Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Oprášená megalomanie
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Petr 21.9.2008 10:28Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podřevnický kníže Čuba uspořádal ve své konferenční síni v Zádveřicích No on tehdy uměl na náš hladový trh s počítači dovážet díly a montovat "vlastní" PC a to bratru v jednoduchém přepočtu ceny 1 marka = 130 Kčs. to se to podnikalo. Po revoluci jeho následníci měli trochu horší podmínky, za prvé černý trh zvedl cenu marky na 25 Kčs a oni už dokázali prodávat jednu marku v podobě počítače jen za 60 Kčs. |
|
|
milan007 20.9.2008 21:01Re: Podřevnický kníže Čuba uspořádal ve své konferenční síni v Zádveřicích A co jste po sobě zanechal Vy, že Vám tak Čuba leží v žaludku. Docela si myslím , že to uhodnu. Je to většinou hnědé , přírodě to neškodí, jen to chvíli smrdí. |
|
|
Jakub S. 21.9.2008 1:53Re: Re: Podřevnický kníže Čuba uspořádal ve své konferenční síni v Zádveřicích Bože, milánku... výstižně se nám tady prezentuješ, prezente! Ano, se. Sebe. A jak chtipně... ach jo. Tak brou, výkale. |
|
|
kirast 20.9.2008 12:59Jestliže nám, podle autora, v budoucnu hrozí nedostatek vody, Pak bychom snad měli dělat všechno proto, aby se voda, která už u nás naprší, se zdržela na našem území co nejdéle. A to znamená, co nejvíce přehrazovat toky, do nejvíce budovat jezera na tocích, přehrady, atd. Takže se mi zdá, že si autor poněkud protiřečí. |
|
|
para 20.9.2008 13:18Re: Jestliže nám, podle autora, v budoucnu hrozí nedostatek vody,... Ono ohrožení suchem hrozí už nyní : http://www.chmi.cz/meteo/ok/dpp.html A to letošní rok je na tom lépe jak lonský. Celkový trend vysušování středoevropské krajiny už trvá déle. Jižněji od nás to je a bude asi ještě horší. http://www.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar4/wg2/ar4-wg2-chapter12.pdf |
|
|
Ladislav N 20.9.2008 15:06Re: para IP: 86.49.13.xxx No a pak se to zase zlepší a bude to naopak - moc mokro. Jak je to dlouho, co jsme měli nížiny kolem velkých řek zatopené? Vy, zelení magoři, si vždycky nějaké strašidlo najdete... |
|
|
R 20.9.2008 17:42Re: Re: para IP: 86.49.13.xxx V tom je právě ten problém. Když máte všechno zmeliorované, zatrubněné, vybetonovaná rovná koryta potoků, je to všechno ideální, když je průměrné počasí s průměrnou vlhkostí. Jenže když je sucho, tak rostlinstvo na kopcích hyne a trpí suchem, třeba tady u nás na severní Moravě trpělo loni a předloni suchem množství smrkových porostů, které byly potom oslabené napadeny kůrovcem a vykácené potom na palivové dřevo. Když je mokro, nížiny kolem řek jsou zatopené a rostlinstvo hyne na nedostatek vzduchu a hnitím kořenů. Když to zatrubněné a zmeliorované není, tak když neprší, na kopcích je vlhko mnohem déle a když hodně prší, tak jsou zatopené plochy, které stejně vyrostly na vlhku a bažinách a tudíž zatopení jim nevadí. Přirozeně není to černobílé... |
|
|
karbet 20.9.2008 17:45Re: Re: Jestliže nám, podle autora, v budoucnu hrozí nedostatek vody,... A nejvíc suchem jsou ohroženy oblasti v okolí větších řek, jak vyplývá z odkazu na chmi.Takže stavění menších přehrad, závlah a případně k tomu i malých elektráren je jediný rozumný počin. |
|
|
R 20.9.2008 18:34Re: Re: Re: Jestliže nám, podle autora, v budoucnu hrozí nedostatek vody,... No okolí větších řek bývá rovinaté a osídlené obvykle nejhustěji. Takže je jasné, že kromě slepých ramen a podobných míst, které odvodnit nejdou, všechno ostatní je do poslední mrtě zmeliorované a zatrubněné nebo to teče v betonových korytech. To, co naprší, tak tímto územím rychle proteče do řeky a když neprší delší dobu, ta voda tam chybí. |
|
|
AdVy 21.9.2008 7:56Re: Jestliže nám, podle autora, v budoucnu hrozí nedostatek vody, Autor si neprotiřečí. Voda se nejlépe zadržuje v kvalitní půdě, vhodným osázením rostlinami a stromy a správným zacházením s obdělávanými pozemky ze strany farmářů a zemědělců. Tam, kde se přehnaně staví, betonuje a asfaltuje (a naše zemička je velmi malá rozlohou), tam se musí opravdu přemýšlet i o vodě a životním prostředí pro další pokolení aby po nás zůstala příroda ve slušném stavu. |
|
|
Pete 20.9.2008 12:18Nezbavujme se zemědělské půdy - a proč? Aby se pěstovala ještě víc řepka? Půda už dávno není ani intenzivně využívána, EU se bojí nadprodukce. Proč tady někdo tedy rozdmychává tuhle naprosto nesmyslnou hru na ochranu zemědělské půdy? |
|
|
para 20.9.2008 12:28Re: Nezbavujme se zemědělské půdy - a proč? Co je na ochraně půdního fondu nesmyslného Pete? EU že by se bála nadprodukce? Vždyt produkuje jen o pár procent víc než spotřebuje! Za čas to může dopadnout tak, že z vývozu potravin bedem výrazně profitovat - nebo při nedostatku půdy draze dovážet - co zvolit? |
|
|
Ladislav N 20.9.2008 15:10Re: Re: Nezbavujme se zemědělské půdy - a proč? Tak si tu půdu nakupte do zásoby na vlastní riziko a nevnucujte nesmysly ostatním |
|
|
stransky 20.9.2008 11:13ekodogmatismus Jistěže je ekonomická návratnost kanálu Labe-Odra-Dunaj v horizontu staletí a nikdo to ani nepopírá,a le tak tomu bylo u vodních cest vždycky. Od té doby se ale staly významným krajinotvorným prvkem a obdivovaným technickým dílem. Nide, krom kanálů ve střední Asii, které zničily Aralské jezero, nepoškodily, ale zlepšily krajinu. Nikde nebude procházet něčím, co je tak vyjímečné, že to nenajdeme na stovkách jiných míst. zatím je sporné, zda ho stavět z jiných důvodů- v Německu byl v roce 1992 dokončen kanál Rýn-Mohan-Dunaj, mimochodem první výkopy nechal provést už Karel Veliký, a tím se potřeba labsko-dunajské cesty snižila a spíše oddálila. Nicméně jednou ho bude dobré postavit. |
|
|
krmič 20.9.2008 11:20Re: ekodogmatismus Lodní doprava v horách je nesmysl. Nebude to nikdy dobré. |
|
|
huhu 20.9.2008 12:00Re: ekodogmatismus Aralské jezero ubylo proto, že odvedením vod Amu-darji a Syr-darji do uzbecké pouště se snížil přítok. Podobně ubývalo po výstavbě přehrad na Volze přítoku do Kaspiku, ale tam už se to po letech srovnalo. Tedy není souvislost s výstavbou kanálů. V případě DOL by k žádnému snížení přítoku nedošlo, pouze ke snížení odtoku a zvýšení výparu, došlo by k většímu zadržování vody v nově postavených kanálech a přehradách a tedy i krajině - což by zelenými mělo být v době jimi hlásaného oteplování jen vítáno. |
|
|
R 20.9.2008 12:22Re: Re: ekodogmatismus Zatím se všechny úpravy dělají pro rychlejší odtok vody z krajiny a k minimalizaci výparů. Zvyšuje to prašnost v krajině a s tím zároveň zdravotní zatížení lidí. Taky se tím zvyšují nároky na rostlinstvo, v takové krajině je mnohem méně rosy, ze které hodně rostlinstva za sucha žije a v období delších intenzívnějších dešťů jsou naopak místní záplavy. |
|
|
I. Laengsfeld 20.9.2008 16:03Re: Re: ekodogmatismus Stalinske prehrady na Volze jsou velike, ale proti Kaspiku je to stale jeste plivatko. Zmeny hladiny Kaspiku (do roku cca 1975 pokles, potom rust) maji na svedomi spis zmeny mniozstvi srazek v centralnim Rusku. Kaspik byl hezkou ukazkou, jak navzdory alarmistickym prognozam o dalsim poklesu (byly popularni i v breznevovskemSSSR) zacal najednou zvysovat hladinu. Aral je ovsemze katastrofa - ale on vitr tu sul na byvalem dne jezera casem zas rozfouka po okoli a lidi si zvyknou na novou realitu |
|
|
R 20.9.2008 12:11Re: ekodogmatismus Nejedná se o spojení Labe s Dunajem, to je technicky podstatně náročnější, ale o spojení Odry s Dunaj. Jinak si myslím, že se takové kanály dají dělat mnoha způsoby. Může to být kanál, kde potřebná voda do nejvyšších partií kanálu bude čerpána, třeba pomocí energie z nějaké dodatečně postavené přehrady a kanál bude všude možně jen vybetonované a vyasfaltované koryto, potom to bude výhradně jen záležitost ekonomická a vliv na prostředí bude jen do jednoho, dvou kilometrů od kanálu nebo pokud se povede říčními koryty, bude mít jen záporný vliv. Nebo se stavba kanálu využije jako impuls pro úpravu vodních režimů v celém povodí přítoků toho kanálu a kde to bude možné, se použije přirozených přítoků bez nějakého přečerpávání, to by zřejmě znamenalo přetvoření širokého okolí kanálu, stavbu pomocných přehrad a dalších vodních zařízení, které když se budou dělat v souladu s přírodou, tak by to znamenalo rozsáhlé zlepšení životního prostředí ve velké oblasti kolem kanálu. |
|
|
R 20.9.2008 12:15Re: Re: ekodogmatismus Přirozeně by to bylo mnohem dražší než jen obyčejný vybetonovaný kanál, ale zlepšení prostředí v celých oblastech by za to mohlo stát. Jen nevím, jestli to je už v dnešních možnostech, ať technických, nebo ještě více politických, jestli by z politických důvodů, když už by se ten kanál stavěl, nepřevládla několikrát levnější varianta betonového koryta nad přetvářením rozsáhlého území kolem kanálu. |
|
|
Ladislav N 20.9.2008 15:13Re: Re: Re: ekodogmatismus Napřed si socialisté musi zaplatit těch tisíc miliard dluhů, co nadělali, až potom budou moci dělat dluhy ještě větší... a stavěn tyhle neuvěřitelné nesmysly... |
|
|
SelskyRozum 20.9.2008 17:46Re: Re: ekodogmatismus Ještě štěstí, že tyhle stavby neplánují lidé jako jste vy. Nebo že by ano? Přečerpávat vodu do nejvyšších partíí kanálu je ekonomická hovadina a snad se to nikde ve světě neděje. |
|
|
R 20.9.2008 21:00Re: Re: Re: ekodogmatismus Já jsem v předchozím příspěvku jen nastínil dvě varianty stavby. Buď za prvé techickou nebo spíše technokratickou, to je ta s tím přečerpáváním nebo komplexní. No a to přečerpávání zas tak ekonomická hovadina není, podívejte se na mapu okolí Hranic na Moravě a Suchdolu nad Odrou, muselo by se jít nejméně 50 metrů, možná i 100 metrů do země, aby se mezi nimi prokopal průplav a pokud by se nešlo do země, musela by se bez přečerpávání svést kvůli kanálu voda z hor od zhruba 400 metrů nadmořské výšky a výše a to by bylo sakra málo vody, v okolí Hranic zas těch vyšších kopců tolik není. Nebo vodu tahat podzemním tlakovým potrubím pod Bečvou někde z beskydských hor nebo naopak z druhé strany z Jeseníků. Oč je lepší pár desítek kilometrů dlouhé podzemní tlakové potrubí než vodní elektrárna pár desítek kilometrů daleko, dráty k průplavu a čerpací stanice. Kromě toho každý výškový stupeň kanálu je v podstatě uzavřená nádrž, ztrácí se jenom objem zdymadla při zvedání nebo spouštění lodě. |
|
|
Ladislav N :-))) 21.9.2008 10:22Re: kanálo-betono-dogmatismus Vy máte doma asi tiskárnu na peníze, že chcete stavět podobné šílenosti? |
|
|
R 20.9.2008 10:44jeden pohled Kanál má hodně pro i proti. Například ty průtoky řek, za posledních 50 let se od podhůří po kraje měst dramaticky změnily odtokové poměry. Kdejaký potok byl zatrubněn, pole plošně meliorovány, kdejaká bažinka odvodněna. Voda, co naprší při větších deštích, odteče v řekách tak během jednoho, dvou dnů a potom řeky mají zase sucho, zatímco dříve to trvalo mnohem déle. Těch pár "bažinek" v chráněných oblastech to zachránit nemůže. Taky to má souvislost s vlhkostí, prašností a následně znečištěním ovzduší a zdravotním stavem lidí. 2 - 4 dny po deštích je nyní všude tak suchý vzduch jako byl v nemeliorované krajině teprve po 14 dnech, měsíci bez deště. Kanál by v oblasti kolem toto zlepšil, přinutil by kvůli šetření s vodou v povodích přítoků tyto odtokové poměry vrátit k normálu. Já to vidím tady na místní řece. její průměrná vydatnost byla před 50 a více lety okolo 300 litrů za sekundu. Nyní to odhaduji tak na 30 litrů za sekundu. |
|
|
Ladislav N 20.9.2008 15:21Re: jeden pohled Otázkou je, do jaké míry lze brát vaše odhady a dohady vážně. |
|
|
R 20.9.2008 17:07Re: Re: jeden pohled Podle soupisů vodních pohonů z roku nějak 1925 fungoval u nás mlýnský náhon na pravém břehu s jedním mlýnem a souběžně náhon na levém břehu s 3 nebo 4 mlýny a pilami. Průtok vody obojími náhony dohromady byl 450 litrů za sekundu. Loni a předloni by tak 8 měsíců stály jeden i druhý mlýn. Letos od ledna po září by stály kvůli nedostatku vody tak 2 - 4 měsíce, kdyby v krajním případě šla do mlýnů veškerá voda z řeky. Ale je to přirozeně taky odhad, všechny mlýny si pamatuji kdysi už jako nefunkční a dneska už napůl funguje jen ten delší náhon a na něm budova jednoho mlýna, takže nikdy jsem je v chodu neviděl. Ale pamatuji si bažinky a potoky v okolí, protože zatrubňování a meliorace začaly až někdy po roce 1975 a to jsou řádově rozlohy mezi 1 - 5 % rozlohy polí a lesíků nebo rozlohy zahrad a veřejných ploch v obcích. To by už nějakou měřitelnou kapacitu měly vydat. |
|
|
A.S. Pergill 20.9.2008 10:17Už v první větě blbost Kanál DOL plánoval už Karel IV, dokonce snad zahájil i nějaké zplavňovací práce a teprve po nich si extrapoloval, že na to technicky a ekonomicky nemá. Je jasné, že pokud se to povede "cestou nejmenšího odporu", tedy říčními koryta a přes rezervace, tak to nadělá dost problémů (na druhé straně - likvidaci lužních lesů okolo Bečvy by jistě uvítali místní obyvatelé, sužovaní každoročně komářími kalamitami). Proti uměle vybagrovaným kanálům (jako v Německu) bych námitky neměl. Nové vodní plochy by naopak mohly být přínosem v případě, že klimatologové splní své výhrůžky a zařídí "suché klima". |
|
|
para 20.9.2008 12:34Re: Už v první větě blbost Klimatologové s klimatem moc nezmohou... nedodáli klima vodu sotva co kanálem efektivně poplave. |
|
|
Ladislav N :-))) 20.9.2008 19:58Re: Re: Už v první větě blbost Poručíme větru, dešti, vodu dodáme do hor odsolenou potrubím z moře... |
