J. Jurax 8.9.2014 15:50

Re: Předně je třeba říct

Dubček - pokud by se znovu dostal do čela, opět by začal zavádět reformní komunismus, nic jiného totiž neuměl. A blbý národ by mu to žral ... ostatně i bez Dubčeka jsou komunisté třetí nejsilnější strana. Lidi jsou - přes osmačtyřicátý, teror padesátých let, okupaci a normalizaci pořád nepoučitelní. Chybí jim cenzura, kádrové posudky, výjezdní doložky a komunistické rovnostářství a diktatura dělnické třídy. A fronty na hajzlpapír, gumičky do stěračů, jižní ovoce i na maso.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 8.9.2014 15:43

Re: Předně je třeba říct

jen jeden omyl - západní veřejnosti - zejména intelektuálům - šupiny moc nespadly. Levíčáků je tam furt přesmíru - nakonec u nás taky, a to my to měli s první ruky. Komunisti jsou tady třetí nejsilnější strana, na komunální úrovni s nimi kolaboruje kdekdo a kdyby se socani tolik nestyděli za své soudruhy (jak dlouho jim to ještě vydrží), i ve vládě by byli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 8.9.2014 15:36

No, Dubček byl

po pendrekovém zákoně a demonstracích, kdy jsme skandovali Dubček a mlátili nás a semtam si i vystřelili esenbáci a ozbrojená pěst dělnické třídy, odepsaný muž. Neprotestoval, ba obhajoval to.

Tehdy nám došlo, že nepřijet v osmašedesátém bratrská pomoc, pokračoval by obrodný proces v nastaveném duchu - a věrný komunista Saša by za rok dva sám volal do Moskvy o pomoc. Protože s logickým pokračování jara - povolením soukromého podnikání, povolením dalších politických stran, zrušením vedoucí úlohy KSČ, otevřením hranic na západ a nakonec s výstupem z Varšavské smlouvy - což byly logické a očekávané kroky pro další období obrodného procesu - by komunista Dubček souhlasit nemohl. Mouřenín vykonal své, mouřenín se nechal vyšoupnout do Turecka a pak byl vykopnut. A mlčel, byl rád, že je rád. Asi si uvědomoval meze obrodného procesu a meze své.

Skoro jsem se v po sametu divil, že měl odvahu vylézt před lidi a jít do politiky.

Nakonec - čertví jak to bylo s tou jeho smrtelnou havárií ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Pauk 8.9.2014 12:52

Slovenský Král Lávra na pražském hradě.

V Česku není a ani nemůže být ani jediná autentická tradiční politická strana - jen Potěmkinova vesnice "standardní" Klauzemanovy prognosťácké vylhané "demokracie", složené ze sulcovitých nesoudržných tlup levorukých žvanilů, parazitů a zlatokopů s těmi nejpřízemnějšími motivy, stran a straniček vzniklých na troskách KSČ z jejich bývalých členů nebo jejich potomků. Nešťastní bývalí „pracující“ se drží zoufale těchto trosek jako trosečníci do sebe zhroucené parodie Titanicu. ODS i ČSSD nepřežijí své podvodné, šarlatánské a falešné "zakladatele" a nebude to žádná škoda. Tuto zdánlivě bezvýchodnou situaci lze výhodně využít pro vznik autentické, občanskoprávní politiky, založené na důsledné osobní odpovědnosti jak voliče, tak zastupitele, na zákonné bázi občanského zákoníku - nikoli na vylhaném "veřejném právu".

Blíže viz odkaz na konci příspěvku.„Nepartajnická politika“ (podobná nezávislé advokacii), na bázi občanského zákoníku založená, má reálnou a logicky zdůvodněnou šanci, a to univerzálně.Všechno už tady jednou bylo – jenom zodpovědný občanskoprávní, adresný a průběžný volební systém na bankovně účetním principu dosud nikoli.Nepomůže nic jiného, než úplná, obousměrná personální ručitelská adresnost a zpětnovazebnost volebního systému na voliče, včetně možnosti levného a voličsky osobně zodpovědného referenda i přímé volby kohokoli :

„Státy se prostě udržují těmi principy, na kterých vznikly“ (korupčník TGM).

