Marty McFly 10.8.2009 20:19

Re: Pravda, trochu.

Včera jsem o tom měl s bratrem (také rád přemýšlí nad slovy, věcmi...) dlouhou hádku, ze které ovšem nevzešel jednoznačný vitěz. Původně jsem nechtěl hájit postup překládání km-mil, ale skončil jsem tak. A to uznávám oboje. Jen mi šlo o to, aby on pochopil výhody obou stylů, že oba mají něco do sebe. On ovšem neviděl na překladu km-mil nic dobrého, proto jsem pokračoval.

I když by se to mohlo zdát zbytečné, nebylo. Řekli jsme si své argumenty, dozvěděl jsem se o historické významnosti mnoho a donutilo mě to přemýšlet. Mimochodem, hádáme se pořád, o drobnostech i větších problémech, to není nic divného. Udržuje nás to, ehm, duševně ve střehu (aspoň něco dobrého na tom musím vidět, když už je to nevyhnutelné ... opravdu je?)

Když Brit napíše, že si hrdina dal pintu piva, Britové ví kolik to je. Většina Čechů ale nikoliv. To je nevýhoda. Jenže co když píše o době, kde se používali pinty a nic jiného (teoreticky řečeno) ? Z historického hlediska by měly být pinty. Ale na tomhle jeho argumentu vidím kaz - co třeba historie stará jeden rok, deset let, padesát. I v těchto rocích se tam používala míra pinty. Pro rok staré události by se podle něho též měla používat míra pinta, tedy nepřekládat na litry.

I ostatní argumenty, které tu padly v diskusi jsou dobré. Zde je problém, že je tolik pravd a žádná není úplně správná. To je v pořádku, pokud člověk vyznává pragmatismus a demokracii. Ale kdo určí jak se to má přeložit. Překladatel, takže to nakonec zase zůstane na něm, rozhodnout se jak to cítí on. Tak nějak se kruh uzavřel, že ? Jsme tam, kde jsme byli.

Chtěl bych říct, že se o angličtinu velmi zajímám. Proto, když v titulcích k dvdčku (originální verze, nebudu jmenovat raději) bylo: "Vyslali jsme tam několik expedicí" a v originále "We sent many expeditions". Proč mi to přijde jako blbost ? (smile). A nebo název filmu "Mercury", v originále "Mercury Rising". Nemám moc rád odchylku od originálu - ze stejných důvodů jako odstavec 2. prvního postu. Ale jak to přeložit jinak

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Karel Adler 10.8.2009 12:20

No, čtvrtcoulový projektil

odpovídá ráři 6.35 mm, to je přinejmenším u moderních zbraní málo používané a to, co používané je 6.35 Browning (25 ACP) je i dost slabé. Takhle půlcoulovka (50 Action Express) třeba jako Desert Eagle, to už je "jiné kafe"...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Nelde 10.8.2009 10:12

Překládat podle kontextu

Někdy je převod jednotek vhodný někdy ne. Pro udělání představy je to vhodné, je zbytečné nutit lidi, aby si to přepočítávali. Nicméně v mílích jsou i ukazatele vzdáleností (typu 3/8 míle), což u našinci neřekne skoro nic. Další zádrhel je v objemových mírách. Američané užívají objemovou unci, která není tak profláklá a velikosti nápojů jsou obvykle v těchto uncích - 8,12,16,20,24,32. Vědět, kolik jsem si vlastně objednal kafe nebo koly, není moc jednoduché. K tomu gallon a čtvrtka (ve čtvrtkách bývají krabicové nápoje). Při tom z matematického hlediska se to počítá dobře - gallon = 4 čtvrtky = 128 uncí a 8 uncí je přibližně 250 ml. Vrchol je pak uvádění spotřeby v mílích na gallon - tohle by se převádět mělo určitě (-;

Jen drobnou radu, Britové užívají docela dost SI, stejně jako Kanaďané, problematičtí jsou Amíci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Marty McFly 10.8.2009 8:32

Re: Pravda, trochu.

Včera jsem o tom měl s bratrem (také rád přemýšlí nad slovy, věcmi...) dlouhou hádku, ze které ovšem nevzešel jednoznačný vitěz. Původně jsem nechtěl hájit postup překládání km-mil, ale skončil jsem tak. A to uznávám oboje. Jen mi šlo o to, aby on pochopil výhody obou stylů, že oba mají něco do sebe. On ovšem neviděl na překladu km-mil nic dobrého, proto jsem pokračoval.

I když by se to mohlo zdát zbytečné, nebylo. Řekli jsme si své argumenty, dozvěděl jsem se o historické významnosti mnoho a donutilo mě to přemýšlet. Mimochodem, hádáme se pořád, o drobnostech i větších problémech, to není nic divného. Udržuje nás to, ehm, duševně ve střehu (aspoň něco dobrého na tom musím vidět, když už je to nevyhnutelné ... opravdu je?)

Když Brit napíše, že si hrdina dal pintu piva, Britové ví kolik to je. Většina Čechů ale nikoliv. To je nevýhoda. Jenže co když píše o době, kde se používali pinty a nic jiného (teoreticky řečeno) ? Z historického hlediska by měly být pinty. Ale na tomhle jeho argumentu vidím kaz - co třeba historie stará jeden rok, deset let, padesát. I v těchto rocích se tam používala míra pinty. Pro rok staré události by se podle něho též měla používat míra pinta, tedy nepřekládat na litry.

I ostatní argumenty, které tu padly v diskusi jsou dobré. Zde je problém, že je tolik pravd a žádná není úplně správná. To je v pořádku, pokud člověk vyznává pragmatismus a demokracii. Ale kdo určí jak se to má přeložit. Překladatel, takže to nakonec zase zůstane na něm, rozhodnout se jak to cítí on. Tak nějak se kruh uzavřel, že ? Jsme tam, kde jsme byli.

Chtěl bych říct, že se o angličtinu velmi zajímám. Proto, když v titulcích k dvdčku (originální verze, nebudu jmenovat raději) bylo: "Vyslali jsme tam několik expedicí" a v originále "We sent many expeditions". Proč mi to přijde jako blbost ? (smile). A nebo název filmu "Mercury", v originále "Mercury Rising". Nemám moc rád odchylku od originálu - ze stejných důvodů jako odstavec 2. prvního postu. Ale jak to přeložit jinak

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Střelec 10.8.2009 7:09

míle

Konkrétně míle - víme, kterou míli měl autor na mysli? Námořní, anglickou, římskou? neměla to být legua? V historickém kontextu se délka míle může pohybovat od 1200m do 10 km!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Střelec 10.8.2009 7:07

Re: No,

V současnosti je označení ráží zbraní v první řadě věcí dohod, skutečné rozměry jsou pak poněkud jinde - hlavně nejde o jeden rozměr. Navíc může mít jeden druh střeliva několik označení. Ráže .36 u perkusáku odpovídá .38 u moderního revolveru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jan Pechanec 10.8.2009 0:56

Re: Pravda, trochu.

Diky ;-) Z tohoto uhlu se na to snad nikdo nedival.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Marty McFly 9.8.2009 22:47

Pravda, trochu.

Ano, pro fantasy se více hodí míle, palce. Jak se píše v jedné z prvních knih (kdysy dávno na začátku 90. let se vyskytovala u nás doma, ani nevím co to bylo), používají se tam "sáhy". Nevěděl jsem, kolik to je. Bylo to tam vysvětleno, ale stále si to převádět, navíc ne úplně přesně bylo těžké. Raději jsem začal uvažovat v sázích. Ale bylo to pěkně "fantasy" abych pravdu řekl.

Do fantasy se zkrátka hodí. Jenže je tu druhá strana mince. Pro nás jsou míle něco cizího, co se do fantasy hodí (pro některé z nás), ale co pro anglicky mluvící ? Když se překládá z anglické sci-fa knihy výraz "mile/miles", tak to Angličan chápe jako svojí národní jednotku (zhruba řečeno), takže pro něj je to něco jako pro nás kilometry a litry, ne ? Když Britovi řeknete pinta piva, je to jako pro nás půllitr.

Autor knihy to psal tak, že to jeho krajané pochopí jako něco známého. Pro ně to není "fantasy" míra, pro ně je to míra, kterou normálně používají. Z tohoto důvodu by bylo dobré přeložit míle na kilometry. Když už je používáme, bude to pro nás stejný pocit, jako pro ně míle. Bude to naše vlastní jednotka, stejně jako je jejich.

Ale nezní to tak dobře, že? Heh, Šifra Mistra Leonarda zní také jinak, než Da Vinci Code.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

standa.e 9.8.2009 12:32

Překlady a čtenář

No, aby nám tím nepřekládáním nevznikly stejně komické situace, jakoé využili páni od Cimrmana v Posli z Liptákova při popisu počasí (teplota, tlak, rosný bod...). Chci tím říct, že píšu-li populárně naučnou knihu o 2. světové válce v Atlantiku, zakládá použití palců či liber a jednotek SI najednou na nebezpečí zmatku. Či alespoň nepochopení. Jako čtenář si vážně říkám, zda je nutnost ke knize prodávat kalkulačku či vytvářet poznámkový aparát, abych mohl hodnoty výzbroje (či její kvalitu) obou soupeřů vůbec srovnat. Jinými slovy, rozhodnutí co zvolit by melo vycházet z vědomí o cílovém čtenáři. Angličan si pintu možná představí - ale já vážně nerozhodnu, zda je větší kabrňák ten co dá šest pint nebo ten, co dá dvanáct půllitrů... Ale samozřejmě na druhou stranu ty pinty zní exotičtěji, "předmoderně", takže se samozřejmě hodí, aby v historické fantasy bylo něco extravagantního. (V historické próze samozřejmě také). Nakonec, na pinty budou pít všichni, takže je porovnat už budem umět. Vemte si už jen ta překvapení amerických přátel, když jdou v Čechách s Čechem na "šest kousků" a z necelých dvou litrů piva do sebe hážou litry tři. Jednoduše - vytvářet zde dogmatické pravidlo je volovina. Musí se použít rozum a cit, který rozhodne o FUNKČNÍM použití toho kterého způsobu překladu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jojin 8.8.2009 22:48

Re: No,

... to vznikne tak že překladatel vezmě kalkulačku ... a spočítá si to. Pak přijde někdo komu to přijde divné protože osmatřicítka byla vždycky"devítka"a neštěstí je na světě ... holt na světě není člověk ten který by se zalíbil lidem všem ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jura Jurax 8.8.2009 18:27

Re: No,

a ještě - vždycky mne k slzám dojme překladatel, co ráži 0.38 překládá jako 9,65 mm ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jan Pechanec 8.8.2009 16:54

Re: No,

sekundy, vteřiny nepatří  času, ačkoliv už je to asi jedno, každý používá vteřiny a na sekundy se úplně zapomnělo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

spotter 8.8.2009 11:09

míry v letectví

Autor se poněkud mýlí - i v dnešním globalizovaném světě se v letectví užívá při udávání výšky a rychlosti ZÁSADNĚ systém v mílích, uzlech a stopách (i v Evropě). Nikoliv pouze pro rozlišení, ale vždy...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Baghíra 8.8.2009 9:14

Nepřekládat!

Pivo na pinty, výška na stopy a palce patří ke koloritu. Člověk prostě ví, že šest stop a pět palců je úctyhodná mužská výška, a kdo to chce znát přesně, zjistí si to. Totéž z ruštiny: měřili na aršíny, a mně osobně je docela jedno, kolik to bylo km. Ovšem ještě horší než převod jednotek je převod měn (nezbyl mu ani halíř, stálo to pár korun) jmen (dělat z poctivého George Jiřího) nebo dokonce kleteb. Vykřikne-li newyorská Židovka: "Ježíš, táta mě zabije (Paměti pravicového extrémisty) nelze než poslat překladatele do... důchodu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jura Jurax 8.8.2009 2:05

A ještě

Bismarck měl 380 mm děla (Němci byli SI), 381 mm děla měl třeba Hood (tedy 15 palců čili přesně 380,9925 mm); označit děla Scharnhorsta jako jedenáctipalcová (279,3945 mm) mi přijde vcelku osobité. Čtrnáctipalcová (355,593 mm) děla lodí třídy King George V. se v literatuře obvykle označují 356 mm. Úsus je u loďstev VB a USA (resp. u lodí tam vyrobených) palce, všude jinde zpravidla SI.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jura Jurax 8.8.2009 2:02

No,

vcelku jsem nepochopil, o čem je spor. Zdá se mi to být jasné

Ve scifi s lidskými hrdiny bych čekal SI, případně v anglosaské míle a palce. Ve scifi s nějakými Klingony či čím nechť tito neužívají kilometrů (ledaže by je přejali od lidí), ale co já vím imperiálních mílí nebo délkových jednotek odpovídajících zhruba kilometru, aby text byl srozumitelný, označovaných v jejich jazyce zvukem, který lze do lidštiny nepřesně přepsat jako bňrch nebo gřuch nebi fielig nebo čertvíjak ...

Ve fantasy buďtež nejlépe míle (císařské třeba na rozdíl od jiných mil, třeba mořských), královské lokty, sáhy a coule a tak podobně; u fantasy zasazených do jakžtakž konkrétní historie jsou přípustné třeba versty, li či stadie. Váží nechť se na libry nebo centnýře nebo jiné vhodné středověké míry jakžtakž i dnes srozumitelné (pudy ...). Horší je to s časem - minuty a vteřiny se obvykle moc nehodí ...

No a postkatastrofické fantasy a scifi nechť užívají jednotek dnes obvyklých - ty se zachovaly a vcelku by bylo zbytečné vymýšlet jiné.

A pokud jde o překlad, je nejlépe ponechávat míry původní - z anglosaského světa tedy míle, palce, unce, libry a tak podobně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek