Gypsi 3.10.2006 12:13

Re: Re: Němci

Parlament vyhověl žádosti, kterou Masaryk vyslovil před svou smrtí, kdy navrhnul, aby budoucí prezident byl Beneš. To je dost známá věc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ptica z Modrej 18.9.2006 22:20

Re: Jako Mečiar

Narodil jste se na nesprávném místě ve špatném čase.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alois 18.9.2006 12:22

Potěšilo mne, že jste tento medailon napsal.

Váš článek nehlásá Masarykův kult ani nezlehčuje Masarykův význam pro ČSR, pro demokratické a humanistické  myšlení v této zemi. Mám rád, když si dá autor práci a příspěvek má hlavu a patu. S vaším názorem na Masaryka se téměř ztotožňuji.

Myslíte, že v dnešním akademickém světě byste našel podobné humanisty? Nevíte, proč,narozdíl od Masaryka, mlčí? Zajímalo by mne, zda dnešní politikové mají nějakou filosofickou vizi. Zajímaly by mne takové rozhovory, pokud by je vedl profesionál, ne nepřipravený diletant. Nechtěl byste se o něco takového pokusit?

Způsobil jste mi radost. Přeju hezký den!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kolemjdoucí (J.Š.) 17.9.2006 10:04

Ad Hilsner:

Také jsem tehdy četl v novinách tu zprávu, že se na smrtelné posteli přiznal k vraždě Anežky Hrůzové její bratr. Proto nechápu, proč v nedávném televizním dokumentu (27.8..) na téma Hilsner o tom nebyla ani zmínka. Naopak se ve filmu tvrdilo, že na podnět ze zahraničí přezkoumat polenský proces státní zastupitelství bez zaváhání odpovědělo, že není žádný důvod k revizi, protože "nebylo zjištěno nic, co by odůvodňovalo závěr, že se Leopold Hilsner nedopustil zločinů, za něž byl bývalým Krajským soudem v Písku odsouzen".   Podle Ministerstva spravedlnosti, které si nechalo udělat expertízu, sice došlo při dokazování k porušení zákona, ale podle mezinárodního práva není možné, aby kterýkoli náš soud revidoval rozhodnutí Kasačního soudu ve Vídni, který byl v případě Hilsner nejvyšší instancí. Tak nevím, co si o tom všem myslet. To ani po stu letech není možné o hilsneriádě otevřeně pohovořit a uvést věci na pravou míru?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Nezid 17.9.2006 0:42

Autor zrejme nezna vsechna fakta

Anezku Hruzovou z Polne nezabil Hilsner, ale jeji bratr, kteremu slo o male dedictvi.  Priznal se tusim v sedesatych letech na smrtelne posteli.  Vysla o tom jen mala noticka, snad ve Vlaste.  Psal o tom pan Breton  v exilovem tisku.  komuniste o tom spis cudne mlceli.  Masaryk se zastal Hilsnera jen velmi neprimo; odsuzoval vsak protizidovskou poveru o ritualni vrazde, ze Zide potrebuji krev krestana na vyrobu macesu a pod. nesmysly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

krmič 16.9.2006 17:24

Re: Němci

Prezidenta ČSR snad volil parlament, ne? Že by bývalý státník určoval svého nástupce? To si pletete s monarchií nebo s diktaturou?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kolemjdoucí (J.Š.) 15.9.2006 22:35

Masaryk přímým žákem Husserla?

No to snad ne, to byl Patočka, narozený 1907. Masaryk se narodil 1850, Husserl 1859. Takže když v roce 1878 T.G.M vysvětloval v dopise Husserlovi coby devatenáctiletému mladíčkovi Humův rozbor příčinnosti a svůj názor na to, měl už po studiích a jen dokončoval svou habilitační práci o sebevraždě. Ale byli přátelé, znali se z Lipska a psali si ještě i v době, kdy byl Masaryk prezidentem.

S tou snahou "změnit svět" to také bylo trochu jinak. Marx tu větu sice kdysi napsal, ale jeho filosofie dějin je založena na myšlence historického materialismu, čili že lidé (svými myšlenkami, ideály) svět měnit NEMOHOU, že se mění sám vývojem materiální "základny", čímž myslel hlavně hlavně ekonomické poměry; ideje jsou pouhá "nadstavba". Proto se Marx celý život vysmíval nenapravitelným idealistům, kteří si mysleli, že ideály něco zmohou, nebo morálka. Masaryk marxistům připomínal, jak si odporují, když se na jedné straně hlásí k té tezi o přeměně světa a na druhé vidí základ všeho dění v anonymních silách, na člověku nezávislých. (Píše o tom v Otázce sociální.)

Také bych doporučil srovnat si letopočty pokud jde o hilsneriádu (konec 19.stol.) a vznik Mein Kampfu (20. léta 20.stol.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tana 15.9.2006 22:28

Němci

TGM bohužel podcenil mezinárodní dohody o autonomii Němců a za svého nástupce určil bezcharakterního Beneše. Dodnes je mi záhadou na jakém právním základě byl Beneš uznán spojenci a kdo byl hlavou státu po 2. světové válce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jiří Zajíc 15.9.2006 21:10

K Masarykovi filosofovi je to hodně málo

S očekávání jsem si kliknul na odkaz Osobnost: Filosof Masaryk. Bohužel, dočkal jsem se jen zcela běžných řečí, k Masarykovi jako filosofovi skoro nic.

Tomu, kdo by se stručně a přece jenom méně povrchně chtěl k tomuto tématu opravdu něco dozvědět, doporučuji http://www.skaut.cz/duchovni/dokumenty/Masaryk.rtf

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jiri Janecek Seattle USA 15.9.2006 20:07

Re: Určeno čtenářům, kteří o TGM vědí něco víc.

Masaryk byl "kult" osobnosti v nasi rodine - to jeho "pravda vitezi" je v podstate velice pragmaticke - neprodat se mode/slave ktera trva 5 minut - nelhat pro instantni zisk.

Bylo by zajimave napsat hru/fikci jak clovek charakteru Masaryka zije nebo kandiduje v dnesni dobe lzi, propagandy a ideologiji. Multi-culture, socak, eko-terorista, feminista etc. - mozna i pata kolona - kdyby se zastal nejakeho chudeho muslima jako toho zida tenkrat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ing. Václav Křepelka, Ph.D. 15.9.2006 19:51

Určeno čtenářům, kteří o TGM vědí něco víc.

Děkuji autorovi, text je určen těm, kteří už o Masarykovi něco vědí. A z tohoto pohledu je výborný v koncentraci toho podstatného, páni všeznalí kritici.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 15.9.2006 17:25

Re: Jako Mečiar

moje babička Masaryka chválila a nejhorš byli podle ní komunisti - "dycky byli nejtlustější a po demonstraci jim lidi nabili hubu" (jen ve Strakonicích, bohužel).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

milan 15.9.2006 16:12

Jako Mečiar

K oslavovanému Masaryku se vyjádřila moje babička, která se narodila za "Rakouska", že vychvalovaný režim za Masarykovy první republiky byl nejhorší, který zažila, a že udělal jen to stejné jako Mečiar. Co k tomu dodat ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

penzista 15.9.2006 15:03

Autore,

tak nevím co jste chtěl svým sáhodlouhým blábolem říci. Spletl jste páté přes deváté a vyšel z toho pěkný nesmysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

baci 15.9.2006 10:15

ke kontrolám ve Zlíně

Malý doplněk ke komisionálním kontrolám nejen zahrádek ale i domků.Byl tam ještě jeden významný důvod.Do Zlína se začali stěhovat Valaši z okolních dědin  a pasek/kopanic/a náhle se octliv jiném prostředí-nevěděli co je záchot kohoutek z vodu moderní péče o dítě.Takže tyto kontroly sloužily též k seznámování lidí s moderními výdobytky-koupelna záchod atd atd.

Napsal jsem knihu o Batově nemocnici,která byla vždycky privátní a a.s.její systém zdravotní a sociální péče byl tehdy nejlepši v ČSR a heslem zakladatele a ředitele prof.dr.Alberta bylo,že centrem veškerého dění v nemocnici má byti pacient/klient.Podle batovského hesla náš zákazník náš pán.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

baci 15.9.2006 9:22

jen bych si dovolil doplniti

Je paradoxem,že 14.září 1886 ,tedy přesně před 130 lety se narodil Jan Masaryk

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L 15.9.2006 8:34

Dalkovy profesor

Vhodnejsi nez porovnani Masaryka s vudcem a risskycm kanclerem by bylo porovnani s nasimi delnickymi prezidenty. K tem delnikcym prezidentum patri i nas filozof samouk nedouk, co skoncil studia na stredni skole,  ehm ehm, a taky nas dalkovy Profesor. Dalkovy Profesor ma dokonce delnicky puvod.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Faust 15.9.2006 8:27

Tak obdivuje ten autor vic Hitlera než Masaryka?

Masaryka nazývá vůdcem, Hitlera literátem a dokládá dlouhými citáty z Mein Kampfu, zatímco Masaryka skoro necituje... Hitlerovy narozeniny jsou v dubnu, to se se svým bláboolem spletl, kdy jej dát do tisku...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L 15.9.2006 7:57

Dalkovy profesor

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jiri Janecek Seattle USA 15.9.2006 6:25

Muslim je alfou i omegou nesnází civilizovaného světa.(2006) =Žid je alfou i omegou nesnází civilizovaného světa.(1930)

O osm let později zplodil ovšem jiný „literát“, oč sušší spisovatel, o to náruživější řečník Führer, ein Großes Werk - Mein Kampf, v němž Žid je alfou i omegou nesnází civilizovaného světa.(1930?) A za této situace se ve stejně antisemitsky naladěném Česku Masaryk Hilsnera zastal – ne ze sympatií, ale z přesvědčení o nutnosti vítězství pravdy.

A za této situace se ve stejně antisemitsky (mulimove) naladěném Česku 2006

• reagovat
• nahlásit příspěvek