I. Brožek 19.3.2024 15:50

Přesně. Dříve cikáni pracovali ( v Plzni cikán-policajt řídil dopravu), dnes Romové berou dávky za podpory celé řady štědře dotovaných neziskovek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pesat 19.3.2024 15:45

"mnozí příslušníci cikánské národnosti by uvítali zjednodušení zákoníku práce, podle kterého by je ráno mohli najmout třeba na tříhodinovou práci a po jejím odvedení by dostali peníze na dlaň"

To je naprosto bezne v USA, tam ale je to zalezitost nelegalu, rano je nalozi na pick up, vecer vyplati cash a odvezou zpet. V Londyne to delaji nektere prac. agentury.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tesařík 19.3.2024 15:21

Francouzsky se řekne cikán gitan .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 19.3.2024 14:46

No, nevím, jak to je jinde, ale nařizovat zákonem, že se má stavět podle nějaké normy, se mi zdá velmi divné.

Proč? Řekněme, že stavba, postavená podle normy, spadne. Kdo ponese odpovědnost? Řekl bych, že v ČR nikdo. Proč? Zákonodárce (kterého stejně nelze soudit) bude říkat, já za normu nemohu, to ten co normu sepsal. Normotvůrce bude říkat, já jsem neřekl, že se to podle mé normy musí být, nebo že moje norma je zákon. Stavitel řekne, já také ne. Já jsem postupoval podle normy. V ČR, příklad: vlnící se dálnice u Ostravy, most co spadl na vlak, atd, atd.

Normální postup by měl být myslím takto: Stavba musí být bezpečná, jak ve smyslu projekce, tak technické a technologické. Když se zjistí, že není, odnese to ten, kdo stavbu přebral, pak ten co ji postavil, pak projektant, atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 19.3.2024 13:51

Slavná byla též kapela mladíků s názvem GipsyCZ. Gipsy je anglicky Cikán.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 19.3.2024 13:50

V jednom pořadu ČT Všechnopárty byl u Šípa Godla ze seriálu Most. Godla se ohradil proti oslovení Rom. Řekl, že je Cikán a ve své komunitě se vzájemně nazývají Cikáne. Tak se o tom oslovování s Šípem bavili, až se Šíp zeptal: "A je mezi vámi vůbec nějaký Rom?", načež Godla: "To bych taky rád věděl."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Tichopád 19.3.2024 13:10

Madam, mám několik kamarádů z oné entity, kterou tady zmiňujete. Velice se jednou na mě rozzlobili, když jsem řekl " vy Romové". Urazili se. "My my nejsme romové. Jsme Cikáni a zatím si stojíme. My pracujeme, staráme se o rodiny a naše děti chodí do škol. Mnohé na vysoké. My nechodíme pro podporu. Pro tu chodí jenom romové." Nepochybuji o tom, že mnozí z těch, kdo si dnes říkají Romové, žijí a chovají se stejně jako mí cikáni, tedy že jsou platnými členy naší společnosti, bývají oblíbení a dobrými kamarády. Nepletu-li se, začal se výraz pro entitu, kterou většina Evropy oslovuje Cikáni, u nás používat za Husáka. Přetrvalo to. A s tím i všechny výhody, které tzv. Romové využívají a zneužívají dodnes. Líbí se mi Váš příspěvek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 19.3.2024 13:06

TAK TO HLAVNĚ

pro neziskovky, na tom přisáté, že

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 19.3.2024 12:38

Je to jednodušší. Pakliže vám zákon praví, že budete řekněme stavět podle této normy, tak budete stavět podle této normy, nikoliv podle normy jiné, například německé.

A to přesto, že je pravda, co v počítačových začátcích pravil pan kolega: "Von je to sice americkej program, ale když to (stavby) podle něj nepadá v Americe, tak nevím, proč by to mělo padat tady".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 19.3.2024 12:13

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 19.3.2024 11:53

k J.Jurax 19.3.2024 10:22

Ano, tak nějak to bylo. Nejde však jen o cikány. Ano, slovo Čech se ujalo. Takový Kosmas jako praotce této naší kotliny údajně však udává Boehma (tak nějak) ne Čecha.

Jako další zajímavost vidím, že Morava zůstala Moravou, zatímco Bohemia se stala Čechy. Z toho pak plyne, kromě jiného, že slovo Bohemia nelze do češtiny přeložit. A tak Martin Cáp ve své knize Dostihy o Modrou stuhu, (Chuchle) překládá do češtiny Böhmischer Rennverein jako ,český závodní spolek. Zřejmě to byl německý závodní spolek, ne český, ale ve ́Böhmischer ́ smyslu země. To zřejmě byl i důvod proč TGM tam odmítl chodit ( a to jako koňař!), až prý po 9 letech na popud paní Eduard Benešové (která se údajně považovala za dámu, k čemuž dostihy VELMI patřily).

Ještě dodám, nepochopení tohoto problému údajně vedlo Václava IV k jeho rozhodnutí dát na universitě tři hlasy národu ,,Čechů" a jeden hlas ostatním třem národům. To pak nepřímo vedlo k husitské občanské válce, po níž jen třeba z University zůstaly trosky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 19.3.2024 11:37

Úsměvná historka stará už více než 10 let:

Na taneční zábavě se dobře bavila naše děvčata se sympatickými opálenými mladými muži. Padla otázka, odkud jsou (vzhledem to Češi nebyli a také měli nečeský akcent) Sdělili, že jsou Kubánci. Jedna z dívek, umějící španělsky tedy na ně spustila "jejich" jazykem, pak pro jistotu anglicky a..... výsledkem byl udivený pohled mladíků a jejich mlčení

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Šimon 19.3.2024 11:34

👍

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Prečuch 19.3.2024 11:23

Musím se podívat zda je v knihovně ještě báseň Ivana Kraska. Mimochodem spojen se Slaným , kde jako chemik pracoval .

V básni je rým : Len u korbeľa sme my chlapi, tam cigáňa za väz drapy..

básník kritizoval postupne rezignujici slovenskou společnost přelomu století a v týmu ukazoval že jediné odvážně je konflikt v hospodě s prisedicim.. cikanem . Mimochodem ciganska muzika z Balogu je slavná a velmi ceněna . Tskze snad ještě budou hrát vo Vychodnej Balockí cigani .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Bartoň 19.3.2024 11:08

pouze malá připomínka autorce - tato "roztomilá" hra na romskou, nikoliv cikánskou, národnost už trvá desetiletí

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 19.3.2024 10:54

Trochu jinak.

Slyšel někdy někdo někoho u táboráku zpívat:

"Rómko ty krásná, rómko malá, myokard ti lááááska mááááá, naspoutalááááá....."

"Kdo to byl???? Róm, černý róm...."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 19.3.2024 10:35

k P. Adámek 19.3.2024 9:28: . . . pan Adámek ví dobře. To mají. Doložka ale není zákon. Stejně zákonem nejsou prováděcí nařízení vlády. Duch je duch, zákon je zákon. (Pan Kysela, ústavní právník, rád mluví o duchu zákona, ústavy a tak.)

Čl. 2 (4) Ústavy však hovoří jasně: Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Tedy, pokud prováděcí nařízení vlády říká, že se mám podělat, určitě se smím podělat. Pokud se však podělat odmítnu, nevím, jak by mne někdo (v právním státě) směl nutit, abych se podělal.

To, co pan Adámek popisuje, je výsledek právní kontinuity se zločinným režimem; a teď je to nutnost pro zachování státní správy autoritativní moci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Elias 19.3.2024 10:26

Ještě se mezi cikány říká: Dobře Tý! To je pochvalná poznámka na trefnou odpověď.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 19.3.2024 10:22

Inu, Boiohaemum je od Bójů, což byli Keltové žijící žili od 4. do 1. století př. n. l. na našem území; takto byla latinsky označena jejich země. Toto označení se v evropských jazycích udrželo i v dobách, kdy Keltové zmizeli a po Germánech do těchto prostor přišli Slované, pro něž se ujalo pojmenování Češi. Slova Boémia, Bohémie pocházejí z římského pojmenování dnešních Čech.

Někdy koncem 14. století se ve Francii objevili Romové, tedy Cikáni. Přicházeli prý z Čech, z Bohémie. Což mohla být pravda, u nás byli dříve než ve Francii. Francouzi to však pochopili tak, že Bohémia, Čechy, je vlastí Cikánů, a tak si Cikány pojmenovali slovem Bohème, ergo Češi a Romové byli pro středověké Francouze jedno a totéž.

Němci patrně věděli, jak je to u nás, neboť byli blíž, takže německy je Cikán Zigeuner. Italsky zingaro, tam asi taky cikáni nepřišli přes českou kotlinu.

No a dnešní význam slova bohém? Ten vznikl v Paříži v polovině devatenáctého století. Spořádaným občanům připadalo, že mnozí umělci se chovají příliš hlučně, vesele, tedy nepatřičně a nezvykle, prostě jako Bohème, Cikáni. A tak jim začali říkat bohémové.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Matuška 19.3.2024 10:21

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Elias 19.3.2024 10:17

More je cikánské slovo pro člověk - cikán. Nám říkají gadžo - bílý nerom. A české děti jsem slyšel na řece Ohři na sebe volat (najs more) nice jako to je krása člověče. Budeme i tohle zakazovat?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Elias 19.3.2024 10:09

U nás na Ostravsku se běžně používal výraz : necygaň, cyganit. Tz. nelži, lhát. Již jsem to dlouho neslyšel. Zato mezi sebou běžně i české děti používají oslovení hej more.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 19.3.2024 10:03

TAK JEST

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 19.3.2024 10:02

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 19.3.2024 9:53

Jojo, a jak je to s politickou korektností označení gadžo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kuhaj 19.3.2024 9:51

Podle slovníku, který pan M.D. použil, hádám spíše na vzdělaného a v demagogické manipulativní argumentaci protřelého aktivistu z neziskovky než příslušníka cikánského etnika. Jinak samozřejmě naprostý souhlas s článkem!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ś. Svobodová 19.3.2024 9:46

Nechápu to. Na značce Cikán usilovně pracovali staletí. A teď, když si každý dokáže představit co se za tím skrývá, jí chtějí měnit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Minarčík 19.3.2024 9:35

No běda kdybych cikánům v práci řekl Romové,to by mě honili s lopatou v ruce kolem stěny dva dni,totéž v hospodě-s kryglem na hlavě,ale intelektuálové mají svou korektnost-tak jim ji nechme,s tím, že se nebude zbytečně popotahovat za oboji,pak je to buzerace,jenže intelektualové si vymohli k tomu názvu i NEZISKOVKY,a tu je zakopaný pes-PRACHY,to je celá příčina

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Adámek 19.3.2024 9:28

Pokud vím, zákony mají často doložku o tom, že podrobnosti stanoví nižší zákonné ustanovení. V takovém případě se musíme řídit i prováděcím nařízením vlády, vydaném v duchu příslušného zákona.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 19.3.2024 9:27

Ve francouzštině se poví cikánka La Bohémienne, krásné slovo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek