17.1.2021 | Svátek má Drahoslav


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
qwert 4.9.2006 12:11

zajímavé je, proč to neuděláme stejně jako na druhé straně hranice

zajímavé je, proč problém Šumavy , kurovce, zónování a pod. neřešíme stejným způsobem jako na druhé straně hranice. Tudíž než se někdo začne hádat o tom jak to řešit, měl by odpovědět proč to (ne)řešit jako na druhé straně hraniční čáry.

Mysch 4.9.2006 12:20

protoze u toho

se musi nejdriv myslet, a pak to stoji taky penize. a chtejte od lidi, kteri jedou pres celou prahu jen kvuli tomu, aby usetrili 50 haleru za rohlik, investovat do prirozene ochrany pred kurovcem.

I.L. 4.9.2006 12:56

Re: zajímavé je, proč to neuděláme stejně jako na druhé straně hranice

Nastesti ve vsem, co delaji na druhe strane hranice se

neopicime (ci nestihame) Treba lesy vetrniku. (Tim nepopiram, ze v jinych oblastech to opiceni se by bylo naopak zadouci) Neopicili jsme se e vsem ani v dobach, kdy byl "Sovetsky svaz nas vzor"

qwert 5.9.2006 13:56

Re: Re: zajímavé je, proč to neuděláme stejně jako na druhé straně hranice

nemyslel jsem bezduché kopírování, ale šlo mi spíš o to, že bych rád slyšel nějaké argumenty proč to nelze vyřešit stejně jako v Německu či Rakousku.

Kvetla 3.9.2006 23:32

Tenhle rádoby ekologický vstup- je to celé na hlavu postavené....

V místech,kde se 3OO let pěstuje monokultura smrku,je půda vyžilá a kyselá (i bez kyselých dešťů),.Bez zásahu člověka potrvá přírodě nějakých 500-1000 let,než se dostatečně změní chemické složení půdy a vytvoří úrodnější vrstva půdy schopná opět"uživit " i původní listnáče.Tedy pokud mám věřit ekologům,kteří vyzkoumali,že 1 cm humosní půdy humusu se tvoří cca 1000 let.A mám tedy silné obavy,že v bezzásahových zónách poroste výtečně kvalitní bolševník, křídlatka a jiní kvalitní exoti jestli smrky sežere  kůrovec.Takže naši vnuci ,pokud s tento "zelený" přístup k lesům rozšíří i na ostatní chráněná území,budou muset vozit i to stavební a palivové dříví asi z Ruska.Ale prodají nám ho?A za kolik?

No... 3.9.2006 17:31

FFFšeobecný blábol.......

Konkrétna málo, spíš to vypadá na povolení těžby pod dohledem místních úřadů s nevyvratitelným argumentem kůrovce. Kde nebude žádný strom, tam nebude žádný kůrovec,že ?  Hurá .......přišli jsme na to JAK  to udělat..!!!§§§???:-/

vita 3.9.2006 18:40

Re: FFFšeobecný blábol.......

Stromy napadené kůrovcem se ani tak netěží, jako jenom pokácejí. Ono totiž dřevo s takového kůrovcem napadeného stromu vám pilař hodí na hlavu.

Nepokácet znamená, že Šumavu kůrovec sežere.

No co - stejně je to samá smrková monokultura, kterou nechali vysadit v 19. století Schwarzenberkové.

Mysch 3.9.2006 20:00

uz se vam to stalo?

jonáš 3.9.2006 22:23

Re: uz se vam to stalo?

Vypadá to tak, žejo ;-D

@František 2.9.2006 13:37

ČEZ ČEZ ČÉÉÉÉÉÉÉÉÉZ

Jsem pro konsenzus. Postavíme na Šumavě zhruba 10 větrných farem o výkonu 10x75MW, tedy 375 velmi ekologických větrných elektráren, abychom udrželi cenu elektřiny dostatečně dole, a zároveň zakonzervujeme ekologicky nečistý Temelín.

Pro kompenzaci odstaveného výkonu v blízkosti ŠNP musí vyrůsst i velmi ekologické uhelné elektrárny spalující hnědé uhlí dopravené po Labi a Vltavě (2 elektrárny - 4x660MW).

tony 2.9.2006 13:23

hmmm

jojo je toho dost ctete http://cypaty.blog.cz

I.L. 2.9.2006 15:40

Re: hmmm

nechcete si tu sebereklamu priblbleho blogu delat jinde?

