24.1.2022 | Svátek má Milena


Diskuse k článku

ÚSTAVA: Prezident versus vláda

Při příležitosti podpisu koaliční smlouvy jen zopakuji a shrnu vše, co jsem již dříve psal i na tomto blogu, ale zatím nikdy ne v jediném celku.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Vaňura 10.1.2014 23:34

Fischer je úředník a naprosto se nehodí na jakoukoliv

funkci, kde musí jít s kůží na trh a přijmout odpovědnost.

Autor ale ani snad žádný jiný komentátor na Psu a jinde si ještě nepoložil zásadní otázku "Chtějí občané posílení role presidenta, nebo nechtějí."

To, co předvedl Hudeček s tunelem Blanka svědčí o tom, jakých politiků se musíme rozhodně vyvarovat. Fischer je dost podobná krevní skupina, jen nenést za něco odpovědnost...

Z. Jaromír 10.1.2014 3:01

Ema má mámu -

Eman má mandát....

Když už se to takhle zamotalo, bylo by rozhodně vhod, aby se mocí parlamentu vyškrtl z ústavy buď prezident, nebo premiér...

J. Vozábalová 10.1.2014 1:33

No nevím!

S tvrzením "prezident není povinen vyhovět návrhu premiéra" bych si dovolila polemizovat, byť nejsem právník, natož pak ústavní. Nicméně je psáno "prezident jmenuje na návrh premiéra", nikoli "prezident může jmenovat na návrh premiéra" - takže podle mého skromného názoru prezident jmenovat musí - nic mu ovšem nebrání premiéra přesvědčovat, že jeho návrh není to pravé ořechové a není mu dán žádný termín, do kdy musí jmenovat - už to samo o sobě jistě zaručuje, že prezident není automat na podpisy.

Ostatně se domnívám, že právě proto, aby si pozici posílil, dosud MZ premiéra nejmenoval - pokud by se mu některý návrh tak význačně nelíbil, prostě by nejmenoval premiéra a počkal, až "sestavovač vlády" přijde s něčím lepším. Pokud by byl přesvědčen, že nemusí jmenovat na premiérův návrh, neměl by pro odkládání jmenování premiéra nejmenší důvod.

Ještě k tomu "může X musí" - ve všech zákonech je to vždycky tak, že je-li psáno, že někdo něco učiní, ten dotyčný orgán to učinit musí - tedy samozřejmě nastanou-li ty okolnosti, které zákon předpokládá. Pokud má na výběr, je tam vždy psáno, že učinit může - může navrhnout, může uložit pokutu, může vyslovit zákaz činnosti, apod. Nechci se hádat, možná jsou zákony vyšší právní síly - třeba ústava - kde to neplatí.

J. Horálek 10.1.2014 0:24

Kolik pokusů?

Dotaz: Počítá se jmenování vlády, které Sněmovna nevysloví důvěru, do "tří pokusů", pokud před dalším jmenováním vlády proběhnou volby? Pokud ne, tak proč?

(Současná aplikace: Vyčerpá při ohlášeném jmenování B. Sobotky prezident svůj první nebo druhý pokus?)

J. Vyhnalík 10.1.2014 3:14

Re: Kolik pokusů?

Odpověď: Nepočítá. Proč? Protože mezi tím byly volby a byla zvolena nová PS.

J. Wagner 10.1.2014 7:51

Odpověď p. Hasenkopfa

Nepočítá, bylo by to stejné, jako nyní s Rusnokovou. Pokud by nezískala důvěru, musela by povinně podat demisi (kdyby to neudělala, prezident by byl povinen ji odvolat). Tato vláda by pak buď dál vládla v demisi stejně, jako ta nynější, nebo by byla jmenována nějaká nová vláda rovnou (to by byl druhý pokus). Pokud by pak proběhly volby (Sněmovna by se opět sama "rozpustila"), byla by vláda č. 2 povinna podat demisi - důvodem jejího odchodu by bylo zvolení nové Sněmovny. (Každá vláda musí po volbách odstoupit.) Pokud by po volbách stále vládla vláda č. 1 v demisi, demisi by nepodávala, protože by v ní už byla (tak, jako je tomu u Rusnokovy vlády). Po každých volbách se začíná od jedničky. (Kromě toho se od jedničky začíná vždy, když vláda podá demisi i během volebního období, ať už z jakéhokoli důvodu.)

Jmenováním Sobotky začne první pokus. Neúspěšně skončí teprve v okamžiku, když nedostane důvěru. Kdyby to ovšem Sobotka zabalil ještě před hlasováním o důvěře a místo něj byl jmenován někdo jiný, jednalo by se stále o první pokus.

Hlavní důvod (kromě textu Ústavy) je ten, že smyslem třetího pokusu je sebrat prezidentovi volnost ve výběru premiéra poté, co se prezident 2x za sebou ukázal jako neschopný vybrat premiéra a vládu, které by prošly Sněmovnou - v ten moment má dle Ústavy zasáhnout Sněmovna, konkrétně tedy její předseda (to, že to má být předseda, je divné ustanovení, já bych byl pro návrh Sněmovny jako celku; zřejmě se tiše předpokládá, že předseda Sněmovny se se Sněmovnou nejdřív poradí kolegiálně poradí).

Ještě zajímavější situace by nastala, kdyby prezident návrhu předsedy Sněmovny nevyhověl a vyžádal si jiný návrh (tady je podobnost s nevyhověním návrhu premiéra na jmenování někoho ministrem). Ale toho by snad nebyl schopen ani Miloš Zeman. Pokud by takový návrh podávala Sněmovna jako celek, pak bych dokonce tvrdil, že prezident vyhovět musí (důvodem je rovnocenost prezidenta a Sněmovny zmíněná v posledním odstavci mého článku)

V. Novák 10.1.2014 15:08

A proto je třeba Ústavu zpřesnit a dodat do ní termíny

a buď sankce nebo - to spíše - automatismy. Např. prezident jmenuje předesedu vlády do 30 (60) dnů ode dne voleb (uveřejnění oficiálních výsledků). Nejmenuje-li, má se za to, že vláda nezískala důvěru (prezident ztrácí první pokus) a do dalších 30 dnů jmenuje nového premiéra. Nejmenuje-li, má se za to, že vláda nedostala nedůvěru (prezident ztrácí druhý pokus) a premiéra jmenuje předseda PS (PS jako celek) bez účasti pezidenta. Dtto s vládou.

Právní fikce jsou mocné a sankcí netřeba... Koneckonců, nevetuje-li prezident přijatý zákon do 30 dnů, zákon vstoupí v platnost i bez jeho podpisu - proč by nemohlo být podobně ošetřeno i jmenování premiéra a vlády.

IMHO se Zeman dostal "pověřením Sobotky sestavením vlády" poprvé mimo Ústavu. Ústava mu právo "pověřovat sestavením" nedává - takže v tom má stejnou pravomoc jako kdokoli z nás - nijakou. A to bez ohledu na skutečnost, že jako první "pověřil" Svatý Václav Havel...

L. Krajíček 10.1.2014 0:22

A to bylo řečí,

že prý je prezident jen "kladeč věnců". A jak se tady dočítám, tak při každodenním ranním čaji nebo pivku, si může s vládou roztočit doslova ruletu. Na koho padne kulička, má padáka.

Večer místo rulety může hrát třeba flašku.