17.4.2024 | Svátek má Rudolf


Diskuse k článku

PRÁVO: Nejmenování profesorů

Často hájím prezidenta Zemana v situacích, kdy je mu vyčítáno porušení Ústavy… ve skutečnosti nehájím jeho, ale Ústavu a prezidentský úřad a vůbec parlamentní systém, který se určitá skupina tiše snaží překlopit na systém kancléřský.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
F. Houžňák 9.6.2020 16:51

No, všichni tihle hlasití kritici jednání Zemana ho přece neuznávají (o p. Hasenkopfovi to možná neplatí, nevím, o toho tady ovšem nejde), no a tak by tedy hrdě měli říct, že se bez profesorského titulu obejdou a je to, ne? Proč ho tak mermomocí ze Zemanových rukou chtějí mít?

P. Staronový 9.6.2020 21:07

Jak jste přišel na to, že ho chtějí mít ZE ZEMANOVÝCH RUKOU? Mají-li odborně nárok, chtějí mít titul. V Česku je to možno pouze z rukou úřadujícího (z božího dopuštění) presidenta. Nic víc v tom není.

Dost věřím, že většina z nich by uvítala jiné ruce.

F. Houžňák 10.6.2020 8:15

No, vcelku jednoduše, to snad pochopíte i vy, to je takový sylogismus. President je Zeman. Hoši chtějí mít titul od presidenta. Tedy ho chtějí od Zemana. Nebylo to na vás moc těžké, pane óbrlajtnant? Co vy věříte, je zcela irelevantní.

V. Braun 9.6.2020 11:56

Tak nevím, jak autor četl ten zákon o vysokých školách, například podmínka, že profesor musí být nejdříve docentem, tam je jasně uvedena. Výjimkou jsou jen profesoři již jmenovaní na prestižních zahraničních školách. Také tam je dostatečně podrobně popsána procedura jmenování a další podmínky, s přihlédnutím k tomu, že současně musí být dostatečně obecná aby se dala použít ve všech oborech (§74). Prezidentovi pak zákon nedává žádnou možnost nejmenovat "(1) Profesorem pro určitý obor jmenuje prezident republiky toho, kdo byl na jmenování profesorem navržen vědeckou nebo uměleckou radou vysoké školy v souladu s § 74."

S. Ševeček 9.6.2020 11:23

v U.S.A. jmenuje profesory také president?

S. Rádl 9.6.2020 12:00

V USA jmenuje profesory příslušná universita. Není to ale titul doživotní, poté co profesor odejde tak žádný titul nemá. Pokud přejde na jinou universitu, ta ho buď profesorem jenuje, nebo ne. U nás je profesura otázkou společenské prestiže (kolik jich je zvoleno do senátu, ...), v USA je otázkou odborné prestiže.

Navíc tam je profesor na universitě každý, jsou jen různé stupně Assistant Professor (u nás zhruba odborná asistent), Associate Professor (u nás docent) a Full Professor (u nás vysokoškolský profesor).

P. Hatina 9.6.2020 9:48

Což je ovšem chabý argument, samozřejmě že i když je ta pravomoc pana prezidenta jmenovat profesory "jenom v zákonu", tak i tam mohla a měla být uvedena ta požadovaná omezení uvedená na konci oddílu I. Jenomže ani v tom zákonu uvedená nejsou. Proč ani v tom zákoně nejsou, je uvedeno v odstavci II.

V čem je asi omyl autora, už v onom příkladu úředníka za přepážkou. Jenže, ten tam přeci nerozhoduje, i ten pouze příjme tu žádost, zkontroluje údaje a pošle to "vejš" ke schválení. A kdyby se soudruh stát rozhodl (třeba na doporučení našich slavných tajných služeb), že mu ten pas nevydá, tak nevydá a můžete si stěžovat na lampárně...

V. Braun 9.6.2020 11:46

Můžete si stěžovat u správního soudu. To je trochu rozdíl oproti lampárně.

P. Staronový 9.6.2020 9:14

Souhlas.

Jen "Subjektivně, libovolně, politicky – protože má-li být profesor něco víc než jen dobrý učitel, má-li být společenskou autoritou, musí projít takovouto společenskou kontrolou reprezentovanou prezidentem."

Těžko k tomu může dojít, pokud sám president není společenskou autoritou, je spíše jejím opakem (současná situace).

P. Burda 9.6.2020 9:17

Pro mnohé autoritou prostě JE. Třeba pro ty, co jim lékař zakázal i pito, ale jiný lékař kvůli prezidentovi jinými slovy řekl, že zpít se denně pod obraz (láhev vína a několik odměrek tvrdého není běžná opilost) je běžná denní konzumace.

P. Hatina 9.6.2020 9:54

Což je ovšem fatální chyba toho předpokladu. Protože s tím že i ve funkci prezidenta (stejně jako každého jiného státního politika) může být "osoba která není (v určité době) společenskou autoritou" přece demokracie počítá, proto se konají pravidelně volby aby lidé pokud chtějí - si příště zvolili někoho jiného. A do té doby se halt ten stav musí vydržať...

P. Staronový 9.6.2020 10:06

Jistěže volby. Ale než na ně dojde, někdo prostě pro velkou část občanstva autoritou není. A lze důvodně předpokládat, že ani ty volby to nezmění, jen se, v lepším případě, vymění ta část za jinou.

Proto bych úvahy o "společenské autoritě" raději úplně vynechal.

P. Hatina 9.6.2020 10:39

S tím závěrem se dá do jisté míry souhlasit. Koho si lidé zvolí, ten pak má pravomoc rozhodovat, společenskou autoritu ani morálku do toho tahat není nutno . Ovšem, s tím doplňkem že pokud ten člověk jedná skutečně protizákonně/ protiústavně, tak je věcí soudů aby proti tomu zasáhly..Ale píšu "skutečně", takže o tom rozhodují právě až ty soudy, nikoliv že to o něm vykřikují jeho oponenti..

I. Schlägel 9.6.2020 9:08

O tom, kdo je či není osobnost, rozhoduje Zeman. Bez ohledu na realitu, zato s výrazným ohledem na své vlastní zájmy, pocity, přesvědčení a rovněž s ohledem na doporučení jiných výrazných osobností v podobě Mynáře, Nejedlého a Ovčáčka. Čest.

J. Nevrkla 9.6.2020 8:49

Zajímalo by mě, jak to vypadá v zahraničí. Chce se tam po prezidentech, aby byli poslušnými pošťáky? Mně to nepřijde důstojné, zvláště u přímo voleneho prezidenta, aby mu poroucela vysoká škola.

P. Burda 9.6.2020 9:15

Prezident je podle naší Ústavy ceremoniář. Předání jmenovacího dekretu prezidentem dobře vypadá, nic víc.

Od vytváření vnitřní i zahraniční politiky máme vládu - a faktická pravomoc prezidenta (dle naší Ústavy) končí jmenovaním člověka, který vládu sestaví.

Přímá volba je v této konstelaci nešťastnou, ale lidé si tuhle hračku vzít nenechají. Posílení pravomocí prezidenta, když už máme tu přímou volbu, by v našich podmínkách nezralého post-socialismu bylo ještě horší, neboť jsme zvyklí na diktaturu (a podle toho si i volíme).

P. Hatina 9.6.2020 10:03

Bohužel není. Ono slavnostní předání už podepsaného dekretu je skutečně jen formální ceremonie, která by se mohla i zrušit - a poslat ten diplom třeba poštou. Jenže předtím ho musí prezident sám odsouhlasit a podepsat - a už tím ho jmenuje

K tomu druhému, jistě že by bylo jednodušší, kdyby prezident mohl pouze " jmenovat člověka, který vládu sestaví", pokud by tedy z Ústavy vyplývalo přesně kdo to ten člověk je. Což - a kupodivu (zkuste to tam hledat) není...To je další chybička naší Ústavy, že vůbec pojem vládní koalice nezná a nepoužívá..

