12.5.2024 | Svátek má Pankrác


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
RAT 22.3.2008 18:41

Odišla legenda

ostáva ich ešte pár,klasikov ktorí vymierajú,otázka znie - dokážeme snívať tak ako oni?

johana 21.3.2008 15:34

Mám dojem

Vždy jsem měla dojem a mám jej pořád, že A. C. Clarke je mimozemšťan. Polidštěný. A utěšuju svou mysl tím, že se teď jen prostě přesunul na jinou planetu...

www racek 20.3.2008 11:01

na nebi postupně zhasínaly hvězdy

9 miliard božích jmen...

PHOX 19.3.2008 18:08

Konec

Mise je u konce, ale byla více než úspěšná. Sbohem pane Clarku.

Jana Dvořáčková 19.3.2008 17:34

Vzpomínka - pokračování

Ať si myslíte co chcete, v dnešní době už nežije nikdo, kdo by dokázal psát jako on. Můžete si říct, že doba se mění, a tedy se mění i styly a nároky kladené na autory. Jenomže při psaní jde také o formu podání. A ta jeho byla v jeho počátcích geniální, v jeho době nadčasová a v té dnešní už jaksi legendární.

Pokud vám přijde, že teď mluvím jaksi z cesty, je mi to jedno, protože tohle je prostě to, co mě napadlo, když jsem se to dozvěděla.

Jana Dvořáčková 19.3.2008 17:33

Vzpomínka

Takhle o něm píší jinde: http://www.novinky.cz/clanek/135659-zemrel-spisovatel-arthur-c-clarke.html

Včera v devět večer jsem koukala na hodiny. Něco jsem dodělávala, byla jsem unavená, chtěla jsem jít spát, ale mělo to trvat jen chvíli, a tak jsem otevřela okno a koukala na mraky, za nimiž zářil Měsíc. Tohle mě vždycky děsně uklidňovalo (zhruba tak od čtrnácti let)…

Ten odkaz mi poslala kamarádka. Kouknu do mailu, dělám to každý den, když přijdu z práce. A pak skoro nejsem překvapená. Dostaví se krátkodobá panika a pak smutek. Ten trvá a bude trvat ještě dost dlouho. Ale přesto… devadesát let je nádherný věk a o to úctyhodnější, když za tak "krátkou dobu" prožil to, co se většině z nás nepodaří zažít ani za tři životy.

Je mi moc líto toho, že už nic nenapíše. A je mi líto, že možná budu psát recenzi na poslední jeho knihu (pokud mi nic neuniklo)... Ale není mi líto toho, že jsem si ve čtrnácti letech půjčila ve školní knihovně 2010, že jsem ji nenápadně četla při hodinách a dostávala za to vynadáno, že jsem si šetřila každou korunu, jen abych si koupila další jeho knihy (do té doby se datuje většina mých rukopisů – ironie, náhoda, díky). Není mi líto probdělých nocí, kdy jsem nemohla jít spát prostě proto, že jsem zrovna něco četla a prostě nešlo zhasnout a usnout. Není mi líto toho, že mě svým způsobem ovlivnil i ve psaní. Ne, já rozhodně nikdy nebudu psát ani podobně, ale při vlastní tvorbě mě nutil přemýšlet způsobem, který se kolikrát vymykal zdravému rozumu, (ale mě se to snad právě kvůli tomu líbilo). Nikdy na to nezapomenu – na zdánlivé maličkosti díky kterým pak vznikly celé povídky. A na něco, čemu říkám „román,“ a co teď paradoxně dovádím k jakési formě dokonalosti. A to díky tomu, že mě kdysi začaly zajímat zpočátku „jen“ záhady a jeden starší pán, který o nich uměl tak nádherně vyprávět…

VLK 19.3.2008 15:12

Tak tu máme životopis Asimova, teď Clarka...

Tak a teď ještě si najít příležitost a napsat o Heinleinovi, a budeme mít Velkou trojku pěkně pohromadě.

Sorry za ten cynismus, samozřejmě je i mně líto, že už víc nenapíše...

Pavel Schebesta 19.3.2008 11:39

Vzal vás k sobě Halman, Mistře?

Věřím, že nezemřel, aspoň tak, jak to chápeme my lidé. Myslím, že symbiont se teď jmenuje Halmanclarke! Přiznám se, že jsem čekal 5. odysseu, i když 4. byla údajně poslední. Byl jsem zvědavý, co řeknou tvůrci monolitu na jeho likvidaci. 

exalted 19.3.2008 12:14

Re: Vzal vás k sobě Halman, Mistře?

Likvidaci? Myslíte, že to nebyla přirozená smrt?

Pavel Schebesta 19.3.2008 20:05

Re: Re: Vzal vás k sobě Halman, Mistře?

Ale vůbec ne, zmotal jsem větu! Myslel jsem, co udělají Prvorození, když jim Halman zrušil virem monolit. A taky jsem si neuvědomil, že společnost je početnější: HAL, Bowman, Floyd. Tak už jsou s panem Clarkem 4. Asi by bylo klišé, napsat, že hrají karty. Spíš si Mistr surfuje po Glaxii, aby prověřil, jestli jeho popisy vesmírných hlubin byly přesné! Tak hezké galaktické nebe, Pane Spisovateli!

Zdeněk Drvota 19.3.2008 9:01

vesmírná odysea

"...Pojednává o letu lodi Discovery k Saturnu..." to je zajímavé, že skončili u Jupiteru, asi cestou zabloudili :-D

jk 19.3.2008 9:42

Re: vesmírná odysea

   Taky se sluší autora článku upozornit, že A.C.C. nebyl navržen na "Kalingovu cenu", ale "Cenu Kalinga". Ta cena se nejmenuje po nějakém panu Kalingovi, ale podle starověké říše Kalinga na území dnešní Indie. Moc tyhle věci nesleduji, takže už si nejsem  jistý, zda nebyla přejmenována na "Ašókovu cenu" podle nejvýznamnějšího panovníka této říše, velkého podporovatele vědy a umění.

bačík 19.3.2008 10:15

Re: vesmírná odysea

Možná se budeš divit, ale zatímco ve filmu letí k Jupiteru, v knize skutečně letí k Saturnu. ACC to popisuje v úvodu k 2010, protože tato kniha navazuje v podstatě na film (= Jupiter) a ne na první díl knihy (= Saturn).

Zdeněk Drvota 19.3.2008 13:57

Re: Re: vesmírná odysea

No jo, fakticky, v první knize je Saturn, ve filmu Jupiter a pak to změnil.8-o tak to sorry :-)

Ivan Kmínek 19.3.2008 8:57

A.C. Clarke - Jules Verne 20. století?

Tomu chytrému pánovi moc díky za všechno, čím mě v životě potěšil, a autorům pěkného a pohotově vydaného článku díky za něj. Nebyl vlastně A.C. Clarke svým neobyčejně čtivým stylem, schopností předjímat technický vývoj i mile technokratickými sklony jakýmsi Vernem 20. století? (Nakonec i jejich životopisná data jsou podobná, jen o sto let posunutá: Verne 1928 - 1905, Clarke 1917 - 2008)

petr 19.3.2008 7:40

Mám pocit

že Vesmírná odysea má i 4. díl 3001

Merlin 19.3.2008 13:17

Re: Mám pocit

Máte velmi správný pocit, opravdu existuje 4. díl. Jmenuje se 3001: Poslední vesmírná odysea. Mám výtisk prvního vydání z roku 1997. Vydal Knižní klub ve spolupráci nakladatelstvím Baronet.

Hvar 21.3.2008 9:53

Re: Re: Mám pocit

Ten poslední díl je o tom jak do monolithu dají to dělení nulou?

Asi už to bylo milionkrát zmíněno a tak, ale moc jsem o tom přemýšlel, třeba to byl záměr.

Pokud se civilizace ovlivněná monolitem o něm dozvěděla a to měla když z měsíce přišel signál,

tak třeba následující stupeň je likvidace monolitu pro zdánlivé překročení stínu vrhaného monolitem - stejně Stvořitelé sledují své laboratorní myšky dále, ale jinak.