Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EVROPA: Proč chybí vážná diskuse o ekonomických tématech?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Rada 28.5.2018 16:19Re: Pro mne jsou hlavní dnešní porblémy tyto: Tvrzení, že mír udržely jaderné zbraně můžete udělat nejspíše jen proto, že v kritickou chvíli si jedinci udrželi "rozum" na uzdě. Nemámli pravdu, domyslete si jak by asi dlouho trvala civilizace pokud by co by se záhy stalo že by by kde kdo měl k dispozici jadernou pumu či jinou zbran hromadného ničení. Třeba jeden ze sta lidí - a pak stále více... Pro Vás a vám podobné to ale může být příliš obtížný úkol na představivost a proto jsem rád, že tak ničivou zbran k dispozici právě Vy nemáte. |
|
P. Vaňura 28.5.2018 16:43S těmi jadernými zbraněmi je to asi pravda Politici nevěděli, co by jaderná válka udělala ale patrně by devastovala válčící země a zůstaly by neválčící. Změnilo by to poměr sil. |
|
|
P. Rada 28.5.2018 15:47Re: Pro mne jsou hlavní dnešní porblémy tyto: Mám za to že sice ty rizikové faktory pojmenováváte zprávně ale opomíjíte fakt, že celoplanetárně může takové "prasknutí" probíhat v průběhu několika lidských generací. Lidé si toho pak ve své většině prostě ani nemusí všimnout a i tak nastane svým způsobem konec jedné významné epochy. Na toto téma vyšla knížka skupiny autorů s příznačným názvem "Něco překrásného se končí": https://www.databazeknih.cz/knihy/neco-prekrasneho-se-konci-kolapsy-v-prirode-a-spolecnosti-44446 |
|
B. Rameš 28.5.2018 11:48Co je to tedy ekonomie? Fyzika, respektive znalost jejích zákonů, nám umožňuje spočítat, kolik otáček snese turbína vyrábějící elektřinu nebo jaký výkon potřebujeme, aby raketa letěla. Znalost chemie nám umožní vyrobit benzín i silonky, biologie nám umožňuje pěstovat úspěšně více plodin a poradí, jak chránit zbytky přírody. K tomu netřeba provozovat diskuze, protože přírodní zákony fungují celkem bez ohledu na naše názory. Ekonomie, zejména v makro měřítku, mně přijde jako sofistikovanější sociologie - věštění procesů, které mají tolik proměnných, že se vypočítat nedají. Ekonomové zajisté laikovi prominou (nebo ne, je mi to stejně jedno). To, čemu se věnuje pan Klaus, bych nazval spíše ekonomickou politikou, což, pokud článku správně rozumím, je paradoxně věc, před kterou varuje. |
|
|
O. Uživatel 28.5.2018 12:43Uživatel požádal o vymazání |
|
Č. Berka 28.5.2018 13:16Re: Co je to tedy ekonomie? myslíte, že se OBJEVÍ nové chemické prvky? |
|
|
O. Uživatel 28.5.2018 13:36Uživatel požádal o vymazání |
|
|
F. Houžňák 28.5.2018 15:01Když jste si to ověřoval, můžete nějaká ta bílá místa jmenovat? Dám to příště studentům do písemné zkoušky, aby si taky užili a zasmáli se. |
|
|
O. Uživatel 28.5.2018 15:25Uživatel požádal o vymazání |
|
|
F. Houžňák 28.5.2018 16:27Dobře, tedy: "nový prvek" znamená něco, co má v jádře takový počet protonů, který nemá žádný ze známých prvků. Pokud to rozšíříme na antihmotu, tak i antiprotonů. Počet protonů (atomové číslo či protonové číslo) v jádře charakterizuje prvek a určuje jeho místo v periodické tabulce prvků íměni Mendělejeva, počet neutronů (při stejném atomovém čísle) pak jednotlivé isotopy stejného prvku. A my známe prvky s atomovým číslem od 1 do asi 103, a mezi nimi jsou lautr všechny "normální" prvky až do uranu (A=92), žádný nechybí. Fyzika (teoretická jaderná) nám říká, že nezná žádnou zásadní překážku toho, aby ke každému prvku existoval "antiprvek" s jádrem z antiprotonů a antineutronů, akorát že je neumíme připravit a pak eventuelně udržet. To ovšem nejsou, v našem reálném světě, žádné "nové" prvky, to jsou "staré" prvky-exoti, kteří okamžitě anihilují. Svými vlastnostmi (chemickými, a to je to, co v "reálném" světě a reálném použití charakterizuje prvek) se nemají lišit od prvků našich, neanti. Celá antihmota je ovšem záležitost jaderné fyziky a ne chemie. Taky když někdo hovoří o "novém" prvku, nemyslí antihmotu, ale nový transuran, kterého se podařilo v nějakém urychlovači připravit pár atomů. Pro bližší informace použijte intěrnet, "periodická soustava prvků" či nějaký anglický/německý/ruský atd. ekvivalent, podle toho, jaké jazyky ovládáte. |
|
|
P. Vaňura 28.5.2018 15:19Periodická soustava je opravdu zaplněna celá, některé prvky ale musely být připraveny uměle, protože v přírodě NEMOHOU existovat (promethium, technecium, strašně nepatrně by jich mohlo být v uranové rudě). Je prokázáno, že "mezi" prvky už jiný být nemůže (skoro sto let). Další prvky, těžší než uran, jsou postupně připravovány uměle. |
|
|
O. Uživatel 28.5.2018 13:46Uživatel požádal o vymazání |
|
|
P. Vaňura 28.5.2018 15:22Že to jde doplnit jenom "NAHORU," nad nejtěžší zatím připravený prvek Oganesson (analog radonu) s atomovým číslem 118. |
|
|
F. Houžňák 28.5.2018 15:00Známe všechny, ale úplně všechny fyzikální vztahy, které potřebujeme k životu na Zemi, a to v blahobytu. Známe i mnohé fyzikální vztahy, které nám jsou v běžném životě pro kočku. A ty, co neznáme (a tudíž nemůžeme využívat, protože o to a o nic jiného jde), nám jsou momentálně lhostejné, ať už jsou tak či onak. V chemii byly objeveny všechny relevantní prvky a další (transurany) dovedeme v mizivých množstvích připravit, ale praktický význam teď žádný nemají. |
|
|
O. Uživatel 28.5.2018 15:31Uživatel požádal o vymazání |
|
|
F. Houžňák 28.5.2018 16:33Přečtěte si Egypťana Sinuheta a vždycky si před spaním opakujte Kaptahovo poučení: O budoucnosti nikdo nic neví. Jistě, za tisíc let si budete stavět z transuranů ploty, nebo taky jezdit na velbloudu a chcípat hlady. Takhle se můžete posmívat všemu, nesvědčí to ovšem - no, asi uhodnete o čem. |
|
|
P. Vaňura 28.5.2018 16:36Transurany (lehčí) dovedeme připravit v dost značných množstvích a praktický význam mají některé obrovský (plutonium). Ale používá se třeba i kalifornium. |
|
|
F. Houžňák 28.5.2018 16:44Slovo "značné" je velmi relativní, zkuste si srovnat množství vyrobeného plutonia třeba s množstvím takového lanthanu na Zemi, abych použil nějakého exota a ne třeba křemík. |
|
|
P. Vaňura 28.5.2018 16:59Zkuste si porovnat význam plutonia s významem lanthanu! |
|
|
F. Houžňák 28.5.2018 17:21Nejde o význam, jde o množství, no tak to srovnejte třeba s vápníkem, když se vám lanthan nelíbí. Ten je důležitější, bez vápníku bysme tady nebyli, ale plutonium nepotřebujeme. A pak zauvažujte o tom, co je to "značné" množství. |
|
|
Z. Lapil 28.5.2018 18:22Re: Co je to tedy ekonomie? Matně si vzpomínám, že tabulku prvků kompletně vytvořil právě Mendělejev, a to, že ji udělal perfektně, naznačovalo mimo jiné to, že tam měl několik málo volných míst (snad dvě) pro prvky, které "zcela jistě existují, ale ještě je nikdo nikdy neviděl". Jeden z nich snad byl rádium, ale to spíš odvozuju než že bych si něco takového pamatoval. Další věc je, že lze (teoreticky donekonečna? Nevím, proč ne, ale to u mně zas tolik neznamená) uměle připravovat (nebo vyrábět? Zatracenej Zeman, s tím Novičokem mě naprosto zmátl) další a další "větší" - správněji těžší - prvky, nejspíš asi dost nestabilní na to, aby se rozpadly dřív, než je někdo identifikuje. Doufám, že jste se v té poslední větě neutopil :-). |
|
|
P. Vaňura 28.5.2018 12:53Re: Co je to tedy ekonomie? "věštění procesů, které mají tolik proměnných, že se vypočítat nedají" S tím by pan Klaus a tady pan Janyška naprosto souhlasili a proto zdůrazňují úlohu TRHU. kde se projevuje VÝSLEDNICE všech těchto procesů, aniž by jednotliví účastníci museli vědět, jaké ty procesy jsou. Toto zdůrazňují všichni liberální ekonomové! |
|
|
A. Alda 28.5.2018 11:07Ano pane. Prohráli jste. A s vámi jsme prohráli i my. Rozumní ekonomové stejně jako slušní lidé a autentičtí křesťané svůj svět už prohráli. Nevystoupíme-li z EU, je po nás veta a v historii budeme méně než nubijští útočníci na Království Horního a Dolního Nilu. |
|
|
V. Lunák 28.5.2018 11:01Mnoho omylů Čisté ekonomii se můžete věnovat na akademické půdě, čímž se nechce v žádném případě říci, že se jedná o nepraktickou či neužitečnou činnost. Ekonom, který se však zapojuje do diskuze o (především) národohospodářských otázkách, však lže sám sobě, pokud je považuje za v nějakém smyslu ryze ekonomické. Vzato z jiného pohledu, v především 70. a 80. let se ekonomové pokoušeli pronikat i do jiných společenských disciplín (sociologie, psychologie, kriminalistika, historie, právo), něco z toho zbylo a stále existují jedinci, kteří se tím pokouší zabývat, většina z toho však byla rychle zapomenuta, protože to především nedávalo žádný smysl. Nejde o to, zda jsou tržní selhání (ne)přijatelná, jde pouze o to, že jsou, čímž s výjimkou ideologických dogmatiků je jasné, že ekonomie založená na dokonalé konkurenci, která se stále v základních kurzech ekonomie vyučuje, a ze které explicitně či implicitně vycházejí liberálně orientované ekonomické školy, je mesmysl. Nemá nic společného s realitou. Ekonomické vidění světa z pohledu moderní ekonomie snad nebylo nikdy dominantním proudem, hájit ho v uvedeném smyslu tedy bylo passé vždy. Ekonomie samozřejmě je predikční disciplína a dobrému ekonomovi nemůže činit problém současně laikovi vysvětlit, proč jev jako finanční krize nikdy predikovat nemůže. Ty dvě roviny nejsou v rozporu. |
|
|
M. Pivoda 28.5.2018 11:00Důstojné diskuzní téma pro ekonoma Několik desetiletí financovaný málo slibný projekt neuronových sítí v kanadské tržní ekonomice: “The University of Toronto kept the tiny field of neural networks alive for decades when it looked like it might never solve a real world problem.” Jak je možné, že ten výzkumný projekt v Kanadě nezabila Neviditelná ruka trhu? V Česku, pod dogmatickou vládou ekonomů, by ten projekt určitě nepřežil. Dnes ale právě ten směr představuje hlavní směr vývoje umělé inteligence a ekonomickou bonanzu pro ty státy, které se tomu tématu aplikačně věnují. |
|
T. Hraj 28.5.2018 11:58Re: Důstojné diskuzní téma pro ekonoma U výzkumných projektů se většinou nepředpokládá, že si na sebe vydělají a jejich přežití tedy nebývá závislé na (neviditelné ruce) trhu. Doufám, že jste se svým příspěvkem nepokoušel dokazovat, že trh je nesmysl. |
|
|
M. Pivoda 28.5.2018 12:20Pro T. Hraje Ne, trh není nesmysl. To jsem určitě nechtěl zde říci. Je to určitě užitečný nástroj, ale poněkud tupý nástroj oproti inteligentní ruce inovátora. Dobře si ale pamatuji, jak v době politického vrcholu Václava Klause se v Česku přistupovalo k výzkumu a inovacím. V té době mělo úplně všechno v Česku vyřešit právě (málo inteligentní) Neviditelná ruka trhu. Dokonce i nakupování volebních hlasů. Zpět k tématu. Umělá inteligence má dnes absolutně nejvyšší tržní potenciál do budoucnosti. Nabízím svůj diskusní příspěvek proto jako téma k zamyšlení, co bylo v minulosti učiněno špatně, aby se lidé z toho poučili. To je normální postup. |
|
|
T. Hraj 28.5.2018 12:37Re: Pro T. Hraje Ano, základní výzkum asi tehdy trpěl a i ten aplikovaný byl pod přílišným tlakem vydělávat. AI má "absolutně nejvyšší tržní potenciál" vůči čemu? Kromě toho AI je široký pojem. Například naše pračka na prádlo je také docela pokročilá a umí i reagovat na některé podněty z venčí. |
|
|
M. Pivoda 28.5.2018 15:03Pro T. Hraje podruhé Tzv. umělá inteligence proniká úplně do všech odvětví i oborů, a proto má nejvyšší tržní potenciál ze všech možných technologických inovací. Výzkum umělé inteligence, který zázrakem přežil v Kanadě na Univerzitě v Torontu (a nikoliv v USA na respektované Carnegie Mellon University!) představuje specializovanou inteligenci. Zatím má hodně daleko do obecné umělé inteligence, o jejíž aplikaci jsem se pokoušel před 30 lety na VUT Brno. Ale ta UI vydělává už peníze, docela velké peníze už dnes: například rozpoznávání obrázků, samořídící automobily a také pračka T. Hraje. |
|
|
P. Vaňura 28.5.2018 12:55Lidé, kteří se pokoušeli trh nahradit, došli k nepěkným koncům. Viz. inteligentní inovátoři Stalin a Hitler! Ti se snažili tu hloupou ruku trhu nahradit se známými výsledky! |
