Z. Opatrný 13.5.2014 9:13

nevládní kapsičky , houby , lýkožrouti a ekologisté

Úvodem-pane Rado, nereagoval jsem jen na komentář  Váš (viz požáry, ale i jiné). I toto píši nikoliv striktně adresně.Poznámka o "nevládních kapsičkách" se týkala různých výdajů na "ekoakce", zajišťované prostřednictvím NGO ještě za ředitelování Ing. Krejčího: obraťte se  s dotazem přímo na Správu parku, nebyl bych přesný. "Kůrovec" je samozřejmě správně lýkožrout a jen jich celá řada, slávu si dobyl, pod tím veřejně známým jménem, hlavně ten smrkový. Jinak ke vztahu "lékař lesa a nemocná dřevina" - lapidárně vám to vysvětlili pánové Gramblička či Papež. Houba a lýkožrout - víte, už v době, kdy se začalo "naostro" kácet za ředitele Stráského bylo zřejmé že: když to nepomůže, duhová strana zaargumentuje - vidíte, řezníci stromů a stejně je to nanic. Když to pomůže (což se stalo) bude reakce - my to očekávali, příroda si pomohla sama, viz grafy o cyklech lýkožrouta ve světě v našich věšteckých publikacích a kněhách. Ano, příroda si vedle toho pomáhala, to asi nelze popřít. Ale znáte také onen báječný, záchranný projekt JBC s uměle předpěstovanou patogenní "houbou" , jíž pak byly stříkány šumavské lesy ? Stál dost peněz a skončil, co vím,  aplikačně zcela neúspěšně. Když tak mne opravte.Tím naprosto nezpochybňuji jeho vědeckou kvalitu - a kdo nic nezkusí neměl by kritizovat. Ale dáte těžce nemocnému něco na zkoušku nebo sáhnete po osvědčené léčbě?

   Jinak - přečtěte si skvělý čerstvý blog pana Ing. Nyklase, skutečného odborníka. A pojem ekologista ? Inu původní význam  pojmů "ekolog, ekologie" jejich současní mediální nositele znectili (možná ani neznají), tož tohle označení odlišuje třebas MVDr. Bláhu od skutečného ekologa prof. Jeníka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 13.5.2014 0:45

Re: Ekologista je kdo?

Pane Papež jak Vy si vysvětlujete, že ani za 65 milionů let nevyhubil kůrovec smrk - nebo naopak jak dokládají zkameněliny?

Ptám se proto, že toto téma jsem nadnesl já - a Vy na oplátku pojem "ekologista". Tak bych se rád dozvěděl co si pod tímto pojmem představujete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 13.5.2014 0:40

Re: Šumava není (zatím) Sibiř ani Kanada

Děkuji za reakci pane profesore. Věřím na platnost odborných argumentů jako možné styčné platformy k diskusi. Viz dále.

Např Vy píšete a navíc tučně: ...."Má snad být opravdu šumavský les obětován jako úlitba bratrstvům sdruženým v Zeleném kruhu...". ... třeba právě toto považuji za jednostrannou politickou reakci. K vyvážené politické reakci ČT, kde vystupuje právě i ing. Mánek a kterou jsem uvedl hned úvodem v 03.12 ... "Elegie za les" ... jste přímo nereagoval, ačkoliv právě tam je ukázáno jak bylo politiky manipulováno s veřejným míněním. Výše pak paradoxně hovoříte o smutku, že politické pozadí není pochopeno. Pro mě je obojí dokladem, že si spolitizování této kausy uvědomuji jinak a nevnímám jej jen jako "jednoznačně poliliticko ekonomickou kausu". Rozdílnost zřejmě tkví v tom jakou váhu čemu dáváme a jaké názory/argumenty kdo reflektuje. Rád aby jste doložil odvážné politické tvrzení ..."Jen tržby půjdou nikoliv do státní kasy,ale opět do různých nevládních kapsiček"...

To co naopak nepovažuji za politické na celé kause a za možnou základnu k diskusi tkví například ve faktu, že kůrovcovou kalamitu nezlikvidovala šaramantnost ani odbornost či neodbornost kohokoli s lidí - ale namnožení houby, která kůrovce epidemiologicky zahubila ještě v době kdy se kácelo... Toto byl velmi pravděpodobně důsledek tehdejšího chladného výkyvu počasí a ukázka toho, jak dominantní mohou být klimatické faktory. To nepolitické ale spíše celospolečenské tkví pak např. v překyselení podloží vrcholových partií Šumavy s dopady na oslabení/defoliaci ale i na potoky které tam jsou už přes 30 let mrtvé/nezarybnitelné.

Neporozumění také vzniklo asi s toho, že jsem necitoval zdroj ohledně kůrovcového vývoje Kanady kdy reagujete na požáry - jež jsem na mysli neměl ani nepopisoval. Pokud je les kůrovcem napaden - neznamená to přeci automaticky požáry a naopak. Zdroj informace doplnuji: ....

http://www4.nau.edu/direnet/publications/publications_c/files/Carrol_et_al_2003.pdf

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Papež 12.5.2014 23:11

Re: Podle

Německou stranu jsem projel na kole, takže jsem to viděl na vlastní oči. To, co říkáte, patří přesně k nesmyslům ekologistů. Nečtěte jejich žvásty, uvedené v protestních brožurkách a jeďte se do Německa skutečně podívat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 12.5.2014 20:13

Re: Ani větvička, ani klacek,

ale prdlajz, vztah lykožrout - strom je příkladem vztahu parazit - hostitel, je to jeden z možných evolučních vztahú mezi organizmy. Vás taky nenapadne malárie jen proto, že jste nemocná a určená "na odstřel". Púvodce malárie vás v tropech napadne prostě proto, že se lidmi "živí" a proto, že budete zrovna k dispozici. Ani tasemnice tady není proto, aby hubila lidí, že na nás parazituje je dúsledkem evoluce, čili do jisté míry náhoda. Žádný takový účel tady nebyl. Smrk má přirozené nepřátele prostě proto, že představuje potenciální potravu a úkryt pro jiné

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Boleslav 12.5.2014 19:28

Re: Ani větvička, ani klacek,

Jj, člověk je největší škůdce planety a nejlíp bude ho vyhubit. Četl jsem nedávno o lidech s podobnými názory velmi poučnou knihu, kam až mohou vést zvrhlé nápady ekoteroristů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Boleslav 12.5.2014 19:23

Re: Podle

Jak vypadá šumavský les v Německu a Rakousku po pravdě řečeno moc nevím a zase až tak moc mně to ani nezajímá. Ale nad tím naším bych plakal, kdykoliv ho vidím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Brousková 12.5.2014 19:19

Re: Podle

A ze všeho nejhorší je, že stejně v současnosti vypadá šumavský les v Rakousku i Bavorsku!  A ti natvrdlí Bavoráci jsou asi tak vyděšení z našich zelených magorů, že tam mají také bezzásahové pásmo. A nekácí a nekácí!  Rakušáci naproti tomu rezervaci nemají a kácí a kácí a kupodivu to nějak nepomáhá vypadá to tam nemlich stejně jako u nás.Čím to asi je? Že by naši zelení magoři rozhodovali i v Rakousku?  A tajně tam jezdili množit kůrovce? Pokud jde o dojemnou snahu o tajně "ošetřované semenáčky" , tak těch si lykožrout doposud nikdy nevšímal, protože nemají dost silnou vrstvu líčí. Takže asi největším nebezpečím pro ně nebude kůrovec, ale srnčí zvěř.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 12.5.2014 18:47

Re: Nic nového pod Sluncem!

Mají pravdu. Právě dlouhodobá ochrana lesů proti požárům způsobila obrovské nahromadění suchých větví a celých stromů, takže když to pak pořádně zahořelo, nejen, že se to nedalo uhasit, ale došlo ke zničení půdy do hloubky. Jde o to, že ta ochrana lesa byla nepřirozená a tamní lesy občasné požáry potřebují k přežití.

U nás je to jinak, naše krajina potřebuje průběžné obhospodařovávání. Kosení, nebo spásání luk atd. Pokud jde o Šumavu, tak to autor popisuje správně. Historické, odolné lesy byly nahrazeny umělou výsadbou, otázkou je, jak z toho ven.

Ekologističtí fundamentalisté prosazují přirozenou destrukci pomocí katastrof typu kůrovec, při nichž vedle nepřirozených odrůd padnou za oběť i ty odolnější a přirozené porosty. Nakonec by došlo k obnově přírody, ale těch pár desítek, nebo spíš stovek let mezitím, by Šumava procházela jednou katastrofou za druhou.

Bývalý ředitel hledal cestu, jak spojit postupnou obnovu Šumavského ekosystému s lidskou činností tak, abychom se vyhnuli velkým škodám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petrová 12.5.2014 18:20

Re: Oprava, podvýživa. Chybička se vloudila.

Haervestor se tam bořil tak člověku po ramena. A svinčík nenadělal, jen vjel do předem určeného pásu  a zase vycouval. Neotáčel se.  A takhle to dělá doteď. Káci se stromy  200 let staré; u nás se snaží lesní inženýři prosadit do novely zákona možnost kácet už 60ti letý porost. Horko-ťažko jsme to usmlouvali na 80 let. Ale zralý, dospělý je smrk až ve 100 letech a pak dalších sto let nabírá na síle a kvalitě.  A pokud jde o Marii Terezii: jistě, bylo správné nařídit výsadbu kultur, díky za to. Já jsem jen upřesnila, od kdy se začaly lesy plundrovat. No a pan baron prohlásil, že ty jeho se plundrovat nebudou. Ve Švýcarsku je například platný zákon: můžeš kácet jak chceš starý strom, ale musí být pod ním podrost. Nesmíš udělat úmyslnou holinu. A když přijde kalamita - polom, kůrovec - sázet nemusíš. Můžeš nechat přírodu, aby  si poradila. A ona si poradí. Do 15 - 20 let je zalesněno. Vychází se z toho, že strom roste  cca 150 let a že těch 15 let nehraje žádnou roli. Samozřejmě, chceš-li i po kalamitě  udělat umělou výsadbu, nikdo ti  nebrání...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petrová 12.5.2014 18:06

Re: Ani větvička, ani klacek,

Ale je.  Oficiálně se kůrovci říká lýkožrout, v tomto případě smrkový. Žere lýko. Ale existuje také lýkovec borový, dubový, prostě, každý druh dřeviny má svého lýkožrouta, tedy kůrovce. A když jsou stromy nemocné, neduživé, tak je napadne, aby rychleji odumřely, aby se mohla příroda rychleji obnovit. Je to jako pohádka, ale tak to je. Příroda je opravdu moudrá a docela by se bez člověka obešla. Konec konců, než se vyvinul člověk, také vegetovala. Ještě dnes dobýváme uhlí...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Boleslav 12.5.2014 16:34

Re: Podle

Doporučuji na dané téma skvělou knihu od T. Clancyho Duhová šestka. Tam je otázka zmagořených melounů dovedena do důsledků. Jinak při vzpomínce, jak vypadala Šumava v 70. a 80. letech minulého století a jak vypadá dnes, bych ty magory fakt nejraději postřílel. Tehdy to bylo vegetačně nejzachovalejší pohraniční pohoří v Čechách, ve srovnání s Krušnými horami, Jizerkami či Krkonoši naprostá paráda. Dnes už se situace naprosto otočila, ne vinou exhalací, jako za bolševika, ale vinou blbosti zelených ekoteroristů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 12.5.2014 16:11

Re: Ani větvička, ani klacek,

Pro tyhle "dobrosery" je páchání škod za peníze jiných samozřejmost, nepřipustí si, že to je drzost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 12.5.2014 16:08

Re: Podle

Spíše by se dal přirovnat k vlkům, vylepšujícím populaci vysoké.

Ano, ale jen za nějakých okolností. Oni si ekologisté představují /nebo by rádi/ že žijeme v nedotčené divočině, asi tak 1 člověk na 10 ha. Přitom i ta Šumava je už dávno kultivovaná krajina.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Papež 12.5.2014 15:10

Podle

Podle příspěvků některých ekologistů jsem se dozvěděl, že kůrovec, nemoc lesa, je bílou krvinkou lidského organizmu. Větší pitomost jsem snad ještě nečetl. Nemoci léčíme, na nemoci používáme antibiotika, různé léky. Přál bych si, až těžce nemocný ekologista přijde do nemocnice, kde mu řeknou, že ta počínající rakovina je vlastně léčivá v jeho organizmu a ať počká, že určitě vyvolá něco příznivého pro jeho organizmus. Hlavně rakovinu neničit, uděláme v těle bezzásahové pásmo, ono to nějak dopadne. Jak, to je jasné. Skončí to na hřbitově, tak jako rady s "akademickým nadhledem" v kause Zelená (spíš kůrovcem sežraná) Šumava. neničit, raději v

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 12.5.2014 15:00

Re: Ani větvička, ani klacek,

cit: "Kůrovec totiž není nemoc, nákaza, ale brouček starší než lidstvo samo a vznikl díky moudré přírodě proto, aby pomohl stromům rychleji odumírat a tak uvolnit místo pro stromy nové"

probúh, jak jste k tomu přišla? To je jako z pohádky nebo agitky grínpís. Příroda není žádnej búh, nevytváří něco cíleně, za nějakým účelem. Ten brouk tady není, aby pomáhal stromúm.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Opatrný 12.5.2014 14:38

Šumava není (zatím) Sibiř ani Kanada

Pane Rado, nedá mi to Vás doslovně necitovat :"...Považuji za smutné, že autor do problematiky míchá pokřiveně politiku

která mu předvolebně brání akademickému nadhledu. Projevuje se to

sočením na vše "zelené" a opomíjením stavu v jakém naše lesy, klima,

ovzduší skutečně je...." Tedy osobně považuji za smutné, že ještě . a mnozí další - věřite na platnost odborných argumentů v techto jednoznačně politicko- ekonomickýc kauzách, ať typu "spor o Šumavu" nebo "spor o GMO". Nikde jsem také nepsal , že "zeleným"  jde o znovunastolení pralesa, les bez stromového patra je pro ně také les.Jen když to bude "divočina". Lesní požáry jsou samozřejmě přirozeným a vítaným regulátorem, výzkumné ústavy třebas v provincii Ontario je dokonce plánují. Ale přátelé,porovnejme si relativní velikosti Česka ( a Šumavy) s Kanadou či Sibiří. Takové odkazy na zahraniční strategie jsou jen účelovou manipulací. Ten Yellowstone se samozřejmě vymknul z řetězů , hasit se nakonec musel - ale brabcovský Plán péče požární zásahy jak v té původní, tak postupně rozšiřované první zoně (tuším až o 400%) zakazuje. A náhrada smrku jinými jehličnany a hlavně listnáči ? To samozřejmě "málkovci" intenzivně dělali, jenže v prvých zonách se samozřejmě dosazovat nesmí. A pan kníže Schwarzenberg ? Ten za zelené volební hlasy zapomněl na lesní tradice rodu (co tím monokulturním smrkem samozřejmě Šumavu pěkně zpackal) i svoje lesácké vzdělání.   A naši "přední zelení vědci" jsou současně nejen sympatizanty, ale i mluvčími Hnutí Duha - jak pak u nich chcete očekávat "akademický nadhled nad věcí a nezaujatou odbornost? Až bude NPŠ jejich soukromým vlastnictvím, nechť si v něm hospodaří po svém - takto si stále vynucují jen pravomoce bez jakékoliv osobní zodpovědnosti. A smějou se nám/vám do očí

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vovák 12.5.2014 14:00

Re: Ani větvička, ani klacek,

Pane Rado,

když tak čtu ten váš komentář...

Heleďte, kupte si Šumavu, hraďte sousedům škody způsobené vašími aktivitami a konejte si tam pokusy do alelujá. Nikdo proti tomu nic mít nebude.

Ale za peníze daňových poplatníků dělat se Šumavou hokuspokusy , které se daňovým poplatníkům ani za mák nelíbí.... nemyslíte si, že je to nebetyčná drzost?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Dvořák 12.5.2014 13:05

Re: třeba i břízu, což je tvrdé a kvalitní dříví

Jasne, zelenym nejde o "znovunastolení pralesa", ale o vytvoreni "Divokého srdce Evropy". Prales to nebude ani nahodou, cast bude nastojato sezrana kurovcem, druha cast budou velkoplosne paseky po sanaci kurovce (aka nahodila tezba). :(

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 12.5.2014 12:32

Re: třeba i břízu, což je tvrdé a kvalitní dříví

Pane Plzáku Vy asi k lesákům máte daleko. Jinak by jste totiž věděl, že v produkčních lesích lesákům jde o maximalizaci zisku s těžby při minimalizaci nákladů a ta bříza je pro ně spíš plevel, který navíc roste nakřivo a už proto se z něj sotva dají vyrábět konstrukční prvky.

Smrk proti tomu roste velice pěkně rovně, rychle.... a do lesů není během jeho růstu potřeba tolik chodit na prořezávky atd...  Běda ale pokud monokulturu napadne kůrovec.

Docela jiný status má ale NP kde těžba dřeva není primárním ůčelem a právě tam lesáci se svou rutinou mohou snadno selhat. prostě proto, že mají jiné cíle jak je ochrana přírody na tom malinkém zbytečku relativně nejméně postižených koutků země.

V této souvislosti je zavádějící tvrzení autora, že na Šumavě jde "zeleným" o znovunastolení pralesa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Dvořák 12.5.2014 12:22

Re: Oprava, podvýživa. Chybička se vloudila.

Ano, "chybicka" se vloudila, ale nejde o to jedno y/i ...

Dlouhy by byl seznam vasich vyroku s nimiz by bylo lze polemizovat. Namatkou, lze prenaset zkusenosti z hospodareni v 250 m.n.m do zcela jinych podminek o cca 1000 m vyse? Mimochodem, pokud ma onen bavorsky slechtic v techto polohach smiseny les se zastoupenim smrku, nejedna se o prirozenou skladbu. Zajimave je, ze nekdy to vadi, jindy ne ... A jen tak na okraj, borili se "do měkké lesní půdy po kotníky" clovek, jak hluboko se tam asi bori byt i jen maly harvestor. Po nem tam musi panu baronovi zustat pekny svincik, pardon schweinerei ;-)

Z vaseho vykladu by nezasveceny clovek soudil, ze lesni rady vydane za Marie Terezie, byly cimsi jako morovou ranou, ktera zpusobila jejich rozsahlou devastaci. Opak je pravdou. duvodem vydani onech lesnich radu byl zoufaly stav lesu a jejich rabovani v te dobe. Zamerem panovnice samozrejme bylo v prve rade znovuobnoveni produkcni schopnosti lesu, coz dneska zni skoro jako nadavka, ale v te dobe bylo stanoveni zavznych pravidel pro pestovani lesa rozhodne velkym pokrokem. A podarilo se ho dosahnout i diky zavedeni odborneho lesnickeho vzdelavani. Pokud na to von Rottenhan nahlizi jinak, je to jeho pravo, ale to je tak asi vsechno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 12.5.2014 12:22

Re: Ani větvička, ani klacek,

S tím kůrovcem Vám dávám zapravdu a přidám další komentář. Chová se v lesích analogicky jak bílá krvinka našeho organismu. Žije s kůrovcem totiž už 65milionů let.  Jeho namnožení indikuje oslabení až nemoc smrkových kultur. Neobvykle aktivní kůrovec je dnes žel latentně prakticky ve všech lesích ČR - ale nejen tam. I laik si tohoto jevu může všimnout podle stružek pryskyřice na mnohých kmenech smrků. Kůrovec je ale na postupu na celé severní polokouli a smrkové kultury vytlačuje k severu. Nejmarkantněji je to vidět na lesích Kanady které velkoplošně odumírají.

Považuji za smutné, že autor do problematiky míchá pokřiveně politiku která mu předvolebně brání akademickému nadhledu. Projevuje se to sočením na vše "zelené" a opomíjením stavu v jakém naše lesy, klima, ovzduší skutečně je.

Konkrétně např. depozice síry poklesly od let 80tých jen na čtvrtinu tehdy ničivých hodnot. Je to způsobeno tím, že vedle odsíření bylo provedeno i odpopílkování a popílek je naopak zásadotvorný. Důsledek je např ten že Černé jezero na Šumavě je dosud mrtvé.

