P. Dvořák 3.8.2021 6:47

Vy asi nepamatujete tehdejší "volby", co?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 3.8.2021 17:51

V tomhle případě bych si dovolil namítnout, že KSČ nebyla volená strana. Tedy - "nějaké" volby samozřejmě byly a opravdu nehodlám tvrdit, že se u volební urny dělalo šoufl každému.

Jen připomínám, že člověk sice měl volbu, ale neměl JINOU volbu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 3.8.2021 6:32

Také měly strany podstatně víc členů.

Ta věta v článku není úplně srozumitelná, začíná o voličích a končí o členech strany. To chování požadovala spíš po členech a tak to možná bylo míněno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 3.8.2021 7:52

Asi jste se narodil až po roce 1989. Přesně tak se totiž chovala KSČ, když po nejen svých voličích požadovala, aby se chovali podle její ideologie. A přesně takovou stranu volilo velmi mnoho voličů. A dobrovolně! A takoví voliči dnes znovu volí politické strany obecně je jich však nepoměrně méně. Ti rozumní totiž volí občanská hnutí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 3.8.2021 9:00

Sice NSDAP byla oficiálně partaj, ale vpodstatě to bylo Fýrerovo hnutí.Proč mi to připomíná Babišovo hnutí, Okamurovu stranu, Šlacht.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 3.8.2021 9:37

NSDAP byla čistě jen Hitlerova tak do roku cca 1930 - 35 . Potom už to byla strana spíš Goebelsova, Goeringova, Himlerova , Bormanova ... a dalších 10 - 30 lidí ze špičky stranického vedení. Hitler už potom sloužil spíš jako kulisa, na kterou je upřena pozornost, ale všechno důležité dělají další ve skrytu a stínu za ním.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.8.2021 15:56

Nemyslím, že by to byla pravda. Hitler skutečně kontroloval Německo a nic se nemohlo dít proti jeho vůli. Navíc šikovně rozděloval moc, takže je nepravděpodobné, že by se rozsáhle děly věci v rozporu s jeho přáními.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 3.8.2021 9:39

Koukám, že z nějakých důvodů mi tady nefunguje připojování příspěvků ke komentářům jiných. Uvidíme, jestl i se tento příspěvek připojí pod příspěvek

J. Ganaur 3.8.2021 9:00 nebo samostane.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.8.2021 9:04

Pokud si pamatuji, tak v době komunismu žádné skutečné volby nebyly. A komunisté se svobodných voleb báli jako čert kříže. Skutečná podpora komunistů byla rovněž velmi malá a u moci se drželi pouze díky přítomnosti sovětské okupační armády. Ani jejich vlastní bezpečnostní složky nebyly dost silné na to, aby udržely komunisty u moci. Palachův týden v roce 1989 ukázal skutečnou slabost veřejné podpory režimu a ten poprvé musel kapitulovat.

Hovořit tedy o nějaké voličské základně komunistů v době normalizace je spíš komické.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 3.8.2021 9:26

Pokud já si pamatuji, tak podpora komunistů byla za normalizace tak mezi 30 - 60 %. Doba normalizace je doba od 1969 tak do 1975, až možná 1980. Cca 20 -30 % byli skalní komunisté, co souhlasili s okupací 1968 a otevřeně se stavěli na stranu okupantů, cca 60 % bylo dohromady s těmi, co tehdy neviděli k tehdy vládnoucím komunistům žádnou jinou alternativu.

Alternativa se začala objevovat v době Gorbačova a Perestrojky. V roce 1989 podpora komunistů prudce klesla, v listopadu a prosinci 1989, během Sametu a těsně po něm podporovalo Komunistickou stranu tak 10 - 15 % obyvatelstva.

Je taky třeba ale nutné říct, že Komunistická strana po Sametu podporu ztratila, ale ještě tak v rocě 1995, 5 let p o sametu, tak asi 70 % obyvatel v ČR podporovalo pro další vývoj ČR udržení a obnovení nějaké formy socialismu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.8.2021 9:39

Nevím, jak jste dospěl k tak vysoké podpoře komunistů za komunismu. Bylo samozřejmě obrovské množství lidí, kteří vyjadřovali veřejně podporu komunistům. Lidé chodili manifestovat a vykřikovali hesla na podporu komunismu, podepisovali různé petice apod. Ale to vše byla jenom falešná fasáda a lež. Ten, kdo se tak veřejně nechoval, riskoval vážné sankce. Hranice byly uzavřené a kdyby nebyly, tak by asi v Československu zůstalo méně lidí, než bylo členů komunistické strany. Zahraniční rozhlas byl rušen a zahraniční tiskoviny zakázány. Při hodinách marxismu leninismu vyučující neříkal, že má studenty o něčem přesvědčit, ale že je má pouze naučit, co mají říkat.

Skutečná podpora komunistů byla velmi malá a k rozpadu nedošlo pouze ze strachu ze zásahu sovětské armády. Kdyby Rusové odjeli, komunismus by se rozpadl během několika měsíců.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 3.8.2021 9:54

Já jsem na rozdíl od Vás v té době žil a na rozdíl od vás vyrostl v rodině, která byla ze strany otce komunistická a ze strany matky nekomunistická. Takže dobře jsem na blízkém i vzdáleném příbuzenstvu poznal jedny i druhé a to výrazně důkladněji než na nějakých veřejných prokomunistických akcích. Ta podpora komunistů tam skutečně byla, protože desítky procent lidí ve skutečnosti nejsou stádní ani jedním ani druhým směrem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.8.2021 10:35

V té době jsem také žil a žádnou masivní podporu komunismu jsem nepozoroval. Mezi mladými byli komunisti černé ovce. Všechno bylo povinné a nic nebylo spontánní. Na první máj se chodilo jenom kvůli tomu, že se tam kontrolovala účast. A jakmile si učitel zapsal žáka, žák zmizel z průvodu.

Nepamatuji si jedinou spontánní akci organizovanou režimem. I Pionýr a SSM byly povinné. A nic nefungovalo, vše byla jenom fasáda a existovalo jenom na papíře. Večerní univerzita marxismu leninismu fungovala tak, že tam někteří lidé jenom poslali index s úplatkem vrátnému a měli samé jedničky u zkoušek. A přitom se tam nikdy neukázali, podobně jako u pozdějšího studia práv v Plzni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 3.8.2021 12:38

Nepozoroval jste, protože neznámým nebo podivným lidem se ani lidi s komunistickým názorem na potkání nesvěřovali. Musí to být v okruhu rodiny, v okruhu dobrých známých či dobrých dlouhodobých štamgastů v hospodě nebo třeba na hlídání máje atd.

A to, že byl o za komunistů všechno povinné, takže člověk mohl dobrovolně jen sedět doma nebo chlastat v hospodě, to je přirozeně nesmysl.

Spousta běžně dělaných věcí, akcí byla spontánních nebo napůl spontánních.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.8.2021 12:50

Povinné byly pouze projevy oddanosti režimu a vše spjaté s politikou. Povinné byly účasti na různých politických shromážděních, brigády, veřejně prospěšná činnost, příspěvky na různé fondy solidarity apod. Žádný projev jakéhokoliv občanského nebo politického postoje nebyl upřímný.

Samozřejmě existovaly oblasti života, které byly mimo vliv KSČ. Netýkaly se však politiky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 3.8.2021 13:17

Zase blábolíte.

Brigády byly třeba dost dobrovolné. I když jak které. Kdysi, když třeba JZD nemělo stroje, tak se to řešilo tak, že se půjčeným secím strojem ( možná stejným, jakým se sela naše řepa na naší zahradě) nasela na sjednocený lán řepa a rodiny na vesnici dostaly přidělený počet řádků, o které se musely starat. Vzešlou řepu vyjednotit, protože tehdy neexistovalo jednoklíčkové osivo, potom ještě odstraňovat plevel a v září až říjnu řepu vytrhat, ořezat chrást a nechat na hromadách zemědělcům, aby si to odvezli. To se skutečně muselo udělat, protože za prvé to bylo z dálky vidět a za druhé aby zemědělci měli v kravíně co dávat kravám a bylo tak mléko. Naše rodina dostávala přiděleno tuším 15 řádků, v lánu tak 800 metrů, kilometr dlouhém. Byli jsme čtyři s rodiči a babičkou.

Ale třeba práce na akci Z byly z velké části dobrovolné a většinu práce udělali důchodci, kteří tam pracovali většinou po celou dobu trvání toho projektu. Lidí, co potřebovali z politických důvodů odpracovat nějaký den byli ve velké menšině.

A na politická shromáždění chodili komunisté a příznivci komunistů. Nikdo jiný. Třeba ty cca dvě rodiny původně velkých sedláků na naší vesnici, co měl i při zakládání JZD nějaké rozpory s komunisty, jsem třeba na prvního máje nikdy neviděl. Nebo třeba rodinu mé tety z matčiny strany, kteří byli katolíci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.8.2021 13:36

Celé mé dětství bylo plné povinných účastí na různých politických akcích či brigádách. Povinné byly školní brigády při sběru brambor nebo chmelu. Povinná byla účast na Pionýru : to skončilo fiaskem, když jsme zbili vedoucího a nikdo už nás pak nechtěl. Povinná byla účast v SSM. Povinná byla účast na průvodu prvního května, jak na základní škole, tak na gymnáziu. Vždy nějaký pedagog kontroloval účast. Osobně jsem se vždy nechal zapsat a pak z průvodu zmizel.

Povinné byly i brigády v pracovní soboty. Žáci a studenti byli povinni uklízet v okolí bydliště. Byl jsem však opravdový protistátní živel a všechny tyto akce jsem všelijak sabotoval, pokud jsem se jim nemohl vyhnout.

Povinná byla i účast na spartakiádě. Té jsem se vyhnul tak, že jsem prováděl vynucené cviky tak, abych tělocvikáře zcela odradil. To se mi podařilo. Byl jsem však připraven sabotovat cvičení v Praze a udělat tam ostudu, pokud by mě tam režim násilím donutil.

Režim jsem nemohl ani cítit. V roce 1989 jsem byl každý den na Palachově týdnu a tam jsme režim poprvé porazili. Za pár měsíců jsme ho pak dorazili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 3.8.2021 14:18

Hrdino! Vy jste zbili vedoucího v pionýru? Tak to musel být nějaký pěkný chcípák. Že se z vás pak stal ten Pavka Korčagin, co kalil v Traktorstroji ocel nebo žnul za třicetistupňových mrazů na Sibiři žito?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.8.2021 14:39

Bylo nám 13, jemu 16. A nás bylo přes deset. Takže to žádné hrdinství nebylo. Musel by to být nějaký Rambo, aby se nám ubránil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.8.2021 14:47

Dnes stejně staří výrostci na Západě obchodují s drogami a střílí ze samopalu. Je to jiná doba.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 3.8.2021 14:10

Studium práv v Plzni? Tak to jste hodně mladej. Jsou tací, co na VUML /zkratka pro vulkanizované učení marxismu-leninsmu = policejní pendrek (viz něm. Bärendreck)/ excelovali a dnes jsou z nich kovaní nepřátelé všeho od nuly doleva, jako jistý jmenovec pytláka Ř. BTW: V Plzni byly před VLSR (Velkou listopadovou sametovou revolucí) celkem čtyři fakulty: LF UK, tam chodili ti, co chtěli chodit v bílém plášti, fakulta strojní a fakulta elektrotechnická sdružené pod hlavičkou Vysoké školy strojní a elektrotechnické, a potom fakulta pedagogická. Tam chodili ti, které vyhodili z některé z již zmíněných fakult. Ti mládenci, kteří neuspěli ani na PF, odcházeli do armády. Soukromé ani církevní školy, na nichž mohou uspět všichni, tady ještě nebyly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.8.2021 14:16

Jsou lidi, kteří vystudovali VUML v Ostravě tak, že tam pouze posílali index. Jednoho takového člověka znám osobně. Komouši o tom neměli ani tušení, asi by to tehdy byl opravdový průšvih.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 3.8.2021 18:13

Spontánní akce rozhodně byly a nemusíme rovnou do disentu, jen že byly z definice organizované režimem, takže se o jejich spontánnosti můžeme bavit podobným způsobem, jako o svobodnosti volby nikoliv KSČ, ale jednotné kandidátky stran národní fronty.

Osobně jsem se zúčastňoval zájezdů jak turistických, tak kulturních (divadlo) organizovaných nadšenci, byť pod hlavičkou zahrádkářů, invalidů či odborů místní školy a místního Velkého Podniku, osobně jsem se zúčastnil přírodně ochranářských akcí (Brontosaurus, toho času pod hlavičkou SSM) a dokonce jsem coby voják osobně zorganizoval návštěvu koncertu v kostele, pravda, pod hlavičkou SSM. Pokud kdo nepamatuje - ne že by bylo už za perestrojky zakázáno chodit na koncert do kostela, ale bylo nutno získat povolení opustit kasárna a v tomhle případě i návrat po večerce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 3.8.2021 18:34

No, jestli i ty spontánní akce byly automaticky za komunistů považovány za akce z přinucení a defakto povinné, tak to potom takhle můžeme bavit o úplně všem, co se za komunistů dělo, že to bylo z přinucení komunistů.

Podstatné ale je, že ty bylo něco jiného než co byly za komunistů třeba volby nebo systém politických stran. U voleb alternativa nebyla a nebyla prakticky i u politických stran, u těch spontánních akcí byla za komunistů obrovská spousta svobodných voleb. V první řadě to vůbec nedělat a sedět doma nebo chlastat v hospodách.A potom velké množství voleb, místo jedné zájmové činosti prostě dělat jinou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.8.2021 18:39

Doba komunismu byla velmi dlouhá a lidé v té době normálně žili. Taky jsem byl na prázdninách díky ROH a dokonce jsem pracoval v CKM pod hlavičkou SSM. To vše však neznamená jakoukoliv podporu politice KSČ. Nesetkal jsem se s nikým mimo numenklatury KSČ, kdo by měl o komunistech valné mínění. To samozřejmě neznamená, že většina lidí bojovala nějak proti komunismu, ať už otevřeně jako disidenti, nebo skrytě jako záškodníci a sabotéři. Spíš bych řekl, že tu byl silný odpor vůči KSČ a většina lidí byla pasivních, nikdy KSČ nepodporovali a v rozhodující době se aktivně proti KSČ obrátili. Komunisté byli skutečně jako kůl v plotě bez rozsáhlé podpory obyvatelstva.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.8.2021 11:09

Za situace, kde je vyjadřování určitých názorů povinné a člověk riskuje vážný postih pro nesprávné názory, se jen těžko dá odhadnout na základě projevovaných názorů nějaká skutečná podpora. Výkon řady profesí a funkcí byl podmíněn zastáváním komunistických názorů. O podpoře komunistů by se dalo mluvit pouze v případě těchto názorů u skupin lidí, kde za zastávání těchto názorů neplynula žádná odměna od režimu. Ale tak tomu nebylo, komunistické názory vyjadřovali pouze sociální skupiny, které měly za komunismu nějakou funkci v režimu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 3.8.2021 10:14

Zřejmě jste se pohyboval převážně mezi komunisty, tam by ta čísla mohla jakž takž sedět.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 3.8.2021 10:25

Zato když se pohybujete jen mezi disidenty, tak se vám klidně může zdát, že režim neměl vůbec žádnou podporu. Už od převratu 1948.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 3.8.2021 13:56

Jistě je rozdíl mezi pojmy de iure a de facto. Aby nějaká země byla de facto okupována, nemusí v ní být ani jeden voják okupační mocnosti. Postačí, když země jedná podle pokynů oné okupační mocnosti. To jsem ještě nikdy nezažili?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 3.8.2021 9:47

Proč by měli lidi volit občanská hnutí? Jediné, co občanské hnutí přinášejí, jsou političtí dobrodruzi, které voliči vynesou nahoru, oni během jednoho nebo maximálně dvou lvolebních období nasosají za peníze občanů benefit svých vysokých platů a potom později benefit nadprůměrných důchodů. Svoje cíle presentované ve volebních kampaních,, které jim vynesly voličské hlasy stejně nesplní a až se díky dobře placeným vysokým politickým pozicím, ekonomicky doživotně zajistí, hnutí skončí a oni odejdou do politického důchodu nebo na politické smetiště. A místo nich se objeví noví šíbři, které ovce přesvědčené novými sliby zase budou volit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek