Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Šumava a Boubín
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Martan 30.11.2020 20:45Pane Říje, nikdo mě neplatí. Jsem iniciátorem petice, kterou podepsalo 12 000 lidí. V ní bylo také požadováno, aby NP Šumava netěžil úmyslně dříví, tedy jen napadené kůrovcem a polomy. Těží, aby měli ročně až 200 miliónů tržeb za prodej dříví. To dělají ochranáři, ne lesníci. Pokud jste v jižních Čechách viděl jet 8 kamionů, tak je to dobře. V republice leží na skladě přes 10 miliónů kubíků dříví a nikdo to nechce koupit. Nechcete pomoc lesům tak, že si koupíte lacině alespoň 1 fůru a budete topit dřevem a ne plynem? autor |
|
|
J. Lukavsky 27.11.2020 16:08"To dřevo bylo naprosto zdravé" No poznat živý strom napadený kůrovcem zase není tak jednoduché, spolehlivé je s lupou hledat tunýlky, odloupnout kůru a koukat na chodbičky. Na 4 m poznáte akorát starou Blažkovou. Já v lese dělal. Problém je v tom, že dříve hajnej v lese bydlel a věděl o každém zajícovi a souši. Když našel kůrovcový strom tak nejpozději druhý den přišel s dřevařem, strom podřízli, kůru oloupali a spálili. Dneska je nutno vypsat výběrové řízení takže po 3 odvoláních za 3/4 roku přijede harvestor a to už kůrovec odletěl km daleko. J.L. end |
|
|
J. Lukavsky 27.11.2020 15:58"Vyměnit smrk za směs všeho, i buk, příroda dokáže. Sama." Tzv. transmutací! To ale naposledy uměl T.D.Lyseno, teď už to nějak upadlo. Jedle a buk se rozšiřují extrémně pomalu, nejvýše tam nalítá bříza. Ale ne všechny odlesněné plochy se automaticky změnily na Boubín, v silném porostu trávy se semenáčky stromů chytají velmi špatně. To ale vědí lesníci, přesněji jen lesníci! J.L. end |
|
|
J. Lukavsky 27.11.2020 15:51"les se bez problémů obnovil" maloulinká vada na kráse ale je, že se tam obnovuje další smrková monokultura, nic jiného. Ta za cca 100 let doroste a opět jí sežere kůrovec.... to jsme chtěli? J.L. end |
|
|
J. Lukavsky 27.11.2020 15:48"postupně se zde obnovuje vegetace. Příroda si umí poradit." no i podle fotek se tam obnovuje smrk, smrk a zase smrk. Co také jiného, když tam nic jiného nebylo? Pod dříve živými smrky se vyrostl porost mladých smrčků tzv. čekatelé. Ti mají málo světla a tak čekají až velký smrk padne nebo je skácen, pak vyrazí. Ty druhy který dříve dominovaly na Šumavě tj. buk a jedle se rozšiřují velmi pomalu. Jedlová šiška se rozpadne na stromě a nelítá ve větru jako pampeliška. Bukvice padají pod strom jako kamení. Takže ano, za pár set, spíš tisíc let by se tam měl přirozenou cestou ustavit klimax. J.L. end |
|
|
J. Kárník 27.11.2020 12:02Ve vrcholových částech Šumavy byla smrčina stabilní po dlouhé stovky let. V nižších oblastech byl původní les nahrazen hospodářským smrkem, který tam vydržel s lidskou péčí také staletí až do změny systému hospodaření s příchodem NP. |
|
|
Š. Hašek 26.11.2020 19:38Za třicet let. Vyzkoušeno. Pochopitelně nikoliv Pithartem. Kupuji co dva roky nový řetěz na pilu. Vono se to těžko vysvětluje televizním pražákům. Jsem Pražák. Tímto Vás zvu na naší chalupu po mojí mamince. Tam to roste tak, že by se dotační řiditelé přirody z toho podělali. Myslím, že slovo buřina a křoví žádný sedlák nikdy napovažoval za rakovinu - to jen tak na okraj. Sedláci dost srali na politiky, kromě Švehly. |