Kůrovec reaguje na růst teplot a to i v zimním období a rovněž na vláhu právě opačnou aktivitou jak smrk. Dojdeli k tomu, že nastane dlouhodobé sucho a předtím se někde vyskytnou polomy .... hrozí to propuknutím až kalamitních stavů které se těžko technikou či chemií zvládají. Není bez zajímavosti, že poslední kůrovcová kalamita na Šumavě byla ukončena nikoli v důsledku lidské intrrvance, kácením či chemií...  ale důsledkem chladného vlhkého letního počasí po kterém se enormě namnožila houba parazitující naopak na larvách kůrovce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Plzák 12.5.2014 12:12

Re: třeba i břízu, což je tvrdé a kvalitní dříví

Není to nějaký omyl?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Khail 12.5.2014 10:28

Re: Nic nového pod Sluncem!

Mají pravdu a vy o tom asi moc nevíte. Yelowstone je zničený a zavřený? Mnohdy se v některých územích zakládají požáry schválně aby se obnovila přirozená skladba rostlin - mnohé nejsou bez vypálení prostoru schopny rozmnožování. V Kanadě jsem viděl nehašené lesní požáry, tamní stromy jsou na ně zvyklé a bez problémů přežijí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petrová 12.5.2014 9:52

Oprava, podvýživa. Chybička se vloudila.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petrová 12.5.2014 9:49

Ani větvička, ani klacek,

ale pořádně si vyjasnit, co vlastně chceme. Kůrovec totiž není nemoc, nákaza, ale brouček starší než lidstvo samo a vznikl díky moudré přírodě proto, aby pomohl stromům rychleji odumírat a tak uvolnit místo pro stromy nové. U nás se sázely smrky kde se jen dalo a to od Marie Terezie ( začátek industrializace, bylo potřeba  dřevo na výdřevu šachet - začalo se dobývat uhlí -, na pražce - začaly jezdit vlaky ) a právě smrky byly ideální. Jenže - všeho do času a pánbu na věky. Po 3 staletích  země vydala pro smrk vše, přišlo globální oteplování ( nepátrejme teď proč, prostě je ) a smrky nám začaly odumírat, zeslabené a podviživené. Viděla jsem 200 roků staré smrky u barona von Rottenhana v Bavorsku.  Jeho praprapředek, když viděl drancování lesů za Marie Terezie, vyděsil se a prohlásil, že majorátní pán nesmí studovat lesařinu " aby nezblbnul". A to se dodržuje. V nadmořské výšce 250 m má nádherné smíšené lesy, do porostů se nesmí zajíždět těžkými povozy, nohy se boří až po kotníky do měkké lesní půdy. Těží se malými harvestory, které vjedou do porostu na předem vyznačeném místě, vytěží několik vyznačených stromů, hodí za sebe na vyvážku a vycouvá.  Zbytky po těžbe se nechají setlít, pod vykácený stromy už je krásný podrost a kůrovec ( který je v každém lese ) se živí právě na těchto zbytcích. Do staletých stromů plných síly nenalítne, zalila by jej pryskyřice. A kůrovec je chytrý brouček.  Vraťme se k nám a nejen k Šumavě. Máme lesní půdu vyčerpanou, je zapotřebí nechat co nejvíc dříví setlít, aby se do ní dostaly živiny, do 500m nadmořské výšky sázet pokud možno listnáče ( třeba i břízu, což je tvrdé a kvalitní dříví ), dub, buk - a předělat pily ze smrků na tyhle dřeviny. A z tohoto úhlu pohledu řešit i Šumavu. Mimochodem - nepatřila vlastně až do 1947 ( lex Schwarzenberg ) Swarzenbergům ? A nebylo by slušně zeptat se jich, co si o věci myslí ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lepka 12.5.2014 9:42

Nic nového pod Sluncem!

Jak je to dlouho, co podobně postižení eko - aktivisté nechali vypálit Yellowstonský park po zásahu bleskem, protože hasit lesní požár v národním parku přece není přirozené ???

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Švrček 12.5.2014 9:06

Re: Možná by pomohlo, kdyby..

Nejen Brabce. Těch sukovic by bylo nutno o hodně více, aby se na všechny "potřebné" dostalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Czernin 12.5.2014 7:26

Možná by pomohlo, kdyby..

větvička zesílila v pořádný sukovitý klacek, kterým by bylo  možno milého Brabce vzít řádně po kebuli...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 12.5.2014 3:12

Elegie za les

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095913550-nedej-se/214562248420007-elegie-za-les

• reagovat
• nahlásit příspěvek