14.6.2024 | Svátek má Roland


Diskuse k článku

BRNO 1944: Hlavní pošta

Tak jsme chodívaly napřed vždycky spolu, s tvojí mámou, nenápadně, až do blízkosti brněnské hlavní pošty, vypráví teta. Tvá máma přinesla vždycky ty dva balíky, jeden jsem vzala já, jeden ona. Poblíž pošty jsme se rozdělily a trochu nenápadně, rozhlédly po okolí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
H. Rybnická 28.8.2023 14:26

Zase nějaký takový nesmysl bohorovného besservisra. TA paní dostala vyjmutí mohla zůstat, emigrovala o dvacet let později. A vyjmutí dostala protož rozhodující komuse v Brně věděly. kdo se angažoval a kdo jen kecal, jako vy a pravděpodobně Vaši předkové.

J. Černý 28.8.2023 14:45

V článku píšete , že dostala vyzváni k opuštění země a že dostala vyjmutí jste zamlčela.!!

Takže se jí nic nestalo a vy jste jen předvedla argumentační prasárnu a motáte drze do toho mé předky. Prostě H.,Rybnická v plné nahotě.🤮

H. Rybnická 28.8.2023 16:38

Nic nestalo? Zachovaly se 4 dopisy otci z "pochodu" a z následného koncentračního tábora Maloměřice-Borky Člověku normálního charakteru stačí.

H. Lukešová 28.8.2023 15:40

Dobré odpoledne, paní Rybnická, chtěla jsem se Vám omluvit, vůbec jsem nemyslela nic zlého a podlého mým příspěvkem o Kramerovi, veliteli Bergen-Belsenu. Jen že jsem viděla zmínku o tomto KT, tak jsem vložila příspěvek. Naopak se mi Váš článek velmi líbí a děkuji Vám za něj. Přijměte prosím mou omluvu, pokud můžete.

H. Rybnická 28.8.2023 17:05

Paní Lukešová děkuji Vám.

H. Lukešová 28.8.2023 15:53

Dobré odpoledne, paní Rybnická, chtěla jsem se Vám omluvit, vůbec jsem nemyslela nic zlého a podlého mým příspěvkem o Kramerovi, veliteli Bergen-Belsenu. Jen že jsem viděla zmínku o tomto KT, tak jsem vložila příspěvek. Naopak se mi Váš článek velmi líbí a děkuji Vám za něj. Přijměte prosím mou omluvu, pokud můžete. Někdy rychleji píši, než myslím. Je mi to líto.

H. Rybnická 28.8.2023 14:01

Člověk by nevěři jací jsou tu bohorovní besservisři Nestydíte se ani trochu? Tedy vězte: Na Mučednické bydleli (tentokrát čeští) přátelé rodičů již z první republiky. Chodívalo se k nim často a i zde jesm si jako děcko vyslýchala příběhy různé. je to přímá cesta ze sídla gestapa do Kouniček. Ostatně v tom sídle byl snad vyslýchán i onen otec rodiny o kterém se zminuji a přímo odtud odtransportován do Mauthausenu. A ta socha Beneše je tam velice dobře umístněna.

J. Rybník 28.8.2023 14:17

Socha Beneše je jinde; že jste jedla ve Vondrákově ulici jako dítě bábovku z vás ještě znalkyni nedělá.

Vaše články čtu více než málo, vždy si vystačím s prvním odstavcem, abych zbylé s klidem označil jako stupiditu.

H. Rybnická 28.8.2023 14:27

Nápodobně.

H. Rybnická 28.8.2023 14:29

Spolehněte si že velice dobře vím kde ta socha je.

J. Černý 28.8.2023 13:37

A co tím autorka jako chtěla říci ? Bernard Posselt je neúnavný.

V. Povolný 28.8.2023 10:53

Jistě není pochyby o tom, že se mezi Němci našli i slušní lidé, které doba semlela jako všechny ostatní. Nepravděpodobné detaily ale tomuto příběhu na věrohodnosti nepřidávají.

P. Brich 28.8.2023 10:33

"Až do osvobození koncentračního tábora v Bergen Belsen spojenci v dubnu 1945. Přesně 2. června 1945, tak záznam v deníku otce, se obě ženy vrací do Brna, první cesta je vede k přátelům. Divnou situaci tam najdou, hospodyňka, která po celou dobu trpělivě pekla chléb, se tam již nenachází.

Sudetská Němka, právě před několika dny vyzvána, opustit město navždycky. Dávno před postupimskou konferencí."

Právě kvůli tomuto, zvláště poslednímu odstavci, paní Rybnická celou tu slátaninu vypotila!!

J. Jurax 28.8.2023 14:16

No, slátanina to možná není, ale jinak máte recht!

K. A. 28.8.2023 9:01

Děkuji za zajímavý a poučný příběh.

J. Černý 28.8.2023 13:40

Propaganda se musí dělat chytře.

R. Langer 28.8.2023 14:24

A kde jste takový četl, rád bych si ho přečetl taky. ;-D

M. Šejna 28.8.2023 8:52

Rád bych tu viděl od paní Rybníčku článek BRNO 1938 a BRNO 1939. To by bylo jiné čtení.

Pak by totiž mnozí pochopili události z doby BRNO 1944 a následně BRNO 1945.

P. Dvořák 28.8.2023 10:03

Ale no tak. Přece "hodní Sudeťáci, kterým bylo strašně ublíženo" tady byli až po květnu 1945. Předtím tady byli jenom "hodní Sudeťáci". :-)

M. Šejna 28.8.2023 8:44

Tak nějak se mi zdá, že sudetská Němka Rybnícká poněkud upravila své paměti z doby okupace.

Válku způsobili její němečtí soukmenovci, kteří nám nejprve ukradli Sudety, poté nás okupovali a následně uplatnili likvidaci rasově méněcenných lidí.

Po takových hruzách nastupuje princip kolektivní viny. Dnes také nikoho nezajímá, zda byl někdo hodný estebák, hodný bolševik, hodný Rus atd...

V. Církva 28.8.2023 7:56

Svět není černobílý. Němci byli za války z velké části zfanatizovaní, ale ne všichni (jak znám i z doslechu), všichni ale museli "držet hubu a krok".

Nicméně stejně tak ne všichni Němci byli odsunuti. Znám ze 70tek rodiny kde babička s dědečkem mluvili doma německy. Jak se vyhnuli odsunu jsem se tehdy neptal. Nebo spolužák jehož matka byla Rakušanka, případně babička kamaráda.

P. Nešvara 28.8.2023 6:05

A co se stalo s tím hodným dozorcem koncentráku? Nebyl po válce za své činy popraven?

H. Lukešová 28.8.2023 11:03

Velitelem KT Bergen-Belsen byl Josef Kramer, kterého po osvobození tohoto tábora zatkli Britové a později ho spolu s dalšími 44 nacistickými dozorci postavili před vojenský soud Lüneburgu, který ho odsoudil k trestu smrti oběšením za válečné zločiny v Osvětimi a Bergen-Belsenu, v Osvětimi dohlížel totiž na selekci židovských věznů, na ty, kteří šli rovnou do plynových komor a ty "šťastnější", kteří měli šanci nějakou dobu přežít. Opravdu odporná bytost.

Své dojmy po osvobození Belsenu válečný zpravodaj BBC Richard Dimbleby:

"Prošel jsem bariérou a ocitl jsem se ve světě noční můry. Mrtvá těla, některá z nich v rozkladu, ležela rozházená po silnici a podél vyjetých kolejí [...] Uvnitř chatrčí to bylo ještě horší. Za posledních pět let jsem viděl mnoho strašlivých pohledů, ale nic, nic, co by se blížilo strašlivému interiéru této chatrče v Belsenu. Mrtví a umírající leželi blízko sebe. Vybíral jsem si cestu přes mrtvolu za mrtvolou v šeru, dokud jsem neuslyšel jeden hlas, který se zvedl nad jemné, vlnité sténání. Našel jsem si holku. Byla to živá kostra, její věk se nedal odhadnout, protože na hlavě jí nezůstaly prakticky žádné vlasy a její obličej byl jen žlutý pergamen se dvěma otvory pro oči [...] Děti se narodily v Belsenu , některé z nich scvrklé, seschlé maličkosti, které nemohly žít, protože je jejich matky nemohly nakrmit. Jedna žena, rozrušená až k šílenství, se vrhla na britského vojáka, který byl na stráži v táboře v noci, kdy k němu dorazila 11. obrněná divize.

H. Lukešová 28.8.2023 11:03

Prosila ho, aby jí dal trochu mléka pro malé dítě, které držela v náručí. Položila roztoče na zem, vrhla se strážníkovi k nohám a políbila jeho boty. A když ji ve své tísni požádal, aby vstala, dala mu dítě do náruče a utekla s pláčem, že pro něj najde mléko, protože v prsu žádné mléko nemá. A když voják otevřel balík hadrů, aby se na dítě podíval, zjistil, že bylo mrtvé už několik dní [...] Nikdy jsem neviděl britské vojáky tak dojaté k chladné zuřivosti jako muži, kteří tento týden otevřeli tábor Belsen. a policie a RAMC,[8]"

Zdroj Wiki

H. Rybnická 28.8.2023 11:55

Ten dozorce se jmenoval jinak.

J. Berka 30.8.2023 21:13

To je jediné, co vás zajímá?

H. Rybnická 30.8.2023 21:30

Ještě v diskuzi jsem dodala potřebné. A Vyy jste s dovolením trouba.

J. Berka 31.8.2023 20:46

Paní Lukešová píše mimo jiné: „...A když voják otevřel balík hadrů, aby se na dítě podíval, zjistil, že bylo mrtvé už několik dní [...]"

Mně se přitom obracel žaludek. K tomu jste se přece nijak nevyjádřila. Zřejmě je vám to jedno, ale hlavně, že se dozorce jmenoval jinak!

Pan Šejna píše: „Moje příbuzenstvo zplynovaly v koncentráku německé svině etnického rodu Rybnická. Z koncentráku se vrátila jen moje babička...“ Je ale natolik korektní, že nepíše o tom, že vy byste byla svině.

Já bych se také klonil k názoru, že nejste svině. Že ve vašem věku už to bude spíše projev stařecké demence. Protože vaše ctěná odpověď „A Vyy jste s dovolením trouba“ – to může napsat jedině senil. Mohu se samozřejmě mýlit.

H. Rybnická 31.8.2023 21:26

Nemáte to v hlavě nějak pomíchané? Napsala jsem starou rodinnou historku, je pravdivá. Nic více a nic méně. Doposud se žádný ze spoludiskutujích nemohl vyjádřit o obdobném statečném chování svých předků. Dokonce ani šejna.. Co z toho vyvozujete? Já skutečnost, že pokud zde konkretně nikdo nemůže ze své rodiny uvést něco obdobného, se jedná o potomky rodin, které držely přinejmenším krok a hubu, pokud se nedopustily vůči židovským spoluobčanům něčeho horšího. Udávání na příklad. Tak co, máte obdobnou historku? Asi ne, Vaši předkové byli samozřejmě pouze oběti.

P. Nešvara 28.8.2023 12:54

Paní Lukešová

Já vůbec nezpochybňuji, že někteří dozorci v koncentračních táborech byli psychopati a zločinci. Nicméně v článku se píše o dozorci, který s nasazením vlastního života pomáhal židovským vězeňkyním. Ony po skončení války a osvobození odjely domů a ten dozorce mohl mít velký problém už jenom z toho důvodu, že byl dozorce. Za minimální slušnost a poděkování od těch dam bych viděl, že se budou snažit zjistit, co se s ní stalo a vystoupit se svědectvím, co pro ně udělal. Takové svědectví by mu možná zachránilo dlouhá léta vězení, pokud ne život. Udělali to, nebo se na něj prostě vykašlali a řešili jenom kamarádku, co je podpořila z domova a byla vysídlena? To nemá s velitelem tábora (o kterém se asi shodneme, že byl lidská zrůda) naprosto nic společného a Váš vstup je tudíž irelevantní.