Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PSI: Moje první závody
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Pája 2.9.2008 21:51První závod máme za sebou v neděli, můj úplně první závod s Terry, dle ZM....... ty nervy nesnáším,ale přitom o tom to je, a kdo nemá trému nic neumí |
|
|
MaRi 2.9.2008 22:01Re: První závod takže se můžeme těšit na reportážičku????? |
|
|
Pája 3.9.2008 19:21Re: Re: První závod ano už jsem nad ní trochu přemýšlela.........jen to nacvakat do pc, přidat nějaké fotky a poslat....jak prosté ........ |
ale já vím,že musím 
|
|
Hanča 2.9.2008 21:22Tak to bylo napínavé, milá Li, držela jsem palce u každé disciplíny. Ono ty psy to cvičení jednak většinou baví, druhak mají rádi publikum a třeťak moc dobře vědí, že potěší svého člověka, když budou dobří. Samo, že to někdy nevyjde, ale když se to podaří, je radost člověkopsího týmu o to větší. |
|
|
Hana W 2.9.2008 21:12Tak to zas vemu souhrne Li: Moc pekny clanek. A k erdelum mam sentimentalni vztah. Kdyz jsem byla mala, tak nasi meli erdelovou od chovatele v Olomouci. Mela krapet nestandartni barvu ci co, a tak ji nemohl vystavovat a nam to bylo sumafuk. Byla moc fajn, ale temperament a tvrdohlavost projevila dost znacne. FF: vsechno nejlepsi k narozeninam. At se dari Stetinko: gratuluju |
|
|
Pitrýsek 2.9.2008 21:28Re: Tak to zas vemu souhrne Řekni, Hani, že to bylo od pana Patáka. Ch.st. Of little Church! Byl to parťák pana Hermana z Pardubic. Já je znala!! Pak se museli přejmenovat na Parol. |
|
|
sk 2.9.2008 21:09Jen odkaz |
|
|
štětinka 2.9.2008 19:47nedávno jsem se tu zamýšlela nad zvláštní barvou jedné útulkářky, se kterou jsem se setkala, dneska jsme zjistila, že už má fotky na netu |
|
|
Finrod Felagund 2.9.2008 19:39Děkuji vám všem, milí Zvířetníčci! Za moc krásná přání... moc jste mě potěšili |
|
|
Xerxová 2.9.2008 18:48Kosatčí poslušnost Betka není vycvičená, co víc - někdy je děsně neposlušná O minutu později registruji v podrostu pohyb něčeho relativně velkého a za tím velkého černého psa (NO?,flet?) - než stihnu zareagovat, zavěsí se za ně ještě Kosatka. Bez velké naděje na úspěch zařvu ke mně - a světe div se, ozve se dusot a Kosatka připlouvá... Míjíme nešťastnou paničku od psíka, která nám závidí - její psík zvedl zajíce a to je prý na dlouhé čekání. Opět vypouštím Betku, ta šmejdí terénem, zkouší pochytat všechny ty zajímavé pachy, ale drží se na dohled a na zavolání na kraji lesa zase ochotně přijde. Tak nevím - opravdu pozná, kdy mám fakt strach a řvu vážně, a kdy si ze mně může dělat psinu??? Já snad zase začnu nosit piškotky a proutek |
. Dneska to předvedla v lese. V dálce vidím westíka. Znám ho, znám i jeho páníka - tudíž vím, že se nic strašného neděje. Přesto (spíš v rámci tréninku) velím: "ke mně". Betce se nechce, westík navíc začíná provokovat - místo za pánem (jinou cestou), vrací se Betce před oči a zuřivě značkuje a natřásá se... Betku nakonec ukecám, že se tedy líně a pomalu přisune k mé maličkosti (ale ty ksichty, co po mně vrhá...). Pohladím ji a nechám na volno. Okamžitě tryskem vyrazí za psíkem... i když řvu, že jdem jinam. Kolem psíka oběhne jedno kolečko (aby se předvedla) a ihned pádí zpátky a vyráží konečně správným směrem.
