J. Vorlický 19.3.2024 11:53

k J.Jurax 19.3.2024 10:22

Ano, tak nějak to bylo. Nejde však jen o cikány. Ano, slovo Čech se ujalo. Takový Kosmas jako praotce této naší kotliny údajně však udává Boehma (tak nějak) ne Čecha.

Jako další zajímavost vidím, že Morava zůstala Moravou, zatímco Bohemia se stala Čechy. Z toho pak plyne, kromě jiného, že slovo Bohemia nelze do češtiny přeložit. A tak Martin Cáp ve své knize Dostihy o Modrou stuhu, (Chuchle) překládá do češtiny Böhmischer Rennverein jako ,český závodní spolek. Zřejmě to byl německý závodní spolek, ne český, ale ve ́Böhmischer ́ smyslu země. To zřejmě byl i důvod proč TGM tam odmítl chodit ( a to jako koňař!), až prý po 9 letech na popud paní Eduard Benešové (která se údajně považovala za dámu, k čemuž dostihy VELMI patřily).

Ještě dodám, nepochopení tohoto problému údajně vedlo Václava IV k jeho rozhodnutí dát na universitě tři hlasy národu ,,Čechů" a jeden hlas ostatním třem národům. To pak nepřímo vedlo k husitské občanské válce, po níž jen třeba z University zůstaly trosky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 19.3.2024 18:45

Kosmas psal latinsky, takže nemohl nepoužít latinského názvu. No a ten otec Boemus mu pak z toho logicky vylezl ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 20.3.2024 7:40

Ano, to že psal Kosmas latinsky, se ví. Avšak, v době zmíněného praotce, existoval-li, země, v které údajně vylezl na tu malou horu, měla-li název, se jistě nazývala Boehemia, či podobně, určitě ne Čechy. Tedy, když se potom (a až potom) začalo psát česky, jaksi z toho vylezl otec Čech. Logicky to byl Boemus, ne Čech; je to jistě obráceně než pan Jurax píše.

Aby bylo jasno, sám jsem Čech a nejde mi o zlehčování pozice češtiny nebo Čechů. Naopak. Jde mi o správné pochopení tzv. české otázky. Pohádky o nás, které jsme se učili ve škole - které nás tam učili, věci jen škodí.

Vtip věci je jinde. Nevím zda Kosmas psal o Moravě, nebo o Slezsku. Kdyby ano, jaký název pro Moravu by mu v textu z toho , logicky asi vylezl ́?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 20.3.2024 12:10

No, on Kosmas psal latinsky, ovšem lidé, jejichž zkazky včetně oné pověsti zaznamenal, mluvili nějak slovansky. Takže označil-li zemi zažitým latinským názvem Boiohaemum, aby zachoval vazbu mezi jménem země a praotce, musel jej pojmenovat nějak jako Boemus. Jak se tehdy nazývala země slovansky - měla-li vůbec souhrnný název - nevíme.

Nakonec jsem někde četl i názor, že Kosmas si celou báji vymyslel na základě nějakých jiných starších skazek nejspíše antického či římského původu, jež jako vzdělanec znal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 20.3.2024 12:49

děkuji za reakci . . . . ano, proto jsem psal - existoval-li, praotec. Zachování vazby mi nevadí. Není-li ale možné prokázat jiný země název než Bohemia, pak není možné si vymýšlet, že to byly Čechy, následně praotec Čech. To všechno by úplně nevadilo, kdyby tomu většina Čechů nevěřila jako faktu.

Stejně tak mám pochyby o rodu Přemyslovců. Nevím jak je možné odvodit celou dynastii od pohádky Přemysla Oráče. Celé si to vymyslel Hájek. O něm víme dnes již svoje. (Rodové označení Přemyslovci se v náznaku objevuje teprve 1541 v kronice V. Hájka z Libočan a v historické literatuře se rozšířilo až od 18.století. Ilustrovaný encyklopedický slovník, díl 3. str.35, Academia 1982.) Václavové a Ottokarové že jsou Přemyslovci určitě nevěděli. Proč se to rozšířilo až od 18. století můžeme také hádat. Samé pohádky, a to je špatně.

Pořád mi nesedí ta Morava. Proč Morava je latinsky Morava, stejně jako Morava česky. Spíš, proč Bohemia je česky Čechy.

Slovo cikáni vidím jako nejmenší problém.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 19.3.2024 8:31

Další jen ,,korektnost" byť teď jen ve stylu právní kontinuity se zločinným režimem.

Nemáme se správně řídit prováděcím nařízením vlády, ani dalšími souvisejícími předpisy. Máme se řídit zákony.

