I. Polák 15.7.2020 21:57

Souhlas!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kubáč 15.7.2020 12:02

Nemohu se zbavit dojmu, že "vyčerpaná většina" je trochu zahnaná do kouta a už nehlasuje podle toho "co říkali v televizi". Což vede k tomu, že křičící menšiny prohrávají ač mají na své straně média, kroporace, neziskový sektor - tím jsou o to furstrovanější a není daleko ke zkratce "kandidát druhé strany = ********" ( dosaď dle fanzazie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Miky 15.7.2020 8:54

Ovšem nevinnou krev starého "poměrnějšího" volebního systému má na rukách ODS a ČSSD. Kdo seje vítr, sklízí řepku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Miky 15.7.2020 8:51

I král je samozřejmě jen člověk s jen jednou dírou do p. Svůj popis jsem směřoval na současnou hlavu státu. Myslím, že vyměnit jej za krále by byla příjemná změna. Vždyť kdo přijde po Zemanovi, buď podobná figura s lidovou podporou (nejspíš Babiš), nebo další bezmocný králík z klobouku z opo-libero-demo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Miky 15.7.2020 8:47

To je pravda, král není volen a je doživotně. Nicméně v případě takového "povedeného" monarchy zasáhne rodina a v podstatě jej donutí k rezignaci. Máme nicméně štěstí, současný český král Karel II. se nevyznačuje ani mstivostí, arogancí nebo chorobnou lhavostí. Navíc svou roli hlavy rodu plní bezchybně a nemám důvod se domnívat, že by se v roli hlavy státu choval jinak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krynický 14.7.2020 23:32

"jeho odpůrcům je tento způsob uvažování nepříjemný" a proto skoro od začátku jeho prvního období hledali nejlepšího antizemana. Možná zkuste víc vnímat realitu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krynický 14.7.2020 23:28

Spousta zákonů ovšem nezávisí zrovna na tomhle rozdělení a poslanci u nich nejsou vázání stranickou nebo dokonce koaliční příslušností. Pořád tam máte 200 různých lidí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krynický 14.7.2020 23:26

Problém je v tom, že pokud volba dopadla skoro 50 na 50, pak je většina někde mezi těmi těmi kandidáty.

Podívejte se třeba na graf normálního rozdělení pravděpodobnosti třeba na https://cs.wikipedia.org/wiki/Norm%C3%A1ln%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD.

Jeden kandidát na -2

{\displaystyle \sigma }sigma, druhý na 2sigma, kolik lidí je spokojeno?

{\displaystyle \sigma }

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krynický 14.7.2020 23:18

Dokonalý muž nekouří, nepije, nechodí za ženskými, nenadává, nešpiní a neexistuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krynický 14.7.2020 23:15

Zajímavy návrh.

V našem případě bych ovšem považoval za důležitější parlamentní volby.

Tam se to totiž podařilo podělat také naprosto dokonale. sice je to oficiálně poměrný systém, ale systém přepočtu hlasů, velikosti volebních obvodů a naprosto likvidační pravidlo o násobení minimálního zisku hlasů v případě koalic z toho vyrobil paskvil.

Jenom-my-jsme-demokratický-blok zasekaný na barikádách už to jen dodělal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 14.7.2020 19:48

Jistě jste schopen rozlišovat mezi monarchií absolutistickou (o níž mluvíte) a konstituční. Ta druhá může mít milované monarchy obého pohlaví i nenáviděné premiéry.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Kocourek 14.7.2020 16:46

Zase když se monarcha "povede", tak je to problém na celý život a ne pouze pár volebních období...

Dějiny většiny monarchií znají období naprostého úpadku pouze z důvodu, že trůn zdědil někdo bez předpokladů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Miky 14.7.2020 16:28

Pokud odhlédneme od referen, kde to bude vždy ano-ne, tak pro zejména prezidentské volby nejsou řešením krkolomné volební postupy, jak je nastiňuje p.Kechlibar. Řešením je (v parlamentních systémech jako je ten náš) konstituční monarchie. Monarcha není volen a tudíž už z principu reprezentuje celou zemi, ne jen své voliče, své kroky konzultuje a jedná v prospěch vlastní země, nikoliv cizích velmocí a podnikatelských skupin. Neusiluje všemožně o zvolení a poté o druhý mandát ani lehkomyslně nedělá svému staletému rodu ostudu, nikoho neuráží ani neponižuje, nelže a když se zmýlí, uzná svůj omyl. Dodržuje Ústavu a psaná i nepsaná pravidla. Vychovává svého nástupce tak, aby se za něj nemusel stydět. Právě přímá volba prezidenta ukázala na výhody monarchie v plném světle.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Kocourek 14.7.2020 15:45

Demokracie rozhodně není definována jako "vláda většiny". Demokracie je "vláda lidu", což se dá nejobecněji vykládat jako systém, ve kterém má "lid" svrchovanost.

Samozřejmě jde o to, co se rozumí pod pojmem "lid" a jak svojí svrchovanost projevuje, ale hlasování prostou většinou je jenom jeden přístup z mnoha.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Fajt 14.7.2020 14:16

A jde vůbec o problém? Pokud stále platí, že demokracie je vláda vetšiny tak snad nikoliv....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Kocourek 14.7.2020 13:59

No jasně, jenom by v dnešní době bylo vyhnanství na Vysočině

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Kocourek 14.7.2020 13:51

Zeman nebyl nikdy establishmentem. I ČSSD se zmocnil jako výtahu k moci. Je to sólista a lidi ho volí kvůli tomu, protože ztělesňuje odboj proti "těm u moci".

Jinak jsem přesvědčen, že lidí, kteří jej nesnášejí, je víc než těch, co ho volí. Jenom je rozdíl mezi nesnášet a jít volit někoho jiného. V poslední volbě prezidenta vyčerpal rezervoár svých voličů až na dno. Samozřejmě jsou i tací, kterým vyhovuje, ale k volbám nikdy nepůjdou kvůli demoralizaci. V tom smyslu je to jeho nevýhoda. No a ti, co jej nesnášejí, k volbám mnohdy nejdou kvůli příliš vysokým požadavkům na kandidáta, kterého by chtěli volit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Kocourek 14.7.2020 13:16

Jasně, primárně jsem měl na mysli moc zákonodárnou, ale ne výlučně. Z pohledu "prezidenta jako monarchy" je nesnadné tyhle 3 moci oddělit. Třeba soudci v tradiční monarchii byli jenom zástupci krále. Pravomoc soudit měl jen on, ale kvůli množícímu se počtu sporů ji postupně delegoval na celý nový aparát. Dnes mu z toho zbyla prakticky jen milost či amnestie. Ale třeba konkrétně jmenování soudců od určité úrovně už podléhá spolupráci parlamentu.

Ostatně z pohledu parlamentu či vlády je taky někdy obtížné ty moci oddělit. Formálně jistě ano, ale stává se, že je nějaký zákon vytvořen ad hoc určité situaci, takže vlastně předjímá rozsudek nebo opatření vlády, případně že vláda učiní administrativní rozhodnutí, které ovlivní zákonné prostředí víc, než zákony vytvářené parlamentem (a to se stále držím naší reality, v Anglii je to zcela promíchané).

Když už jsme u toho, historicky primární úlohou parlamentu bylo chránit poddané před zvůlí panovníka, pokud by chtěl vládnout despotickým způsobem. Jeden z problémů naší demokracie je, že náš parlament si tuto roli nedostatečně uvědomuje. Měli by hlídat prezidenta a v tom být jednotní, svoje vlastní spory řešit jenom pokud s jejich hlavní rolí nekolidují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Hraj 14.7.2020 12:38

Zeman byl sám dlouho establishmentem. Hovořit o jeho volbě jako volbě proti establishmentu je trochu přehnané. Myslíte tím asi, že jde občas (mnohem méně, než by se mi líbilo) proti EU main streamu.