|
|
LA 2.9.2008 19:06Re: Kosatčí poslušnost Takovéhle věci pozná každý pes bezpečně už ve věku štěněcím. |
|
|
Pitrýsek 2.9.2008 21:07Re: Kosatčí poslušnost Xerxová, Betka není cvičená, ale je dobře vychovaná. A protože je inteligentní, ví, kdy si z Tebe může dělat šoufky. O co je lepší pohled na takovou pesu, než na psa, který poslechne na slovíčko, ba jen na mžik oka, ale radost v tom není. |
|
|
jenny 2.9.2008 18:27Milá Li, je to nádherná vzpomínka, taky jak už tady řečeno, mi slzička skápla, když jsem vzpomněla i na své staré kamarády a cvičák. Moc krásně jsi to napsala. Jen chci ještě říct, jak tady píšeš a vzpomínáš, tak čučím jak vejr, ty i ostatní ,jak píšete,se mi zdáte tak úžasně mladí, že nemůžete mít vzpomínky z posledních -ceti let, to nejni možná. Ach jo, ten čas letí a pořád ho jaksi ubývá. Zdá se mi jakoby se přibývajícími lety někam ztrácel. Musím se podívat po nějaké teorii. Pozdrav prosím celou smečku za mně a díky.
|
|
|
Apina 2.9.2008 17:03díky za povídání Ještě jsem ti nenapsala, že je o báječné povídání a zavzpomínala jsem si. Jediné, co mi na tom vadilo, že ten člověk s rukávem přerazil o tvého Robina klacek. Asi bych vzala jiný a přerazila ho o toho dotyčného. Asi se to tak dělávalo a možná u opravdu služebních plemen dodnes dělá. Ale hezké to není. Rodiče mé maminky mívali kdysi dávno za maminčina raného dětství erdela, ještě máme fotky toho psa a ve staré zahradní kuchyňce jsou dodnes jeho stopy v betonu. Ani nevím, jak skončil, ale je u nás dodnes obdiv k tomuto plemeni, i když asi erdela nikdy mít nebudeme. Vídávala jsem kluky pohraničníky cvičit své psy. Jeden se bál vody, tak ho přivázali vodítkem k jinému, který do vody chodil a toho poslali pro aport. Vlekl toho chudáka za sebou do vody, donutil ho plavat, ale neměla jsem z toho dobrý pocit. Takto ho určitě neodnaučili bázni z vody. Znávala jsem také chovatele boxerů, kteří měli zkoušky. Nechával mě s nimi samotnou lítat po lese, bylo mi asi 12-13, dnes nechápu, jak mi to mohl dovolit. Když se mi psi ztratili z dohledu, pískala jsem na ně píšťalkou, přibíhali dokonale a naštěstí se nikdy nic nestalo. Snad je myslivci znali. Byli oba moc hodní. Jednou jsem ho přesvědčila, aby mi ukázal, jak je učí zákus na rukáv. Držela jsem je oba, každého v jedné ruce, prý mám pustit jen jednoho. jenže, když se ukázal s rukávem, psi zabrali a ač jsem seděla a byla zapřená o trám, v další setině vteřiny jsem ryla nosem v zemi a a psy jsem neudržela, měli strašnou sílu. Ti pak viseli na tom rukávu, jejich páníček měl co dělat se z něho vyvlíknout |
|
|
jenny 2.9.2008 18:40Re: díky za povídání Jó boxíci, o těch bych mohla povídat romány. Naše holky, Denynka i Edinka měly zkoušky obě na výbornou, ovšem Ajušku jsme se rozhodly cíleně rozmazlit. Byla tak strašně hodná, jak už boxerky bývají. Na cvičák jsme šly jen jednou a dopadlo to takhle. Velitel výcviku zadal povel "lehni", všichni opakovali, jen od našeho místa se ozvalo Ájo " hají",no ale ležela. Zadaný povel pro štěkání byl Ájo kokokoníčci, Ája štěkala jak z partesu,no a na povel místo, jsme používali Ájo- toči, toči, bum, všechno ovšem fungovalo perfektně akorát my jsme byli za senilní blbce. Pak jsme se rozhodli, že co se Ája měla naučit za první cvičák, že už umí a že to stačí a šly jsme si na louku hrát s jiným infantilním boxerem. |
|
|
MaRi 2.9.2008 18:52Re: Re: díky za povídání
|
|
|
LA 2.9.2008 19:11Re: Re: díky za povídání Já zase říkám Rije, když se cpe dovnitř, kam nesmí: "Jdi si chytit myšičku!" Také se na to někteří dívají divně. Jsou i jiné méně používané příkazy, které někteří nemůžou rozdejchat. |
|
|
Pitrýsek 2.9.2008 21:10Re: Re: díky za povídání Jenny, povelová technika naprosto úžasná. Asi si to vypíšu a použiji. |
|
|
Rpuť 2.9.2008 16:31POMÓC - voni mi sežrali párek! Voni dva - tedy Damián s Blesanem. Damián ho ukrad, Blesan po něm skočil, chvíli se tahali, párek nevydržel a Blesan zdrhnul s větší půlkou. Damian zajel pod křeslo a sežral co zbylo, při čemž předstíral, že je prasklé potrubí .... A já si jdu namazat chleba máslem..... |
|
|
LA 2.9.2008 16:47Re: POMÓC - voni mi sežrali párek! Tak to dopadá, když je někdo tak nepozorný, že odloží párek na veřejně přístupném místě. |
|
|
Rpuť 2.9.2008 17:03Re: Re: POMÓC - voni mi sežrali párek! A to ho mám jíst ve stoje????? |
|
|
LA 2.9.2008 17:34Re: Re: Re: POMÓC - voni mi sežrali párek! To ne, ale zásadně nepouštět z ruky. V nejhorším případě odložit mezi vlastní zuby. |
|
|
jiný Honza 2.9.2008 16:48Re: POMÓC - voni mi sežrali párek! jó, holt Poopišův nástupce se snaží, abys nevyšla ze cviku. |
|
|
Apina 2.9.2008 16:48Re: POMÓC - voni mi sežrali párek! No to je dokonalá spolupráce, hezky se rozdělili, a ty ty kluky chlupaté nepochválíš??????? Oni by ti řekli jediné: "Máš si své hlídat, paničko!" My sice psa nemáme, ale jednou náš kocour sebral z kuchyňské linky rozbalený taveňák (takový ten pevnější) a na zemi se ho jal pojídat, v tom okamžiku jsem vstoupila do kuchyně. Když mě kocour zahlédl, popadl sýr a odnesl ho do předsíně, abych mu ho náhodou nesnědla a ještě po mě loupal očima, abych se držela pěkně daleko |
|
|
LA 2.9.2008 16:56Re: Re: POMÓC - voni mi sežrali párek! Taveňák dostávají pravidelně každý večer Anežka s Rijou společně (Kimina dostane později, když je puštěná). Anežka dostane celý velkých obdelníček, Rija půlku, ale Anežka je vždycky rychlejší, svůj sýr vdechne a zkouší přídavek. Ví, že u mě to má marné, ale Rija ho ještě nesnědla celý! Rija ho vezme a odchází. Anežka jí následuje. Vždycky tahkle všelijak kličkují po prádelně, garáži a chodbě, dokud se Rije nepodaří ho dorazit (samozřejmě pořád v pohybu). Dneska jsem se cestou domů zastavila v Přešticích Anežce pro krabičku na kloubíky a ta trojbarevná kočička, co tam byla minule, mi dneska přiběhla naproti. No řekněte, není to krásné přivítání? |
|
|
Apina 2.9.2008 17:10Re: Re: Re: POMÓC - voni mi sežrali párek! To je opravdu krásné přivítání. Navíc na trojbarevné kočičky mám od dob naší Micinky slabost. Jo a Micánek s maminkou "sejreček" každý den snídá, to aby se nepletlo. Je to zajetý rituál. Když náhodou maminka není a kocourovi dávám snídani já, tak se stane, že zapomenu, jenže kocour přijde a hlasitě mlčí tak dlouho, dokud mu pro sejreček nedojdu. Tenkrát ale šlohnul, co jeho nebylo |
|
|
Pitrýsek 2.9.2008 16:57Re: POMÓC - voni mi sežrali párek! Teda Rputi! Řekla bych, ale naděláš kvůlivá jednomu párku!! Ale víš, jak je taková uzenice nevalné chuti? To jsi si nemohla nachystat něco kvakvakvalitnějšího?? |
|
|
Rpuť 2.9.2008 17:04Re: Re: POMÓC - voni mi sežrali párek! ON ten párek nebyl pro ně, nýbrž jsem si chtěla ničit zdraví já - jejich chyba! |
|
|
Pitrýsek 2.9.2008 21:25Re: Re: Re: POMÓC - voni mi sežrali párek! Ale, máš snad zodpovědnost. Řidič také musí auto zabezpečit proti zneužití. A ty jsi párek nezabezpečila. Tak co fčíl?? |
|
|
terra 2.9.2008 16:05Díky, Li, tohle je svět, který jsem jako "nepsí" nikdy nepoznal - ale atmosféru závodů znám dobře, a musím říci, že to tvé líčení bylo dech beroucí a moc mi připomínalo jiné soutěže a jiné závody, kdy všichni kolem vypadali "nabušeně" a nejmíň o dvě třídy lepší... Taky jsem to srdce z kalhot většinou nějak vylovil (i když jsem nevěděl, jak). A když už se tu o tom tak mluví, ten úbytek erdelů je vlastně pravda - kousek od nás bydlí jeden vetchý kmet Freddy, pohyb ani to nadšení nejsou už, co bývaly, ale pořád je to pan PES. A jinak široko daleko... erdela nevidět. |
