2.5.2024 | Svátek má Zikmund


Diskuse k článku

EVROPA: Jedině SEČ

Česká republika, předtím Československo, patří do časového pásma A, to znamená, že v něm platí standardní středoevropský čas. Vcelku logicky: naší zemí prochází 15. poledník východní délky. Čili střed časového pásma A.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Lapil 3.11.2018 11:17

Re: Ve střední Evropě by měl platit SEČ a nic jiného.

Ale to je přece naprosto logické. Neříká vám nic stabilita? Posune-li se území (Evropa) na západ, posune čas na východ a v průměru vše zůstane, jak bylo.

:-) (Bacha, to je smajlík!!!)

H. Gene 3.11.2018 11:15

Re: pane Mikulče

A jak jsi na ten průměr přišel, šmudlo?

Z. Lapil 3.11.2018 11:05

Re:

No, já nevím. Co si tak vzpomínám, správná hospodyně vstávala "za kuropění", což je - jak my vesničané víme - vysloveně za tmy, a souboje taky bývaly dohadovány "za úsvitu na louce za lesem", i když - jak tak čtu Puškina a jemu podobné - to přinejmenším v Rusku nejspíš znamenalo spíš "pozdě večer" než "brzy ráno". Oběd v pět v podvečer? Nic zvláštního.

S chozením spát "se sluncem západu" to ke všemu nejspíš nebylo extra důsledné - viz přinejmenším přástky a rčení "za dlouhých zimních večerů". Jak si poradit s jihoevropskou siestou a bílými a polárními nocemi, to už nevím vůbec.

Je to trapné, ale naše země možná je pupek světa, ale Evropa, i ta bez Ruska, Ukrajiny a pár dalších, je na jednotný čas a jednotné zvyky nepřiměřeně velká.

Možná znáte Terryho Pratchetta: "Stařenka Oggová chodila spát velmi časně. Někdy už v šest hodin ráno".

M. Šejna 3.11.2018 10:59

správně, pane Lapile

v podstatě jste popsal i moje pocity z tohoto sporu o čas.

Ale pokud jde o to, že Vám v době letního slunovratu nevyhovovalo v Bretani světlo kolem půlnoci, tak z toho si nic nedělejte. Pro jistotu v létě vůbec necestujte na sever od Česka. Stejně "nepřijemné pocity byste zažil na pobřeží Baltického moře, a ještě horší by to bylo pro Vás v Norsku nebo ve Švédsku. A radši jezděte na dovolenou někam, kde Slunce zapadá v létě nejdřív. Nejvhodnější je v takovém případě rovníková Afrika na 15.poledníku.

M. Šejna 3.11.2018 10:52

pane Mikulče

neštěstím jste vy.

Já nevím, kdy, kdo a kde vstává. Proto píšu o průměru. Víte, co je to průměr?

Pokud vy vstáváte ve 4 hodiny ráno, abyste stihnul ranní směnu u popelářů, tak jste mimo český průměr, a já chápu, že pořebujete mít ráno ve 4 hodiny světlo, a že večer jdete spát už v 19:00 hodin.

Já opravdu ignoruji místní čas, ale tradice nikoli. Pro měj je výhodnější dodržovat tradice za světla a nikoli za tmy.

A docela by mě zajímalo, které ranní tradice v Česku máme, a zda pro tyto ranní tradice je nutné mít světlo.

Z. Lapil 3.11.2018 10:50

Re: boj proti přírodě?

Kdybychom měli žít podle východů a západů slunce, tak hodinky potřebujeme jen jako zbytečný interface. Navíc dost mizerný, jak se ukazuje.

Z. Lapil 3.11.2018 10:47

Re: Nesmysly pana Stejskala č.2

Víte, mně tyhle úvahy připomínají úvahy o tom, že kdybychom zavedli rok o 730 dnech, stárli bychom 2x pomaleji.

Podle mě - vstávej, kdy chceš, musíš-li do práce, je třeba řešit pracovní dobu, ale s vesmírem nehneš (i když kdo ví, raketové motory se Newtonovu pevnému bodu dost blíží) a 24 hodinový den s kalibračními body o půlnoci a v poledne je celkem osvědčená záležitost.

Nakonec: zhruba 16 hodin bdění a 8 hodin spánku s 12ti hodinami světla (svítání a soumrak zanedbávám) a 12ti hodinami tmy (na rovníku přesně, všude jinde včetně pólů v průměru) nesladíte, točte si ručičkama hodinek jak chcete.

Mimochodem - nevím, jak ve Španělsku, ale ve Francii jsem byl kdysi kolem letního slunovratu, a že bylo ne úplně tma dost přes půlnoc mi jako důvod k "náramnému vyhovování" nepřišlo. Bylo to v Bretani, čili - k mému tehdejšímu překvapení - na úrovni Irska).

Do důsledků: jako proklatě podstatnější považuju skutečnost, že (naprostá?) většina nestihne - ať objektivně či z vlastní blbosti - spát ani těch "předpisových" 8 hodin, takže řešení, jestli vstávám do tmy v šest nebo v sedm mi přijde jako to plácání, ze kterého si dělají legraci vtipy o anglických lordech: Jean, má citrón křidélka? -Nemá, sire. -Och, tak jsem si opět vymačkal do čaje kanára.

M. Mikulec 3.11.2018 10:41

Re: Autor nemá pravdu

2x ročně měnit čas je sociální inženýrství, omlouvám se.

M. Mikulec 3.11.2018 10:39

Re: Nesmysly pana Stejskala č.2

Vy úplně ignorujete místní čas a tradice. Motáte jabka s hruškama, Španěly a Francouze s námi. Vy víte, v kolik hodin většina lidí v Praze vstává? :-))A víte také, co dělá v posteli a jak často? Takoví jako vy jsou neštěstí.

J. Jančura 3.11.2018 10:27

Re: Autor nemá pravdu

Já jen tvrdím, že délka dne a noci apod. se řídí přírodními zákony a je na lidské dohodě tj. na tzv."sociálním konstruktu", jak se jim přizpůsobí. Některým lidem bude vyhovovat letní, jiným zimní čas a dalším pak střídaní časů a proto bych zastánce konkrétního způsobu neodsuzoval jako "sociálního inženýra", jak to činí autor článku

M. Šejna 3.11.2018 10:18

boj proti přírodě?

děláte si z nás srandu? Jaký boj proti přírodě?

Drtivá většina bojovníků proti letnímu času má děsný problém vstávat za tmy, ale vůbec jim nevadí trávit večery za tmy. Takže o jaké boji proti přírodě píšete?

Pokud bychom měli žít podle východů a západů Slunce, a rozdělit tak denní světlo a tmu rovnoměrně na ráno a večer stejným podílem, museli bychom posunout čas o dvě až tři hodiny "na východ", a nikoli jen o hodinu, jak to děláme v létě.

Z. Lapil 3.11.2018 10:15

Re: Autor nemá pravdu

Což s těmi 24 hodinami máte pravdu, i když já spíš čekám, že někdo přijde s nápadem půlhodinových pásem, jelikož jsou bližší přirozenému stavu "12 hodin je přesně v poledne". Připomínám: východomoravské poledne je skoro o půl hodiny dřív, než poledne západočeské; přesně tušínm 26 minut mezi hranicí a hranicí.

Co mi ale uniká: jaký je ten objektivní důvod ne pro střídání času, ale pro přetáčení hodinek? Existuje-li, pak by bylo záhodno dělit časová pásma nejen od východu na západ, ale i z jihu na sever, protože na rovníku se délka světla dne a noci téměř nemění, zatímco směrem k severu a k jihu je posun větší a větší. Z těch objektivních důvodů by pak vyplývalo, že v polárních oblastech by muselo být rozdíl skutečného a letního času mnohem větší než 1 hodina.

Celé mi to připadá jako debata o gravitaci. Ta taky na Zemi působí shora dolů a zatím nikoho, samozřejmě kromě těch, kterých se to týká, nenapadlo řešit, že u protinožců je ten směr úplně opačný než u zdenožců a u mezinožců že je někde mezi a celé se to točí dokolečka.

M. Šejna 3.11.2018 10:14

Nesmysly pana Stejskala č.2

pokud by nás chtěl pan Stejskal školit o "účelovosti a násilné deformaci letního času", tak mu mohu sdělit jen toto:

lidé mají svůj denní biorytmus různý, ale v průměru většina lidí vstává kolem 7.hodiny ranní a chodí spát kolem 10.hodiny večerní. V prosinci v Praze v den slunovratu vychází v Slunce v 7:57 hodin, tedy zhruba o hodinu později, než většina lidí vstává do práce. Zapadá ale už v 16:01 hodin, tedy zhruba o 6 hodin dříve, než jdou lidé spát. Je zvláštní, že tohle panu Stejskalo nepřipadá "násilné a deformující", když většina lidí tráví v prosinci většinu večera za tmy, zatímco ráno tráví ve tmě jen hodinu. Pokud bychom tedy měli náš denní biorytmus rozdělit rovnoměrně, abychom ráno i věčer trávili za tmy "vyrovnaně", museli bychom vstávat kolem 4:30 hod., a chodit spát kolem 19:30 hod.

Takže abychom vyrovnali náš biorytmus s denním světlem, museli bychom posunout čás o 2 až 3 hodiny "na východ".

Z tohoto pohledu je pochopitelné, proč Francouzům a Španělům náramně vyhovuje používání "nepřirozeného" SEČ, protože ve skutečnosti je pro ně SEČ přirozenější, než čas skutečný.

M. Mikulec 3.11.2018 10:12

Re: Autor nemá pravdu

V čem nemá autor pravdu? Že nezohlednil lidskou rozmazlenost a nelíbí se mu boj proti přírodě? Na jednu stranu chcete více slunečního svitu v delších dnech, a na druhou stranu proti slunečnímu svitu bojujete?:-))

M. Mikulec 3.11.2018 10:10

Autor to napsal

zcela přesně. Středoevropský čas je normální: GMT+1, Greenwichský hlavní čas + 1 hodina. Je to pro naši zeměpisnou polohu základní čas. Co je nepochopitelného na tom, vrátit se k normálu, a nekomplikovat život lidem buzerováním umělými výmysly? Zjednoduší se jízdní řády, letové řády, a vlastně vše, co se kvůli politickým rozhodnutím na desítky let rozhasilo a zkomplikovalo.

J. Hejna 3.11.2018 9:48

Re: pane Hejno

"kolek" se nepovedl.

Pan Šejna si jistě doplní správně "kolem".

J. Hejna 3.11.2018 9:46

Re: pane Hejno

Jistě; zejména kolek polárního kruhu.

Ach jo.

J. Jančura 3.11.2018 9:44

Autor nemá pravdu

Pro střídání letního zimního času existují objektivní přírodní důvody - v létě je delší den v zimě delší noc. Jen to, zda to vezmeme na vědomí nebo ne, je pak sociální konstrukt. Jako je dávným sociálním konstruktem délka dne 24 hod. - klidně by mohla být 10 hod. (hodina by pak byla delší) a opačně např. 100 hod. (hodina by byla kratší). Je také lidskou dohodou-zvyklostí, že hodina má 60 minut apod. Je to podobné jako počítání letopočtů podle evropského a muslimského kalendáře.

M. Šejna 3.11.2018 9:41

pane Hejno

nejen zeměpisné délky, ale i šířky rozhodují o rozednívání a stmívání.

M. Šejna 3.11.2018 9:39

Nesmysly pana Stejskala č.1

čistý středoevropský čas platí jen na 15.poledníku. Takže v Praze zapadá Slunce o 2 minuty později, protože leží na 14,4° východní délky. Ještě hůř je na tom Paříž, kde zapadá Slunce o 51 minut později, protože leží na 2,4° východní délky. No a vrcholem je Madrid, kde Slunce zapadá o 1 hodinu a 15 minut později, protože leží za 3,7° západní délky. Madrid totiž leží ještě víc na západ, než Londýn, a přesto mají Španěle středoevroský čas.

Francouzi a Španělé tak mají v zimě v podstatě letní čas, protože tam slunce zapadá o hodinu později. V létě jim tam pak Slunce zapadá dokonce o 2 hodiny později. Přesto se z toho nehroutí, jako Stejskal, a nestěžují si na to, že mají "východní čas".

J. Hejna 3.11.2018 9:37

Re: k letnímu času

To druhé tvrzení je nezdůvodnitelné. Někdo má začátek spánku posunutý třeba jinak.

J. Hejna 3.11.2018 9:34

Souhlas

Ale "podle toho se v různých zeměpisných šířkách různě rozednívá a stmívá" se nepovedlo; mají být délky.

K. Janyška 3.11.2018 9:25

To je otázka odborná, ne politická.

Čekejme mna doporučení specialistů, raději... Dzp.

L. Novák 3.11.2018 9:00

Souhlas s autorem

Nesmysly jako střídání letního a zimního času jsou socialistické soc-inženýrské konstrukty a je žádoucí s nimi skoncovat co nejdříve. Kdo si chce přivstat, nic mu nebrání. Přirozené je řídit se podle světla a ne posouvat čas sem a zase tam.

P. Lenc 3.11.2018 8:56

Dovolím si

hodnotit článek kladně, problém vidím stejně jako autor.

R. Langer 3.11.2018 8:30

Re: Ach jo.

Ano, je to tak jak píšete, ale nedokážu si u sebe představit, že bych se třeba jel na kole projet ráno místo večer. A to já o tu hodinu dřív vstávám, to mi připadá normální, ale abych ráno něco fyzicky dělal... :-)

J. Krásenský 3.11.2018 8:28

Názory na letní a středoevropský čas

se liší u dvou skupin obyvatel - jednu tvoří ti, kterým pracovní doba začíná v šest hodin ráno s druhou ti, kterým až v devět hodin. Argumenty obou skupin jsou pochopitelné. Jde o jejich životní podmínky.

A. Nikoloki 3.11.2018 8:27

Re: Ach jo.

Hlavně se dost blbě dělí dvouhodinová vyjížďka na kole na první hodinu ráno tam a druhou hodinu večer zpátky ...

P. Boublíková 3.11.2018 8:26

Re: Ve střední Evropě by měl platit SEČ a nic jiného.

Vtip je v tom, že Německo patrně zavede selč a my se s ním patrně na východ svezeme :-)

Jinak tahle debata docela hezky ilustruje rozdíl mezi skřivany, kteří se obejdou bez budíku, neboť jsou lépe přizpůsobeni přirozenému střídání světla a tmy - a mezi sovami, které mají svůj biorytmus posunutý do tmy.

Ještě před několika desítkami let pracovala většina lidí v zemědělství a to se potmě skutečně dělat nedá. Nemluvě o dávných lovcích. To jen malá poznámka pro případ, že by někdo chtěl spekulovat o tom, zda je přirozenější být skřivanem nebo sovou :-)

J. Klepal 3.11.2018 8:06

k letnímu času

Podle mně jde o to, aby se noc využila co nejvíce ke spánku a světlo k bdělé činnosti. K tomu dojde tehdy, když spánek využíváme symetricky kolem lokální půlnoci. Jestliže však začátek spánku je posunut např. o hodinu, pak je výhodné o tuto hodinu posunout i lokální měření času.