Volba PROTI němu (přímo jako osobě) byla naopak velmi výrazná a explicitní (někdy až s prvky histerie). Jsou hluční, ale evidentně jich není zase tolik.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Machotka 14.7.2020 12:27

Zajímavý názor, děkuji za něj.

Osobně jsem spíše zastáncem vyvažováním mezi moci soudní, výkonnou a zákonodárnou. Váš návrh se, předpokládám, týká oblasti zákonodárné, ale prezident má i u nás pravomoci jinde (viz zmíněná amnestie nebo jmenování bankovní rady ČNB).

Přesně kvůli té dočasnosti a neodpovednosti či neangažovanosti (v monarchiích se vládci starají "o svoje" či o bohatství své dynastie) je role prezidenta v lecčems absurdní.

Souhlasím, nicméně, že asi není od věci mít nad třemi pilíři moci nějakého arbitra (alternativně, každá by mohla mít svého).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 14.7.2020 12:23

Jestli to není třeba tím, že

- sdělovací kanály vytrvale propagují toho, koho by mohly lépe ovládat, anebo si je zaplatil. Na vytrvalou propagandu pak skočí ti nasr*aní, aby to tomu vytrvale špiněnému hajzlovi nandali;

- volba je přímá a dvoukolová. Ve druhém kole se poražení přidávají na stranu slabšího. Dvoukolová volba je jen zdánlivě spravedlivější. Druhé kolo by se mělo naopak konat jen v případě, že mezi prvními dvěma není výrazný odstup (třeba jen 2%).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Dubravský 14.7.2020 12:19

Ad 4/ To už se zkoušelo, to je starý dobrý ostrakismus.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Kocourek 14.7.2020 12:08

Ale ono je to tak správně, prezident je vlastně jenom monarcha volený na fixní období. Naše politické zřízení je výsledkem historického vývoje, nevzniklo jenom tak samo od sebe.

Nicméně i monarchové můžou být různí. Některý si počíná jako neomezený diktátor, zatímco jiný je "kladeč věnců". Ta první pozice je blízká třeba ruským carům, kteří ve významém množství případů odcházeli ze života nedobrovolně a nakonec byl svržen celý režim, zatímco ta druhá pozice odpovídá britské tradici, kdy za průšvihy zásadně odpovídá předseda vlády a nelze se zlobit na panovníka, který jeho jmenováním jenom plnil přání lidu. Takže koho pozice vlastně byla silnější?

Jinak já osobně jsem zastáncem důsledného vyvažování moci. Prezident by neměl být jen kladečem věnců, ale jeho moc by měla být kontrolovaná. Ideálně bych si to představoval tak, že v systému prezident - senát - poslanecká sněmovna by se rozhodovalo na principu 2 ze 3. Jedná se o tři různé pohledy na danou záležitost: pohled osobní (prezident), pohled kolektivního orgánu složeného z individuálně volených členů (senát) a pohled kolektivního orgánu voleného na principu stranické příslušnosti (poslanecká sněmovna). Každý z nich má své opodstatnění.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Kocourek 14.7.2020 11:39

Nemám nic proti tomu, aby se nějaký člověk nazýval prezidentem, i když jej volilo třeba jen 10% lidí (dejme tom, že další v pořadí by měl 9,5% a celkem by bylo velké množství kandidátů). Ale je nasnadě, že by faktické pravomoci takového prezidenta měly být omezené, když už nemá tolik rozumu, aby se ve svých výstřelcích reguloval sám.

To je ostatně důvod, proč se zásadní rozhodování v demokracii odehrává v parlamentu - osobní postoje jednotlivců se tlumí v souboji s osobními postoji ostatních. Nakonec je ke schválení zákona potřebná nadpoloviční většina a ne, že se vybere ten z návrhů, pro který hlasovalo nejvíc poslanců.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hajský 14.7.2020 11:38

Ono nejde jen o prezidentské volby a většinový systém, který dělí společnost třeba 49% : 51%.

I v poměrném systému se stává, že v parlamentu jsou dva bloky (koalice stran), které mají diametrálně rozdílné cíle. Říkejme jim třeba Levice a Pravice. A může nastat (a také nastává) že např. Levice má 101 poslanců a Pravice 99 poslanců. Nebo dokonce je poměr 100 : 100. A teď babo raď!

Kdybych byl masochista, tak bych vychvaloval totalitu před rokem 1989. Tam jakýkoli kandidát tak zvané Národní fronty vždy ve volbách dostal minimálně 99,5% hlasů. Tak byl národ ukázkově jednotný. Tam starosti popisované panem Kechlibarem nebyly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Kocourek 14.7.2020 11:23

Konkrétně v případě Miloše Zemana (2018) hovoří výsledky voleb. Rozdělení bylo takovéto: Miloš Zeman - volba PROTI establishmentu, druhý kandidát z prvního kola - volba PROTI Zemanovi. Vyhrál Zeman. Když se sečtou procenta kandidátů z prvního kola, u kterých se dalo předpokládat, že jsou v jakési opozici vůči Miloši Zemanovi, dávalo by to pohodlnou většinu. Jenže voliči, kteří jsou v opozici, zřejmě daleko méně často uvažují o podpoře "cizího" kandidáta jenom kvůli tomu, aby MZ nevyhrál. Ty volby nedopadly tak, že nějací zlí lidé přehlasovali demokratického kandidáta. Dopadly tak, že cca. 150 tisíc "demokratických" voličů nepřišlo, protože jim na vítězství jejich kandidáta tolik nezáleželo, jako na pocitu, že se zachovali"svobodně".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 14.7.2020 11:07

No, proč že by měl být prezidentem? Protože tak jsou stanovena pravidla. A až demokraticky zvítězíte ve volbách (protože vám bude stačit JENOM 30 %), můžete ta pravidla zkusit změnit na "propracovaný systém". Co vy na to?

Ale je fakt, že já bych byl pro, aby těch 30 % na nic nestačilo, a zavládlo by pak pravé bezvládí bez nových zákonů, vyhlášek a dotací z Brusele.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Kocourek 14.7.2020 11:07

Já taky, dokonce ještě ani nebylo jasné, jak se bude volit. A to jej přitom nevolím. Ale bylo to samozřejmě v rovině verbální. Žádné peníze jsem do toho nevložil.

Nicméně si nemyslím, že to bylo záměrem těch, kteří ve sněmovně odhlasovali přímou volbu prezidenta...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 14.7.2020 11:02

Ale kdepak. Vždycky se najde někdo, kdo o vás napíše, ať tak, nebo tak. Jak Zemanovi, tak Babišovi negativní reklama v podstatě vyhrála volby (což si hrozně chytří voliči opozice blábolící pořád opakovaně cosi o hloupých voličích ještě stále neuvědomují, a odmítají si to, ke své škodě, připustit). Ale jako Lojza z Vidlákova holt fakt moc šancí mít nebudete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Kocourek 14.7.2020 10:58

To je právě onen problém - pojímání voleb jako sportovního zápasu. K výhře ve volbách jsou tak zapotřebí docela jiné kvality, než které jsou potřeba pro samotný výkon mandátu.

Pokud se takový rozpor vyskytuje dlohodobě, většinou to končí revolucí. Například vůdčí osobnosti ve francii "ancient régime" se vybíraly podle dvořanských intrikánských schopností, což bylo v přímém rozporu s potřebou správy státu. Přitom o stovky let dřív byl výběr podle schopností na bojišti páteří tehdejšího uspořádání. V obou případech se jednalo o šlechtu.

Teď jenom jak dostat do souladu kritéria volby s reálnými požadavky v naší demokracii pozvolným vývojem. Protože revoluce bych se dožil velice nerad.

• reagovat
• nahlásit příspěvek