Je ohromující, jak tento základ právního státu se v ČR nechápe a proto se tu lidé raději hádají, kdo je cikán, kdo Rom, kdo Bohem, kdo Čech. Moravané, Vietnamci a Slezané (a další ) jsou zatím mimo. Možná, že to bude i tím, že nálezy Ústavního soudu jsou sice závazné, ale ne vynutitelné (předseda pan Baxa).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Adámek 19.3.2024 9:28

Pokud vím, zákony mají často doložku o tom, že podrobnosti stanoví nižší zákonné ustanovení. V takovém případě se musíme řídit i prováděcím nařízením vlády, vydaném v duchu příslušného zákona.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 19.3.2024 10:35

k P. Adámek 19.3.2024 9:28: . . . pan Adámek ví dobře. To mají. Doložka ale není zákon. Stejně zákonem nejsou prováděcí nařízení vlády. Duch je duch, zákon je zákon. (Pan Kysela, ústavní právník, rád mluví o duchu zákona, ústavy a tak.)

Čl. 2 (4) Ústavy však hovoří jasně: Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Tedy, pokud prováděcí nařízení vlády říká, že se mám podělat, určitě se smím podělat. Pokud se však podělat odmítnu, nevím, jak by mne někdo (v právním státě) směl nutit, abych se podělal.

To, co pan Adámek popisuje, je výsledek právní kontinuity se zločinným režimem; a teď je to nutnost pro zachování státní správy autoritativní moci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 19.3.2024 12:38

Je to jednodušší. Pakliže vám zákon praví, že budete řekněme stavět podle této normy, tak budete stavět podle této normy, nikoliv podle normy jiné, například německé.

A to přesto, že je pravda, co v počítačových začátcích pravil pan kolega: "Von je to sice americkej program, ale když to (stavby) podle něj nepadá v Americe, tak nevím, proč by to mělo padat tady".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 19.3.2024 14:46

No, nevím, jak to je jinde, ale nařizovat zákonem, že se má stavět podle nějaké normy, se mi zdá velmi divné.

Proč? Řekněme, že stavba, postavená podle normy, spadne. Kdo ponese odpovědnost? Řekl bych, že v ČR nikdo. Proč? Zákonodárce (kterého stejně nelze soudit) bude říkat, já za normu nemohu, to ten co normu sepsal. Normotvůrce bude říkat, já jsem neřekl, že se to podle mé normy musí být, nebo že moje norma je zákon. Stavitel řekne, já také ne. Já jsem postupoval podle normy. V ČR, příklad: vlnící se dálnice u Ostravy, most co spadl na vlak, atd, atd.

Normální postup by měl být myslím takto: Stavba musí být bezpečná, jak ve smyslu projekce, tak technické a technologické. Když se zjistí, že není, odnese to ten, kdo stavbu přebral, pak ten co ji postavil, pak projektant, atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 19.3.2024 19:55

Ano, zákon stanoví, že projektant (ano, začíná to projektantem; stavitel může udělat jedině tu chybu, že nestaví podle projektu a platnych předpisů) musí postupovat s řádnou péčí a vůbec tak, aby byl výsledný barák v pořádku. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je projektovat podle norem.

Například, jestli znáte panely Spiroll, tak jejich výztuž vysloveně a zásadně není podle normy. Povoleny jsou na základě zkoušek, což povoluje zákon, a fungují už desítky let, takže jsou evidentně v pořádku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 20.3.2024 14:47

K Z. Lapil 19.3.2024 19:55 . . .. . .Děkuji za reakci.

Nicméně, nepsal jsem, že zákon má ukládat někomu povinnost postupovat s péčí. Psal jsem, že stavba musí být kvalitní. Péče je věc relativní a je jedno, zda stavbu postavil lajdák nebo člověk pečlivý. Co není jedno, je kvalita stavby. No a tento princip tu není chápán. Proto, když se postaví něco nekvalitního, něco spadne, namalují se blbé obrázky na orloji v Praze, atp, nikdo za nic nemůže.

Panely Spiroll neznám, ale chápu, že když jsou správně vyrobené, normy nenormy zákon nezákon, mohou svoji funkci dobře plnit. srdečně

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 20.3.2024 16:29

Pokouším se napsat, že jakýkoliv - tátovo slovo - vehement lze vytvořit s "libovolnou NENULOVOU mírou rizika". To jen lstiví právníci a naivní snílci si myslí, že kdyby každý postupoval podle zákona, nic se nestane. Všimněte si, kolik je zákonů a jak jsou úspěšné v zavádění dobra.

