Na současném kolapsu lesů ČR mají značný podíl „kůrovcoví“ ekologové

Lesníkům je vyčítáno, že změnili skladbu lesa a zadali důvody k současnému neutěšenému stavu lesů decimovaných kůrovcem. Jelikož ale k sázení dnes poškozovaných stromů docházelo před 50 a více lety, lze jen těžko soudit někoho za to, že před tak dlouhou dobou nepředpokládal současné změny počasí, které přerůstají ve změnu klimatu.

Pravdivě se však můžeme ptát, kdo posledních 25 let začal, zprvu nesměle a potom čím dál hlasitěji volat, že kůrovec je přítel lesa či dokonce jeho porodník? Vzpomene si někdo dnes například na to, že první protesty pod horou Plechý začaly na Šumavě opékáním buřtů a teprve po přivolané kontrole totožnosti ze strany Policie zúřadovali ekologové s MVDr. Bláhou přítomnost médií a první „slavný a statečný“ moderní počin za práva kůrovce v Čechách? Nejen působení kůrovce, ale také negativní důsledky nátlakové ekologie jsou přitom předmětem vědeckých výzkumů, tentokrát v oboru Sociologie. Existují a dobře vědci popsány jsou pojmy ekologický fanatismus a dokonce i ekologický terorismus.

Přitom jsou to stále titíž lidé, kteří se vzájemně znají a kterých je do 50 celkem, kteří organizují tyto údajně erudované protesty, petice, balíčky pro vládu a nejnovější studie o ekologii českých lesů. Lidé jsou ohlupování tvrzeními, že je nějaký rozdíl mezi hospodářským lesem a národním parkem, jako by národní parky nežily také z prodeje dřeva a v hospodářském lese nežila divoká zvířata a nerostly chráněné druhy rostlin. Však přece každý živý tvor, ať rostlina či živočich, si zaslouží svůj stupeň ochrany a je to dobře. Tato ochrana jde ale logicky v určitých případech stranou, jako například v momentu, kdy máme hlad a nechceme si místo obilí či masa uvařit umělou hmotu, která je snad jediná přesvědčivě bez práva na obhajobu svých práv. Někteří ekologové to prostě „trošku“ přehánějí a připomínají spíš náboženské fanatiky než ochránce přírody. Copak nemají podíl na tom, že si dnes mnohý vlastník lesa klade otázku, jestli opravdu má kůrovce hubit, když je přece jenom součástí lesa? No, každý si nakonec musí položit otázku sám, koho že má raději, zda strom či kůrovce, zda hostitele nebo parazita. Každý si také musí sám za sebe odpovědět, co on bude dělat dál. Pokud si odpoví slovy, že dělat nebude nic, tak vlastně patří mezi stoupence bezzásahovosti, což ho ale nezbavuje odpovědnosti za tento svůj projev vůle a za tuto svojí nečinnost. Navíc je to obecně velmi špatný vzorec chování, nejen pro lesníky a ekology, ale i pro ostatní, včetně politiků, prezidentů a další honorace.

Že je lidská nečinnost odpovědná za současný špatný stav nejen v lesích, je přitom ve světě značně evidentní. Dehonestovat slovo hospodář a vidět například v hospodářském lese cosi špatného, je přitom mimořádně nefér. Spíš bychom se mohli ptát, kdo říkal, říká a bude říkat, že kůrovec je přítel lesa. Skutečně je kůrovec s lesem kamarád a současný stav v lesích majících mimořádné množství kůrovce tomu odpovídá? Odpovídat na tyto otázky tak, že odstraněním stanovištně nepůvodních smrků připravujeme místo pro budoucí nový a konečně správný les? Není to přece tak dávno, co jeden tvrdil, že je potřeba stejným způsobem odstraňovat lidi, aby mohla vzniknout nová a konečně dokonalá rasa člověka. Někdo pak dodnes tvrdí, že to myslel také vlastně dobře.

Musí skutečně opakovaně docházet k vítězství parazitů nad hostiteli? Nemáme zkušenost, rozum a cit, abychom se vytrvale snažili do věcí zasahovat?

ekolog, www.hnutizivot.cz, Rudolfov, 28.6.2018