Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ZLATÁ PADESÁTÁ: Sodovky
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Honza Čech 9.1.2009 2:39gumičky ze sodovek Nevím k čemu jsme my kluci potřebovali ty gumičky, ale pamatuji si, že dědkové si je brali a natahovali si je na konec fajfek s porculánovým koncem s obrázkem jelena. Dávali si je tam protože gumičky zabraňovaly, aby jim fajfka vypadla z huby, když při kouření usnuli.. Jednou jsem takovou fajfku jako kluk vzal do pusy a chuť gumy, tabáku Taras Bulba a slin majitele byla neuvěřitelně odporná. Také jeden z důvodů proč jsem nezačal kouřit. |
|
|
Vladislav 9.1.2009 2:21Pasáž Tou pasáží z Opletalovy 5 od ČTK se dalo sestoupit do podzemního Divadla hudby. Na konci tohoto průchodu do Václaváku byla velká Vaňhova rybárna. Filé s bramborovým salátem a hranolkami tam byla nosná krmě. Až do roku 1948 pronajímala Četka ve své budově jednu kancelář na 4. poschodí Reuterovi. Komunisti tedy hřáli na prsou kapitalistického hada. |
|
|
Ivana 9.1.2009 8:11Re: Pasáž Jéé, ta Rybárna to bylo něco. Díky za tu vzpomínku. |
|
|
K. Babák 9.1.2009 9:33Re: Pasáž To filé bylo v automatu. Kromě toho tam byla velmi dobrá restaurace, kde se dodržovala předválečná obsluha, sortiment i kvalita. Ke konci (už v civilizaci) tam byl automat, restaurace 1. kategorie, nově vybudovaná restaurace modernějšího vzhledu a bufet na rohu pasáže. Věčná škoda. |
|
|
dedek 9.1.2009 9:49Re: Pasáž K te restauraci, jako studak jsem si s kolegou studujicim archeologii dovolovali tak jednou za dva mesice tam zajit na opulentni veceri (no byli jsme tam celkem trikrat). Davali jsme si tam rybi polevku - vynikajici, ja pak stejk z jesetera a k tomu pro oba lahvinku moselskeho, kazdeho nas to vyslo na 50 Kcs. Pri posledni navsteve, kdy nas obsluhoval cisnik meho soucasneho veku nas pozadal, jestli bychom si nechteli prisednou k spolecnosti, ktera sedela pod freskou. Byly tam dve damy tak kolem padesati a maly tlustejsi pan. Kdyz jsme si prisedli, tak se ukazalo, ze ten pan je Ludvik Askenazy a prave ten vecer se loucil se svymi dvema kamaradkami, protoze se druhy den stehoval do Israele. Ve 23 hodin se restaurace uzavrela a nas set vcetne cisnika jsme pobyli do druhe do rana. Pan Askenazy nam zakoupil jeste jednu lahviku moselskeho. Asi jsme mu byli sympaticti a chtel udelat jeste jeden dobry skutek ve stare vlasti. |
|
|
krmič 9.1.2009 11:06Re: Pasáž V té restauraci se odehrává jedna ze scén mé oblíbené knihy Lvíče od Škoreckého. |
|
|
naples 9.1.2009 23:11jako stary zlinak nemohu zapomenout na sodovku rubin' z hrbackovy sodovkarny. mela super grady a rty jsme meli cervene jako nalicene rtenkou. komunste jej jeste nejakou dobu vyrabeli i po znarodneni.skoda, ze zbyly jen vzpominky. |
