Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ZLATÁ PADESÁTÁ: Náboženský život
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
pps 1.1.2009 18:10Re: A co takhle: Chcete-li se vyhnout tomu velkému darebákovi, doporučuji Somálsko. Tam žádný stát není, aspoň co by za řeč stál. |
|
|
Suchoř 1.1.2009 18:15Re: A co takhle: stát se s církvemi, sektami a šamany srovnávat nedá. Ještě zapomínáte, že církve tyjí také ze státního rozpočtu, ne jen z z bláhovosti lidí, věřících všem jejích dogmatům, kouzlům, výmyslům a hrozbám věčných muk. Ještě zapomínáte, jak církve neodvádí daně z rozsáhlého pokoutného prodeje jakýchsi svátostí, jak donucují k víře i kojence. Sám připouštím možnost stvoření světa, ale celý systém církevní duchařiny a onoho světa nemá s tím nic společného. Církve nic neprodukují a jsou v podstatě jen odvěkým a různě obtížným až nebezpečným břemenem lidstva. Na rozdíl od státních forem, které jsou nástrojem jeho přežití a vývoje. |
|
|
Suchoř 1.1.2009 19:19Re: A co takhle: při úvaze o počtu zmařených životů státem a církví je obvykle zapomínáno na poslední pomazání. Touto ceremonií církev zabíjela a také dnes zabíjí nejvíc lidí. Víme, jak lze slovy a obřady člověku vsugerovat nemoc, beznaděj i rezignaci, namísto povzbuzení k boji s nemocí, které by pomohlo. Není známo, že by se nějaký věřící z posledního pomazání ještě vzpamatoval, vždy nabyl přesvědčení, že je s ním amen. Kromě toho, po jeho smrti má kněz ještě další džoby a to také nikterak levný církevní pohřeb, pak ještě i zádušní mše a někdy také pozůstalé majetky. Takže existuje ne jen DOKTOR, ale hlavně KNĚZ SMRT. Takto mohlo být zprovozeneno ze světa předčasně přes sto milionů věřících. Kromě obětí inkvizice, křižáckých a dobyvatelských válek či také Vilémů Oranžských. |
|
|
Letadelko 1.1.2009 23:15Re: A co takhle: Nejdřív si o tom něco zjisti než začneš křičet, nedovzdělanče. Poslední pomazání už nějaký ten pátek neexistuje. http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C3%A1tost_nemocn%C3%BDch |
|
|
Letadelko 1.1.2009 23:19Re: A co takhle: A neurážejte se prosím. Nemohl jsem si pomoct, jak mi ta blbost vrazila do očí. |
|
|
Suchoř 2.1.2009 11:00Re: A co takhle: Váš odkaz na Wikipedii konkrétně praví:....."Svátost nemocných (též pomazání nemocných) je jednou ze svátostí katolických, pravoslavných a některých protestantských církví. Dřívější název poslední pomazání se užíval v západní části katolické církve od konce 12 století do 2. vatikánského koncilu kdy tuto svátost přijímali většinou pouze umírající. V současnosti se svátost uděluje též vážně nemocným, proto změna názvu. " Změna názvu je jen formální a dnes již ne jen umírající ale i těžce nemocný se ocitá ve fatální situaci, že mu KNĚZ nese SMRT.
|
|
|
Pišta 1.1.2009 20:44Re: A co takhle: Církve by netyly ze státního rozpočtu. kdyby jim stát vradil majetek ukradený komunisty. Névím sice co víte o pokoutním prodeji jakýchsi svatostí a donucování kojenců k víře. Nesmíte totiž věřit každé kravině co se dočtete v Haló novinách. Lhali , lžou a určitě s tím nepřestanou. |
|
|
Suchoř 2.1.2009 11:31Re: A co takhle: o majetku církví ví každý své, jakým způsobem byly a jsou získávány. Křty kojenců nejsou kravinou, ale zločinným pošlapáváním základních lidských práv na svobodnou volbu vyznání, praktikovaným již od těch nejmenších a zcela bezbranných. Lhaním je především vše to, co církve hlásají. |
|
|
Minutus 1.1.2009 20:42Re: A co takhle: Církevní moc je zaplaťpánbu na ústupu. Je zcela mimo, porovnávat oběti dnešní doby s oběťmi doby, kdy církev ještě něco znamenala. Což takhle vzít to dejme tomu v 15 - 18. století? I tak by ovšem těžké bylo srovnávat oběti státní a církevní, protože není jisté, kdo tahal za nitky. Obecně porovnávat vraha podle toho, zda zabil statisíce nebo milióny je ujetá posedlost čísly. Už asi vidíte jen čísla. Ten co patřil mezi milióny obětí je významnější než ten co zemřel se statisící? pak je tu otázka jaký stát. Totalitní, demokratický? Církev moc demokratická zrovna není, takže asi porovnáváte totalitu církevní s totalitou státní. |
|
|
herdekbabka 1.1.2009 20:48Re: A co takhle:mno pH - malér je, že si tyhlety dvě instance posty jaxi taxi vyměnili. vezmeme-li historii náboženství /křesťanského/ - za ty dvě ticícky let posledních - sorry - stát je na tom docela slušně. No a vezmu-li to v globálu - náboženství versus - lid obecný - ať ateista či neatiesta - lidi od věřících - dostali na frak vždycky . Jen si uvědomte co jen rozšiřování křesťanské víry stálo životů - a všude na jen za velkou louží - afrika, indie a pod... sorry... ne že bych chtěla Vám vaši víru brát i když máte život lehčí - vyzpovídáte se, pomodlíte se, vše odpuštěnoa můžete vesele řádit dál. A jak to vypadalo a vypadá - když se sešly na jednom území dvě víry - vidíme i dnes....... bohužel nedá se říci že na středním východě řáděj ateisté..... |
|
|
Pišta 1.1.2009 20:49Re: A co takhle: Pokud jde o církevní odpustky, komunisti nějak zapoměli, že určitě, ale určitě nebyly povinné. Byla to jakási forma sbírek k nějakému účelu. Když dnes připějete na dětsku onkologii , dostanete květinu do klopy. Tenkrát vám řekli, že vám bude odpuštěn nějaký hřích. Jinak je to naprosto stejné, Ani dnes vám nikdo nenatluče, kdy nedáte nic, ani tenkrát by vás rozhodně a zcela určitě neupálili. |
|
|
Nemo 1.1.2009 21:01Re: A co takhle: Ale o odpuštění hříchu přece nemůže rozhodovat nějaká organizace. |
|
|
Kukulín 1.1.2009 20:59Velmi dobrý kšeft byla pro katolickou církev křížová výprava, zejména dětská. Hned za hranicemi byly všechny děti prodány. Inkvizice a násilná katolizace, taky nebyly jen z lásky k bohu, ale z lásky k majetku a penězům. |
|
|
Vorda 1.1.2009 15:53Náboženství? Do školy jsem začal chodit v Mimoni v roce 1950. Náboženství bylo moc hezké, bylo to takové vyprávění, jakoby pohádek. Hlubší význam jsem samozřejmě nechápal. V druhé třídě nás nábořenství učil mimoňský farář. Neustále kontroloval, zda dáváme pozor, a pokud někdo nedokázal zopakovat, co před okamžikem řekl, musel nastavit ruku a dostal přes dlaň rákoskou. Bolelo to příšerně, pohádky skončily, začala tak docela bolestivá realita, měl jsem pak z náboženství strach. Od září 1952 bylo náboženství přesunuto na odpolední vyučování. Protože jsem byl do školy dojíždějící, chodil jsem do družiny a občas jsme utekli do mimoňského parku. Nějak jsem si to jednou popletl a z parku jsem si chtěl dojít do třídy pro aktovku s tím, že domů půjdeme celá banda děcek pěšky. (Jinak nás vozil autobusek mezi námi zvaný šroťák). No a jak jsem do té třídy vpadl, byla tam slečna učitelka naboženství a samozřejmě se vyptávala, proč a kde jsem byl. Napsala mi do žákovské vzkaz rodičům, že chodím za školu. Táta si to přečetl, vyptával se co a jak, pak mi dal pohlavek, no a nakonec se zeptal, zda na to náboženství chci chodit. Já nějak vycítil šanci a rezolutně jsem tvrdil, že ne. Táta druhý den poslal do Litoměřic žádost o vyškrtnutí a za čtrnáct dnů přišlo oznámení o realizaci. Přestal jsem být katolík. Ten farář šel sedět údajně za obtěžování děvčat v jeho koupelně. Nevím, možná to byl zlý výmysl, ale opravdu zmizel. No a ta slečna dostala prý čtyři roky za zmlácení spolužáka, který ji dopálil na jaře 1953, když na její tvrzení, že Prahu osvobodila panna Marie kontroval, že v kině viděl osvobození Prahy sovětskou armádou. Přišli na to rodiče, když se kluk večer doma myl a byl samá modřina... Mnohem později jsem pak pochopuil, že ti církevní hodnostáři museli v té době být velmi stresováni a že se asi ideálně chovat ani nemohli. Ale že by mi pak v životě jejich "služby" chyběly, to tedy ani náhodou. Měl jsem dost problému s věřícími v soudruha Boha. |
|
|
Vodička-sapér 1.1.2009 17:04Náboženství? Milý Vorde, já mám na hodiny náboženství nemlich ty samé vzpomínky jako Vy. Pan katecheta, chlap , že by mohl skály lámat, doplňoval četbu bible-svou výuku, nejen námi kluky velmi oblíbeným, sekáním rákoskou přes prsty, ale také"citlivým, jemným" taháním za šístky,nás "hodných chlapečků, jeho pobožných žáčků."Dodnes mu dlužím poděkování za to, že jen díky jemu, jsem se tenkrát dozvěděl, co jsou to ty, jím mnohokrát meldovaná, muka pekelná.Ještě dnes, po více než půl století, mi tyto milé vzpomínky na něj vhánějí do očí slzy štěstí z radosti a poznání. |
|
|
Vorda 1.1.2009 19:25Re: Náboženství? Děkuji za sdělení obdobné zkušenosti. Přiznám se, že neznám obsah slová šístky. Ale uvažujíc nad ním připomnělo mi to, že ta rákoska byla až druhý krok utrpení. Prvním bylo "zvednutí" provinilce za kratičké vlasy mezi uchem a krkem. Zpravidla to dokázalo vytlačit slzy. Nebyly to ty šístky? |
|
|
Minutus 1.1.2009 20:20Re: Náboženství? Tak vida, ta nostalgická krása Neffova vzpomínání získala reálný obrys. |
|
|
Tom 1.1.2009 21:24Re: Náboženství? Jsem v Praze slyšel někdy zpívat "šístky patky na kalhotech štráf", myslím si že šístky nebo šísky jsou asi kotlety. |
|
|
Vodička-sapér 1.1.2009 22:52Re: Náboženství? Pane Vorde, velmi správně, šístky, se říkalo těm kratičkým vlasům které se nacházely v nejbližším okolí našich odstávajících, klukovských uší.. Právě pan katecheta, protože patrně asi jako hošík, také "prodělal" podobný katechismus, velmi dobře věděl ,jak nás s novým a starým zákonem seznámit, na to byl, bez debat, vynikající pedagog. |
|
|
Shakal 1.1.2009 14:03Také pana faráře jsem měl rád. Snad všechny děti ze vsi k němu chodily I dnes je u dětí anální sex populární, a jak by řekl odborník sexuolog, je to zcela přirozené Proto rodičové posílejte své děti k Božím služebníkům, oni se o zdravý vývoj vašeho potomka postarají |
|
|
Vodička-sapér 1.1.2009 16:21Re: Také pana faráře jsem měl rád. Snad všechny děti ze vsi k němu chodily Katoličtí faráři byli a stále jsou, v každé době, vždy nosné sloupy vesnické kultury i uznávaní šiřitelé různé osvěty, i do těch nejodlehlejších, zapomenutých končin naší vlasti.Byli to i hlídači dodržování desatera, vzpomeňme třeba na hoštického pátera Otíka (tudytady), na jeho gardu pobožných strážkyň mravopočetnosti, tímto zde věnuji tichou vzpomínku na L. Kopřivu a nijak se tím nechci dotknout cti opravdových českých velikánů, jako byl na př. J. Š. Baar.a jiní. |
|
|
taktak 4.1.2009 2:10Re: Také pana faráře jsem měl rád. Snad všechny děti ze vsi k němu chodily http://www.youtube.com/watch?v=-HvQ8gmF_b4 |
|
|
Witch 1.1.2009 13:49Zvláštní věc: Vyloupla se tu vzpomínka skoro něžná, vonící dětstvím, ale protože v ní pan Neff neopatrně vyslovil pojmy "farář, "kostelník, náboženství" a další strašlivá slova, chutě se jich všichni chytli jako červeného hadru a tvrdí, že si jako správní býci musejí zadupat. Probůh, jakpak chcete strávit celý tenhle nový rok, když začínáte se zbytečným kousáním a nevraživostmi už od prvních hodin? Proč málokdo vychutná nazlátlý opar dětských vzpomínek a proč jenom málokdo dovedl přivést k Neffovým ty svoje? Čeho se dosáhne tím, že začnete dokazovat, jak a kde pan Neff chybuje ve svém vidění minulosti, protože fráteři přece podnítili upalování čarodějnic?! V tomhle, domnívám se, mám jistý přehled nejen z titulu svého nicku a prohlašuji tímto pana Neffa za zcela nevinného. Navíc mu přiznávám všechna práva na podobu jeho vzpomínek, ať již svítí jakoukoliv barvou a detaily. Komu se to nelíbí, má ovšem právo si stěžovat. Lampárny prý ještě existují. A komu se to líbí jako mně? Vychutnávejme, užívejme si a spokojeně "rozviňme svůj klid". |
|
|
Pasáček koz ve Vermontu 1.1.2009 22:39Re: Zvláštní věc: Pane Witchi, souhlasím s Vámi. Váš příspěvek je hezký. |
|
|
mirek 1.1.2009 10:51moje výuka náboženství byla podobná chodil jsem do základky v Kladské ulici č.1 - to je tam, kde se později točil film 6 medvědů s Cibulkou - a i náboženství jme měli ve školní budově - pamatuji si z toho moc málo, měli jsme notýsek, do kterého jsme dostávali ( asi mimo jiné ) i razítka asi za chování = buďto andílka nebo čerta. a měli jsme taky jednoho zvlášť vydařeného spolužáka Ivana Predigera, který k nám přišel pro velký úspěch opakovat druhou třídu a v úspěších pokračoval i u nás a to tak, že když byl panem katechetou kárán, tak mu vyškubnul z ruky svoji žákajdu a vyskočil oknem na chdník ( v přízemí ) a na náboženství se už nikdy neukázal - no bylo to milé - rád čtu tento seriál - musí se číst pozorně - je to historicky napřeskáčku a tak se pak někteří "čtenáři" diví, že pan Neff svoje dětsví má umístěné jinde - mě se to ale líbí - všechno nej do roku 2009 |
|
|
qwerty 1.1.2009 12:45Re: moje výuka náboženství byla podobná A pater se jmenoval Kohout, nebo snad ne? A byl z Jiraku? |
|
|
karas 1.1.2009 10:49mám podobné vzpomínky, jsem stejný ročník jako pan Neff. Portréty státníků byly i na prvních stranách učebnic a vzpomínám si, jak po jednom "dějinném zvratu" přišel třídní a řekl abychom portrét vytrhli. Bohužel už si nevzpomínám koho jsme "likvidovali", ani ve ktrém roce to přesně bylo. No prostě všestranné vzdělávání a teď holt jsme takoví, jací jsme. |
|
|
Kukulín 1.1.2009 11:31Po Stalinově a Gottwaldově smrti My jsme již měli učebnice na tuto možnost "připraveny" a fotografie byly na samostatných listech a tak se po "úpravě" ani nepoznalo, že tam něco schází. |
|
|
Gnomon 1.1.2009 13:20Re: Po Stalinově a Gottwaldově smrti byly na znak piety umístěny portréty těchto bývalých státníků, tak 2 x 3 m velké na dřevěné konstrukci u hlavní železniční trati z Olomouce do Prahy tak aby je viděli cestující z vlaku. Každý den jsem kolem nich chodil do školy a byly cílem mého házení kameny. Když se kámen hodil s patřičnou silou dokázal prorazit hobrovou podložku a jako střela dum - dum vytrhla i část tváře našeho prvního dělnického prezidenta či Josefa Vissarionoviče, oba byli zepředu po mém házení řádně rozsekáni. Hned druhý den mi můj spolužák, syn učitele, tajemně sdělil, že mám průšvih, že jsem byl viděn. Několik dní jsem čekal na mé vyšetřování ale kupodivu se nic nestalo, ani mi nikdo jiný nic neřekl. S odstupem času musím poděkovat, asi našemu třídnímu učiteli, že můj prohřešek zahrál do autu. Poškozené portréty byly za několik dnů odstraněny, nyní v současné době jsou už odstraněny všechny portréty Josefa Vissarionoviče - škoda zachránil mě před vystěhováním na Madagaskar. |
|
|
JaS 1.1.2009 12:23Re: mám podobné vzpomínky, Pamatuji, jak jsme v nějaké čítance zamalovávali tuší část fotky, kde byl Slánský. |
