5.5.2024 | Svátek má Klaudie


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
F.Vízek 28.4.2006 18:28

Srovnání, které se vnucuje

Norimberský proces s válečnými zločinci se konal půl roku po válce a trval skoro celý rok. Prohlásil SS, SD, gestapo a vedoucí štáb NSDAP za zločinecké organizace. Počet členů v těchto institucích musel jít v tehdejším Německu do milionů. Tribunál na základě dohody čtyř velmocí (USA, SSSR, Velká Británie, Francie) soudil v Norimberku 22 špiček Hitlerova režimu za vedení agresivních válek, za válečné zločiny a za zločiny proti lidskosti.

12 osob bylo odsouzeno k smrti, zbytek k trestu odnětí svobody, někteří dostali doživotí, někteří byli osvobozeni. Přes rozjitřenou drsnou poválečnou atmosféru mezinárodní tribunál hledal, zvažoval a dokazoval každému obviněnému konkrétní vinu. Soudce lynč se nekonal.

Některé reakce na věcné problémy (jarka, Ladislav N., huhu, conqueror apod.) jsou dokladem, že řada lidí i 60 let po Norimberku nedospěla k jinému než bolševickému a nacistickému způsobu boje s oponenty. Zapomněli, že každá totalita začínala verbálními útoky na lidi za jejich názory a skončila šibenicemi? Proč ony metody oživují? A proč tak  málokdo na jejich nehoráznosti reaguje?

Jan Zachrta aka JZD 30.4.2006 9:48

Re: Srovnání, které se vnucuje

Norimberský proces s válečnými zločinci se konal půl roku po válce a v té době třeba v USA nesměl černoch jet s v jednom autobuse s bělochem, Stalin plánoval pogromy a Britové v Indii mydlili Indy klackama hlava - nehlava. Nic tím nemyslím, jen to připomínám.

Haf 1.5.2006 22:54

Re: Srovnání, které se vnucuje

Trefný to je, až na to, že my nejsme jako voni a dodneška máme holý ruce. Po 89 měl bejt pořádnej Norimberk, pár bolševiků mělo tady viset za svý zločiny (min. v 50tých letech, za vlastizradu v 68) a mělo se jasně říct, bolševika už nikdy. Jenže sme skočili na špek režii StB a KGB a dodnes skáčem, jak voni pískaj, tahaj za šňůrky. Takovíhle Vízkové by dneska jistě zpívali jinou. A nemyslím, že modrou, prostě jinou. A to není vo verbálním útoku, je to jen konstatování fakt.