Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KONVOJ: Anabáze nejen s Dragouny
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Podešva 25.3.2015 20:31blá blá blá Putin žere děti
|
|
J. Novak 25.3.2015 20:15Logika věci Dříve než Rusové se na našem území objeví ozbrojené hordy oslavující Banderu, které prohlásí, že toto území je odpradávna Velkou Ukrajinou a místo češtiny a slovenštiny se ve školách budete učit ukrajinsky. (Nebo také možná i polsky). |
|
|
J. Podešva 25.3.2015 18:46tu barnumštinu jste začali dělat vy, rusofilové, ... Zejména pánové Vyvadil, Hájek a komouši všeho druhu. Kdyby nezačali povykovat o okupaci, byl by klid. |
|
V. Novák 25.3.2015 15:18Čemu říkáte "získat zpět"? ... |
|
|
V. Novák 25.3.2015 15:17Tak znova - problém je v tom cirkuse okolo. Vojáci NATO se přemísťují přes naše území často. Ale ta barnumština se kolem toho nedělá. |
|
|
V. Novák 25.3.2015 15:16Re: Jasan, Třeba to, že Besarábii Rumunsko odtrhlo od Ruska - ač mu nikdy nepatřila. A pak se samozřejmě návrat téže do SSSR vezme jako zavrženíhodná loupež. Ač ji Rusko "uloupilo" kdyžtak Turecku. Spolu se zeměmi, z nich posléze vznikly jak Rumunsko, tak Bulharsko... |
|
|
J. Podešva 25.3.2015 15:12nechápu v čem je problém Jsme členy NATO. Je dobře, že jsme členy NATO. A vojáci NATO se musí přemístit z bodu A do bodu B. A cesta vede přes naše území. Já v tom nevidím žádný problém. A jestli tím někdo chce ukázat naši sounáležitost s NATO, tak je to jenom dobře. Chceme-li od NATO obranu před Ruskem, tak taky musíme přispívat. A tohle je to nejmenší. |
|
|
V. Novák 25.3.2015 15:09Re: Jasan, To je právě problém, že se vybere nějaké "vhodné" datum a vše před tím se pomine. |
|
|
V. Novák 25.3.2015 15:08K NATO přece přispíváme léta, tak proč se ptáte? V Jugoslávii, v Afghánistánu, v Iráku - jen abych vyjmenoval ty největší. |
|
K. Frauknecht 25.3.2015 11:57Re: Jasan, ale tady hovoříme o "nové" Evropě a jejím dělení po první velké válce (po rozpadu tří mocností). |
|
|
V. Novák 25.3.2015 11:36Obecně se národy, které měly společné hranice moc nemilují. Číňané, Vietnamci a Khmérové. Korejci a Japonci. Arméni a Turci (i Azerové). Oseti a Gruzíni nebo Abcházové a Gruzíni. Koneckonců - my a Němci... Němci a Francouzi... |
|
|
V. Novák 25.3.2015 11:33Re: Hlavně nelhat :-) Těžko říct kdo začal. Říše českého Boleslava taky sahala někam na pozdější Červenou Rus. Poláci od 13. století využívali toho, že Rus (všechny Rusi) byla oslabena mongolským vpádem a ukrajovali co mohli. Nebyli samo. Litevci, Němečtí, Livonští a Mečoví rytíři nebo Svédové se taky činili. Proti Ordo Teutonicus dokonce Alexandr Něvský spolupracoval s Hordou. Od vzniku Ruska, tedy někdy od 15. století se neustále bojovoalo a jednou měli navrch Poláci s Litevci, jindy Rusko. Jednou protáhl litevský Vytautas až na Krym a přivezl si odamtud svou turkickou židovskou gardu, jindy Rusové zatlačili Rzec pospolitou na západ, u Grünwaldu pomáhaly ruské oddíly Polákům a Litevcům proti Teutonům, jindy Poláci obsadili skoro celou Litvu... |
|
|
V. Novák 25.3.2015 11:25Re: Rád bych To si mohl Havlíček nastudovat předem - stačilo si projít historii od 13. století. V 17. by našel Chmelnického s Poláky ubičovaným synem a příklonem Malé Rusi k Rusku. Tedy - ne že by Malorusové byli ti beránci - viz Taras Bulba. |
|
|
V. Novák 25.3.2015 11:19Tou částí Rumunska myslíte Besarabii? Mohla byste mi říct, kdy v historii patřila Besarabie Rumunsku - kromě období od okupace v r. 1918 do r. 1940? |
|
|
L. Křivan 25.3.2015 11:03Re: Rád bych Díky za kvalitní informaci. |
|
|
K. Frauknecht 25.3.2015 10:57Re: Hezké Za 1* :-). |
|
|
K. Frauknecht 25.3.2015 10:55Re: Hlavně nelhat :-) Vrací se do kasáren dost blbě :-). A Polsko-Ruské slovanské kočkování zkreslujete! Začali polští slované (kupodivu :-)!). Správně píše paní Brousková níže. |
|
|
M. Urban 25.3.2015 10:27To jsou paradoxy Proč někomu vadí, když se vojáci vracejí do kasáren? I taková běžná věc se stane v rukou pitomců záminkou k protestu. Sovětské Rusko nechtělo dopustit, aby Polsko získalo zpět velké části Ukrajiny a Běloruska a tak vtrhlo na jejich území. Rozhodující v této rusko-polské válce byla bitva u Varšavy v roce 1919, kterou Rudá armáda prohrála. Rusko vždy sleduje jen své zájmy, slovan neslovan! |
|
|
J. Podešva 25.3.2015 10:16Hi boys, you are wellcome. A beer for you :-)
|
|
|
B. Brousková 25.3.2015 10:07Re: Rád bych Tzv.Curzunova linie, byla původně jen demarkační čarou, na které se zastavily armády po skončení války. Jenže potom Poláci využili zmatků na "ruské" straně a zaútočili na tehdy Rusy zabrané území. Rusové provedli protiofenzivu a dostali se až k Varšavě. Tam utrpěli drtivou porážku, ze které se pak vzájemně obviňovali Tuchačevský a Stalin jako velitelé severní a jižní armády. A Poláci se proto dostali hluboko na území za demarkační čarou. Po drtivé porážce Rudé armády na řece Němen potom požádal Lenin o mír. Poláci se odmítli vrátit na území za Curzunovu lini a spojenci jejich rozhodnutí respektovali. Je ovšem potřebné vzít v úvahu, že na "sporném území" žila různojazyčná směsice Poláků, Ukrajinců, Bělorusů a dalších národností a že při předcházejícím tzv, trojím dělení Polska v osmnáctém století mezi Rusko a Prusko (na kterém se podílelo i tehdejší Rakousko) se polské hranice neustále několikrát měnily a nijak nerespektovaly národnostní a jazykovou otázku tam žijících obyvatel. Takže určit hranici, která by byla stejně "spravedlivá" ke všem, nebylo prakticky proveditelné. |
|
|
K. Janyška 25.3.2015 9:59Amíci, konečně. Vítám vás. Kde jste byli tak dlouho ? Dzp. |
|
|
K. Frauknecht 25.3.2015 9:17Re: Jo. Musí být ze svých dějin dost vedle! Viz jejich depolonizace a následná zpětná polonizace. Nevím, který z obou procesů byl drsnější. |
|
|
K. Frauknecht 25.3.2015 9:11Re: :-) Ano, je to tak. |
|
|
S. Ševeček 25.3.2015 9:06Re: Rád bych Myslíte v NACO? Tedy v USA šaltpáce imperialismu? Naše vrahy bychom si měli zabíjet sami. A být k tomu po zuby vybaveni. To je podle mně podstata článku 5 Smlouvy. |
|
|
S. Ševeček 25.3.2015 9:05Re: Rád bych Navíc do roku 1939 okupovali i území, přiřčená po Velké válce vítěznými mocnostmi Rusku. (SSSR obsadil na pozim 1939 na úkor Polska pouze tato území) |
|
|
B. Brousková 25.3.2015 8:47Re: Rád bych Podkarpatská Rus byla plošně veliká asi jako polovina územi Sudet zabraných Hitlerem. Poláci toho zase tolik nezabrali , to víc zabrali Slovákům Maďaři. |
|
|
B. Brousková 25.3.2015 8:43Re: Rád bych Karel Havlíček po své návštěvě Polska a po svém pobytu v Rusku napsal, že Poláci jsou vlastně jako "Rusové se svázanýma rukama". Původně se prý domníval, že boj Poláků s Rusy je boj beránka s vlkem, potom prý poznal, že je to boj dvou vlků mezi sebou a jejich obětí a tudíž "beránkem", Malorus.Tak se tehdy říkalo Ukrajincům. |
|
|
F. Lesniak 25.3.2015 8:39Re: Rád bych Takže máme vlastně štěstí, že jsme s Pšonky v jedné organizaci, protože by zase mohli napadnout a zabírat naše pohraničí. |
|
|
K. Frauknecht 25.3.2015 8:30Re: Rád bych S těmi hranicemi jsem to tušil :-). Je faktem, že jsou Poláci trochu extra. Mezi oběma velkými válkami stihli vojenské půtky se všemi svými sousedy (i s agresivní ČSR :-)). |
|
|
B. Brousková 25.3.2015 8:21Re: Rád bych Polský národ.?. Ono není asi náhodné že Rusy jako národ příliš nemilují ti co měli to "štěstí", že s jejich státem měli někdy společnou hranici. A to Poláci léta letoucí měli. My nikoliv. Ještě za první republiky i s Podkapatskou Rusí, jsme na východě sousedili s Polskem a Rumunskem. Což se změnilo po zabrání východního Polska , Podkarpatské Rusi a části Rumunska Stalinem. Takže nedostatek informací v tom asi nebude. Spíše dostatek paměti. A pokud někdo vidí problém s průjezdem konvoje jako rozhodnout se mezi Ruskem a USA , není se co divit , že Poláci jako národ se už rozhodli. A patrně stejně jako obyvatelé Litvy, Lotyšska, Estonska, atd. |