Tvrdím, a nejsem sám, že se stávají nehody, za které opravdu NIKDO nemůže; prostě se sešly okolnosti. Určitě vás nepřekvapí, že opravdu velké průšvihy vznikají kombinací podstatných chyb. Viz nehoda na železnici: vlak měl zelenou, přesto vrazil do stojícího vlaku. Jak se to stalo? Ten vlak stál ve stanici, ale byl delší, takže čouhal do trati. Paní (opravdu to obě byly paní) ve stanici si myslela, že pokud čouhá, dá jí vědět služba u vjezdu do stanice. Služba u vjezdu do stanice si myslela, že paní výpravčí ví, že vlak přečuhuje. Zaplať pámbu to skončilo "plechama" a leknutím.

Osobní příhoda z ledna. Jedu si takhle po dálnici, a začalo mi hořet auto, nejspíš od toho motorku, co fouká do kabiny teplý vzduch. Technickou mělo. Pochybuju, že by mi byl k něčemu hasicí přístroj; možná jo. Hasiči vyšetřili, že to policii nemusí zajímat, protože není podezření na trestný čin. Ukažte na někoho prstem. Zaplaťpámbu to skončilo jen světelnou šou na dálnici a pár set lidí přijelo pozdě domů (uzavírka dálnice).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Machala 19.3.2024 4:24

Člověk je romsky more nebo džamore, pokud vím. Navahové si říkají Dineh, to znamená člověk nebo lidé. Ale máte pravdu, že národy si různě nadávaly a sebe vyvyšovaly často. Je to celkem časté z minulosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 19.3.2024 5:10

Domové v Indii ke kastě nedotknutelných patřili. A že se za to styděli dokazuje, že na otázku svého původu uváděli Řím (Roma) nebo Egypt (Gypsies). Ale to je jen historické upřesnění - každý národ má právo si říct, jak má být nazýván (ostatně stejně jako člověk). Cikánku (tu krásnou) ani Cikánského barona bych ovšem neostrakizoval, stejně jako odpověď na otázku "Kdo to byl - cikán černý cikán".

K tomu bych ještě podotkl, že my označení Slované (tedy Sklaven - otroci) nosíme hrdě a už nám ani nepřijde, že jsme do země oplývající mlékem a strdím nepřišli s praotcem Čechem, ale jako otroci Húnů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrazdil 19.3.2024 5:39

S temi Slovany to mate trochu slozitejsi. Od raneho stredoveku otrokarinu prevazne provozovali prislusnici narodu Male Asie a Severni Afriky, a do mnohem mensi miry Vikingove a pravdepodobne dalsi predkrestansti Germani.

Nejbohatsi "loviste" pro otrokare byly primorske oblasti Baltu, jizni Ukrajina/Rusko a Evropske Stredomori. Je tudiz pochopitelne, ze valnou cast obeti tvorili lide slovanskeho puvodu, a byli prodavani jako Slavove/Slovane, zkomolene Sklaven, Slaves atd.atp., a tyto zkomoleniny jsou jasne odvozeny od puvodniho nazvu Slovanu (pro detaily doporucuji : Prokopios a jini literati Byzantia).

Nazev Slovane je patrne odvozen od vyrazu Slovo (ale mozna i Slava), vyjadrujici nekolik moznosti - jako protipol Nemcu (neumi mluvit) ci jako lide vlastnici urcitou (nabozenskou) ideu, popripade lide nasledujici jisteho Slova.

Vase poznamka o otrocich Hunu je z historickeho hlediska pochybna - jak zajiste vite, od Attily k Prokopiovi je sto let a tak je Vase hypoteza pravdepodobne nepodlozitelna....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 19.3.2024 6:19

Ta hypotéza není moje a uznávám, že není jediná možná (i když to slovat - mluvit kontra němec mi připadá dost umělé a poněkud obrozenecké) - uvedl jsem ji jen na dokreslení, že nomen není vždycky omen.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Hančar 19.3.2024 7:15

Dobrá argumentace. Ale argumentujte tímto způsobem v době, kdy náčelník kmene a jeho banda křičí na všechny strany: chceme být otroky Germánů na věky!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vondráčková 19.3.2024 8:34

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Baloun 19.3.2024 6:59

Ohledně vzniku názvu Slovan existuje vícero teorií. Určitě se ale do Evropy nedostali s Huny

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 19.3.2024 8:04

Nebyl bych si jist, byť ti "Hunové" v byzantských kronikách šestého století byli Avaři. Ale určitě v té době Avaři se Slovany obléhali různá byzantská města.

• reagovat
• nahlásit příspěvek