Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Při čtení dopisu dědkům jsem měl slzy v očích. Namouduši.Ta krása, ta nádhera, ta idyla, Jenže je to jen pohádka, za současného stavu a hlavně za probíhajícího vývoje společnosti, kdy počet pseudochudých, lemplů, vyžírků, nepřízpůsobivých,

.... zbytečných státních úředníků, pseudovědců humanitních oborů atd atd stále roste a pokud už jejich počet nepřekročil, tak brzy přesáhne 50%, absolutně nerealizovatelná.

Jediná (bohužel teoretická) cesta by byla, rozdělit stát  na většinovou část (převážně algoritmizovatelnou) řiditelnou jako podnik a k ní přiřadit minimílní politickou nadstavbu. To vše by měla na starosti něco jako NASA. Jenže nesmělo by se s tím fofrovat jako s (dobře myšlenou) EU, pak by to šlo též do kélu.

Myslím že se autor mýlí

Ono to s tím světem není zas tak zlé je takový zvyk že každá generace tvrdí že oni byli ti poledni slušní ale tak to přeci být nemůže že . Podle mého jede svět stále k lepšímu jen za mého života přestalo být normální trápit zvíře dokonce i při znásilnění byla vina vždy žena dnes je týrání společensky nepřípustné a při znásilnění dává vinu ženě jen hlupáka a příkladů by bylo mnohem víc . Svět se lepší ale ta křivka není rovná někdy poklesne ale zatím vždy ten pokles nahradil vzestup o stupeň výš

:)))))))) Vám se to žvaní, když jste Němec

a ukázněně dotujete jiný!

Hezké

Nicméně už né nejmladší mám pocit, že onen dopis by vyzněl trochu jinak, tak nějak opačně. První věty si dovedu představit asi spíše ve znění: "Závidíme Vám idylu dvaceti polistopadových let. V této zemi už žijí jen ti bohatí a potom ti ostatní. Všichni bohatí zasedají v parlamentech jednotlivých zemí, měst a vesnic nyní nazývaných sférách. Střední třída byla zákonem zrušena. Jestliže nemáte na kontě alespoň finance v pětimístném  čísle, má právo banka Vám ho kdykoliv vyvlastnit. Exekutory jsme zrušili a exekuce provádí přímo banky. Vymahatelnost dluhů je stoprocentní, vlastně dluhy už neexistují. Banky se o to postaraly. ... atd".

Neberte mě prosím jako zapšklého pesimistu. Stále doufám, že bude líp a že zase už brzy bude důležité co umím a ne kolik mi je let a jestli nedej bože umím nebo neumím anglicky. Jen pomalu pochybuji že se toho dožiji.

Bylo by to krásné pane Anderle,

ale myslíte si,že to budou pořád Češi,co tady budou žít.Podle toho dopisu to bude úplně jiný národ.

To jsou krasne,

velice krasne sny, ale nerealisticke. Ono se totiz "od shora" nikdy nic samo nezmeni, a menit neco "od zdola", na to by musel mit ten bajecny narod menitelu uplne jinou naturu. Takze, at zije pivo a fotbal.

Logický výklad.

..."Co bylo však na onom dopisu zajímavé, byla jeho poslední věta. Zněla takto: A tak vás, moji milí pozdravuji, a již se těším na to, jak si spolu o naší kapličce popovídáme. Četl jsem si tu větu několikrát, abych zcela pochopil její smysl."...

Pisatelka si prostě přeje, aby čtenář dopisu rychle umřel, aby měla v nebi (kam jistě všichni, co se starají o kapličky, půjdou) s kým drbat :-)

:)))))))) Připomněl jste mi mé rozhovory se sousedem

ještě v devadesáti letech dovedl žít samostatně úplně sám v bytě bez obskakování jinými. Rád jsem si s ním povídal, a když jsem obdivoval věk, kterého se dožil, tvrdil, že to je spíš trest, poněvadž se lidi k sobě takhle bezohledně nechovali ani za války během nacistické okupace.