Kdyz to ani nesouvisi s tematem?

Tisifone 2.9.2006 11:05

terminologie

Za účelem snadného rozlišování : Ekologové nejsou ekologisté a vice versa

JAB 2.9.2006 8:57

Jak to dělají jinde ?

Pokud se nemýlím, tak s národními parky začali Američané a v rámci "turistické obslužnosti" tam bývaly výjimky, například ku stavbě čerpacích stanic. Jinak samozřejmě musila zůstat na zemi každá větev. Už ne, Poslední taková stanice je nyní vždy vně parku i s varováním, že uvnitř žádná není. Dnes jsou tam jedině záchodky a odstavná parkoviště + občas nějaká ta restaurace. Každá větev ostatně musí zůstat ležet i v pohých National forest, jako napřáíklad Del Monte, či Los Padres. Padne-li strom přes silnici uříznou ho právě jen na jejím okraji a uříznutý kus hodí nazpět do lesa. Nevím proč musíme vždy vymýšlet něco, co už jinde dávno objevili a používají, dtto silniční zákon, ži zdravotnictví.

I.L. 2.9.2006 10:08

Re: Jak to dělají jinde ?

V USA mate v narodnim parku zarostle kostely a hrbitovy puvodnich osadniku? Cestou "pralesem" vidite jasne hranice byvalych poli a mezi? Reky tecou umelymi kanaly, nekdy dokonce pres kamenny most ci vtekaji do kamennych portalu do skaly? Jiste, po Indianech tam tu a tam pamatky maji ale rozsah drivejsiho ovlivneni clovekem je jiny. Tim padem i koncepce ochrany toho uzemi musi byt odlisna. Je to jiny kraj, hustota osidleni a velikosti uzemi jsou nesrovnatelne. Nema smysl slepe prenaset neco co je sice standardem v USA do podminek stredni Evropy

MB. 2.9.2006 11:45

Re: Jak to dělají jinde ?

To jsem netusil, ze Americke narodni parky jsou umele vysazene porosty, pokud mozno monokultury smrku, stejne tak jako je tomu u nas....

BIS 2.9.2006 18:09

Re: Re: Jak to dělají jinde ?

TAK ted Vam to JAmerickyB oznamil. Je to american

JAB 3.9.2006 15:43

Re: Re: Re: Jak to dělají jinde ?

Prdlajs, přátelé, v Los Padres je i oblast Arroyo Secco, kde až do roku 1949 operovaly nejprve zlaté, pak uranové doly, italští dělníci tamtéž pracující pak pojídali olivy z nichž plivaly pecky, takže je tam dnes hojný porost divokých oliv, jinak sosny, kalifornský dub a manzanita + hromady toho, co neznám. Z původní průmyslové zástavby zůstal železniční most (trampům i turistům se hodí) a v řece napadané vagonky. Po železnici místy cesta pro hasiče, navazující pak na jinou, také pro hasiče, do oblasti bývalé posádky Hunter Ligget. (Točil se tam Mash). Jinak příroda do let sedmdesátých vše stoprocentně zahladila. Nanejvýš pak po perném stoupání v horách naleznete betonové základy čehosi, ale už obrostlé. Turistické pěšiny, spíše stezky pro pěší, mají na místech obtížných výstupů zábradlí ze řetězů, campingové základny pak lavice, stůl a litinové ohniště. Do oblasti horkých pramenů Tuasahara River ještě telefonní poplachová linka, -budováno před věkem mobilů a plac pro přistání vrtulníku. Hlavně skrze hojnost hadů, kteří občas někoho uštknou. Jo, ještě je tam odstřelený tunel. Lidi hopoužívali ke zkrácení cesty, leč právě tam docházelo nejčastěji k uštknutí, hadi neměli kam uhnout.

JAB 3.9.2006 15:44

Re: Re: Re: Re: Jak to dělají jinde ?

Opomenuj jsem opuštěnou vesnici tuasaharských indiánů.

