Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BEST OF HYENA: Rozdělávání ohně
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
vita 21.8.2007 12:32Re: A proč by to nemělo fungovat i deset metrů od rovníku? Tak tam zrovna ne... |
|
|
AndyO/XX 21.8.2007 18:17Re: Re: A proč by to nemělo fungovat i deset metrů od rovníku? Ale vždyť sis to ani nevyzkoušel.Nezapomeň, že v kostele je možné všechno, v Čihošti se hýbal i kříž...:-)) |
|
|
honzak 21.8.2007 12:52Re: A proč by to nemělo fungovat i deset metrů od rovníku? jo, povinné návštěvy plantetárie měly něco do sebe.... |
|
|
vita 21.8.2007 9:50Ono záleží na tom, jak dlouho se taková slabounká síla projevuje. Když použijete výlevku s trovhou vody, bude se vír točit hlavně podle toho, jak jste vodu roztočili při vytahování špuntu. Když napustíte vanu, nejlíp s plochým dnem, necháte ji ustát a po vytažení špuntu si dost dlouho počkáte, ten vír se nakonec roztočí správně. Záleží na rozdílu těch "sil" působících na severní a jižní bod víru - a protože je "síla" úměrná sin(zeměpisné šířka) a sinus má v nule maximální derivaci, tak rozdíl na rovníku bude největší. |
|
|
krmič 21.8.2007 10:44Re: Ono záleží na tom, jak dlouho se taková slabounká síla projevuje. Snad ano. Ale oni podle obrázku používají docela malou nádobku. Tam se dá směr otáčení snadno ovlivnit různými způsoby (až budu mít náladu, tak to vyzkouším). Myslím, že je to trik. |
|
|
martin ondráček 21.8.2007 9:44Zkoušel to někdo z vážených disktujících s tou Coriolisovou silou a jejím vlivem na směr otáčení víru tady u nás, tj. na naší zeměpisné šířce? Já si to vyzkoušel v umyvadle na koleji a poté opakoval doma a pokaždé jsem potvrdil neúprosný přírodní zákon, že reálné systémy se za přesně definovaných fyzikálních podmínek chovají vždycky právě tak, jak je zrovna napadne. Čili vír si ve výlevce vířil jednou na tu stranu, podruhé na onu, bez nějaké zjevné zákonitosti (přiznávám, zopakovat to stokrát a udělat statistiku jsem se neodhodlal). Má někdo jiný podobnou/opačnou zkušenost? |
|
|
vita 21.8.2007 9:51Re: Zkoušel to někdo Výlevka je málo - viz nahoře. |
|
|
zdenek 21.8.2007 9:26Vír ve výlevce není příliš ovlivněn Coriolisovou silou. Účinek Coriolisovy síly v malých a ve srovnání s rotací Země (1× za den, nerozhoduje zde sama obvodová rychlost, ale ev. rozdíl těchto rychlostí na různých místech uvažovaného systému) rychle se pohybujících systémech je velmi malý. Konkrétně u výlevky se na způsobu odtoku vody podílí více faktorů, o kterých ve fejetonu nebyla zmínka, např. geometrie a náklon výlevky, různé překážky v odtoku, směr, v němž voda do výlevky přitéká apod. Efekt C.S. tam bude, ale velmi malý. Klasický vtip o C.S. jí činí zodpovědnou i za směr stáčení stolice v záchodové míse - autor však výsledky tohoto experimentu na severní a jižní polokouli (ev. +- 10 m od rovníku) zamlčuje |
|
|
zdenek 21.8.2007 9:34Re: Vír ve výlevce není příliš ovlivněn Coriolisovou silou. Ještě poznámka k důležitosti měřítka: uvažme, proč je vliv C.S. dobře patrný např. na směru toku sibiřských řek nebo na Foucaultově kyvadle ve srovnání s potůčkem za vaší zahradou nebo malou houpačkou na dětském hřišti. |
|
|
čtenář zdrojů 21.8.2007 8:43Pane Nefe samozřejmě, že Coriolisova síla působí i 10 metrů od rovníku. Ona působí dokonce i v rozsahu několika milimetrů. A právě proto funguje i 10 metrů od rovníku. Jestli se nepletu, je tato síla způsobena rozdílem odstředivé síly mezi "jižním a severním okrajem víru". Mezi oběma okraji víru je rozdíl mnohdy jen 1 cm a přesto to stačí, na to, aby se vír točil vždy tím správným směrem. |
|
|
Vladan 21.8.2007 8:52Re: Pane Nefe Není "zdroj otáčení" spíš (nebo možná také) v rozdílu mezi horní a dolní částí nádobky? Při vytékání "klesá" kapalina do míst, kde je rotace menší a tudíž kapalina "setrvává" v pohybu původním směrem? . |
|
|
čtenář zdrojů 21.8.2007 9:03Re: Re: Pane Nefe ano také |
|
|
ginANDtonix 21.8.2007 17:47Opravdu??? http://en.wikipedia.org/wiki/Coriolis_Effect#Draining_bathtubs_and_toilets |
|
|
Karel 21.8.2007 8:15Coriolisova sila Docela by mne zajimalo, jake procento z P.T. diskuteru vi, kde se ta Coriolisova sila vlastne bere a dokazalo ji spocitat ;-). |
|
|
Pert 21.8.2007 15:21Re: Coriolisova sila - výpočty Coriolisova síla vzniká v důsledku pohybu tělesa na rotující kouli. My nepotřebujeme znát sílu, ale právě rozdíl oněch rychlostí. Obvod Země na rovníku je asi 40 000 km. Země se otočí kolem osy (vůči hvězdám) za 23h a 56 minut a 4 sec (asi). Obvodová rychlost na rovníku je tedy 40000 / 23.934 = 1671,2626 km/h tj. 464,2396 m/s. Pokud se vzdálíme o jeden stupeň na sever (na 1. rovnoběžku), což je asi 111 km daleko od rovníku, bude naše obvodová rychlost: délka 1. rovnoběžky je 40000 * cos(1) = 40000 * 0,999847 = asi 39 994 km a obvodová rychlost zde bude39994 / 23,934 = 1671,0119 km/h tj. asi 464,1700 m/s. Rozdíl obvodových rychlostí na vzdálenosti 111 km je tedy 0,0696 m/s tedy asi 7 cm/s. Pokud budeme lineárně interpolovat na mísu o průměru 0,5 m pak rozdíl rychlostí na straně nejbližší k rovníku a na straně nejvzdálenější od rovníku (umístěné někde mezi rovníkem a 1. rovnoběžkou) bude 0,0696 / 111000 / 2 = 0,00000031351 m/s, tedy prakticky neměřitelná. |
|
|
Binturong 21.8.2007 19:26Re: Coriolisova sila Mě by spíš zajímalo, kolik ze čtenářů si hned po přečtení šlo napustit umyvadlo. |
|
|
Postrach 21.8.2007 8:08coriolisova sila funguje jen pri pohybu k ose a od osy Je to nesmysl (podvod). Coriolisova sila se projevuje jen při pohybech, kdy se mění vzdálenost od osy otáčení. To na rovníku prakticky není. Hladina vody je v okolí rovníku všude od zemské osy stejně daleko. Deset metrů na tom nic nezmění. Takže by se tam tento jev neměl projevovat. Něco jiného je naše zeměpisná šířka, kde je hladina vody vůči zemské ose našikmo. |
|
|
Gosoft 21.8.2007 9:11Re: coriolisova sila funguje jen pri pohybu k ose a od osy Kdybych to neviděl na vlastní oči, tak bych s tímhle souhlasil. Ale osobně jsem se přesvědčil, že stačí pouhé dva metry od rovníku, a fyzika funguje. Naprosto dokonale. |
|
|
krmič 21.8.2007 10:38Re: Re: coriolisova sila funguje jen pri pohybu k ose a od osy A jste si jistý, že ta poloha rovníku byla určena s přesností na 2 metry? |
|
|
Hanka S. 21.8.2007 11:11Re: Re: Re: coriolisova sila funguje jen pri pohybu k ose a od osy Jistě, podle toho víru přece tu polohu určovali. |
|
|
K. Babák 21.8.2007 11:01Re: coriolisova sila funguje jen pri pohybu k ose a od osy Coriolisova síla působí při jakémkoli směru pohybu v rotující soustavě. Na severní polokouli je to vždycky kolmo ke směru rychlosti a doprava. Vědí to například střelci, kteří musejí počítat s odchylkou asi 12 cm na sto metrů ať střílejí jakýmkoli směrem. |
|
|
Lucifer 21.8.2007 21:53Re: Re: coriolisova sila funguje jen pri pohybu k ose a od osy S výjimkou směru, který je rovnoběžný s osou rotace Země - ale to je tak zanedbatelná výjimka - no zkuste se trefit přesně do směru osy rotace - že máte v podstatě pravdu. Akorát že to působení je zanedbatelné, i když to není přesně v tom směru, ale řekněme plus mínus autobus |
|
|
Šedovous 21.8.2007 7:59Já to trochu usložitím, jak je to s tou sílou přesně na pólu !? Tedy kde je vlastně ten pól v danou chvíli, on furt putuje.Takže rovník asi taky..... |
|
|
Postrach 21.8.2007 8:12Na pólu Přímo na pólu to funguje také. Voda trekoucí k pólu má rychlost rotace Země, proto bude mít snahu pokračovat směrem na východ. To se týká obou pólů - na jednom to znamená rotaci víru doleva, na druhém doprava. |
|
|
Šedovous 21.8.2007 8:28Re: Na pólu No vida a je vymalováno |
|
|
jindřich 21.8.2007 18:41Re: Na pólu Sorry, ale to je naprostý nesmysl. C-síla je úměrná složce rychlosti, která je KOLMÁ na osu rotace soustavy -je to proto, že pohyb kolmo k ose znamená změnu rádiusu dráhy toho tělesa, což těleso zdánlivě vychyluje z přímkové dráhy (viděno zevnitř soustavy, tj. ze Země). A na pólu je pohyb padajícího tělesa (vody z misky) rovnoběžný s osou, tj. kolmá složka je nulová. Je to koneckonců zřejmé - v blízkosti pólu se rotace země lokálně vůbec nijak silově ani pohybově neprojeví - nedá se prostě poznat, jestli se země točí nebo ne a tak taky není důvod pro vznik nějaké fiktivní síly. |
|
|
Lucifer 21.8.2007 19:18Re: Re: Na pólu I v blízkosti pólu je úhlová rychlost zemské rotace stejná jako na rovníku a na ní záleží. Pohyb kolmo k ose rotace nemusí nutně znamenat změnu poloměru. Třeba pohyb podél rovníku, kdy je směr pohybu kolmý k ose rotace, ledaže byste tento případ považoval za příspěvek k síle odtředivé. To je koneckonců také možné. Ve skutečnosti je rozdělení setrvačné síly na sílu Coriolisovou, odtředivou či Eulerovou dáno historicky. |
|
|
jindřich 21.8.2007 23:06Re: Re: Re: Na pólu Ono na tom tady snad až tak nezáleží, ale můžete mi vysvětlit, jak by mohl vypadat pohyb se nenulovou složkou rychlosti kolmou k ose rotace, aby se při tom neměnil poloměr rotace, tj. vzdálenost od osy? Může časový integrál z rovnoměrně narůstající rychlosti být nula? No to asi těžko, že? A trvám na tom, že na pólu prostě Coriolisova síla neexistuje - jak se podle Vás projeví ta úhlová rychlost rotace na nulovém poloměru? Ale to jen tak na okraj, opravdu se nechci hádat :-) |
|
|
vita 21.8.2007 9:34Re: Já to trochu usložitím, velikost Coriolisovy "síly" na rotující kouli je úměrné sin(šířka), takže na pólu je maximální, na rovníku nulová. A proč "síla" v uvozovkách? Protože to je fiktivní síla, kterou zavádíme protože jsme líní počítat v neinerciální rotující soustavě. Stejně jako odstředivá "síla". |
|
|
tz 21.8.2007 10:42Re: Re: Já to trochu usložitím, Z hlediska vyššího principu mravního - chci říct relativity - to je stejně reálná síla jako gravitace. A přijde mi, že to je obráceně - jsme líní počítat v inerciální nerotující soustavě, takže počítáme v neinerciální rotující a tím vznikají dodatečné síly. |
