J. Novotný 12.3.2015 8:56

Ano

ochota občanů OPRAVDU bojovat (a umírat) za určité hodnoty je podstatným faktorem, který odrazuje případného agresora. A obráceně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Olbert 12.3.2015 8:19

Drápale, Drápale...

Vy si s těmi vašimi strachy nedáte pokoj, co ?

Budíte se ze spaní a říkáte si,jestli už "to" zrovna nevypuklo ?

Z mého pohledu by šli povolaní záložáci + to,co zbylo po profesionalizaci české armády na pomoc vámi zmíněné oblasti pouze proto,že by museli - na rozkaz.A to má jistě svou příčinu v minulosti: Po rozpadu Varšavské smlouvy nám bylo řečeno,že máme vstoupit do NATO, přesto,že JINDE bylo dohodnuto,že se NATO nebude rozšiřovat na východ.Proti vstupu byli jedině komunisté, ostatním to bylo v podstatě jedno.Pak nám bylo řečeno,že k tomu patří profesionální armáda, tak se to udělalo.Že to byla podmínka vstupu do NATO vás asi nikdy nenapadlo, co ? S původní armádou by totiž nešlo tak rychle a snadno manipulovat, jako s tou současnou.

Vy nikdy nepochopíte,že cílem dobyvačné politiky USA je Rusko,tak se dále zabývejte svými strachy...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Frauknecht 12.3.2015 8:08

Jestli to není trochu jinak.

V hybridní válce už Evropa (a nejen Evropa) vězí a to až po uši. Kdo je jejím iniciátorem si netroufám ani odhadnout. Americké finanční toky "neziskovkám" a opozici (UA, Rusko...)? Ruská (tedy, jak je zde zvykem "Putinova") propaganda a "civilní" intervence? Jasno má jenom Baldová - může za to Klaus:-))!

Faktem je, že všechny konflikty poslední doby nesou znaky americké politiky. Výjimkou je pouze "palestinský" konflikt, který před EU financoval SSSR :-)). Ale co mě děsí je fakt, že válka mimo území USA může být pro některé americké kruhy dost lákavá (a je lhostejno do jakého kabátku se oblékne zdůvodnění).

Otázka položená v článku (v podmiňovacím tvaru :-)!) může být zcela irelevantní!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Volarik 12.3.2015 7:48

Ty otázky jsou dvě:

První, jak se ptá autor --- Je v našem životě něco, na čem nám záleží natolik, že bychom byli ochotni za to i zemřít?

Druhá, jak se ptám já --- Je něco pro nás tak důležité, že bychom kvůli tomu dokázali i zabít?

Já jsem našel odpověď na druhou otázku (zcela mimovolně, aniž bych si ji kdy položil) v srpnu 1968. Tehdy jsem ku svému překvapení zjistil, že bych byl schopen zabít okupanta. Bez uvažování jestli je ten vojáček osobně vinen...uniforma sovětského vojáka pro mne představovala dostatečný důvod k zabití. Leč, nebylo mi dáno...nebylo čím, neměli jsme zbraně. Kdybychom ty zbraně tehdy měli, třeba bych tu už dnes nebyl, třeba bych už byl dávno mrtvý. Ta druhá otázka mi svou odpovědí vlastně dala odpověď i na otázku autorovu.

Po odchodu do exilu (USA - ve věku 33 let) jsem byl připraven v případě vypuknutí války mezi Varšavskou Smlouvou a NATO okamžitě vstoupit do americké armády se žádostí o přidělení k jednotce psychologické války. Nebyl bych asi schopen střílet na Čechy, zatím co na Rusy klidně a s gustem. Můj plán byl být k disposici pro výrobu letáků, výzev obyvatelstvu, komunikaci s obyvatelstvem, vytěžování a organisování válečných zajatců. Sice bych asi nebyl vystaven přímému akutnímu nebezpečí smrti v první linii ale i s tím bylo nutno počítat. Tak jsem s tím počítal. To je vše.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krásenský 12.3.2015 6:28

Je to ještě Západ? Je tím, čím byl před třiceti lety?

Za co nejsem ochotný položit život: Za permanentní revoluci, za "pozitivní diskriminaci", za kvóty, za legalizaci deviací (na pedofílii se již pracuje), za zrušení presumpce neviny, za likvidaci svobody slova (před padesáti lety napsal Kundera Žert a nyní za nedomyšlená a nevhodná prohlášení končí viníci svou kariéru), ale o Rusech lze otevřeně hovořit jako o méněcenné rase, za rušení svobody svědomí, za to že "schopnost vyplnit dotazník a správné známosti jsou důležitější, než co skutečně umíte", za ekologistické řízení energetiky, za tisíce nesmyslných poplatků. Dnes západ nevyznává žádnou hodnotu. Ale to není západ, jen nám marxizmus nahradil slušnou lidskou společnost. Za cokoli z tohoto nejsem ochotný svůj život položit. Ale srovnejme, je Erdogan lepší než Putin? Není, ale patří k "západu". Je dynastie Saudů lepší než Putinovo Rusko? Není, ale patří k západu. Ale, když by nás, tento člen Nato a druhý spojenec západu, napadl, budu se bránit i s nasazením života.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bocek 12.3.2015 6:26

Obávám se ,

že je v našem státě stále hodně lidí, kteří by šli bránit naši vlast proti americkým imperialistům ,ale nešli by proti ruským fašistům a teprve né pomáhat nějakým estoncům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 12.3.2015 6:17

Já nepochybuji.

Zbraně jsou vyrobeny a připraveny, dobře živeni a placeni vojáci jsou zde také, tak jaképak copak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Teren 12.3.2015 3:10

Ochotni za to i zemřít?

Za co? Politicku korektnost, Conchitu Wurst, plastikove auto pochybnej kvality, feminizmus, par oligarchov ?

Za tie zbytky slobody, ktore este zostali, sa to skutocne neoplati.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sulc 12.3.2015 1:12

Rekl bych, ze ty pochybnosti jsou

opravnene. Jestli Rusko napadne nekoho v pobalti, bude se vydavat nejake to ''vazne varovani'', na namestich budou rachotit tri tanky a dost. Nestalo se nic z Hitlerem, nestane se s putinem. O to vice nestane, protoze Hitler nemel atomove bomby. Na druhou stranu, zredukuje-li se pocet obyvatel Zeme na tretinu ci ctvrtinu, budoucnosti to jen prospeje a lidstvo zajde samovyhynutim o par stoleti pozdeji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 12.3.2015 22:56

Re: Čeští Němci byli v ČSR rovnoprávnými občany.

Estonci, stejně jako třeba Finové, byli mezi dvěma belzebuby. Stalina už znali - Estonci na to měli cca dva roky, co je anektoval a Finové byli přímo vojensky přepadeni a jen díky houževnaté obraně a světové politické situaci nebyli celí obsazeni. Hitlera neznali a Německo jim celkem po právu připadalo jako země civilizovanější než SSSR.

No a s tím judenfrei opatrně - to by v EU nemohlo být v prvé řadě Německo, Rakousko a třeba Slovensko; koneckonců ani my se už za druhé republiky postojem k židům moc chlubit nemůžeme.

A vojenskopolicejní stát v Turecku byl na nátlak EU oslaben, takže tam zdvíhají hlavu islamisté. A fašistická diktatura v Řecku byla - pomineme-li Metaxase (1936-1941, to ještě NATO nebylo) - v letech 1967 - 1974 (pravicová vojenská junta černých plukovníků); ovšem nejsem si jist, zda by bylo terminologicky správné nazvat ji fašistickou, i když ji tak v Rudém právu oné doby pojmenovali.

Ono vůbec ten náběh k fašismu - když si přečtu definici fašismu (ne nacismu, ale fašismu) třeba na Wiki http://cs.wikipedia.org/wiki/Fa%C5%A1ismus, mám dojem, že se termínu poněkud nadužívá, že je hojně užíván bez znalosti obsahu asi tak, jak byl používán v již vzpomenutém Rudém právu ku označení něčeho odpudivého, co bychom měli co nejrozhodněji odmítnout.

• reagovat
• nahlásit příspěvek