A. Renjascu 9.6.2020 12:19

No pokud si tu ústavu přečtěte, tak zjistíte, že dává prezidentovi ČR (a platilo to i před přímou volbou) rozsáhlé pravomoci, sice díky Klausovi a jeho sporům s Havlem menší než měl v minulosti, ale i tak jsou výjimečné a jeho pozice je tak blízko poloprezidentskemu systému jako tomu bylo v minulosti. Naše ústava na to byla již od počátku koncipována a již od Masaryka politika hradu dosti vyvažovala politiku vlády. Je to dosti česká specialita inspirovaná částečně naším prvorepublikovým vzorem Francií. Ceremoniář je v Německu, kde prezident tvoří ocásek kancléři, ale rozhodně ne v ČR. Můžeme na to kvůli Zemanovi mít různé názory - a je to tak správné - ale zákony jsou (měly by) vytvářeny pro "pozice" a ne pro osoby, které je momentálně obsadili. Odlišný postup by vedl ke zmatku a neustálé změně pravidel podle zvolené osoby.

P. Staronový 9.6.2020 9:16

Často je profesor jmenován jen školou a titul platí jen na škole. Proč zde nemáme tento systém, těžko říci, nechtějí ho hlavně školy.

Presidentovi neporučí škola, ale zákon.

I tak špatnému, jako je ten současný.

J. Nevrkla 9.6.2020 9:25

V zákoně je opravdu napsáno, že prezident má povinnost jmenovat profesorem každého, koho škola určí?

P. Staronový 9.6.2020 10:07

Přečtěte si znovu článek.

J. Nevrkla 9.6.2020 10:24

Tak jsem si přečetl, dobře, jde o zákon, nikoliv ústavu. Ale jedná se o pravomoc. To je něco jiného než povinnost. Každý ministr či ředitel má pravomoc jmenovat své náměstky. Asi by nikoho nenapadlo po něm vyžadovat, aby jmenoval každého, kdo mu byl navržen. Když se to školám nelíbí, budou se zřejmě muset obejít bez prezidenta a jeho posvěcení.

P. Staronový 9.6.2020 13:08

V tom zákoně ale je napsáno, koho jmenuje (na rozdíl od náměstků).

Ano, byl by lepší ten systém, že si školy samy jmenují a platí to jen na té, která jmenovala.

Do té doby by ovšem z božího dopuštění president měl dodržovat platný zákon.

J. Kadeřábek 9.6.2020 10:24

V ústavě se schvalování profesorů neuvádí a tedy platí. že (2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon. Tím je 111/1998 Sb. § 73 tohoto zákona zní: Profesorem pro určitý obor jmenuje prezident republiky toho, kdo byl na jmenování profesorem navržen vědeckou nebo uměleckou radou vysoké školy v souladu s § 74. Nikde, ani v § 74 není zmínka o tom, že by mohl prezident návrh rady VŠ odmítnout.

J. Nevrkla 9.6.2020 10:28

Podle mě se smesuji dva pojmy, pravomoc a povinnost. Já v nich vidím zásadní rozdíl, divím se, že mnozí právníci ho nevidí.

P. Staronový 9.6.2020 13:09

Nejspíš proto, že tam není.

J. Nevrkla 9.6.2020 14:15

Rozdíl tam je zásadní. Povinnost určuje to, co člověk musí udělat. Pravomoc určuje to, co má člověk právo rozhodnout a moci udělat.

P. Staronový 9.6.2020 15:29

Ano, mezi pojmy je rozdíl, ale v zákoně ten rozdíl není. Tam je jmenuje, tedy povinnost.

J. Nevrkla 9.6.2020 16:01

Prezident jmenuje na něčí návrh. Znamená to, že nemůže jmenovat kohokoliv, ale pouze toho, kdo mu byl navržen. Prezident má pravomoc jmenovat. Má tedy právo se rozhodnout, jestli toho navrhovaneho bude jmenovat, eventuálně si vybrat někoho z navrhovaných. Pokud je někomu v zákoně, směrnici či příkazu uložena povinnost, je explicitně řečeno, že to je povinnost. Už si dovedu představit, že stavba Babylonske věže nebyla úspěšná, protože došlo ke zmatení jazyků.

P. Staronový 9.6.2020 21:10

Originální, až alternativní výklad (vesměs poskoků Zemana), bohužel (nebo spíš bohudík) neodpovídající právu.