Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

nevládní kapsičky , houby , lýkožrouti a ekologisté

Úvodem-pane Rado, nereagoval jsem jen na komentář  Váš (viz požáry, ale i jiné). I toto píši nikoliv striktně adresně.Poznámka o "nevládních kapsičkách" se týkala různých výdajů na "ekoakce", zajišťované prostřednictvím NGO ještě za ředitelování Ing. Krejčího: obraťte se  s dotazem přímo na Správu parku, nebyl bych přesný. "Kůrovec" je samozřejmě správně lýkožrout a jen jich celá řada, slávu si dobyl, pod tím veřejně známým jménem, hlavně ten smrkový. Jinak ke vztahu "lékař lesa a nemocná dřevina" - lapidárně vám to vysvětlili pánové Gramblička či Papež. Houba a lýkožrout - víte, už v době, kdy se začalo "naostro" kácet za ředitele Stráského bylo zřejmé že: když to nepomůže, duhová strana zaargumentuje - vidíte, řezníci stromů a stejně je to nanic. Když to pomůže (což se stalo) bude reakce - my to očekávali, příroda si pomohla sama, viz grafy o cyklech lýkožrouta ve světě v našich věšteckých publikacích a kněhách. Ano, příroda si vedle toho pomáhala, to asi nelze popřít. Ale znáte také onen báječný, záchranný projekt JBC s uměle předpěstovanou patogenní "houbou" , jíž pak byly stříkány šumavské lesy ? Stál dost peněz a skončil, co vím,  aplikačně zcela neúspěšně. Když tak mne opravte.Tím naprosto nezpochybňuji jeho vědeckou kvalitu - a kdo nic nezkusí neměl by kritizovat. Ale dáte těžce nemocnému něco na zkoušku nebo sáhnete po osvědčené léčbě?

   Jinak - přečtěte si skvělý čerstvý blog pana Ing. Nyklase, skutečného odborníka. A pojem ekologista ? Inu původní význam  pojmů "ekolog, ekologie" jejich současní mediální nositele znectili (možná ani neznají), tož tohle označení odlišuje třebas MVDr. Bláhu od skutečného ekologa prof. Jeníka.

Podle

Podle příspěvků některých ekologistů jsem se dozvěděl, že kůrovec, nemoc lesa, je bílou krvinkou lidského organizmu. Větší pitomost jsem snad ještě nečetl. Nemoci léčíme, na nemoci používáme antibiotika, různé léky. Přál bych si, až těžce nemocný ekologista přijde do nemocnice, kde mu řeknou, že ta počínající rakovina je vlastně léčivá v jeho organizmu a ať počká, že určitě vyvolá něco příznivého pro jeho organizmus. Hlavně rakovinu neničit, uděláme v těle bezzásahové pásmo, ono to nějak dopadne. Jak, to je jasné. Skončí to na hřbitově, tak jako rady s "akademickým nadhledem" v kause Zelená (spíš kůrovcem sežraná) Šumava. neničit, raději v

Re: Podle

Spíše by se dal přirovnat k vlkům, vylepšujícím populaci vysoké.

Ano, ale jen za nějakých okolností. Oni si ekologisté představují /nebo by rádi/ že žijeme v nedotčené divočině, asi tak 1 člověk na 10 ha. Přitom i ta Šumava je už dávno kultivovaná krajina.

Šumava není (zatím) Sibiř ani Kanada

Pane Rado, nedá mi to Vás doslovně necitovat :"...Považuji za smutné, že autor do problematiky míchá pokřiveně politiku

která mu předvolebně brání akademickému nadhledu. Projevuje se to

sočením na vše "zelené" a opomíjením stavu v jakém naše lesy, klima,

ovzduší skutečně je...." Tedy osobně považuji za smutné, že ještě . a mnozí další - věřite na platnost odborných argumentů v techto jednoznačně politicko- ekonomickýc kauzách, ať typu "spor o Šumavu" nebo "spor o GMO". Nikde jsem také nepsal , že "zeleným"  jde o znovunastolení pralesa, les bez stromového patra je pro ně také les.Jen když to bude "divočina". Lesní požáry jsou samozřejmě přirozeným a vítaným regulátorem, výzkumné ústavy třebas v provincii Ontario je dokonce plánují. Ale přátelé,porovnejme si relativní velikosti Česka ( a Šumavy) s Kanadou či Sibiří. Takové odkazy na zahraniční strategie jsou jen účelovou manipulací. Ten Yellowstone se samozřejmě vymknul z řetězů , hasit se nakonec musel - ale brabcovský Plán péče požární zásahy jak v té původní, tak postupně rozšiřované první zoně (tuším až o 400%) zakazuje. A náhrada smrku jinými jehličnany a hlavně listnáči ? To samozřejmě "málkovci" intenzivně dělali, jenže v prvých zonách se samozřejmě dosazovat nesmí. A pan kníže Schwarzenberg ? Ten za zelené volební hlasy zapomněl na lesní tradice rodu (co tím monokulturním smrkem samozřejmě Šumavu pěkně zpackal) i svoje lesácké vzdělání.   A naši "přední zelení vědci" jsou současně nejen sympatizanty, ale i mluvčími Hnutí Duha - jak pak u nich chcete očekávat "akademický nadhled nad věcí a nezaujatou odbornost? Až bude NPŠ jejich soukromým vlastnictvím, nechť si v něm hospodaří po svém - takto si stále vynucují jen pravomoce bez jakékoliv osobní zodpovědnosti. A smějou se nám/vám do očí

Re: Šumava není (zatím) Sibiř ani Kanada

Děkuji za reakci pane profesore. Věřím na platnost odborných argumentů jako možné styčné platformy k diskusi. Viz dále.

Např Vy píšete a navíc tučně: ...."Má snad být opravdu šumavský les obětován jako úlitba bratrstvům sdruženým v Zeleném kruhu...". ... třeba právě toto považuji za jednostrannou politickou reakci. K vyvážené politické reakci ČT, kde vystupuje právě i ing. Mánek a kterou jsem uvedl hned úvodem v 03.12 ... "Elegie za les" ... jste přímo nereagoval, ačkoliv právě tam je ukázáno jak bylo politiky manipulováno s veřejným míněním. Výše pak paradoxně hovoříte o smutku, že politické pozadí není pochopeno. Pro mě je obojí dokladem, že si spolitizování této kausy uvědomuji jinak a nevnímám jej jen jako "jednoznačně poliliticko ekonomickou kausu". Rozdílnost zřejmě tkví v tom jakou váhu čemu dáváme a jaké názory/argumenty kdo reflektuje. Rád aby jste doložil odvážné politické tvrzení ..."Jen tržby půjdou nikoliv do státní kasy,ale opět do různých nevládních kapsiček"...

To co naopak nepovažuji za politické na celé kause a za možnou základnu k diskusi tkví například ve faktu, že kůrovcovou kalamitu nezlikvidovala šaramantnost ani odbornost či neodbornost kohokoli s lidí - ale namnožení houby, která kůrovce epidemiologicky zahubila ještě v době kdy se kácelo... Toto byl velmi pravděpodobně důsledek tehdejšího chladného výkyvu počasí a ukázka toho, jak dominantní mohou být klimatické faktory. To nepolitické ale spíše celospolečenské tkví pak např. v překyselení podloží vrcholových partií Šumavy s dopady na oslabení/defoliaci ale i na potoky které tam jsou už přes 30 let mrtvé/nezarybnitelné.

Neporozumění také vzniklo asi s toho, že jsem necitoval zdroj ohledně kůrovcového vývoje Kanady kdy reagujete na požáry - jež jsem na mysli neměl ani nepopisoval. Pokud je les kůrovcem napaden - neznamená to přeci automaticky požáry a naopak. Zdroj informace doplnuji: ....

http://www4.nau.edu/direnet/publications/publicati...

Oprava, podvýživa. Chybička se vloudila.

Re: Oprava, podvýživa. Chybička se vloudila.

Ano, "chybicka" se vloudila, ale nejde o to jedno y/i ...

