29.5.2024 | Svátek má Maxmilián, Maxim


Diskuse k článku

DOBA: Digitální občan

Digitální éra se rodí pomalu a v bolestech. Pozorovatel má mnoho argumentů, aby se na vývoj díval pozitivně a jiný pozorovatel si najde neméně důvodů k odsudku. Proniká do všech sfér společnosti. Obecně vzato, smysl digitalizace je v zjednodušení všech rutinních, pravidelně se opakujících úkonů. Co nevyžaduje fištrón, lze svěřit počítačům.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Dvořák 22.6.2023 8:29

Když vypadne elektřina třeba jen na jeden den, budou se dít zajímavé věci.

Např: ► Kolik má kdo doma vody na pití? ► Jak dlouho vydrží PHM v autech, která rozváží cisterny? Protože benzinová čerpadla bez elektřiny jaksi nečerpají. ► A odkud tu vodu budou vozit? Protože vodárny budou bez elektřiny za pár hodin prázdné. ► Kolik má kdo doma jídla, které nepotřebuje uvařit? ► Kdo má dům a zahradu, může si "odskočit" tam. Kam budou chodit obyvatelé sídlišť? . . . . To jen co mě napadlo během půl minuty.

J. Jurax 22.6.2023 9:56

Výživné by to bylo v zimě, protože bez elektřiny nejedou blokové kotelny ani etážové topení. A nekoupíte si ani rohlík, nebudou fungovat pokladny ani karty; s tužtičkou a kouskem papíru dnes neprodává ani trhovec.

P. Dvořák 22.6.2023 8:42

Teď mě ještě napadlo, že jsem popsal situaci v červnu.

Ale když se to stane v lednu, venku -10°C a zrovna bude už pár hodin padat sníh . . . . Kolik asi lidí v Evropě zemře navíc během prvního týdne?

J. Jurax 22.6.2023 10:31

Jojo, a teď vidím v TV, že nějací blbečkové od grýnpisoárů vylezli na rypadlo v hnědouhelném dole Bílině, požadujíce ukončení těžby do roku 2030, tedy do sedmi let.

K. Machala 22.6.2023 2:12

Doufat, že se svoboda a demokracie nezhroutí. Jenže prvky se už hroutí. Rozhoduje se pokoutně bez veřejné diskuse, mimo naše hranice, v EU, WHO, WEF, apod. To není riziko, to se už děje nebo chystá za nezájmu většiny voličů.

V. Mokrý 22.6.2023 6:54

R^!

P. Hatina 22.6.2023 1:48

Tedy, jestli bych si dovolil dvě poznámky k oné éře dikitalizace

1. Pokud se týká už třeba té České pošty. Jistě šlo minimalizovat náklady těch poboček, tím že jejich služby převezmou (samozřejmě za nějakou úplatu) nějaké místní (ale důvěryhodné) obchody + ale toto se by se muselo udělat , a věnovat tomu patřičné úsilí, ze strany jak vedení ČP, tak ale i státu jako garanta té služby.

Zatímco pokud se vedení ČP rozhodne, že ty pobočky pošt prostě zruší, ale žádné náhrady tam nezavede (a jak MV, tak pak vláda jim to potvrdí) , tak mají místní občané (nejen ti důchodci) naprosto oprávněný pocit, že se na ně stát (ještě jednou stát, jakožto garant povinné poštovní služby) naprosto vy..kašlal a jejich potřeby jsou mu naprosto ukradený..

2) Ale pokud tedy přejdeme k oné slibované digitalizaci dokladů. Už to sotva před pár týdny proletělo médii a mělo by se to připomínat stále. Že totiž odhadované náklady budou ohromné ovšem nikoliv na straně státu (tam to taky něco stát bude, ale ten to ani nepočítá), ale bohužel na straně privátních subjektů-. To už ani pan velký Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš lidem neřekne, že tyhle digitální doklady se nebudou kontrolovat "na čumendu" (jako ty plastové), ale že obsluha /i v tom privátu/ k tomu bude muset mít speciální čtečku, kterou teprve prověří platnost vložených certifikátů a tuto čtečku bude muset občas (tedy, spíše častěji) připojovat na internet, aby se nahrály aktualizace.

No a v čem je podraz, ona to bude vlastně povinnost, tu čtečku mít. Sice by nemusela, antož těch prvních majitelů digi dokladů nebude mnoho, ale když už budou, samozřejmě jiný doklad u sebe nemaje, takže na obsluhu bez čtečky,která by je odmítla obsloužit, podají patřičné udání a bdělý soudruh stát zasáhne. Nebo ne?

K. Machala 22.6.2023 2:15

A to se samozřejmě propíše do všech cen, směrem nahoru. Další tunýlek snižující životní úroveň.

