Z. Koutecký 7.2.2022 21:04

No, já jsem zažil bombardování Prahy v roce 1945 a už věru po podobném zážitku netoužím. A kam se tehdejší bomby hrabou na dnešní rakety, případně s nukleárními hlavicemi. Řekl bych, že Drang nach Osten nebyl dobrý nápad ani v roce 1941, natož v roce 2022.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 7.2.2022 20:53

Do války se dnes určitě nikdo nežene, protože takový konflikt nemá dnes řešení.

Pouze se praktikuje velmi stará manažérská poučka "Rozděl a opanuj", respektive "Když se dva perou, třetí se směje".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Hermanek 7.2.2022 20:23

Jurodive ženy hurá do války a tohle je naše politická reprezentace a k tomu lipavsky díky fialo za změnu fakt jsme ji potřebovali jako prase drbání

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 7.2.2022 15:15

Na mě ten dech války trošku fouknul v roce 1984. Byli jsem třetí rok na vysoké a druhý rok vojenské přípravy v létě na závěrečném spoustředění v Jaroměři. A tam to na závěr vedení naší vojenské katedry rozjelo: Západní imperialistická vojska na našimi hranicemi rozjela provokativní cvičení Star Dust 1984, které má krýt napadení socialistického tábora a v noci překročení našich Ćeskoslovenských hranic a okupaci našeho úuzemí imperialistickými vojsky. V rámci obranného úderu tanková vojska Varšavské smlouvy překročila naše hranice a za nimi na území Západního Německa porazila imperialistická tanková vojska dislokovaná v Západním v Německu a nyní pokračuje na území Západního Německa směrem k Rýnu. Nepřítel ve snaze zastavit postup našich vojsk k Rýnu provedl na území západního Německa přehradné atomové údery. Vaším úkolem je ( byli jsme chemici a mimo jiné "cvičeni " na chemický průzkum a vytyčení nekontaminovaných dopravních tras v transportérech BRDM 2RCH) je prozkoumat území zamořené těmito obrannými údery a vytýčit našim tankovým vojskům nezamořené nebo málo zamořené dopravní koridory směrem na Rýn. Předpokládané ukončení našeho útoku je v západních regionech Francie a v Belgii.

Nějak takhle to zaznělo jako úvod našich závěrečných teoretických a praktických zkoušek ze všelijakých věcí chemického vojska, ze kterých jsme měli dostat přidělenou drobnou hodnost, se kterou jsme měli potom po vysoké škole jít na rok povinné vojenské služby, který jsme měli jako yvsokoškoláci odsloužit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vlček 7.2.2022 11:39

Naše válečnice, Černochová, Langšádlová a Pekarová s Adamovou, by se měly zasazovat o znovuzavedení povinné základní vojenské služby, a to i pro ženskou část obyvatel naší vlasti.

Ony samotné jsou tím nejlepším příkladem válečnického nadšení a umu našeho slabšího pohlaví.

K úplné dokonalosti už jim chybí jenom maskáče.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 7.2.2022 9:56

Hlavně, že jste nezabloudili. Znal jsem kapitána, který v noci vyrazil s rotou na místo soustředění k útoku podle omylem vyměněné cvičné mapy Velká Bělá. Naštěstí řidič jel trasu už několikrát a dovedl jednotku na správné místo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 7.2.2022 9:13

Taky jsem krátce po svém příchodu z vojny zažil noční mobilizaci. Cílem mělo být potlačení polské kontrarevoluce v roce 80 či 81. Naštěstí se to uklidnilo a zahrálo do autu. Na druhou stranu nám v autobuse bylo jasné, že s tím nic neuděláme, že záleží pouze na rozkazech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 7.2.2022 8:09

Cituji: "... V září 1962, kdy jsme se chystali stříhat poslední měsíc mazáckého krejčovského metru a kdy jako na vztek vypukla karibská krize kolem sovětských raket na Kubě. ..."

Komentuji: "Hurá, jdeme do krytu!" zvolal jsem šťastně, že nám odpadne mimořádně nudná výuka na mé střední škole, kterou tehdy prováděl náš třídní učitel. Pan inženýr (náš třídní učitel) se ke mně přiblížil krokem zeširoka, jakoby mu už něco předtím bývalo bylo upadlo do trenýrek, strachy. "Pivodo, bude válka!" sděloval mi s vytřeštěným zrakem. Já jsem mu ale tehdy nevěřil. Naopak, těšil jsem se na dobrodružství ve školním krytu pod schodištěm. Dopadlo to tehdy dobře. Válka se nekonala.

Náš třídní učitel (přezdívaný Hajaja, kvůli jeho uspávacímu způsobu výuky) byl tehdy předem patřičně obezřetný, ale osud zařídil vývoj tehdejších událostí jinak.

Velitel ruské ponorkové flotily Archipov u ostrova Kuba tehdy zařídil, že se (vybuchujícími americkými bombami a dlouhodobým pobytem v horkém prostředí ponorky) vystresovaní ruští vojáci vzdali. Nebýt tehdejší rozvahy Archipova, velmi pravděpodobně bychom se dnes nacházeli opět v době kamenné, pokud bychom tu válku tehdy vůbec bývali byli přežili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Valkovič 7.2.2022 7:56

No, bylo to Rusko, které začalo shromažďovat desetitisíce vojáků u Ukrajinské hranice. A bylo to Rusko, které přišlo s absurdními požadavky vůči NATO a se lží o slibu nerozšíření NATO. Gorbačov byl hlavou SSSR, ten se ale rozpadl - jakékoliv ústní sliby ohledně připojení Německa skončili s pádem Gorbačova a rozpadem SSSR.

Jestli ta masa vojáků je jen gesto, nebo plán na vytvoření pozemního spojení Krymu s Ruskem, nevíme, historie nás ale učí, že je vždy lepší chystat se na nejhorší. A přesun spojeneckých vojsk na podporu spojence není nic špatného, taky jde o jednoznačné gesto. Nikdo se do války nežene.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Macků 7.2.2022 6:52

Oprava, jednalo se o tanky T-54.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krásenský 7.2.2022 3:25

Díky, pěkné čtení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek