třetí 18.2.2009 9:08

Aby jste si nevynadal Astone !

Tenkrát, v těch padesátých létech, byl všední život příšerně nudný, fádní, udušený, nedělo se nic, co by nebylo povoleno, a povoleno nebylo prakticky nic, takže spartkiáda byla úžasné vybočení z té šedé uniformní všednosti. A jindy zase píšete, jaká dobrodružství jste v dětství zažíval. Tak jak to bylo.?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Frank 18.2.2009 8:58

Tak kromě toho, že Neffův otec byl na manuální práce kopyto, jsme se

dozvěděli vlastně co? Sám jsem v Praze necvičil, ale dobře si pamatuji, svoji matku, která cvičila za ženy a hodně si považovala, že do Prahy jet může. Pro škarohlídy-nikdy nebyla v KSČ. A těm, kteří cvičili bylo naprosto ukradené, jestli komunisté tímto nahrazují sokolské slety. Stejně tak jsem nikdy neslyšel, že by někdo v mém okolí na spartakiádu nadával.  Asi žiju někde jinde. Ale co čekat od člověka, který viděl přitloukat rozžhavenými hřebíky podkovy a jeho otec požíval k sestrojení krychle Pathagorovou větu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jan Novotný 18.2.2009 8:56

vzpomínka

Taková zajímavost: v českých zemích byla asi spartakiáda všeobecně přijímána vlídně, ale na Slovensku už méně. V nějakých slovenských novinách - asi to byl Kultúrny život, který byl v jednom období odvážnější než Literární noviny - byl článek, kde spartakiáda byla prohlašována za pompézní nesmysl, který odčerpává prostředky užitečné tělovýchově. Bylo to ilustrováno fotografií ze spartakiádního cvičení, kde bylo vidět, že cvičenci si počínají značně nekoordinovaně - každý zvedá ruce v jinou dobu. Kvůli té fotografii mi to utkvělo v paměti.

Jan Novotný

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivča 18.2.2009 8:42

Spartakiáda

A pro mě to byl zážitek a cvičila jsem ráda i ráda na to vzpomínám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

kritik 18.2.2009 8:37

plakát k 1. spartakiádě

malovaný ruším Svolinským, se stal sběratelskou záležitostí, protože překřížené ruce namalovaných spartakiádníků tvořily římskou číslici  XII, tedy jako kdyby to byl další slet (jedenáctý byl v r. 48).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

mirek 18.2.2009 8:37

1955 bylo mi 12

a na spartakiádu jsem sice nacvičoval, ale nakonec jsem tam nebyl pro asi zase nějaký mravnostní delikt ve třídě, která již byla plná vyvíjejících se dívek a to mi překáželo v soustředění na řádné studium všeho - ahoj

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivana 18.2.2009 8:19

Spartakiáda

Velmi dobře si pamatuji, na spartakiádu v Praze, viděla jsem  tam po prvé namalovaného  starého pána s modrými stíny na víčkáach, to jsme si řekli chudák, dále jsme poznali hospodu u Fleku, kde náš profesor se pohádal  s němci, kteří strašně řvali bylo nás, já už nevím asi 8 děvčat okolo 15 let ,cvičili jsme s kruhy,Profesor nám koupil první cigarety  ve  vinárně U medvídků nebo asi se to tak jmenovalo rozbila jsem první skleničku  ve vinárně, zaplatila 5 Kč. Cvičení asi bylo fajn, ale na to už si nepamatuji. Doprovodný program byl lepší.  Už je to promlčené, profesor už dávno umřel. Z nás kouří asi ta ,která se najvíc cukala a říkala ne, Pití myslím taky nic moc, ale pořád cestuji, jak mohu a baví mně pořád poznávat různ é lidi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zilvar z chudobince 18.2.2009 7:35

Astone,

pokud se držíš podobných témat, dá se to číst, jsem taky pamětník spartakiád a let padesátých.  Pokud však "zabrdneš" do politiky, jsou to jen nenávistné bláboly stárnoucího muže, (začínající problémy s vyměšováním) , kterému je vše jasné. Znám to ,mám podobné pocity, ale aspoň nikam nepíšu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 18.2.2009 7:20

trochu mimo misku -

k těm včerejším chroustům. Na vině je spartakiáda. Ano, jezdíval jsem ve spartakiádních letech k babičce DŘÍV (ve škole bydleli cvičenci)!!! Tedy cca v polovině června. Tímto se omlouvám zdepřítomným entomologům za včerejší tvrdošíjné setrvávání na reakční platformě!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pegas 18.2.2009 7:15

Též se pamatuji!

Cvičil jsem též na posledním sletu jako malý sokolík - Župa Pražská, Scheinerova. Měli jsme režné krátké kalhoty, červenou košili a černo-červenou kulatou čepičku. Chodili jsme m.j. do kruhu a zpívali jsme "Ententýky, čert vyletěl z elektriky..". Na pozdější spartakiády jsem chodil jako zdravotník - člen ČSČK v zelené uniformě, později jako pořadatel. Pamatuji se, že se na spartakiádě v roce 1960 začali prodávat silonové košile a to bylo něco! Jako doplněk si mohli  pracující i nepracující koupit pomerenče. Prodávali se kusově, myslím že se ani nevážili.Vystoupení cvičenců bylo nádherné, člověku se tajil dech, když vyděl pohybovat se masy po cvičišti. Krásná byla vystoupení mladých děvčat (kde jsou ty  časy), a uchvacující bylo cvičení vojáků. Spartakiády jsou jedny z mála věcí, na které ze socíku rád vzpomínam. A Poupata Michala Davida se mi líbili!

• reagovat
• nahlásit příspěvek