4.5.2024 | Svátek má Květoslav


Diskuse k článku

ÚVAHA: Předvolební ohlédnutí za první republikou

„U nás je těžké dělat politiku, Karel Kramář si vezme Rusku a chce dělat ruskou politiku, T. G. Masaryk si vezme Američanku a chce dělat politiku americkou, Šrámek má zas svou církev a Řím a chce dělat politiku římskou, a tak jen já mám českou panímámu a dělám českou pozemskou politiku.“

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kočvar 1.9.2021 14:07

Pozemková reforma po první světové válce nebyla způsobena ani ospravedlněna druhou světovou válkou.

P. Čech 1.9.2021 13:46

Muselo by se jednat o naprostou rovnoprávnost všech občanů ať jakékoliv národnosti. Já bych navíc ještě navrhoval, aby občané, kteří si neplní své občanské povinnosti nebyli obdařeni občanskými právy (volební právo a pod)

P. Čech 1.9.2021 13:43

Zásadní chybou První republiky, nepočítám-li volební systém podle zásad poměrného zastoupení, bylo jeho postavení na národní a národnostní bázi. Žádný občanský stát. Stát, v němž všichni občané, nezávisle na tom jaké jsou národnosti, mají naprosto stejné občanské povinnosti a občanská práva. Bez výjimky. Pouze v takovém státě totiž mizí jakékoliv národnostní třenice a nesváry - viz opět Švýcarsko, které se s tímto problémem velice efektivně vypořádalo již před více než 200 lety. T.G. Masaryk to měl v plánu a chtěl toho dosáhnout. Byl však již starý a i nemocný na to, aby to stihl zavést. A proto všechno u nás dopadlo úplně jinak.

Š. Hašek 1.9.2021 13:18

Vona je šílená. V každém případě "zajímavě" víří luft kolem mého počitadla.

Čekám od ní sdělení, že příští rok bude i v širém Vesmíru 21 C. A že to zajistí brusele.

Š. Hašek 1.9.2021 13:14

Chybí Vám tam protiargumenty. A i čárky v souvětích (opakovaně) dle pravopisu místního.

Vy chcete vylézt na stupínek? A poučovat Švejky??? Fakt jste asi zaspala dobu. A historii druhé války.

Š. Hašek 1.9.2021 13:09

Nesměle upozorním, že ono Rakousko (R-U) trvalo cca 300 let. Neodvážím se komentovat nějakého študenta v Sarajevu ....

Dále viz "tisíciletá" Třetí Říše národa nadNěmeckého. Leninov v Rusku. Husákov. brusele (ti plánují elektrické povozy a teplotu podle komise).

Vyšlo to dobře, v roce 1621. Taky nás mohli sebrat němečtí protestanti (plánovači tohoto byli popraveni na Staromáku). Božena Němcová a Masaryk by tutově nebyli. Jungmann by neměl co tvořit.

Zkráceno

H. Rybnická 1.9.2021 13:05

Děkuji za poklonu. Ovšem nevím co chcete k příspěvku přidat. A samozřejmě každý argument přijmu aniž bych Vám sdělila jak velký je zmatek a neznalost Vaše.

K. Potoček 1.9.2021 11:55

Máte v tom, trochu dost, zmatek. O pozemkové reformě se jednalo, již v roce 1919. Schváleno 1920 tak, že podléhaly pozemky nad 250ha vlastníka. Ze záboru bylo propuštěno větší množství pozemků velkých vlastníků /za určitých podmínek/- to byla 1.republika. !

P. Kubáč 1.9.2021 11:42

Když přemýšlím jak by stát dle Rádla vypadal - napadá mě republikánská verze CK Rakouska - Uherska? Bez národnostního útlaku non-německy, non-maďarsky mluvícího obyvatelstva ?

Je otázka jestli by nabytí rovnoprávnosti slovanského obyvatelstva nebylo Němci (Rakušáky) a Maďary ( částečně účelově ) interpretováno jako omezování jejich práv a jestli bychom nakonec nedopadli stejně.

J. Nevrkla 1.9.2021 11:06

Ten článek se nazývá Ohlédnutí za první republikou. Mohla byste vědět, že ta nebyla jen v roce 1918.

Š. Hašek 1.9.2021 10:56

Nešlo se asi více pokusit. Pokoušelo se. Nebyl čas. Rakousko a problémy spolužití byly ještě čerstvé!

A tak se "pokusili" Henlein s Hitlerem. Drtivá většina našich německých spoluobčanů ohavně kolaborovala (nemusela), nejdřív "pouze" v tajných volbách. Doufala v "konečné řešení" ...... a potom koukala na mrtvé syny u Stalingradu, koukala na sovětské a americké vojáky, lhala, sypala si popel na hlavu. Myslela si, že statisíc Židů, jejich sousedů, povraždění čeští sousedé - to se okecá někde v hospodě, na schůzi s nějakým "míroHenleinem"!!! Já nic, já muzikant.

Jsem si vědom výjimek a vražd Němců po válce!

Hodně Němců si přestává být vědomo událostí let 1933 - 1945!!!

Š. Hašek 1.9.2021 10:47

A nebyl snad?

Š. Hašek 1.9.2021 10:46

Bylo zde konstatováno, že parlament v ČR vykazoval v meziválečné době určité nedostatky. Prakticky všemi účastníky diskuse.

Ale! Smutně konstatuji, že pokud by se řídil činností německého parlamentu v meziválečné době, měl by k dispozici Hvížďalu, Švehla paní Rybnickou ......... tak by bylo bývalo svítilo ještě jasnější a šťastnější Slunce.

Š. Hašek 1.9.2021 10:42

.... dokonce i na Wikipedii!!! A sakra!

Já to věděl. O těch Vašich Sudetech. Naštěstí na to Henlein s Hitlerem vlítli. A Heydrich to řekl v Praze zcela jasně.

Poslechněte si ten jeho projev, zachoval se.

H. Rybnická 1.9.2021 10:16

Napsal jste že v uvedené době bylo naším sousedem Německo a Hitler.

H. Rybnická 1.9.2021 10:13

Ostatně vynikající článek pane autore, gratuluji.

H. Rybnická 1.9.2021 10:11

Pozemková reforma první republiky se netýkala jenom šlechty ale také velkostatkářů a majitelů větších pozemků převážně v Sudetách. Byla odsouhlasena českými a slovenskými partajemi, německé partaje se na koncepci nepodílely. Cílem bylo získat pozemky, které byly po záběru za nepřiměřeně nízkou cenu užívány co motivace pro nově příchozí občany české národnosti, přeložených z vnitrozemí do státních služeb v ryze německých příp. maďarských oblastech. Cástečně došlo i k výměnám pozemků, tedy starousedlíkům byly vyvlastněny bonitní pozemky, náhradu tvořily pozemky méněcenné. Ze se jednalo o národnostní politiku, tedy počeštování regionu, se dnes dá dočíst dokonce i na Wikipedii

Š. Hašek 1.9.2021 10:07

Trefné poznámky.

Doplňuji "vázaný mandát". Poslanec musel hlasovat podle rozhodnutí strany.

J. Nevrkla 1.9.2021 10:05

1918-1945.

J. Nevrkla 1.9.2021 10:04

1918-1945.

H. Rybnická 1.9.2021 10:01

V roce 1918?

Z. Jiroušek 1.9.2021 9:59

Především volební systém byl neuvěřitelbně špatný. Nízka uzavirací klausule povolila rozdrobení parlamentu a minimalizovala možnost složit "poctivou" nadpoloviční vládní koalici. Průměrná životnost vlád byla necelý rok. 100 dní byla vláda "v hájení", 100 dní se dohadovala co nejdříve a 100 dní se při pravovala na předání úřadů. A kolem jezdil prezident na koni a v pátek se scházeli pátečníci.

A daný problém existuje i nyní. Když se Klaus se Zemanem dohodli na změně volebního zákona a parlament jej chválil, hodil do toho vidle Havel

Š. Hašek 1.9.2021 9:08

Za posledních, skoro dvacet let, na několika oslavách s německými kolegy, vždycky se našli takoví, kteří mi chtěli vysvětlovat, že to způsobil Beneš.

Samozřejmě se nebráním diskusím, že naší poslanci se za Masaryka hádali i hůře, než Rath s Mackem. A v "lihové aféře lítaly miliony Kč".

A poslanec musel hlasovat nesamostatně, měl totiž k dispozici "pouze hlas strany". U nás to zkoušela oprášit Bursíková a Hašek. Viz volba presidenta!

J. Nevrkla 1.9.2021 8:57

To jsou takové teorie. Reálně bylo naším sousedem Německo se svým Hitlerem, které si nás chtělo podmanit nebo zničit. A s tím nemohl žádný demokrat nic udělat. Jedině se přizpůsobit a kolaborovat jako Emanuel Moravec? Ten národovec nebyl. Mým ideálem rozhodně není.

Š. Hašek 1.9.2021 8:34

Konečně sem tam rozumné poznámky.

První republika dostala pouze slabých dvacet let. Hádání bylo dost. Hádání je v parlamentech vždycky. Skoro bych řekl, že takoví Němci to hádání v parlamentu dovedli ku "zdárnému konci", že?

Všechnodokorwil nějaký Hitler a německý národ. Zas to začíná být mlženo. Také Hvížďalou! A nějaký Schw, by Beneše poslal k soudu, když všechny Čecháčky nemůže.

J. Pavelka 1.9.2021 8:12

Emanuel Rádl ale kritizoval i Němce... Kantonizace státu vzhledem k tomu, jaké problémy se řešili, byla asi prakticky nemožná (i když možná se o ni měli alespoň pokusit . kantony by měli asi nižší pravomoc a úplně Švýcarsko v tak krátké době vybudovat bylo nemožné)

J. Pavelka 1.9.2021 8:09

Za těchto podmínek bylo asi nemožné provést kantonizaci státu a vyřešit národnostní problém, asi by se ani nedohodli, jak to rozdělit... A i kdyby se nakrásně ji podařilo provést (nebylo by to úplně Švýcarsko), je otázka, zda by to bylo co platné...A co se týče jazykového nacionalismu, i ve Švýcarsku je to složitě vyvažováno (první a druhý jazyk v tom kterém kantonu, střídání prezidentů apod.)

T. Kohout 1.9.2021 7:47

Stačí přečíst Budování státu a je vidět, že se šlo z jedné vládní krize do druhé.

L. Písařík 1.9.2021 7:44

Malé podotknutí k ceně pozemků za 1. republiky. S podivením se dovídám o třetinové ceně pozemků. Mám k dispozici faktické doklady o nákupu tzv. zbytkových statků - nikde se o třetinové ceně nehovoří. Ale podklady nejsou úplnné a ocenil bych, kdyby mě pan Hvížďala ukázal pramen. To, co vím - drobní zemědělci, kteří chtěli půdu, zhusta neměli prostředky, znalosti ani vybavení k tomu, aby mohli racionálně hospodařit. A protože národ bylo třeba především živit, byly ponechány větší - cca 100 ha souvislé celky půdy a byly prodány těm, kteří svými znalostmi i předchozí praxí zaručovali, že budou produkovat dostatek potravin. Ostatně, nic jiného jim nezbývalo, aby zaplatili úvěr, který si vzali, málokdo měl - po měnové reformě v 20tých letech - tolik peněz na hotovosti.

J. Kočvar 1.9.2021 2:32

Emanuel Rádl měl pravdu. Jen technická poznámka - Němců bylo v nově vzniklém Československu více než Slováků.