M. Kocián 22.6.2023 8:38

Ano, něco podobného se dělo, když dostala velká část OSVČ za povinnost mít zařízení na EET, software a aktualizace. Tehdy jim (těm zlodějům a parazitům) to mnoho lidí přálo a říkali tomu narovnání podnikatelského prostředí. Nyní se tedy narovnává občanské prostředí, tak bych čekal víc potlesku.

P. Hatina 22.6.2023 8:46

Jasně že to bude EET na druhou. Škoda že to ještě skoro nikomu nedochází.

L. Novák 22.6.2023 0:44

Stát nemá tušení, kdo čelí digitálnímu vyloučení

Znalost práce s počítačem není tak samozřejmá, jak může většině lidí připadat.

Uprostřed digitální revoluce existuje skupina lidí, která zůstává odříznuta od moderních technologií. Česko čelí alarmujícímu nedostatku informací o těchto osobách, což je tím spíš odsouvá na okraj digitálního světa.

Česko chce digitalizovat, ale nemá dostatek zásadních dat. Tuto skutečnost odhalila studie provedená analytickým ústavem STEM pro Nadaci OSF.

Lze to ukázat na konkrétním příkladu z poslední doby: Když chce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka propojit státní Informační důchodovou aplikaci s online bankovnictvím, pravděpodobně mu uniká, že mu z tohoto záměru zcela vypadne zhruba pětina padesátníků a 40 procent šedesátníků, kteří prakticky vůbec nevyužívají internet. A že třeba 40 procent čtyřicátníků bude potřebovat velkou pomoc se stažením aplikace do telefonu či tabletu a následně i s jejím využíváním.

„Digitální vyloučení či ohrožení digitálním vyloučením je další formou sociálního znevýhodnění. Máme málo dat k identifikaci skupin digitálně vyloučených, zároveň neznáme potřeby znevýhodněných skupin,“ říká Barbora Hořavová, provozní ředitelka Nadace OSF.

„To jsou ale oblasti, kterým se při digitalizaci státu musíme věnovat. Jinak hrozí, že rozdíly ve společnosti se budou dále prohlubovat. Proto je nutné si ujasnit, kdo je za sběr dat v oblasti digitální inkluze zodpovědný, jak digitální vyloučení definujeme a jaká data vlastně budeme sbírat. A musíme začít hned,“ dodává.Seznam Zprávy se obrátily na Kabinet místopředsedy vlády pro digitalizaci s dotazem na chybějící data a na to, dle jakých dat se při digitalizaci doposud postupuje, ale do publikace tohoto článku nepřišla reakce. Pokud kabinet zareaguje, obratem jeho odpověď zveřejníme.

L. Novák 22.6.2023 0:45

„To jsou ale oblasti, kterým se při digitalizaci státu musíme věnovat. Jinak hrozí, že rozdíly ve společnosti se budou dále prohlubovat. Proto je nutné si ujasnit, kdo je za sběr dat v oblasti digitální inkluze zodpovědný, jak digitální vyloučení definujeme a jaká data vlastně budeme sbírat. A musíme začít hned,“ dodává.

Seznam Zprávy se obrátily na Kabinet místopředsedy vlády pro digitalizaci s dotazem na chybějící data a na to, dle jakých dat se při digitalizaci doposud postupuje, ale do publikace tohoto článku nepřišla reakce. Pokud kabinet zareaguje, obratem jeho odpověď zveřejníme.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-koho-se-tyka-digitalni-vylouceni-stat-to-nevi-232840

P. Hatina 22.6.2023 2:10

Ono jest to horší než si myslíte. Protože pohledem na onu ". státní Informační důchodovou aplikaci ", to je totiž naprostá digitální ptákovina A není vůbec ale sakra vůbec důvod, aby si občané natrvalo nahrávali do svých smarphonů a propojovali se svým online bankovnictvím, To co by smysl mělo , aby se mohl ten občan když on chce (možná tak několikrát za život, když se blíží k penzijními věku) , aby si tu informaci mohl dostat na vyžádání, přes nějakou státní webovou službu.

S tím souvisí věc druhá, když už se ze stranu státu vnucuje ta digitalizace tak naprostá hloupost je hnát to přes ty neustále nejnovější technologie, přes stále novější modely smartphonů a tabletů - protože a samozřejmě, s těmi umí pracovat jen ty nejmladší generace - a od těch starších ani nelze požadovat, aby si toto vyřizovali na těch pidiobrazovkách s pomocí šmidlání prstem.

Tu slušnost by stát projevit mohl, aby své digitální služby zpřístupnil i pro běžné osobní počítače, jejichž způsob ovládání se prakticky nezměnil za posledních 30 let, takže s těmi už i dnešní generace důchodců pracovat poměrně bezpečně umí...

L. Novák 22.6.2023 22:34

!!R^ [>-]

J. Novak 22.6.2023 0:23

Tak, tak.

Nove reseni jsou hezke ale maji i rizika, ktera nemusi byt na prvni pohled videt.

Proto je treba zachovat i stara reseni, kde jsou rizika znama.