Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ZLATÁ PADESÁTÁ: Silvestr
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
cipísek 3.2.2009 9:35Mám takový divný pocit, že první odstavec o televizi jako by z oka vypadl včerejším ioříspěvkům na diskuzi - jestli ale autor píše "do zásoby",pak ať tohle nebere v úvahu. |
|
|
cipísek 3.2.2009 9:37Re: Mám takový divný pocit, Oprava : příspěvkům (budu si asi honem muset koupit nové brejle). |
|
|
Xaver 3.2.2009 9:00kdo psal ty krásné sci-fi? Pan Neff teď píše takové slabomyslné slátaniny - buď pod svým jménem nebo jako Aston, že začínám mít podezření, že ty krásné a chytré sci-fi povídky nemohl napsat. Že by jeho otec? Nebo jiný příbuzný? Prostě mi to k sobě nesedí, zvlášť ty politické komentáře... |
|
|
billis 3.2.2009 9:55Re: kdo psal ty krásné sci-fi? Taky me to tak pripada...Ze by senilita ? |
|
|
Josef 3.2.2009 12:40Re: kdo psal ty krásné sci-fi? Moč ještě udržím, myšlenku už ne. Zejména se mi vybavuje, co jsme měli ve školní jídelně k obědu ve třetí třídě. Hlavně, že jinde to bylo lepší. Co? A pokrokovější. Holt se měli na všechno vykašlat a zakonzervovat to tady. A tu televizi zavést až po r. 1989. No a jinak se podívejte, kolik let jsme v tomto oboru za opicema i po dvacetiletém pachtění. |
|
|
David 3.2.2009 14:56Re: kdo psal ty krásné sci-fi? Ujišťuji vás, že to není jen váš pocit!Ba i mnozí úpříznivc isci-fi z mého okolí se často ptají"Co se to s ním stalo?!" |
|
|
Han 3.2.2009 6:29...televizor jen pískal. No, kdyby tenkrát pískal celej den, nebyla by to žádná škoda. |
Já si myslím,že ani dneska by to velká škoda nebyla. Naši si pořídili TV až v r. 1976. Máma se dodnes dívá tak 1-1,5 hod denně. Já se neoženit nemám možná TV do dnes. Jediné na co vzpomínám, že když děti ve škole vyprávěly co bylo večer v televizi já mohl jenom poslouchat. Ale v poledne jsem to znal, jako bych to sám viděl. Jednu výhodu to mělo, byl jsem ráno krásně vyspalý.|
|
sestřenice Běta 3.2.2009 12:47Re: ...televizor jen pískal. Připomněla jsem si mou babičku, která dostala televizi asi třikrát v životě od svých dětí (v různých obdobích svého života). Pokaždé ji v přítomnosti dárců zapnula, koukla na to, pravila "hezky to ukazuje", zase vypnula a už nikdy znovu nepustila. Prostě to pro ni bylo nadbytečné, takže jí pak televizor chvíli sloužil jako praktická polička na ukládání věcí než si ho děti zase odvezly... |
|
|
Předseda 3.2.2009 15:42Re: ...televizor jen pískal. Moje prababička taky až do srmrti měla televizi přikrytou barevným přehozem a v podstatě ta věc byla v chodu asi jen když jsme u ní byli my. |
|
|
R.J. 3.2.2009 21:51Re: ...televizor jen pískal.
|
Moudré to ženy.|
|
Ladyborn 3.2.2009 13:57Re: ...televizor jen pískal. Tak tak... :-) Jsem ročník 65 a TV jsem poprvé vnímala v roce 1973, kdy jsme se vrátili do Čech z míst, kde TV dodnes valnou měrou není. Nejsem zastánce rudých dob, ani komunistka, ráda za rok 1989... ale televize musela nějak vyrůst - a rostla ( celkem pochopitelně... ) v daných poměrech. Možná jsem blázen, ale některé "retro" pořady 40 let staré mi dnes přijdou stále ještě kvalitnější nežli ta neuvěřitelná masa bezbřehé debility linoucí se z "beden" dnes a způsobující, že diváci degenerují od minuty k minutě. Snad jen některé dokumenty, bohužel výjimečně opravdu kvalitní film, zprávy záleží kde - tzv. PROFESIONÁLNÍ speakři a moderátoři huhňají, drmolí, ráčkují, neumí se chovat, tristně nezvládají základy mateřštiny, blábolí nesmysly. Rétorika ... ne, cože to je ? ...ta pláče zapomenuta někde v koutku. Primitivismus se bohužel velmi rychle šíří - je to tak pohodlné - hlavně mladí nic neví, nic neumí, nic nechápou a vetšinou ani nedokážou - vyrůstají celý den před zapnutou bednou, zato s vypnutým mozkem ! Chjo... |
|
|
J.G. Pašek 3.2.2009 5:07Monoskop . . . . http://www.oldradio.cz/tvp.htm Ten rok se urodilo hodně ovoce a jahod . . . za utržené peníze máma koupila někdy koncem 50tých? televizor Athos . . . je to možný cca 4,000 Kčs? . . . . ta nábytková bedna televizoru musela mít větší cenu než obrazovka a střeva . . . pokud si vzpomínám ta televize se musela nažhavit a když se vypla, tak dlouho svítila pronikavě žhavá tečka ve středu obrazovky . . . první zesilovač-vysílač byl v Děčíně na Sněžníku a dokončovali věž na Bukové hoře . . . |
|
|
MLOK1 3.2.2009 7:37Re: Monoskop . . . . - CENY TV Vážený J.G.Pašku, na některé ceny prvních TV si vzpomínám. První čs. TV - model 4001 stál před měnovou reformou rovných 10.000,-Kčs. Po reformě (1:5) stál 2.000,-Kčs. Modifikace s radiem byla o něco dražší. Mezitím se objevil pardubický televizor Akvarel (úhlopříčka obrazu 36cm), v ceně mezi 3 - 4 tisíci Kčs-přesně to nevím. Ale! Mezitím se začal v Tesle Strašnice vyrábět Mánes se stejnou velikostí obrazovky. Pro ten byla výrobcem původně navržena prodejní cena 1.700,-Kč, protože byl materiálově mnohem méně náročný, nežli předchozí 4001. Strhl se ale velký křik a nářek, že by pardubické TV nikdo za 3-4 tisíce nekupoval a tak byl nakonec Mánes prodáván za 3.200,-Kčs. Za ceny v rozmezí 3-5 tisíc Kčs se pak černobílé TV prodávaly dlouhá léta. |
|
|
jirka44 3.2.2009 10:19Re: Monoskop . . . . - CENY TV Ano, 4001 skutečně stála 2000, ale byla to státem dotovaná cena, výrobní náklady byly vyšší. |
|
|
MLOK1 3.2.2009 12:14Re: Monoskop . . . . - CENY TV Nevím nevím Jirko44, nějak se mi ta dotovanost ceny 2.000,- Kčs nezdá. Vysvětlím proč. V době (kolem r.1955), kdy stála TV 2.000,-Kčs, byl průměrný plat 1.000-2.000,-Kčs. Ta údajně dotovaná černobílá TV tehdy tedy stála lidi s nižším přijmem 2 měsíční mzdy. Dnes, kdy je udávaná průměrná mzda cca 20.000,- Kč začínají ceny moderní LCD televize (pochopitelně barevné a se stereozvukem) s úhlopříčkou 82 cm už na 9.999,-Kč, tedy na polovině měsíční mzdy. Pochybuji, že by ta LCD byla dnes kýmkoliv dotována. Z jakého důvodu by komunisté tehdy dotovali "luxusní zboží", za jaké byla televize považovaná? Spíš se domnívám, že ze zisku lidé tehdy platili nemalou daň z luxusu. |
|
|
www racek 3.2.2009 12:43Re: Monoskop . . . . - CENY TV mloku, ono tehdy to přece jen vycházelo jinak. televizor byla ještě skoro kusovka. Původní cena přes 4500 korun byla taková, že si televizi nikdo nekupoval. pak tedy došlo k prudkému zlevnění a televize šly na dračku. otec jednou večer, v roce 1957, dorazil s televizí rekord ruské výroby. nebudete věřit, ale ještě někdy v roce 80 ještě hrála u bratrance, který se ženil a peněz na novou ještě neměl... |
|
|
MLOK1 3.2.2009 13:33Re: Monoskop . . . . - CENY TV www racku, nedělejte si z pamětníků šoufky! Jak mohla stát televize vámi zmiňovaných 4.500,-Kčs??? Televizor 4001 se začal prodávat ještě za peníze staré měny (před měnovou reformou!) za rovných 10.000,- Kčs. Po měnové reformě byla cena redukována 1:5, čili na 2.000,-Kčs v nové měně. Můžete mi tedy sdělit, kde jste přišel k vámi uváděné cifře 4500 korun??? |
|
|
magi 3.2.2009 16:16Re: Monoskop . . . . - CENY TV pane racku,asi nemáte pravdu. Mlok1 to fakt dobře ví. Ruský televize se v r.1957 asi u nás neprodávali. Co já pamatuji,prodávali se Mánes, Athos,Aleš,Oravan. Mám zato,že Ruský byly, Rubín,Ogoňok,Znamja,Tu jsme totiž měli. Ale Mlok1 to ví opravdu nejlíp. |
|
|
honzak 3.2.2009 14:44Re: Monoskop . . . . - CENY TV výrobní cena asi byla značná, neb vše bylo "hand made". Na dnešení LCD nemusí lidská ruka skoro šáhnout, všechno dělají automaty a navíc v obrovských sériích. Státní dotaci byl věřil, soudruzi brzy pochopili propagandistický potenciál televize! |
|
|
R.J. 3.2.2009 1:41Silvestr byl pro mne jako dítě , ve znamení obložených chlebíčků, u babičky se sešlo pár lidí, kamarádi a kamarádky, vařil se punč, dostal jsem líznout, čaj , káva, maminka upekla koláče , nebo lívance, k večeři byl ovar s jablkovým křenem. Vyprávěli si, vzpomínali na mládí, smáli se , ale že by to byla nějaká nevázaná zábava s opilstvím, to nepamatuji. Vypila se možná lahev červeného, nevím, ale dědeček někdy chytil na dlouhých vlnách Vídeň, tak se poslouchalo, valčíky, polky, arie z operet. A do toho zase vyprávění vzpomínek, jako teď tady vzpomínám já. Později, když prarodiče již odešli, drželi jsme tak silvestra pořád, vlastně dodnes to tak děláme, jenom se trochu změnilo menu, držková, koleno, chlebíčky humrové a s vajíčkem, vše doma dělané, většinou posloucháme muziku, když přijdou kámoši, tak se zase jen vzpomíná, ale zážitků je pořádná fůra, vlastně život je jedno velké vzpomínání. Ale takových "Silvestrů", je do roka veletucet, nemusíme se bavit jen na Silvestra, pak je hnedka svět veselejší. Jinak nejsilnější zážitek, jako dítěti, poskytl mě F.Filipovský s nepřekonatelným čtením "Bylo nás pět" od Poláčka, také jsem knížku dostal později k Vánocům, mám ji dodnes, akorát jsem ji již snad 40 let nečetl. Televizi naši měli až v roce 68, potom však skončila u druhé babičky a poslouhal se gramec, nebo zase rádio. Nevím moc o programech televize, přímo, jenom z vyprávění, to když jsem slyšel v tramvaji a v práci, jak to "rozebírali",myslím, že jsem o nic nepřišel.Nejhorší bylo, když mě to chtěli vyprávět, posílal jsem je někam, se slovy Ty vole, když budu chtít, tak se budu koukat, nemusím poslouchat film ve znakové řeči se slovním doprovodem od ochotníka. . Ale rádio mělo šmrnc, někdy, dalo se to poslouchat, rádio je u nás vůbec fenomen, jsem zvědav, zdali někdo zpracuje historii rozhlasu v komunismu. Někdy to mělo úroveň, opravdu. Rozhlasu jsem zůstal věrný, poslouchám ho dodnes. A obloženým chlebíčkům také. |
|
|
kája 3.2.2009 10:11Re: Silvestr byl pro mne jako dítě , Já si taky rád vzpomínám na rozhlasové Silvestry z konce 50. let . Jeden rok jsem byl se sousedovic klukem u jeho babičky na vánočních prázdninách (Teplice n.M). Tu zimu začalo na Vánoce hrozně sněžit, napadlo asi metr a půl sněhu a udeřily silné mrazy, takže přestaly jezdit vlaky. Stát vyhlásil zimní uhelné prázniny a my museli u té babičky zůstat i přes Silvestra a 14 dní v lednu. Ten Silvestr nezapomenu. Seděli jsme s babičkou a dědečkem u malého rádia, pili jsme horký čaj se šťávou (moc dobré po hodinách na sněhu) a poslouchali scénky a vtipy. Smáli jsme se, připadali jsme si tak nějak už velcí, vše bylo tak zábavné! Nikdo nepil alkohol, babička s dědou si dali sklenku rybízáku, to bylo asi tak vše. Jistě, kdybych si tytéž pořady poslechl dnes, asi bych se moc nesmál, určitě byly poplatné době, ale tehdy jsem se neskutečně bavil. Pak do ložnice, kde se netopilo, pod studenou velkou peřinu, babička zabalila dvě horké cihly do látky a dala nám je do nohou... a ráno slunečný den, honem se nasnídat a ven na sáňky - to byl život! Díky za možnost si zavzpomínat. |
|
|
R.J. 3.2.2009 13:18Re: Silvestr byl pro mne jako dítě , Jasně, v ložnici se netopilo!! Máš pravdu, vzpomínám si, připomenul jsi mě to ! Jinak na Nový rok jsme chodili k sv. Vítu, potom dolu Nerudovkou,na Malostranské nám. dál přes Karlův most na Staré město. Všechny kostely jsme navštívili, kouknout se na "Jesličky" ,dostal jsem dvacetipěti haléře a házel je do kasiček, nejhezčí kasičku měli na "Jiřáku", to je ten kostel na Vinohradech, co stavěl Plečnik, tam měli na kasičce hlavu anděla, která se po vhození mince "uklonila" . Leta tam již anděl není, škoda. Později, v sedmdesátých letech,chodili jsme na Nový rok bruslit na Štvanici, bylo to poježděníčko, nikdo tam skoro ráno nebyl. Nebo jsme jeli "courákem" někam kousek za Prahu, Srbsko, Medník, na výlet, nikde nikdo,ticho, klídek. Dnes se jdeme projít zase po jesličkách, z Vinohrad pěšmo až na "Hrad". Potom "trubkou" domu. A dojíst večer chlebíčky, se sladkým čajem, chlebíčky jsou již okoralé, chutě se prolnou,olejovka se salátem, vajíčkem a salámem, okraje veky jsou křupavé, je to nepřekonatelná chuť,lepší než čerstvé. Letos jsme nešli, měli jsme doma celé vánoce"staříčky" , tak jsem alespoň vyvářel, takže jsem jedl, poslouchal CD a kecal na Psu. Také to nebylo špatné, nějak lenivým. |
|
|
Věra 3.2.2009 0:52Televize Na dr. Pixu pamatuju z pořadu Souboj s pamětí. Soutěžila jsem v roce 1972 a to už nesměl na obrazovku, ale v zákulisí byl přítomen jako poradce. Bylo tehdy těžké najít moderátora, ti schopní totiž nesměli na obrazovku, nakonec našli p. Větrovce, rozhlasového hlasatele z Ústí n. L. Tomu to moc nešlo, ale nakonec to nějak dali dohromady. Pořad režírovala Dagmar Novotná, rázná to žena, která byla skvělou režisérkou právě pro tyto soutěžní pořady (dej jí pánbůh lehké odpočinutí). Tehdy bylo nařízeno, že soutěžící musí oslovovat přítomné herce soudruhu/žko. Dovedete si představit, jak říkáme Ljubě Hermanové "prosila bych soudružku Hermanovou". |
Paní režisérka nám otevřeně řekla, abychom se tomu vyhnuli tak, že dotyčného oslovíme křestním jménem ve stylu: "prosila bych Ljubu Hermanovou". To byl totiž pořad, ve kterém moderátor zadal otázku a soutěžící se mohl poradit s některým z přítomných herců. Tenkrát tam bývali mimo L. Hermanovou také Jaroslav Štercl, Eliška Velímská, Zdena Hadrbolcová, Luděk Kopřiva, Pavlína Filipovská. Bylo to fajn, moc ráda na to vzpomínám.|
|
Baghíra 3.2.2009 7:54Re: Televize Ano, to se nám jako dětem strašně líbilo! Herci seděli v takových jako krabicích a měli k věci vtipné poznámky. A nejlepší bylo, že výherce získal oooobrovský pytel drobných (je to pravda?). Po tom jsme moc toužili. |
|
|
Věra 3.2.2009 16:59Re: Televize My jsme pytel drobných nedostávali, vždycky soutěžila dvojice, ten, co měl víc bodů (max.12) zvítězil, druhý si ale také odnesl peníze - za každý bod se vyplácelo po skončení pořadu v pokladně 33,- Kčs. V dalším pořadu byla zase úplně jiná dvojice. Soutěžní otázky vybíral moderátor tak, že zabodl dýku do tlusté okované knihy se seznamem otázek. Herci seděli v lavicích, stupňovitě umístěných nad sebou. Po zadání otázky si soutěžící zvolil některého herce, který odpověděl a soutěžící měl říci, zda je to správně nebo ne. Po letech pak dávali v televizi velmi vtipnou parodii na tento pořad a sice jak bude vypadat Souboj s pamětí v roce 2000. Všichni herci byli zdařile namaskováni jako sešlí starci a stařeny, jen Ljuba Hermanová byla mlaďounká, v krásné bílé krajkové halence a pletla si výbavičku pro mminko. |
|
|
MLOK1 3.2.2009 7:57Re: Televize Milá Věro. Za daleko půvabnější považuji situace, kdy některý konferenciér oslovil hosta ze západu slovem "soudruhu" (a vzápětí se mu omlouval). |
|
|
venda benda 3.2.2009 8:20Re: Televize To bylo vždy k popukání - viz "relí " Vltava - člen autoklubu vítá hosty: zvláště vítám soudruha barona ... - překladatel se zdviženým obočím se ptá zda to má přeložit celé, ano, ano, překládejte. Tak tedy Herr Genosse Baron, následuje řev, ale pana barona už nikdy jinak neoslovují ... |
|
|
Kanuk 3.2.2009 21:55Re: Televize člen autoklubu vítá hosty:...to je, prosím, zavádějící. Tehdy neexistoval žádný Autoklub - to byl buržujní spolek - anobrž Automotoklub Svazarmu, vlastenecká organizace, jejíž členové pěstovali branné sporty, které se tak trochu podobaly těm kapitalistickým kratochvílím, jako Rallye Monte Carlo a pod. (nějakým nedopatřením se ale Rallye Monte Carlo nějak dostalo do ČSSR, snad jedna větev se startovala v Praze. To musel být zásah podvraťáků z CIA). Tak něco bych o těchto věcech věděl, kolem Ralí Vltava a snad i Rallye Monte Carlo jsem se ometal jako "cvičený blbec" - časomíra. |
|
|
Juraj P. 3.2.2009 21:01Re: Televize Ono těch hostů ze západu asi až tolik nebylo, snad nějací ti sportovci. Ale i to oslovení "pane" bylo dost nežádoucí, to už bylo přijatelnější "Mistře", nebo v mírné ironii přímo povoláním, např. "kapitáne", "kominíku", "kuchaři", "sestřičko" a pod. Oslovování křestními jmény nebylo vůbec chápáno tak jak dnes; nemyslitelné např.: "posluchačka Jana", nebo "divák z Ostravy". Soudruhovalo se fest v kombinaci s akademickými tituly: soudruhu docente, soudruhu rektore. Moc přesvědčivě neznělo kopírování sovětského stylu, jako např. "občanka Hlavatá". Ale i zde šel jaksi vývoj, kopírující období "utahování - uvolňování". To je už ale zcela jiná tématika... |
|
|
R 3.2.2009 8:23Re: Televize Rok 72, to se mně zdá strašně brzo. Já si jakýsi takový pořad pamatuji snad z nějaké pozdější verze, ale tam měli pozvaní herci, které soutěžící oslovil jako poradce, za úkol toho soutěžícího zmást, aby si zvolil nesprávnou odpověď. To se mně strašně líbilo. Za úspěšné "pomýlení" soutěžícího potom dostávali body herci, pokud soutěžící odpověděl správně, dostal body on. Na konci pořadu byl potom z nejlepšího soutěžícího a herce sestaven vítězný pár. |
