10.5.2024 | Svátek má Blažena


Diskuse k článku

EKOLOGIE: Ochrana přírody vs. fanatismus

Lesníkům je vyčítáno, že změnili skladbu lesa a zadali důvody k současnému neutěšenému stavu lesů decimovaných kůrovcem. Jelikož ale k sázení dnes poškozovaných stromů docházelo před 50 a více lety, lze jen těžko soudit někoho za to, že před tak dlouhou dobou nepředpokládal současné změny počasí, které přerůstají ve změnu klimatu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Rada 30.6.2018 14:34

Re: Hlouposti až osočování od autora.

Podsouváte mi záměr prosazování nezásahovosti aniž by jste asi četl co jsem kdy kde napsal. Proto zopakuji. Zásahy by musely být zcela zýsadní dokonce měnící životní styl naprosté většiny světové populace:

1. Na katastrofálním vývoji lesů má zásadní podíl klimatická změna na kterou reagují zatím převážně smrkové porosty. Na ovlivnění klimatu zpět je ale už pozdě. Nejbližší ovlivnitelné období - prokazatelné změny trendu pokud dnes zásadně změníme chování nastanou tak zhruba za půlstoletí. O smrkové porosty tedy většina území ČR do konce století přijde a to at se jedná o státní či soukromé lesy. Řešit klimatickou situaci se přeci sice státy zavázali v Paříži ale dohodu ani na úroven 2C všeobecně nedodržují. Dá se oproto očekávat katastrofický vývoj ve všech směrech od růstu lidské migeace po pokles ekonomiky, biodiverzity.... kde ztráty s lesního hospodaření budou velikostí až za ztrátami ze zemědělství. Lesy si na sebe sami časem nevydělají a odumřou tak jak je to už vidět v krajinách kde panuje podstatně sušší klima.

2. Spíše ovlivnitelným stresovým faktorem je dopad kyselých deštů. Tomu by sice pomohlo důsledné odsíření. Kyselá depozice je ale v podmínkých ČR jen na čtvrtinové úrovni oproti rekordním létům osumdesátým. Přesto jde o řešitelnější vliv převážně do místních zdrojů oproti základnímu celosvětovému.

3. To za co lobuje Duha a řada lesníků (prof Fanta...) je změna managmentu v přístupu k lesům aby byly rozmanitější co do struktury i věkovosti. Růstu odolnosti sice lze dosáhnout ale jen za cenu ztrát s dřevní produkce a s přínosem oddálení vážnějších dopadů. V kopcích kde poklesne i jednou za pár desetiletí voda pod úroven kam dosáhnou kořenové systémy přesto stromové patro udumře a nahradí jej nejspíše křoviny.

Naděje proklamovaná Duhou jako "Zachranme lsey" je spíše mýtus i jdyž daleko méně škodlivý jak osočování ekologů s fanatismu jak to přededl autor. Za pravdivějí bych považoval slogan "Kolik lesů na planetě zachráníte - tolk Vás jednou přežije".

P. Han 30.6.2018 13:24

Re: Ochrana přírody vs. fanatismus

Autor nám popsal, jak by měla vypadat ochrana přírody. A vy jste nám přiblížil fanatismus.

P. Grigar 30.6.2018 13:12

Re: Hlouposti až osočování od autora.

..navrhujete tedy onu nestabilitu systémů lesů i lidí řešit nezásahově? Necháme kůrovce ať si dělá v lese co mu je vlastní, pro lepší stabilitu lidstva zrušíme bez náhrady současnou medicínu, vrátíme se k bábě kořenářce a pouštění žilou?

P. Rada 30.6.2018 10:32

Re: Hlouposti až osočování od autora.

Pane Lepko "ublížení" je pojem lidský - nikliv ekologický. Možná Vás to napadlo proto, že konec konců i o lidskou existenci se začíná jednat. Civilizace totiž za svůj vznik vděčí dlouhodobé stabilitě lesů které se dnes začínají měnit až rozpadat.

Račte si uvědomit, že nemoc je daleko spíše projevem nestability systému jak existence odlišností v okolí. Geneticky odlišné entity navíc tvoří i náš organismus, umožnují mu jak trávení tak řadu imunitních reakcí... a dokonce jsou řádově četnější. Naše geneticky totožné bunky jaou jen hmotnější s vyšší energetickou výměnou a obvykle vysokou schopností rychle a cíleně reagovat na sobě podobné organismy vnější. Ego které vnímá jen úzkou část činností nás pak uvádí v omyl čím biologicky vlastně jsme.

https://www.kosmas.cz/knihy/208002/10-cloveka/

P. Rada 30.6.2018 10:14

Re: Hlouposti až osočování od autora.

Ignorovat diskusi k tématu lze jejlépe tak, že se téma vůbec nenadnese - o to Vám jde? také vnímáte vinu?

V opačném případě bych očekával leší argument jak můj věk.

P. Lenc 30.6.2018 9:31

Re: Hlouposti až osočování od autora.

Také jsem už na to přišel, že reagovat na tohoto blábolisty je nesmysl.

F. Svoboda 30.6.2018 9:21

Re: Hlouposti až osočování od autora.

Pan Rada se vyjadřuje hloupě nejen k tomuto tématu, ale vždy ke všemu. Buďte prosím k starému pánovi shovívavý, nechte jej plácat, ale nereagujte na něho. Díky !!!

K. Janyška 30.6.2018 9:11

Babiš vládne přes 5 let a jeho firma z kůrovce těží nejvíce.

Tak si to přeberte... Dzp.

J. Lepka 30.6.2018 9:04

Re: Hlouposti až osočování od autora.

Tak jste se nám zase vylil z pocitu ublížení přírodě, že. Přečtěte si ten článek znovu a pak ještě jednou a potřetí a možná vám docvakne, že argumentujete jednak blbě a jednak na špatném místě. Autor explicitně vyjadřuje fakt, že před X desítkami let nikdo neměl ponětí o nějakých klimatických změnách, stejně jako fakt, že v našich zemích se stovky let vysazovaly smrkové lesy jako monokultura, tedy de facto jako plantáž. Vaše stále opakované bláboly o přirozené existenci kůrovce ve zdravém lese hraničí s umanutostí správného ekosektáře, chcete nám se stejnou zarputilostí tvrdit, že je chybou např. eradikace nešťovic nebo setrvalý boj lidstva s jinými nakažlivými chorobami TBC počínaje, ebolou, žel nekonče? Proč, vždyť provázejí lidstvo již pravděpodobně od dob lovců mamutů jako zcela přirozený jev !

Možná by nebylo od věci, najít si jinou zálibu, než veřejně plácat podobné hlouposti

P. Rada 30.6.2018 8:50

Hlouposti až osočování od autora.

Autor předně nerozlišuje typy lesa. Funkčně má totiž NP docela jiný účel - ochranu všeho živého - jak většina lesů které se dominantně obhospodařují pro tvorbu dřevní hmoty.

Hloupostí je i označení kůrovce jen za parazita bez odůvodnění. Kůrovec totiž spolu se smrkem koexistuje už zřejmě více jak 65 milionů let což dokládají reliéfy skamenělého dřeva. Za tuto dobu se navzájem nejen nevyhubili ale naučili se adaptivní koexistenci. Kůrovec je proto prakticky stále latentně přítomen ve všech smrkových porostech. Nejrizikověji z hlediska člověka pak v těch monokulturních dřevoprodukčních. Zásadním kriteriem je četnost výskytu a míra aktivity.

Běžnou úlohou kůrovce je urychleně odstranovat stresem oslabené či polámané stromy a urychlit přeměnu dřevní hmoty na nový půdní substrát. Změna klimatu a kyselé deště jsou dnes základní celoplošné stresující faktory. K. se tedy chová analogicky jako naše bílé krvinky která se pravidelně namnožují při nemoci a většinou likvidují rozpadající se tkáně např při poranění a nakonec sami odumřou (vyhnisají). Anomální situací ale je hromadné přemnožení kůrovce kdy začne masivně napadat i relativně zdravé stromy. Podoně se ale u člověka může i bílá krvinka stát při silné alergické reakci až velmi nebezpečnou vlastnímu organismu.

Další hloupostíod autora je opomíjení faktu, že biom přirozeného lesa nesestává zdaleka jen se smrku a kůrovce ale že součástí systému je množství dalších obvykle symbioticky se chovajících druhů které ale ovlivnují i možnosti kůrovce atd. Odlišnosti od běžného výskytu druhů, složení srážkové vody, depozice, typu podnebí... - nestabilitu - navodil zejména v posledním období člověk a nikoliv kůrovec.

Kdo st těchto okolností není vědom, snadno se v úsudku zmýlí, začne psát hlouposti až "fanaticky" osočovat i ekology ... jak to zde předvedl autor. Může ale přitom najít podobně smýšlející, kteří mu budou přizvukovat jen aby se sami necítili spoluvinu ba dokonce nemuseli na svém chování něco měnit.

K. Oldřich 30.6.2018 6:58

Není to dávno?

Máme ve velmi nedávných dějinách ještě čerstvější příklad. Není to přece tak dávno, co se jeden nemohl dočkat až u nás staří občané vymřou a dostaví se selanka pod Říp. No, ale o lese to není, tak pardon. :)