Waldo je génius postižený myasthenií. Jeho atrofované svalstvo a jeho mozek dohromady z něj dělají člověka, který nenávidí lysé opice, jak označuje sám pro sebe ostatní lidi. Z nich má rád jen starého doktora Grimese, který ho přivedl na svět a který jediný se k němu chová bez předsudků. Díky němu Waldo přistoupí na zakázku pro svého bývalého obchodního partnera - firmu, která ho připravila o značný příjem. Ne že by ho potřeboval, díky svému mozku a citu pro techniku si svými vynálezy z oboru praktického inženýrství vydělal tolik, že může žít tam, kde jeho atrofované svalstvo není hendikepem - ve Vesmíru, a mít k dispozici vše, nač jen pomyslí.

Celá tato novela je příběhem resocializace invalidy. Ne však fyzického invalidy, Waldo je především postižen právě svým pohledem na lidi. Jeho nepřátelství k nim ale postupně dostane trhliny, a Waldo se začne měnit. Ve všech ohledech. Heinlein tu vstoupil do prostoru, který v jeho SF (a tady bych připomněl jak jeho juvenilní tvorbu, tak i Hvězdnou pěchotu) naprosto pomíjel. Je tu samozřejmě zachován motiv liberalismu, který prorostl celou jeho osobnost, ale připojil k němu i otázku místa člověka v lidské společnosti, a zpracoval ji se stejným mistrovstvím, s jakým psal své ostatní práce.

Objevuje se tu i postava, kterou bychom mohli označit jako autorova náhradního otce, tentokrát ale ve zcela jiné podobě, než jak jsme ho poznali v postavě Jeana Rasczaka (Hvězdná pěchota). Gramps Snyder je laskavý, milý - a pomáhající, zcela zřetelný protipól literárních odrazů Heinleinova otce v jeho tvorbě. Jako kdyby napůl fantasy motiv v autorovi vyvolal potřebu formulovat ideální představu, popsat to, co mu v mládí chybělo.

Příběh můžete považovat za SF stejně jako za fantasy, magie je tu do značné míry vlastností paralelního světa, který může být s tím naším propojen s příslušnými důsledky - neboť fyzika a leccos dalšího v něm funguje zcela jinak. To fungování je ovšem založeno na zcela jiných principech, které snadno můžeme označit za magické.

Magie a.s. je pak už čistokrevná fantasy ze světa, který by víceméně odpovídal tomu našemu - kdyby se nelišil magií. A někdo se v tomto světě snaží ovládnout mágy, podřídit si je a vytvořit si tak monopol na magii. Ta je zapotřebí v podstatě v každém oboru, bez magie neobarvíte látku, neušijete šaty, nezprovozníte taxík, nepostavíte budovu. Někdy jí potřebujete víc, někdy míň, ale víceméně vždy aspoň kapku. A kdybyste museli mágům platit za jejich služby monopolně určované ceny, zisk by se rozpustil - vlastně nerozpustil, jen by se přesunul jinam. Do akciové společnosti Magie. Proti ní stojí malá skupinka lidí, která se rozhodne bojovat se soupeřem mnohem silnějším - tedy opět motiv liberalismu.

Tento příběh je příjemně naplněný nápady. Četl jsem ho před více než dvaceti lety a dodnes vzpomínám na deštníček velký asi jako přívěsek, který můžete nosit třeba v náprsní kapse - když začne pršet, zvětší se do funkční velikosti a po uschnutí si ho zase můžete připnout na šaty nebo zavěsit na řetízek okolo krku. A je také docela zajímavě vypointován.

Proti Heinleinovým space operám to jsou příběhy méně pádné, akce tu zdaleka nehraje hlavní roli, a tak pro milovníky jeho vesmírných dobrodružství asi nebudou tolik přitažlivé. Ukazují však jinou polohu tohoto autora, a protože i tady dokáže psát poutavě, útlá knížečka stojí za přečtení.

Robert A: Heinlein: Waldo & Magie a.s. (Waldo & Magic Inc.)
překlad: Martin Novák
obálka: Mark G. Harrison
Wales, 2005
231 stran, 199 Kč (členové Klubu čtenářů SF 159 Kč), brožované
ISBN 80-8639-098-7