Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Jako mnohde, i tady chybí zdraý rozum.

Tato problematika není složitá, jen se zbytečně dělá složitou a ideologizuje.

Je zcela jasné, že tam, kde je pobyt doma možný, je pro klienty příjemnější. Tedy je lepší, pokud nejde o klienty, vyžadující takovou míru odborné péče, že ji doma nejde zajistit.

Tedy měla by být vedena odborná diskuse na téma, jaký typ klientů může být doma a kdo už patří do ústavů.

Dále pak u nemocných jasně stanovit hranici, do které je snaha o jejich domácí léčbu bezpečná pro okolí.

A nakonec(až nakonec!) politická diskuse na téma, kolik různé varianty stojí a kolik na to chceme dát.

A bezdůvodně nezasahovat to situací, kdy si lidi chtějí rozhodnout sami o sobě. Tedy téma především pro odborníky, lékaře a ekonomy. Bohužel se z toho dělá politikum, módní trend rušení ústavů je tak nakonec v principu stejně pitomý, jako snaha zavřít do ústavů každého, kdo se neubrání :-). Nakonec je mi tedy bližší proklamovaný postoj pana Ratha (ač ho jinak nesnáším), který zastavil módní trend chaotického rušení ústavů a volá po diskusi a zhodnocení. To je podle mě přesně to, co je třeba.

Re: Nakonec je mi tedy bližší proklamovaný postoj pana Ratha.

proklamovaný názor pana Ratha nezastavil nic modního, ale práci na promyšleném, připraveném projektu integrace postižených do společnosti.

Věřte, že se o tom diskutovalo víc než dost a hodnotilo, počítalo, přemýšlelo přesně tak, jak mělo.

Pan Rath ruší a zakazuje vše, co dělal pan Bendl- z čistě osobních a politických pohnutek ( u něj je to jedno a to samé). Jeho prohlášení, že postiženým je v ústavech dobře a když tedy chtějí něco dělat můžou natírat plot ...to je vám vskutku blízké?

V poslední době pan Rath zmírnil svou řeč, evidentně poté, co byl usměrněn panem Paroubkem a začíná vykládat, že vlastně nechce postižené dávat zpět do ústavů- nakolik je to upřímné uvidíme sami. Zatím prostě sebral naději těm, kteří ji po letech dostali a vybírá si nemovitosti pro sebe.

inu pane Kalvachu..... poněkud zbytečný slint na jiného politika se zcela jinou koncepcí

to víte každému vyhovuje něco jiného a to co vyhovuje ODS je hlavně  rozmělnit finance tak, aby byly co nejméně kontrolovány..... to víte že mě to jako daňovému poplatníkovi vadí..... nevadí mě ovšem  poskytnout peníze postiženým lidem, ale těm co z nich tyjí ovšem nikoli a to teda že velmi....

Re: inu pane Kalvachu..... poněkud zbytečný slint na jiného politika se zcela jinou koncepcí

Ano, zavřít "problémové" do ústavů a zahodit klíče je tak snadné a už to tu jednou bylo. Ale snažit se jim zajistit důstojný život je těžší a možná i dražší. A hlavně nejsou k tomu potřeba "výběrová řízení"!

Demagogie na poli péče o staré a postižené lidi slaví úspěchy.

Jak to, že se ti horliví zastánci tržního hospodářství nechovají tržně v pohledu na péči o staré a nemocné lidi?  V historii se  členové rodiny, především děti,  starali o svoje staré rodiče a svoje bezmocné členy. Přísloví o tom, že jedna matka uživí deset dětí ale deset dětí neuživí jednu matku svědčí o tom, jak dobrá asi tato péče byla.

 Socialisté přinutili svými snahami kapitalistickou společnost, aby se o staré a bezmocné lidi starala i společnost jako taková.  To je jistě pokrok. Na to jsou ovšem třeba prostředky a ty musí někdo poskytnout.

Stát by měl poskytovat péči pouze tehdy, když ji není schopna poskytnout rodina. Tato státem poskytovaná péče by měla být poskytována co nejúsporněji. Pokud ústavní péče poskytuje nezbytnou minimální péči a je levnější než jiné druhy, není o čem mluvit. Všechno ostatní nechť si hradí každý buď ze svých prostředků, nebo ať to hradí jeho rodina.

Re: Demagogie na poli péče o staré a postižené lidi slaví úspěchy.

Dnes, vlastně už skoro tři roky, je snaha významně podpořit setrvání lidí doma- i díky vyšším financím, příspěvku na péči, které lidi dostanou podle míry potřeby pomoci někoho dalšího. Není to ještě  dokonalé, ještě se vychytávají problémy, ale zároveň Vás mohu ubezpečit, že je velice hodně lidí, kteří se starají o své blízké s neuvěřitelným nasazením.

Také ale ještě vázne informovanost a představivost lidí, kteří jásají při příjmu člověka do Domova "Tady je teplo a dostatek jídla! A budeš v suchu!" Dokonce jsou i tací, co se diví, proč se rodič účastní nějaké aktivity, když "stejně jenom sedí a je mimo". Obávám se, že přesně takovou optiku má i ten dobrý hejtman Drát.

Je to šílené couvání!

Myslím, že článek je psán hodně korektně a může se tím tlumit jeho smysl. Zkrátka a dobře: pokud umožníte lidem žít ve svém prostředí a mezi svými lidmi, v přirozených vazbách rodiny, sousedů, přátel, tak se každý snaží, i když o tom neví, v tom prostředí vydržet. Pejskař s duší na jazyku půjde ven, zatímco bez psa by se uzavřel mezi čtyřmi stěnami. Pejskaři vůbec působí jako aktivizační a společenský prvek, starají se o sebe navzájem(přivolají si i pomoc) a důchodcovským pejskům by se měly stavět pomníky.

Dítě v rodině a při styku s okolím také dostává nepočítaně víc podnětů, než "ústaváci". Vždycky, v jakkoliv dobrém zařízení, protože chybí někdo výlučně "jejich". Jenže to znamená také zázemí pro pečující. Možnost vybrat si nějaké volno, třeba k malování bytu, pouhopouhému odpočinku, dovolené, školení, ke všemu, co vás napadne. Tomu se říká odlehčovací služby a jsou nutné v celé škále. Od služeb, poskytovaných doma po stacionáře a pobyt mimo domov. Copak neznáme lidi ve svém okolí, kteří kvůli péči o někoho z rodiny odkládají třeba i důležitou vlastní operaci?

Ano, ústavy poskytnou péči, ale zároveň jim nikdo nenavýší pečovatelský personál, kterého je proti Evropě, jíž se chceme podobat, trapně málo. Tím lépe a rychleji dochází k vyhoření, zvláště při stále rostoucích nárocích. Podle mne naopak lze navýšením  osob v terénní službě, prevenci i ústavech pomoci překonat krizi, která se dotýká spousty lidí.  Muži  i ženy se uplatní velmi dobře a dokonce je daná práce může nesmírně obohatit. V rodinách zase odměna za práci jako příspěvky na péči nahradí část příjmů.

Je velmi hloupé, jestliže  se spolehneme na média, která jsou líná o věcech fundovaně informovat. A kde nejsou líná, tam se bojí a hledají pohodlné závětří s plkáním o ničem.

Re: Je to šílené couvání!

Mno, ty pomníky vidíme na každým rohu

Vážený autore,

za Vaše cudné vyjadřování by Vás pochválila každá viktoriánská dáma. Otázku:"Bude zhoršení funkčního stavu chorobou, stářím, umíráním především jízdenkou za zdi ústavů, nebo poukázkou na domácí služby?" - můžeme zodpovědět hezky česky: "Bude přímou jízdenkou do krematoria".  Pan dr. Rath je totiž přívržencem euthanasie.