Z. Müller 10.2.2021 23:13

Sněmovna 2002 až 2006 měla 4 strany, což je opakem „bezbřehého přemnožení politických stran ve Sněmovně“ (termín a argument Ústavního soudu proti zrušení diskriminační klauzule 5 %, strana č. 54 nálezu). Byli v té době 3 premiéři, 3 vlády, protočilo se 66 členů vlády.

Sněmovna 2006 až 2010 měla 4 strany. Byli v té době 2 premiéři, 3 vlády, protočilo se 67 členů vlády. 4 měsíce vládla první Topolánkova vláda bez důvěry Sněmovny. Sněmovna si odhlasovala předčasné volby, Ústavní soud je na poslední chvíli zrušil.

Sněmovna 2010 až 2013 měla 5 stran. Byli v té době 2 premiéři, 2 vlády, protočilo se 50 členů vlády, rekordních 35 členů za Nečasovy vlády. 6 měsíců vládla Rusnokova vláda bez důvěry Sněmovny. Skončilo to předčasnými volbami.

Sněmovna 2013 až 2017 měla 7 stran. Byl v té době 1 premiér, 1 vláda, protočilo se 30 členů vlády za 4 roky.

ČNR 1992 až 1996 měla 8 stran. Byl v té době 1 premiér, 1 vláda, protočilo se 26 členů vlády za 4 roky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Müller 10.2.2021 23:13

Kde se v aktuální Ústavě ČR píše, že „účelem voleb do Sněmovny je také sestavit funkční vládu schopnou řídit stát“? Jaká je ta přesná definice „funkční vlády“ a definice „nefunkční vlády“? Jaká je ta přesná definice „vlády schopné řídit stát“ a „vlády neschopné řídit stát“?

Že by záměrným cílem popření rovnosti hlasů a samotných ústavních práv voličů mělo být jakési dogmatické minimum stran ve Sněmovně a to má předurčovat a garantovat jednoho premiéra a minimum protočených ministrů za 4 roky? V realitě to je přesně naopak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Koutný 10.2.2021 19:02

Pane Křečku, nechcete kandidovat na presidenta? Byť jako člověk bytostně pravicový s řadou vašich názorů nesouhlasím, ochotně bych vám dal svůj hlas, neb s Vámi souzním v zásadních pemisách o směřování naší společnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Meišner 10.2.2021 18:39

naprostý souhlas s panem Křečkem

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 10.2.2021 14:34

Velice trefný článek. Pár maličkostí ......

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 10.2.2021 14:32

ústavnost U Nás je věcí německého Protektoratu 2.0

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Moravec 10.2.2021 14:06

“... neboť není dostatečně chápáno, že účelem voleb není jen zjistit stav volebních referencí a nálad voličů, ale také sestavit funkční vládu schopnou řídit stát.”

Myslím, že to pan Křeček trefil, neboť toto bylo i zadáním pro změnu volebního zákona v dobách nenáviděné opoziční smlouvy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 10.2.2021 10:52

Hrušky jabka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Severa 10.2.2021 10:41

Z článku:" z patnácti hlasujících soudců jich sedm mělo odlišný názor, a přesto byl nález vyhlášen? V jak zřetelně pevných rukách je pak ochrana ústavnosti v naší zemi? Dobrého světla opravdu není přespříliš..." Tomu nerozumím. Proto je tam lichý počet soudců, aby se došlo k výsledku při hlasování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Moravec 10.2.2021 10:13

Mám pocit, že soudní moc začíná nejenom u nás zasahovat do volebních výsledků, ale také ex post do jejich pravidel podezřele často a časově nanejvýše nevhodně. Na druhé straně je třeba připomenout, že zásah soudní moci může představovat i "nezásah" např. v USA. A tak není divu, že občas někde ve světě ti co prohrají, prostě prohlásí vítězem někoho jiného a jdou do ulic nebo se uspořádá puč. Ten svět se opravdu s demokracií nějak divně potýká. Mrzí mě, že na evropském kontinentu jsme tento neduh řádně uchopili jako první.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hanzal 10.2.2021 9:33

Je potěšující, pane Křečku, že ač jste o pět let starší než pan Rychetský, Vaše úsudky jsou daleko svěžejší. Přeji pevné zdraví

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 10.2.2021 9:01

Kdyby tak mohl pan Křeček nahradit Rychetského.

• reagovat
• nahlásit příspěvek