29.4.2024 | Svátek má Robert


Diskuse k článku

UDÁLOSTI: Probudí se české demokratické strany?

V souvislosti s víkendovým volebním kongresem ODS se pro komentátory „zleva“ i „zprava“ znovu otevřela otázka: jaké vyhlídky má vlastně „česká pravice“.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Hanzlík 22.1.2016 19:36

Doložení nechtěného?

Autor vývoj problému stability naší demokracie rozebral věcně i ideově. Doporučuji k podrobnému přečtení! Paradoxně však svým rozborem nechtěně jen dokládá Havlovu skepsi k roli tradičních stran.

Velkou smůlou pro naší politiku je tzv. pravice, zosobněná ODS, která komplikovala svoji příslušnost k pravému křídlu svým nejasným postojem k evropské integraci a v minulosti opoziční smlouvou s ČSSD. Ve vínku má klausovský “konflikt” kapitalismus vs. socialismus, což už dnes nestačí a je ideově chabým východiskem pro moderní demokratickou stranu dokonce i pravicového ražení.

Odporná role, kterou sehrála ČSSD svojí dryáčnickou opozicí a rozpoutáním protikorupční hysterie, které ji vynesly k moci, ale o tu se však musí dělit s dalším pragmatickým subjektem ANO.

Obě výše zmíněné strany se aktivně namočily vazbami na podnikatelský byznys.

Top 09 naopak svým postojem k EU získávala volební body, ale teď je všechno obráceně. Přišla v čele o charismatickou ale zároveň nepolitickou osobnost, kterou její následník může nahradit zatím jen politicko-technickými zkušenostmi. Strana KDU-ČSL je tradičně "jen" jazýčkem parlamentních vah. Netřeba jí to vyčítat, je docela vhodným parlamentním korektivem.

J. Hanzlík 22.1.2016 19:43

Re: Doložení nechtěného?

Sebevědomé vměšování populistického prezidenta do parlamentní politiky sestavením “prezidentské” vlády také sehrálo ostudnou roli a zároveň odhalilo zoufalou absenci politických osobností, které zdá se postrádají obě sněmovny.

Vcelku je možno říci, že se stranická politika po převratu urvala ze řetězu demokracie a totálně se vyřádila v domácích zájmových půdkách. Hrdinně dokázala svojí provinciálnost a "bruselský dvůr" nám příležitostně představovala jako vrchnost, která "za všechno může".