dob Ježíše Krista žilo na Zemi cca 300 milionů lidí. Dnes je to přes 7500 milionů lidí. Čili cca 23x víc!

P. Rada 14.1.2021 11:33

Máte pravdu, že četnost je třeba vzhledem k období specifikovat. Měl jsem tedy na mysli předprůmyslovou éru, kdy se globálně celková populační četnost neměnila zdaleka tolik - jak v posledních dvou stoletích. Tedy také období kdy jsme ještě byli v Česku potravinově i surovinově ještě dlohouhodobě soběstační.