Existuje stručný a logický, na partajích nezávislý projekt adresné spoluvlastnické demokracie (nikoli však falešné, diletantské a klamavé tzv. „přímé demokracie“): v článku „Právní stát" na google:

http://www.inuru.com/index.php/spolecnost/organizace-spolenosti/324-pravni-stat-volby

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 7.9.2014 17:29

Re: Předně je třeba říct

Máte pravdu. Pamatuji, jak plakal nad invazí CA : Tohleto mi soudruzi z Moskvy udělali. Rusové se od války snažili obsadit svou armádou naši republiku, ale podařilo se ubránit a největším oponentem byl kupodivu Antonín Novotný. A tak byl na jeho místo instalován na doporučení moskevských poradců Dubček měkýš a nerozhodný člověk. Pak stačilo správně nasměrovat některé novináře a kontrarevoluce byla tady. O ostaní se postarali užiteční idioti. Stačilo v srpnu 68 poskytnout bratrskou pomoc a Moskva měla to, o co 20 let usilovala - vojenskou přítomnost v ČR. Dubček - pokud by se znovu dostal do čela, opět by začal zavádět reformní komunismus, nic jiného totiž neuměl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Urban 6.9.2014 23:03

Díky za článek!

Možná i to křeslo předsedy FS bylo pro Dubčeka až příliš. Po srpnu 1968 se mohl a měl zachovat jinak. Měl aspoň odejít z politiky. Namísto toho se do poslední chvíle chytal funkcí, které na něj "zbyly", po předsedovi FS ještě dělal velvyslance tuším někde v Ghaně, nebýt ambiciozního Husáka, klidně by tu normalizaci v ČSSR dělal on.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 6.9.2014 20:16

Re: Předně je třeba říct

I když se možná naši komunisti prali mezi sebou, stejně všichni poslouchali Moskvu. Takhle byly všechny komunistické strany postaveny a Sověti si pomocí svých agentů, které měli nepochybně i mezi nejvyššími stranickými potentáty, jistě dokázali vždycky pohlídat. aby to tak bylo. A nevšiml jsem si, že by naši soudruzi měli nějaký problém znormalizovat režim po srpnu 68. Naopak, šlo jim to až podezřele dobře a rychle, takže to bylo určitě připravené dopředu. To, že došlo k nějakým personálním šachům, není podstatné. Ruští bolševici přece třeba v případě Slánského dokázali názorně, že si na nějaké sentimentální osobní vazby na věrné soudruhy nijak nepotrpí ...

Brežněvovi také asi čerta starého záleželo na obrazu Ruska na Západě. Určitě dobře věděl, že rozumné lidi nikdy neoblafl a že blbci na to extempore s "okupací" (při níž ani netekla skoro žádná krev) velice rychle zapomenou. Navíc mezi těmi blbci měl (i díky pookupační emigrační vlně) spousty svých lidi, kteří dovedli jejich názory správně usměrnit. Kovaní bolševici jako třeba Mlynář, Pelikán, Šik a další se dostali na západní univerzity a mohli v pohodě formovat názory západní inteligence. ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Sevrát 6.9.2014 17:25

Re: Socilista Wwerich má na převratu 1948 stejnou

I on podepsal Antichartu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Ondys 6.9.2014 16:55

:)))))))))))))) Velmi trefné se spodinou národa

POKLESLOST NEMÁ ELITU!

A levicový intelektuál patří k nejhlubší sedlině, která nedokonalému člověku nikdy nevěští něco dobrého od lidí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Brousková 6.9.2014 14:55

Re: Předně je třeba říct

"Soudruh Jaruzelski "..si se Solidaritou poradit mohl , protože v té době měli komunisté ve vedení polského státu naprosto shodný názor na to, kdo je jejich nepřítel. V osmašedesátém u nás to naopak byli totálně navzájem  rozeštvaní právě komunisté na vládní úrovní, kteří začali svůj vzájemný "boj o zrno". Tím dokonale ochromili svou akceschopnost. Nejlepším důkazem je právě skutečnost, že se nebyli po okupaci schopni  domluvit ani na byť jen symbolickém vzniku  tzv.dělnicko-rolnické vlády. V Polsku na rozdíl od nás, táhla celá vláda a nejvyšší komunisti za jeden provaz. Kdo měl podle vás, být tím našim Jaruzelskim? Svoboda? Stačil ovšem u nás pouhý rok a jak dopadly demonstrace při  prvním výročí srpna? To už bylo v době, kdy  si  naši komunisté navzájem vyjasnili kdo je kdo  a s Brežněvem za zády a okupační armádou v zemi jim narostla ramena.Ramena narostla i milicionářům a estébákům a celé té spodině národa na ministerstvech a výborech KSČ od závodů až po okresy a kraje Stejně tak v  armádě a SNB , Že by Brežněv byl takový trouba, aby se pustil do takové akce, kdyby to mohl vyřešit jinak, není přílš pravděpodobné. Už jenom skutečnost, že se na nejvyšší post ve státě i v partaji dostal Husák, který se do srpna prakticky nijak neangažoval a ne Bilak či Indra nebo Kolder , svědčí o tom komu Brežněv věřil a na koho se mohl spolehnout.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 6.9.2014 12:32

Re: Předně je třeba říct

Brežněv sem vlítnout určitě nemusel, na likvidaci obrodného procesu by stačil patřičný pokyn našemu bolševickému načálstvu. Vzpomeňte si jak v roce 1980 poradil soudruh Jaruzelski se Solidaritou - i bez Ruských tanků. A to jsou Poláci určitě větší divoši než my. Češi nejsou národ, který by za svou svobodu bojoval. Co tím pompézním vojenským cvičením pěti států Varšavské smlouvy vlastně sledoval, to se můžeme jen dohadovat. Minimálně se komančům v mase posrpnových emigrantů podařilo na Západ dostat spoustu špiónů a ideologických diverzantů ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Brousková 6.9.2014 10:31

Re: Předně je třeba říct

"Moskva to tady měla pevně v rukou"..? Měla to tady tak pevně v rukou, že k nám muselo vtrhnout přes půl milionu turistů s tanky, bombarďáky a dokonce i stíhačkami. (Když k nám v devětatřicátém  vtrhl Áda, tak  těch jeho zabijáků nebyla ani polovina). Moskva to sice měla "pevně v rukou" ale  cena, kterou za "bratrskou pomoc" musel Brežněv zaplatit, byla totálně zlikvidované mezinárodní komunistické hnutí, které se už nikdy z té rány nevzpamatovalo. Protože to co se u nás skutečně odehrávalo po příjezdu sovětských turistů, bylo perfektně zdokumentované díky zahraničním novinářům.A právě ten kontrast mezi tvrzením TASSu a autentickými filmovými a fotografickými záběry, po jejich zveřejnění otevřel oči i komunistickým  obdivovatelům CCCP na západě. Od té doby už nikdy nehráli komunisté významnější roli ani v takových baštách komunismu jakými byly do té doby třeba Francie  a nebo Itálie. Takže se dá říci, že Brežněv vyhrál hospodskou rvačku, ale díky tomu prohrál válku. Že naši reformní komunisté nikdy neměli v úmyslu se vzdát "vedoucí úlohy strany" a  že původně šlo jen o vnitrostranickou šarvátku na celé věci nic nemění. Ve všech komunistických  zemích, byli v té době dávno odstaveni od moci největší sekerníci z padesátých let. Jen u nás byli dál v sedle. Aby je mohli ti noví zkompromitovat, bylo nutné vytáhnout na světlo jejich staré zločiny. K tomu bylo ovšem nutné omezit cenzuru.  Jenomže když se to stalo, otevřeli tím  stavidla , která potom už nemohli zavřít. A tak pluli s proudem a předstírali, že vše ještě řídí. To platí pro  Dubčeka i pro ty druhé. A tak Brežněvovi nezbylo nic jiného, než vše vyřešit silou. Patrně se domníval, že to propagačně zvládne, jako to "zvládl" Chruščov v Maďarsku v šestapadesátém. Jenže svět už byl někde jinde. Hlavně informatika. A to byl ten hlavní důvod, proč západní veřejnosti spadly šupiny s očí. A komunistická ideologie přestala ve svobodném světě hrát úlohu, kterou hrála do té doby.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Janyška 6.9.2014 9:46

Socilista Wwerich má na převratu 1948 stejnou

zásluhu, jako ostatní socialisté, tedy i komouši... Dzp.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Ondys 6.9.2014 9:03

Re: :))))))))))))) Nevěřil jsem vlastním očím ani uším,

Pane Hašku, máte velice smutnou pravdu :)))))) na rozdíl od svého slavnějšího jmenovce. Nic jiného nám nezůstalo k optimističtějšímu pohledu. Se socialistickým přerozdělováním a nikdy jinak!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 6.9.2014 8:51

Re: Předně je třeba říct

Jinými slovy.

Dubček byl "pouze komunista". Důležité! Pro mnohé nikoliv.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 6.9.2014 8:49

Re: :))))))))))))) Nevěřil jsem vlastním očím ani uším,

Přiznejme si, že po letech "sucharůsoudruhů" to opájelo. V tom to bylo. I malinká změna byla jak rajská hudba.

Mně bylo třináct, ale pamatuji tu atmosféru a hodně občanů (těch jednodušších) po dvaceti letech "temna" bylo ochotno (velice) věřit komunistovi (nic více Dubček nebyl, připomínám opakovaně totéž o 70 procentech chartistů).

Zbývá jen se poučit a zapamatovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 6.9.2014 8:43

Nesuď, abys nebyl souzen!

Dubček jest ale ypickým představitelem docela jednoduchého politika (KSČ) který něco dělá, neví co bude za půl roku, nedívá se kolem (SSSR).  Sní o něčem. Lid v dané chvíli má ovšem skoroorgasmus .......

Stav věci lze ovšem většinou tleskajícího národa rozkódovat až za několik let (zde u Dubčeka dříve, již po měsících). Nejpozději v roce 1969.

Možná to Dubček "myslel upřímně". Ale pro politika, který chce zemi vylepšit, řídit a někam dovést, možná až negativní vlastnost.

Proč zapomínáme ve veřejném životě/službě na slova -korektní konání- a neustále sníme o hodných, upřímných, nezištných a já nevím vůbec jakých "pro všechen lid" skvělých politicích.

Ale lid má sklony hledat "politiky zachránce". Občan hledá politiky "správce". Pouze. Občan totiž jest skromnější a netouží po nemožném.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Ondys 6.9.2014 4:51

:))))))))))))) Nevěřil jsem vlastním očím ani uším,

když masa opojně řvala: "Ať žije!" po tom, co v minulosti předvedl, a ukazovala všem prostřednictvím televizních kamer svazky klíčů od nabytého majetku, aby si kdejaký :)))))))))))) mazaný darebák mohl připravit :)))))))) šperhák!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Ondys 6.9.2014 4:13

:))))))) Nezištných maskotů pro socialistické přerozdělování

je u nás nekonečná spousta, třeba i upřímný svazák Standa musel každého společensky příkladného vol:)))))iče potěšit...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 6.9.2014 2:13

I když na první pohled bylo zřejmé,

že je to obyčejný blekota, tak jako maskot a výtah k moci byl v listopadu 1989 Dubček dobrý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 6.9.2014 0:52

Předně je třeba říct

že představa, jak vedoucí bolševici u nás v roce 1968 spouštěli něco, co by se dalo nazvat rebelií vůči Moskvě, patří do říše pohádek. Moskva to tady měla stále pevně v rukou a bolševičtí papaláši by se bez požehnání z Moskvy asi neodvážili ani jít na záchod. Celé Pražské jaro bylo ze strany bolševiků jen komedií, sehranou plně v režii Moskvy (bez ohledu na to, co si mysleli a dělali lidé mimo stranické vedení).

A Dubčeka myslím velice dobře charakterizuje toto - v listopadu 1988 obdržel Dubček čestný doktorát Univerzity v Bologni a soudruzi mu (zřejmě už v rámci přípravy na sametový převrat) povolili, aby si mohl tuto poctu osobně převzít. Pronesl při tom (značně dlouhý) projev, který pak vysílala Svobodná Evropa (v té době už, zřejmě rovněž v rámci příprav na samet, nabyla rušená). Protože jsem v té době ještě choval nějaké iluze o roce 1968, byl jsem zvědav, co řekne "hrdina Pražského jara". Přiznám se že jsem to slovní blití nevydržel poslouchat moc dlouho, ale z té části, kterou jsem vyslechl vyplynulo, že jediné, co soudruha Dubčeka na událostech kolem roku 68 trápí, je křivda, které se na něm jeho rodná milovaná strana dopustila tím, že jej vyloučila ze svých řad. Přestože byl vždycky dobrým komunistou ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek