Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ESEJ: Rodina žije i dnes. Jen trochu jinak
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
M. Bílý 8.7.2019 15:24V úvodu článku je tvrzení, ža rodina se nachází .... .... v krirické situaci. Podle mne se rodina v kritické situaci nemusí nacházet. Mně vydržela 65 let až do roku 2013. Už jsem to tu popsal několikrát, vlastně jsem se chlubil. Je dobré mít vzor v rodině rodičů (měl jsem) a hlavně si umět vybrat partnerku. Ta má byla chytřejší než já, ona sice tvrdila, že v něčem jsem chytřejší já a v něčem ona, ale dodnes si v mnoha věcech její chytrost připomínám. Na zádušní mši pravil pan farář: dělám faráře 35 let, ale to se mi ještě nestalo aby mi ovdovělý manžel řekl: kdybych se znovu narodil, vzal bych si zase tu samou. Já si myslím, že nás není tak málo. Přihlaste se "stejnověrci"! |
E. Derat 8.7.2019 18:31Re: V úvodu článku je tvrzení, ža rodina se nachází .... No, tak se hlásím, sice tomu bude teprve 39 let co jsme od 1.8.80 s manželkou spolu sezdáni, ale chodili jsme spolu od ledna 77. Dřív jsme se nevzali, protože jsme chtěli mít svůj byt, a nežít s rodiči. Což se nám v tom roce 80 podařilo, a i díky tomu jsme celou dobu za života našich rodičů s nimi měli výborné vztahy. Maminka manželky ještě žije, musím to zaklepat a je jí 87 let, a bere mě jako syna, já ji jako mámu, ale dodnes si vykáme. S úcty k tomu druhému. A i já bych se dnes znovu rozhodl pro moji manželku. Mějte se hezky, pane Bílý. |
M. Bílý 8.7.2019 18:55Re: Dobrý den pane Derate 18:31 Děkuji, že jste se přihlásil. Jeden to je málo, ale jistě nás bude víc. Já bych ještě dodal, že my jsme si manželčinu matku (nikdy jsem neřekl tchýni) vzali k sobě - starala se nám o děti a o byt a my jsme mohli chodit oba do zaměstnání. Srdečně Vás zdravím. |
E. Derat 8.7.2019 19:59Re: Dobrý den pane Derate 18:31 Tak to jste měli fajn, ale my se brali mladí - 22 let, a obojím rodičům bylo pod padesát. Takže v době kdy jsme měli malé děti, tak byli v plném pracovním procesu. A svoji práci měli rádi. Jo, hlídali nám někdy o víkendech a dovolených, a i jinak nám dost pomáhali. Ale, nejdříve byla manželka na mateřské a poté školka, jinak to v té době prakticky nešlo. A já jsem měl se společným životem rodičů a mladého manželského páru dost negativní zkušenosti. Starší sestra se vdala, bydleli u rodičů manžela sice ve vilce, ale přesto to neklapalo s jeho matkou. Nakonec se také odstěhovali do svého, nebýt toho tak by se možná rozvedli. Ale, jsou dodnes pospolu, také cca 52 let. On vztah dcera a matka je trochu jiný než ta "tchyně" (také to slovo nepoužívám) a snacha. I proto jsem hlavně já chtěl mít svůj byt, i když malý. A nikdy naši rodiče nevěděli o našich sporech, které také hlavně v začátcích byly, nechtěli jsme jim tím ubližovat. Ono mladí lidé si to třeba rychle srovnají v posteli, ale rodiče se tím trápí i nadále. |