|
|
J. Jurax 26.11.2020 19:10No, příroda si poradí. Holt tam bude holina zarostlá buřinou a křovím. I les jednou, možná, tak za sto let, nebo taky ne. |
|
|
J. Kadeřábek 26.11.2020 17:53Ano, za 100 let tam zase dorostou stromy. Podle globálních oteplovačů asi palmy. |
|
V. Hodorka 26.11.2020 17:24Presne tak. Priroda si poradi. Jenze to chvili trva. Jenomze to se hotelierum a zastupcum drevozpracujiciho prumyslu nelibi. Ti chteji zbohatnout ted hned a hodne. |
|
|
Š. Hašek 26.11.2020 17:07Šumava je stále fantastická. |
|
|
Š. Hašek 26.11.2020 17:06Ta smrčina byla vysoce nestabilní rostlinné, monokulturní společenství. Slovo průs .... je slabé. Najednou podlehnout jednomu škůdci je možné jenom a jenom v případě uměle založené plantáže/záhonu. A je jedno, jestli se jedná o smrk nebo o zelí. Se mnou se nehádejte, dejte rovnou rozkaz spálit všechny učebnice. A nahradit je politickými směrnicemi. |
|
|
Š. Hašek 26.11.2020 17:03Souhlas. |
|
|
Š. Hašek 26.11.2020 16:54Hodně na diskusi. Hodně souhlasu. Pořezat to všechno na prkno hned, nedokáže nikdo. Neroste tam nová monokultura, ta by tam rostla po řízeném vysazování za dotace. Roste tam průkopnický les, ten vydrží dost. A furt se bude měnit a žít!!! Vyměnit smrk za směs všeho, i buk, příroda dokáže. Sama. Nesmí/nemusí do toho kecat kšeftaři a nestačí na to pětiletka. Polovina lidského života jo. Jsem fascinován přírodou. Většinu volnočasu trávím pod širou oblohou a pokecávám s tou přírodou. Zelení mě dost serou. Zkráceno. Vyjadřuji se k národnímu parku, nikoliv k plánu na výrobu překližky. |
|
|
M. Andreas 26.11.2020 16:11Náhledy na vývoj ekosystému, sukcesi, klimax apod. v ekologii minulého století to svým způsobem hodnotily obdobně. Nicméně se ukázalo, že podstatnější je disturbanční dynamika a les není stabilní systém, který by dosáhl rovnovážného stavu. Ukázalo se, že takovéto eventy k přírodě patří, i když to naše zkušenost a paměť posledních generací nezvládá správně vstřebat neb je moc krátká. Viz třeba článek: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/rok-ceskych-pralesu-iv-narusenim-k-dynamice.pdf |
|
|
J. Kárník 26.11.2020 15:28Amen! |
|
|
J. Kárník 26.11.2020 15:23Ano, ale ta smrčina nemusela uhynout vůbec nebo jen ninimálně! Jednou každý stabilní systém dojde rovnováhy, ovšem nejrychlejší návrat do rovnovážného stavu je optimální regulace, to ví na kybernetice každý! |
|
|
J. Pavel 26.11.2020 14:55Doporučuju MAPY.CZ, najet si mezi Plechý a Třístoličník a pak přepínat letecký pohled od roku 2003 až do současnosti. Je jasně vidět jak smrčina napadená kůrovcem uhynula a postupně se zde obnovuje vegetace. Příroda si umí poradit. |
|
|
M. Andreas 26.11.2020 13:23Každý, kdo dojede na Šumavu vidí, že to biotop pohodlně ustál a les se bez problémů obnovil. Tam, kde se to "zachraňovalo" klasickými metodami to vypadá podstatně hůř a stálo to peníze. Takže veterinář Bláha, zelený Bursík a teatrolog Just měli pravdu. Lesníci mají prakticky celou ČR na to, aby v hospodářských lesích ukázali, jak kůrovce skvěle zvládnou, když jim do toho zelení nekecají. Výsledek je patrný z družice i prostým okem. Soudní spory související s Trojmezenskou záležitostí dospěly k závěru, že to, co tam bylo dřevorubci děláno bylo protizákonné. Blokáda tedy zabraňovala činnostem, které byly v rozporu se zákonem. |
|
Ž. Říje 26.11.2020 12:32Jasně, blbečku. |
|
|
J. Kratochvíl 26.11.2020 12:23Za moulu jste tady vy !!! |
|
|
A. Kubeš 26.11.2020 12:21Bohužel to mělo vliv i na katastrofu s kůrovcem, kdy (na rozdíl od dřívějšího hospodaření) padlé (a posléze napadené) nebo napadené stojící stromy nebyly odstraňovány. Znám to z vlastní zkušenosti nebo bohužel s LČR sousedím. Samozřejmě, že vliv na rozšíření kůrovce má klima (sucho), ale už před ním výše popsaným způsobem nehospodaření se vytvořily podmínky pro kůrovce, které už nejsou řešitelné. |
|
|
V. Čermák 26.11.2020 11:59Autor se domnívá, že lesníky. Soudruzi, eventuelně svazáci jsou spíše ti vaši Zelení aktivisté. |
|
|
Š. Hašek 26.11.2020 11:57Zarůstání louky není škodlivé a není projevem "nemocné přírody". Prostě louka není potřeba. Bezzásahové území svědčí o tom, že člověk si uvědomuje, že "nemusí do všeho vrtat". Zkráceno. Souhlas s Vámi. |
|
|
Š. Hašek 26.11.2020 11:27Oči dobré, sluch také. Vtip bude v tom, že Šumava tam je. Nezmizela. Nebyla zničena. Padlý strom v Národním přírodním parku nepovažuji za škodu, ale za běžný stav. Právě proto, že nejsem slepý a hluchý jezdím do přírody. A jaksi rozlišuji nějakou přírodu a stejnověké smrky v řádcích, které se potom posekají jako žito. Uznávám, že lesním společnostem vznikají mnohde škody. Třeba i tím, že nedošlo k tomu, že by tyto lesy byly od nich vykoupeny a prohlášeny "za přírodně přirozené národní bohatství". Pod svým sadem si udržuji nepěstěný les, malý, na palivo .... a pro ptáky a všelikou plazivou a chodící havěť. Nikomu to nevadí, já tam totiž nevysadil smrky, vzniklo to samo!!! Nad ním je ovocný sad, kde vládne ordnung. Ještě to vočima rozeznám. I sluchem. Na Šumavě počítám zisk stovek miliard, škody žádné. Nemusí růst všude samé OSB desky. Nebo ano? Nejsem volič Biomasy Bursíkové, ale to už jsem psal. |
|
|
Ž. Říje 26.11.2020 11:20Ano. |
|
|
V. Braun 26.11.2020 11:08Lesy ČR hospodaří zejména pod politickým tlakem, protože podléhají přímo ministerstvu zemědělství. Nevýhodné smlouvy na zakázky, prodej poloviny dřeva přes podivnou společnost (Hradecká lesní a dřevařská), časté výměny ředitelů a celého vedení a pod. Tam je hlavní problém, a ne v nějakém mediálním tlaku zelených. |
|
|
Ž. Říje 26.11.2020 11:07Nemám problém s hospodařením, naopak. Ale to není o tom, že Lesy ČR vykácí mnohahektarové planiny uprostřed zdravého lesa, následně zapláčou, že to byla monokultura, aby poté místo osázely zase smrky! Pak se dozvídám, že nemají ani nakoupené či předpěstované sazenice třeba dubů, buků, avšak již rozfrcaly co šlo. Tohle není hospodaření, ale jen obyčejná výtěžnost, aby potom nějaký panák ukazoval grafy, jak moc šikovní a ziskoví jsou. O Zelených nepíši nic, těm jde jen o feťáky a neděláky, nikoli o přírodu. Pokud jste prznil les posledních 30 let, pak to věru k chlubení není. |
|
J. Krásenský 26.11.2020 11:02Slepy a hluchý. Škody za stovky miliard. Ale nic se neděje, že. Čapák je zločin za pouhých padesát milionů, ale zničení Šumavy nikdo nestíhá. |
|
|
Ž. Říje 26.11.2020 10:57Tady souhlas. |