Dlouhy by byl seznam vasich vyroku s nimiz by bylo lze polemizovat. Namatkou, lze prenaset zkusenosti z hospodareni v 250 m.n.m do zcela jinych podminek o cca 1000 m vyse? Mimochodem, pokud ma onen bavorsky slechtic v techto polohach smiseny les se zastoupenim smrku, nejedna se o prirozenou skladbu. Zajimave je, ze nekdy to vadi, jindy ne ... A jen tak na okraj, borili se "do měkké lesní půdy po kotníky" clovek, jak hluboko se tam asi bori byt i jen maly harvestor. Po nem tam musi panu baronovi zustat pekny svincik, pardon schweinerei ;-)

Z vaseho vykladu by nezasveceny clovek soudil, ze lesni rady vydane za Marie Terezie, byly cimsi jako morovou ranou, ktera zpusobila jejich rozsahlou devastaci. Opak je pravdou. duvodem vydani onech lesnich radu byl zoufaly stav lesu a jejich rabovani v te dobe. Zamerem panovnice samozrejme bylo v prve rade znovuobnoveni produkcni schopnosti lesu, coz dneska zni skoro jako nadavka, ale v te dobe bylo stanoveni zavznych pravidel pro pestovani lesa rozhodne velkym pokrokem. A podarilo se ho dosahnout i diky zavedeni odborneho lesnickeho vzdelavani. Pokud na to von Rottenhan nahlizi jinak, je to jeho pravo, ale to je tak asi vsechno.

Ani větvička, ani klacek,

ale pořádně si vyjasnit, co vlastně chceme. Kůrovec totiž není nemoc, nákaza, ale brouček starší než lidstvo samo a vznikl díky moudré přírodě proto, aby pomohl stromům rychleji odumírat a tak uvolnit místo pro stromy nové. U nás se sázely smrky kde se jen dalo a to od Marie Terezie ( začátek industrializace, bylo potřeba  dřevo na výdřevu šachet - začalo se dobývat uhlí -, na pražce - začaly jezdit vlaky ) a právě smrky byly ideální. Jenže - všeho do času a pánbu na věky. Po 3 staletích  země vydala pro smrk vše, přišlo globální oteplování ( nepátrejme teď proč, prostě je ) a smrky nám začaly odumírat, zeslabené a podviživené. Viděla jsem 200 roků staré smrky u barona von Rottenhana v Bavorsku.  Jeho praprapředek, když viděl drancování lesů za Marie Terezie, vyděsil se a prohlásil, že majorátní pán nesmí studovat lesařinu " aby nezblbnul". A to se dodržuje. V nadmořské výšce 250 m má nádherné smíšené lesy, do porostů se nesmí zajíždět těžkými povozy, nohy se boří až po kotníky do měkké lesní půdy. Těží se malými harvestory, které vjedou do porostu na předem vyznačeném místě, vytěží několik vyznačených stromů, hodí za sebe na vyvážku a vycouvá.  Zbytky po těžbe se nechají setlít, pod vykácený stromy už je krásný podrost a kůrovec ( který je v každém lese ) se živí právě na těchto zbytcích. Do staletých stromů plných síly nenalítne, zalila by jej pryskyřice. A kůrovec je chytrý brouček.  Vraťme se k nám a nejen k Šumavě. Máme lesní půdu vyčerpanou, je zapotřebí nechat co nejvíc dříví setlít, aby se do ní dostaly živiny, do 500m nadmořské výšky sázet pokud možno listnáče ( třeba i břízu, což je tvrdé a kvalitní dříví ), dub, buk - a předělat pily ze smrků na tyhle dřeviny. A z tohoto úhlu pohledu řešit i Šumavu. Mimochodem - nepatřila vlastně až do 1947 ( lex Schwarzenberg ) Swarzenbergům ? A nebylo by slušně zeptat se jich, co si o věci myslí ?

Re: třeba i břízu, což je tvrdé a kvalitní dříví

Není to nějaký omyl?

Nic nového pod Sluncem!

Jak je to dlouho, co podobně postižení eko - aktivisté nechali vypálit Yellowstonský park po zásahu bleskem, protože hasit lesní požár v národním parku přece není přirozené ???

Re: Nic nového pod Sluncem!

Mají pravdu a vy o tom asi moc nevíte. Yelowstone je zničený a zavřený? Mnohdy se v některých územích zakládají požáry schválně aby se obnovila přirozená skladba rostlin - mnohé nejsou bez vypálení prostoru schopny rozmnožování. V Kanadě jsem viděl nehašené lesní požáry, tamní stromy jsou na ně zvyklé a bez problémů přežijí.

Možná by pomohlo, kdyby..

větvička zesílila v pořádný sukovitý klacek, kterým by bylo  možno milého Brabce vzít řádně po kebuli...

Re: Možná by pomohlo, kdyby..

Nejen Brabce. Těch sukovic by bylo nutno o hodně více, aby se na všechny "potřebné" dostalo.

Elegie za les

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095913550-n...