I.L. 3.9.2006 16:26

Re: Re: Re: Re: Jak to dělají jinde ?

Fraze "příroda behem X let vše stoprocentně zahladi" nekde do jiste miry plati (v tropickem pralese nebo na skladce odpadku v cedicovem ci vapencovem lome ve strednich Cechach) jinde ne. Stopy po Benatcanech v Dalmacii nebudou "prirozene" zahlazeny ani za stovky let, lesum na Sumave bude samovolny navrat k "prirozenemu stavu" trvat take prilis dlouho.

To, co uvadite jako priklad, by mohlo mit casem analogii

treba v samovolnem prerodu nekterych casti Mostecka v prirodni raj. Sumavy je ale skoda na testovani -chybneho- principu

"lidske zasahy nejlepe vzdy opet napravi sama priroda"

honzak 2.9.2006 5:57

tím článkem

chtěl pan senátor říct co?

MB. 2.9.2006 6:38

Re: tím článkem

Taky marne hledam... v tom textu to neni.

Ovsem smysl muze clanku byt v souvislostech - v posledni dobe se kurovec masivne siri z "bezzasahovych" zon (prosazenych v minulosti ekologisty a dodrzovany soucasnym vedenim parku po te personalni smrsti pred nekolika lety) do prilehajicich casti parku i a vypada to, ze muze nastat kurovcova klamita. Pokud by tento pruser opravdu nabyl zasadnich rozmeru, tak je to priprava k otoceni pozice od bezzasahovosti k selektivnimu boji v ohniscich vyskytu brouka a vymene noveho vedeni za jine, praktikujici puvodni praxi selektivniho kaceni..... Cili styl: Odvolavam co jsem odvolal a narizuji co jsem naridil.

Nastesti je srpen studeny, coz ten brouk nema rad, tak uvidime.

Exulant 3.9.2006 4:47

Re: Re: tím článkem

Rikal mi znamy lesak ze ten kurovec a 'bezzasahove' oblasti jsou predevsim v Bavorsku a siri se to k nam a cesky preventivni system byl pro park - ci zachovani zeleneho lesa - lepsi. Nechat kurovce radit v monokulturach musi byt na mrtvici a cekat staleti nez se vytvori prirozeny ekosystem ve kurovcem znicenych monokulturach mi pripada vice nez absurdni.

Mario 3.9.2006 9:28

Re: Re: Re: tím článkem

Tez lesnici vedi, ze uschle stromy padaji naprosto bezhulcne a tedy .:-/ Asi pred tremi lety spadl v NP Sumava presne takovy strom blizko te bezzasahove zony na nejakou pani a zabil ji. Ututlalo se to.;-€

I.L. 2.9.2006 10:21

Re: tím článkem

Na tomhle clanku ocenuju jeho vyzvu po konsensu. Je to sice

"neekologicky" pojem, ve skutecne  ekologii nezname zadne "hledani  konsensu"

nybrz soupereni a snahu obsadit tu svoji "niku" co nejefektivneji za pouziti

vsech prostredku, co jsou k dispozici:-)  Rec je ale o ochrane versus vyuzivani prirody, coz se "ekologii" nazyva pouze omylem. ODS potrebuje Bursika a tak nemuzeme

cekat frontalni vypad prori zelenym blaznum. Tenhle clanek chce uklidnovat vasne, proti cemuz nelze namitat. B. Moldan ma na Sumave chalupu a tak je aspon jistota, ze vi o cem mluvi :-)

kůrovec 4.9.2006 8:12

Re: Re: tím článkem

Co je to konsensus jsem pochopil po zprávě,že odstupující ministr ŽP zrušil všechny lesní správy v NPŠ ,místo 12 jich má být 6 a obsazovat se budou na základě výběr.řízení.

Kým a jak,to je jasné ,že?

Mysch 2.9.2006 11:26

ze se nejedna o derby

sparta proti slavii.

ale o rozumne reseni.

JH 2.9.2006 15:11

Re: tím článkem

Chtěl říci, že máme o tom mluvit a domluvit se :-). Neřekl ovšem, kdo je dost kvalifikovaný a objektivní, aby do toho mohl rozumně mluvit a hlavně neřekl, jakým způsobem se mezi různými názory rozhodne o tom, který realizovat.