J. Jurax 15.6.2017 17:52

Historie se mění, transformuje, potlačuje

podle toho, jak se to době a právě vládnoucí vrstvě a/nebo ideologii hodí.

V roce 1964 jsem v deváté třídě v dějepise na otázku soudruha inspektora "Kdy naši vojáci poprvé vystoupili proti fašismu" jsem poučen tehdy nedávno vydanou knihou Na západní frontě autorů Broda a Čejky naivně odpověděl, abych se pochlubil neobvyklou znalostí - pamatuju si to dodnes takměř doslova: "Když pomineme Polsko, kde se naši vojáci účastnili jen okrajově, tak v létě 1940 ve Francii v síle divize, pak v témže roce v bitvě o Británii a dál naši letci, pak v roce 1942 atentát na Heydricha a pak v roce 1943 náš prapor u Sokolova". No, čekal jsem pochvalu, odpovědí bylo rozpačité mlčení, protože správná odpověď byla Sokolovo, v učebnici taky nic jiného nebylo. Souška vyzvídal, odkudže to mám, kde jsem to slyšel, já řekl, že jsem to četl a kde; kniha vyšla tuším v Našem vojsku. No a pak na mne souška v kabinetě syčela, že mám odpovídat podle učebnice. Taky asi byla kárána (až mnohem později jsem se dozvěděl, že byla hlavně předsedkyní ZO KSČ, jako žáček jsem tohle naprosto nevnímal). Asi za týden byla třídní schůzka a tata informován mi strašlivě vynadal a pak dlouho vysvětloval. No a dnes se zas nejspíš bagatelizuje to Sokolovo.

A stejně je to s odsunem sudetských Němců. Dnes se to pomalu zdá být největší zločin všech zločinů, jemuž předcházely celkem nevýznamné epizody povstání henleinovců, Lidic a druhé světové války vůbec - a naši ministři ve funkci je jezdí bratřit na srazy Sudetendeutsche Landsmannschaft.

A legionáři v Rusku - o těch jsem se učil, že v žoldu kapitálu bojovali proti sovětské moci, později jsem si přečetl i o jejich hrdinské anabázi (detailně převážně až po sametu) a teď čítám, že to byli vlastizrádci zradivší vojenskou přísahu.

Inu, historia magistra vitae ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 15.6.2017 14:17

Re: Atentát na Heydricha není historie.

Opravdu zajímavé. Jak vidno, napsat historický román, to není jako místo koštěte vzít odpoledne do ruky tužku a sesmolit fantasmagorii o čarodějnickém učni :-))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 15.6.2017 14:00

Re: Atentát to nebyl

Proti "atentátu" nic nemám. Spíš už proti "spáchali" - páchají se vraždy, krádeže, znásilnění, prostě kriminální činy.

Heydrich jako představitel okupační moci byl legitimním cílem jak pro odboj, tak pro zahraniční armádu, atentát tedy nebyl kriminání, ale válečný čin.

Nebyl to ani teroristický čin. Teroristy - těmi, jejichž cílem je vyvolat hrůzu - byli nacisti od Hitlera, který nařídil exemplární potrestání celého národa do posledního četníka, který střílel v Lidicích nebo pouštěl plyn v Kulmhofu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 15.6.2017 13:53

Pro NÁS je Hrabě Monte Christo historický román.

Pro Dumasovy současníky to byl prostě román (ze skoro současnosti).

Tři mušketýři byli historický román, Královnin náhrdelník jak pro koho.

Totéž se dá říct o Vojně a míru - pro pamětníky prostě román, pro většinu už historický román.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 15.6.2017 12:38

Re: Atentát to nebyl

Jo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Řezák 15.6.2017 11:14

Re: Atentát to nebyl

A myslím ještě, že atentát by měl mít jistý stupeň publicity. Aby to mělo žádoucí politickou odezvu. Na rozdíl od vraždy, kde naopak čím méně publicity, tím lépe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Řezák 15.6.2017 11:11

Re: Atentát na Heydricha není historie.

Kdysi jsem četl definici historického románu takto: 1. odehrává se v době, kterou pokládáme za historii, 2. hlavní hrdina je obvykle smyšlený (D ́Artagnan údajně existoval, ale byl to řadový kapitán, který padl v nějaké bezvýzhnamné biotvě), 3. vystupují i relálné historické postavy, s nimiž se hlavní hrdina setkává (Bezuchov s Napoleonem, Bolkonskij s Kutuzovem, mušketýři s kardinálem, Ludvíkem 13 a 14, Buckinghamem, Karlem 1 a dalšími). Tyto historické postavy se musejí chovat tak, jak je o nich historicky známo (čili např. Václav 4 nemůže být velký vojevůdce a dobyvatel, když se už děti učí, že to byl alkoholík a psychopat). 4. historicky prokazatelné postavy NEJSOU postavami hlavními, jinak by to byl životopisný román o ..., což je něco jiného.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 15.6.2017 10:58

Re: Atentát na Heydricha není historie.

Jistě, není to dogma. Ale tak nějak to pomáhá si stanovit jakousi hranici.

Protože dnes se za historii předkládají už pomalu i události listopadu 1989, což je přímo úděsně blízké politikum a s historií to nebude mít ještě nejmíň padesát let nic společného.

Naopak paradoxně únor 1948 se předkládá téměř výhradně jako politika a historický pohled je (podle mého správně) až jako druhořadý.

Pokud se zmiňujete o románech, to bych z našeho náhledu vyloučil, protože se jedná o, dejme tomu, umělecký výtvor, který může být zcela vymyšlený, takže popisuje události čistě z vlastního pohledu a vlastního přání autora. Pojem "historický román" spíš slouží k naší orientaci, abychom si ho při pouhém přečtení názvu nespletli s rodokapsem, reportáží atd. atd. Kdo by řekl, že Bílý Tesák je o psu, Tulák po hvězdách je o duševním životě (vzpomínky na reinkarnace) jednoho vězně, Bílý den je o chuďasovi, který zbohatnul. Všechny tyto knihy napsal Jack London.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Řezák 15.6.2017 9:56

Re: Atentát na Heydricha není historie.

Vidítě, nedávno jsem přemýšlel, jestli je Monte Christo historický román nebo ne. Odehrává se někdy v letech 1812 až cca 1835, román vyšel r. 1844, čili cca o 10 let později. To je jako kdybychom měli historický román o Velké Listopadové Sametové Revoluci.

Jiný příklad: Vojna a mír vyšla poprvé 1869, Napoleonovo tažení do Ruska 1812, čili rozdíl pouhých 57 let. Přesto oba zmíněné romány pokládáme dnes za historické.

Čili můj závěr: slovo "historický" je třeba brát s velkou rezervou a úmrtí posledního pamětníka nestačí, musíme se řídit spíše citem a chápáním.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 15.6.2017 9:52

Re: Atentát to nebyl

Atentát je, podle slovníku cizích slov, "útok na život významné osoby, obv. z politických příčin ". Wikipedie dodává: "Často bývá používán anarchistickými, teroristickými či jinými extremistickými skupinami".

Podle mě to tedy atentát rozhodně byl, stačí se zůstat na tom, že je to hodnotově neutrální slovo. V jisté povídce se dokonce tento atentát schvaluje za použití emotivně mnohem drsnějšího slova vražda ("Vražda na tyranu není zločinem").

Naopak si nemyslím, že by atentátem byly poslední útoky autem a nožem na mostech a na tržištích a koncertech; dejme tomu, že se jednalo o politiku, ale rozhodně se nejednalo o útok na významné osoby.

Samozřejmě je tu možná nedohoda, kdo je a kdo není významný: osobně nemám za to, že redaktoři časopisu, o kterém jsem do té chvíle neměl potuchy (Charlie Hebdo) byli významnými osobami, ale Francouzi na to mohou mít jiný názor. Připomínám, že je řeč o významu slova atentát, nikoliv o právu zabíjet dle vlastního uvážení.

Říkám si dokonce, jestli Gabčík a spol. dokonce nedostali rozkaz "Proveďte atentát", ale to nevím, to jsem si právě vymyslel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Řezák 15.6.2017 9:36

Re: Atentát to nebyl

"Vojenská ooperace na odstranění atd." je moc dloudé, atentát je kratší. Kromě toho: co je to atentát? Naučný slovník definuje atentát jako "útok na život významné osoby provedený z politických důvodů". Co se Vám na tom nelíbí? Byl snad RH málo významný? Nebo to nebyly politické důvody ? Ledaže by mu chtěl Gabčík lézt za ženskou (mimochodem, nic moc) a proto ho picli.

Tak nechtějte být svatější, než papež.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Klas 15.6.2017 9:03

Atentát to nebyl

Jen bych trochu poopravil - slovo atentát začali používat nacisté, aby ukázali, že to bylo "špatné", pak v tom pokračovali i naši bolševici. Správnější je vojenská operace na odstranění generála SS a architekta holokaustu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 15.6.2017 3:39

Atentát na Heydricha není historie.

Stejně tak jako celá II. sv. válka není historie. Je to politika.

Historie nastává až poté, co zemřou poslední účastníci událostí. Což samozřejmě nevylučuje, že se na nějaký čas historie pokřiveně nezmocní pokřivení politici.

• reagovat
• nahlásit příspěvek